vlkcz komentáře u knih

Pro mě trochu zklamání. Tři čtvrtiny knihy jakoby autorka nevěděla, jestli chce psát Stmívání, Harryho Pottera, Jamese Bonda nebo 1984. Navíc i na alternativní svět příliš mnoho nelogičností. Naštěstí poslední čtvrtina to částečně napraví, v té se vrací předchozí švih a mizí žánrová roztříštěnost. Každopádně po strhujících prvních dvou dílech velký krok zpět, ale závěr slibuje nový začátek. Takže se stejně těším na pokračování.

6 22.10.2019

Kniha byla v době vydání bestsellerem. Fajn. A co se za těch 15 let změnilo? Obávám se, že ne mnoho. Stále dál závodíme v krysích závodech v práci i ve volném čase. Stále si rádi jezdíme užít neuspěchanou atmosféru do Středomoří a stále na Jižany shlížíme s despektem jako na lenochy.
Ale třeba ta změna probíhá pod povrchem a až se jednou provalí, bude to příjemné překvapení. Alespoň pro mne.

4 16.10.2019

Skvělá kniha. Velice rychle se mi vybavilo Do tmy od Anny Bolavé. Podobně zvláštní hrdinka, i když zde je více vykreslena její motivace. Stejně nezastupitelnou roli zde hraje příroda, jen je příběh roztažen do většího časového rámce.

19 13.10.2019

Přiznávám, že povídky nejsou můj oblíbený žánr. Stejně tak Amerika 50. let. Ale i tak, kdyby tyhle, v průměru dvacetistránkové miniatury byly poloviční, ještě pořád by byly dlouhé. Průměrné mi přijdou snad jen úvodní Muž v přecpaném křesle a Tři hráči jedné letní hry.
Uvidím, jestli dám šanci ještě Williamsovi dramatikovi, ale po téhle zkušenosti do toho moc chuti nemám.

3 07.10.2019

Jedna z těch lepších. Nesmysly se tu téměř nevyskytují a za blbku je tu tentokrát Cassiopeia, což mě potěšilo, protože ta mi nikdy k srdci nepřirostla.

3 04.10.2019

O něco slabší než Sedmikostelí, ale typově jde o stejnou prózu. Tady mi přijde, že to Urban už přehnal s odkazy na spoustu souvisejících témat, na druhou stranu tam, kde to člověk pobere, tak to pobaví (dvakrát Fulcanelli, kavárna Řehoře Samsy...).
Navíc po shlédnutí Santiniho jazyka jsem jen těžko dával dohromady popis Romana Ropse se vzhledem Martina Stropnického a Unterwassera jako Viktora Preisse.

2 02.10.2019

Já jsem měl problém s Formánkovým stylem už u jeho reportáží v Koktejlu. Tato kniha jim odpovídá, takže opět jsem se se zvolenou formou minul. Obsahově to ale není vůbec špatné. Teď jsem zvědavý na film, podle ukázek mi přijde, že by mi mohl vyhovovat více.

5 23.09.2019

Nakonec to bylo docela příjemné čtení. Pravda, než jsem se začetl (asi první čtvrtina), tak jsem se docela trápil poměrně velkým počtem postav. Ale pak už to šlo, i když to slibované tajemství je poměrně brzo jasné, takže nějaký překvapivý závěr se nekoná.

3 21.09.2019

Trochu zvláštní poutnický deník doplněný spoustou zajímavostí o procházených místech. Pouze místy trochu zmatené. Ale tak, jak cestopisy nemusím, tak tohle se mi opravdu líbilo.

2 17.09.2019

Po třech letech konečně dočtena celá série.
Anasta je osvěžující hlavně v tom, že se dotýká obecného lidství a chybí tam, jinak časté, zmínky nadřazenosti a vyvolenosti Ruska. Taky autor, zdá se, pochopil, že Rusko není ovládáno osvíceným panovníkem Vladimírem, ale jede v tom úpadku se zbytkem světa.
Celkově ale musím říct, že má smysl číst jen do Prostoru lásky, další díly v podstatě již jenom opakují a rozřeďují to, co se píše v těch prvních třech knihách.

