Vilma232 komentáře u knih

Zajímavý příběh, vracející postavy do naší nedávné minulosti. Jistou roli v příběhu má klavír, takže snad by kniha mohla být použitelná do výzvy roku 2019

1 13.11.2018

Kultivovaný jazyk a příběhy o lidech mezi Bretaní a Prahou. Navazuje na Dům v Bretani, ale není nutné je číst postupně. Moc mě mrzí, že už si další příběhy nepřečtu.

1 05.11.2018

Zajímavosti z historického centra Brna. Doporučení, kdy zvednout hlavu a uvidět to, čeho si běžně nevšimnete.

1 27.10.2018

Kniha nádherná a navíc použitelná jako průvodce (obsahuje mapky a vycházkové trasy) po skvostech brněnské architektury.

27.10.2018

Kniha, která nejenže se odehrává v Brně, ale Brno je v ní "hlavním hrdinou". Soubor fejetonů a sloupků převážně vydaných v devadesátých letech. Brněnská místa i postavy v díle autora, který je celou svou bytostí spojený d Brnem jako málokdo.

27.10.2018

Knihu o jídle jsem si nechala skoro na konec výzvy, protože se mi o něm vlastně nechtělo moc číst. Mám pocit, že se jídlu a vaření věnuje až moc pozornosti - časopisy, televizní pořady, vydávání kuchařek apod. Kde je to "Jíme, abychom žili"? Ale výzva je výzva, tak jsem si chtěla vybrat něco zajímavého. Píše se, že kniha získala Cenu za nejlepší dílo gurmánské literatury. Tak už ji mám přečtenou. Postava kritika je mi nesympatická a právě proto zde ocituji, jak ji viděly jiné postavy příběhu:
"Jasně že je to pěkný hajzl. Zničil by nás, mě i mou kuchyni, ten samolibý pitomec....."
"Kudy prošel, všechno zničil. Všechno. Děti, ženu, milenky, a dokonce i své dílo..." Taky ho tak nějak vidím.
Podrobné popisy jídel a chutí mě nezaujaly, dokonce jsem je místy přeskakovala. To není pro mě. Ráda si dám něco dobrého, ale číst o tom nemusím. ..... a ráda si dám buchty ze supermarketu....

2 22.10.2018

Loni mě zaujala Zelená hora i Sedlec a od té doby jsem si chtěla tuto knihu přečíst - film jsem neviděla. No - nic moc. Zmínky o Santinim a podrobné popisy architektury byly fajn, ale potřebovala jsem k tomu obrázky. Jinak dost neuvěřitelné chování postav, naprosto násilně napsané erotické scény. Dočetla jsem, byla jsem zvědavá, jak to dopadne. A asi se podívám i na film.

2 18.10.2018

Musím se připojit k "broskev28". S jiných knížek jsem měla lepší pocit. Mnohem víc se mi líbily knihy vydané před třiceti a více lety, které jsem četla jako hodně mladá. Těm dám přednost, pokud se k autorce vrátím. Klidně si po letech zopakuji Dům u nemocnice, který si kupovala moje maminka a určitě ho ještě někde v její knihovně najdu. Nicméně doktorka psycholožka se jmenovala jako já, takže mám splněn bod letošní výzvy

Skutečná katastrofa, o které jsem doposud nevěděla. A na jejím pozadí příběhy nešťastných uprchlíků. Útěk před válkou a smrtí, který spojí naprosto nesourodou skupinu lidí. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout.

6 06.10.2018

Napínavé od začátku až do konce. Určitě si přečtu i předcházející autorovo dílo.

04.10.2018

Příběh mě natolik "dostal", že nějaké chybějící uvozovky jsem nevnímala. Všechny tři postavy mě velice zaujaly a snažila jsem se vcítit do jejich chování, do toho, jak se asi cítily a co vedlo k jednotlivým událostem. Nikdo z nich to neměl jednoduché, všechny situace jsem si dokázala představit v reálu. Možná by si příběh zasloužil i nějaké vizuální zpracování.

7 30.09.2018

Žárlivost jako v Othellovi, nešťastná láska jako v Romeovi a Julii, divadlo na divadle jako např. ve Snu noci svatojánské a nakonec se vezmou... jako v jiných hrách, ale stejně je tato hra zase jiná, jiný příběh a hlavně
" Dějiště: zde, v zemi zvané Čechy, uvnitř země i na břehu moře, kde se prohánějí medvědi a jiná zběř..."
Vydání Dilie z roku 1964, přebásnění a úprava Kamila Bednáře

25.09.2018

Přečteno bleskem. Moje první kniha od autorky a určitě si ještě něco přečtu. Taková koncentrace nesympaticky jednajících postav v jednom příběhu se hned tak nenajde - a to je právě zajímavé. Nic černobílého.

6 24.09.2018

Zábavné čtení. Za jednotlivými postavami jsem chtě nechtě viděla herce z úspěšného stejnojmenného filmu. Pan Poláček nezklamal, jeho jazyk a množství až neuvěřitelně vtipných přirovnání. Někde je sice vtipu víc než děje, ale to je na čtenáři, zda mu tento styl vyhovuje.

6 21.09.2018

Pohlazení dušičky. Viděla jsem divadelní představení a byla nadšená. Díky výzvě jsem sáhla po předloze a je to milé, lidské, humorné, kouzelné čtení pro děti i dospělé. A až budeme v prosinci v našem Klubu milovníků knih debatovat nad vánočními knihami, opět si ji připomenu. Malá knížečka o klukovi, který se zatoulá na Štědrý den a za pár chvil prožije tolik dobrodružství....

2 19.09.2018

Napřed jsem trochu hledala to, co tak důvěrně znám ze starších knížek, které byly většinou spojeny s naším důvěrně známým prostředím. Ale asi to v příběhu z ciziny úplně nejde. Nicméně ten laskavý humor tam je a český pohled na americký život se mi moc líbil.

19.09.2018

Tak jsem si díky výzvě zopakovala povinnou četbu ze svých -nácti let. Ale nejen díky výzvě. V našem divadle se bude uvádět Petr a Lucie jako muzikál, tak jsem si osvěžila literární předlohu. Příběh je smutný a silný. Letos je mu 100 let a moc by mě zajímalo, jak působí po tolika letech na současné mladé čtenáře.

4 19.09.2018

četla jsem letos ... po několikáté, když jsme si v našem Klubu milovníků knih připomínali nejoblíbenější knihy z dětství. A určitě se k ní zase někdy vrátím a ještě se znovu podívám i na seriál...

6 11.09.2018

Opravdu těžké čtení. Prostě jsem si ji chtěla přečíst pod dojmem zobrazení ve výtvarném umění, ale je to náročné. I Rodin se dlouho trápil při tvorbě "Brány".