vivula komentáře u knih
Přečteno, přidáno do výzvy a teď zase honem k něčemu veselejšímu. Ufff
Skoro po dvaceti letech jsem se vrátila k LL a bylo to super :) když jsem četla o tom, že hrdinka prozvání svůj idol, poslouchá discmana a plácá si kredit na hlasy pro Sámera do SuperStar, musela jsem se smát, protože to už je fakt pravěk. Na druhou stranu jsem si připomněla časy, kdy svět byl ještě v pořádku a největší starostí bylo rozhodnout se v čem jít na diskotéku :)
Určitě jeden z těch lepších dílů ze série. Tentokrát jsem se ani neztrácela ve jménech - až teda na ty tři holčičky, ale jinak jsem se docela orientovala, což mi dost usnadnilo čtení. Erla už taky nebyla taková osina v pr**** a ve finále jsem jí odpustila i ty nemístný poznámky k Saze, ehm Trochu jsem čekala, že po událostech v Panence se bude víc rozebírat Freyja s Huldarem, ale vlastně mi i vyhovovalo to, jak to bylo.
Jakože témata a závěry od prvního dílu - naprostá pecka. Ale jak jsem četla čtvrtou knížku ze série v řadě hned za sebou, měla jsem pocit, že tam bylo až zbytečně moc té ,,vaty” na vyplnění stránek. Ale zase mám strach, že když si dám pauzu a pak se k sérii vrátím, budu mít v postavách už uplnej bordel…. No pokračuju dál :-D
Tady jsem trošku v rozpacích. Do děje jsem se dostala během pár kapitol a strašně mě zajímalo jak že to teda vlastně bude. Ale někde ve 3/4 knížky jsem se začala ztrácet. Se jmény bojuju od začátku, takže to tomu taky nepřidalo, ale tak nějak jsem prostě od toho konce čekala něco jiného, něco víc. Ale i tak celkový dojem víc než dobrý a jdu číst dál :)
Ta jména nedávám, půl knížky se mi pletl Thorvaldur a Thröstur :-D jinak super - téma, styl psaní, postavy, rozuzlení. U epilogu jsem zůstala s otevřenou pusou…
Četla jsem v domění, že se jedná o první díl série a pro mě teda super objev - autorka i knížka. Jediné co bych vytkla, bylo na mě až moc řešení osobních problémů hlavní vyšetřovatelky, ale třeba kdybych si přečetla nejdřív Stvůru, dávalo by mi to víc smysl?
Oproti prvnímu a druhému dílu měl tenhle nejlepší zápletku a chvilkama jsem se fakt nemohla od čtení odtrhnout, ale stejně to pořád není tak nějak ono. Postavu Eriky nechápu a ani třetí díl mi nedovolil rozluštit její charakter…
I přesto, že byla knížka dost podrobná, to byla strašná nuda a nic nového jsem se nedozveděla…
Takhle útlá knížečka je moje srdcovka. Na základní škole nám z ní paní učitelka četla aby nám osvětlila, jak se dostala půlka zubří hlavy do znaku našeho města. Když jsem ji pak našla doma v knihovně, byla jsem nadšená a předčítala jsem z ní babičce. Možná že jsem si ji oblíbila, protože se v ní píše o místech, která mám pod nosem a dobře je znám a nebo prostě proto že je tak poutavě napsaná.
Asi první knížka ze série, kdy mi bylo úplně fuk, kdo to udělal, ale strašně mě strhlo to všechno okolo. Příjemná změna :)
Téma ČV, díky kterému konečně vím, kde se vzalo to "Kam, Karkulko malá, kam?", které mi jelo v hlavě kdykoliv se někde objevila zmínka o Karkulce :) při čtení jsem se na chvilku vrátila do dětství a bylo to krásný. Těším se až ji budu číst před spaní malému.
Hodnotím s odstupem dvou knih a zjišťuju, že jediné co se mi vybavuje je jen neustálá paranoia hlavní postavy. Chápu, že se bála, ale chvílema na mě působila spíš jak válečná veteránka a ne matka chránící své děti…
Uvidíme co další díl. Zatím se mi do něj nechce, ale co není, může být.
S autorkou jsem zatím měla zkušenost jen s jednou knížkou, tak jsem byla zvědavá, jestli tato bude taky tak skvělá… a jo, byla. Četla se krásně a přitom strašně těžko. Jestli autorka nemá s tématem osobní zkušenost, tak je geniální, protože to vystihla úplně přesně do poslední slzy. A že jich bylo…
Super letní čtení. Mile mě překvapila zápletka se sourozenci, která pro mě byla celkem nečekaná a na druhou stranu jedna z těch reálnějších v porovnání s ostatními knížkami autorek.
Nějak nevím co napsat. Přesto, že knížky takovýho typu nevyhledávám, tahle mě chytla na prvních stránkách a nepustila až do konce. Bála jsem se, že to bude sladký až hrůza a možná že i bylo, ale sedlo mi to se vším všudy, takže mi ve finále bylo strašně líto, že už je konec…
Knížka mě moc bavila, bylo super číst úryvky z deníku, které hlavní hrdinka komentovala ze svého pohledu. Taky se mi líbilo, ze hlavní hrdinka nebyla typickou obětí, která by držela pusu a krok, ale měla i svou hlavu a uměla si ji postavit, přesto že ji manžel držel tam kde ji chtěl mít…
(SPOILER) Stejně jako někteří přede mnou jsem v půlce uvažovala, že knížku odložím. Pak se ale daly věci do pohybu a tak jsem pokračovala. Bohužel, i přes zajímavý námět mě knížka zklamala. Složité popisování a zdlouhavé vysvětlování fungování ,,nového světa” několika postavami, které si mezi sebou neustále braly slovo, aby si ho následně vracely, ale na druhé straně jen lehké náznaky tam, kde dle mého spočívala hlavní zápletka a pro mě tak zůstala nedotažená.. Chvílemi jsem měla pocit, ze jde o dva různé příběhy - Julie, Patrik, Viktor, Sandra a pak Adam a spol., ale nějak se nepovedlo je spojit.
Četla jsem jako eknihu a byla to chyba na chybě. To mě dost obtěžovalo, ale naštěstí byla knížka tak jednoduchá a v podstatě o ničem, že na celkový dojem to nemělo až takový vliv.