3 12.09.2019

Tak dobře. Přece jenom 20 let je u knih tohoto typu hodně. Dnes už je přeci jen nabídka širší. Navíc mi úplně nesedl autorův styl, kdy místy své oprávněné sebevědomí dával na odiv více, než je člověku zpravidla milé. A ty překlady v té simultánní četbě mi přišly místy hodně volné.
Takže za mě průměr.

4 09.09.2019

Opravdu z celé série nejslabší. Ne že by to nebylo myšlenkově obohacující, byť někdy trochu drsně podáno, jenže celá kniha byla dost nevrovnaná. Místy se to táhlo jak med, některá místa byla naopak uspěchaná. Navíc, až na pár výjimek, mi přišlo, že chyběl i ten drsný humor.

3 05.09.2019

Není to jednoduché čtení, ale stále aktuální. Samozřejmě pouze za předpokladu, že vás aspoň trochu zajímá filozofie a mnohdy až detektivní pátrání po skutečném smyslu myšlenek, které jsou občas skryté za různými interpretacemi.

3 01.09.2019

Ale jenom kvůli oblíbené tudorovské Anglii. Jinak to na průměr nedosahuje.
Jo, napsané to je opět slušně, ale trochu nekonzistentně. Na úvod se opět Cotton chová poněkud natvrdle, potom jako by nákaza vždy přeskočila buď na protivníky nebo spolupracovníky. Navíc i případná revokace právních výnosů po více než čtyřech stoletích mi přijde poněkud diskutabilní, ale budiž. V podstatě již tradiční nesmysly. Vedle agentky zastřelí člověka a ona pozná, že střelec použil tlumič ne podle charakteristického zvuku, ale podle siluety zbraně na několik desítek metrů vzdálené střeše. V půl deváté večer. V půlce listopadu. Například.

4 31.08.2019

Těžko se hodnotí někomu, kdo Ricka obdivuje. Na tom obdivu knížka nic nezměnila, to, že byl kolosální pařmen je obecně známo, ale že je také hluboce empatický, to až tak ne.
Přesto jde o normální vyprávění, které s literaturou moc společného nemá, navíc v české verzi ještě "vyšperkované" odfláknutou editorskou a korektorskou prací.

2 30.08.2019

Čte se dobře, ale na plný počet to není. Příjemná oddechovka věnovaná počátku města Berlín. Emancipovaná hrdinka, ale úplně červená knihovna to taky není. Nějací mrtví, ale detektivka to není, vše se vyřeší tak nějak samo.

2 19.08.2019

Nepochybujeme, všechno víme. Ale jsme šťastnější než "postižení"? Každý máme své problémy a omezení, za které (téměř) vždy mohou ti ostatní. Naoki ty své přijal, a my při četbě jeho výpovědi zjišťujeme, že vnímá krásu světa a vztahů možná intenzivněji, než mnozí z normálních. A možná je díky tomu i šťastnější.

5 17.08.2019

Pro milovníky Dicka jako autora SF musí jít nejspíš o zklamání. Pokud ale člověk odhlédne od převažujícího autorova žánru, musí dojít k tomu, že jde o kvalitní americký román, který nijak nezaostává za např. Bromfieldem, Faulknerem či Fitzgeraldem. A pokud zabrousí ještě hlouběji do historie, možná ho, jako mě, napadne třeba Zolova Tereza Raquinová. Až na ten americký, mírně happy-endový, závěr.

4 15.08.2019

Ukázkový příklad knihy, která člověka buď nadchne nebo zklame.
Pro někoho bude hrdinka bláznivá, přitom je to taková divá Bára současnosti. Někdo v ní bude vidět vzor člověka, který promarnil život, přitom ona si ho užívá každou minutu, byť způsobem, který může být nepochopitelný. S radostmi, strastmi i strachy.
Výborně napsáno.

33 09.08.2019

Na rozdíl od Průvodce reiki od Diany Steinové jde o výpověď člověka, který patří ke klasické škole. Tím je možná trochu dáno i moje hodnocení. Nejsou zde zveřejněny symboly, spíš jde o osobní vyznání o životě s reiki, doplněné různými cvičeními a meditacemi.
Pro člověka, který o reiki nemá zájem tato kniha velký význam asi nemá, pro člověka, který uvažuje o tom, že se cestou reiki vydá jde o střízlivý popis toho, s čím se na ní pravděpodobně setká a pro toho, kdo po ní již kráčí může být zdrojem inspirace.

5 07.08.2019