Veve721

Příspěvky

NavždyckyNavždycky. Nofreeusernames (pseudonym)

"Navždycky" se poslední měsíce dostalo na výsluní skrz masivní propagaci ze strany Humbook teamu a Albatrosmedia. To samozřejmě není nic podivného, když přihlédneme k faktu, že je s autorkou pojí profesní vztahy. Na druhou stranu to vyvolává otázku, zda v tomto případě nejde spíš o protekční dílko, které by se za jiných okolností ztratilo mezi tucty podobnými výtvory. Už po přečtení ukázky jsem si pomyslela, že nepůjde o žádný skvost, no i tak jsem dala knížce šanci. Nikdy totiž nekritizuju nic, co bych komplet celé nepřečetla - vždy doufám, že mezi stránkami něco pozitivního přeci jen najdu. Tady ale musím trvat na svém prvotním dojmu. Knížka je velmi podprůměrná, postrádající jakoukoliv literární hodnotu. Děj je plytký, bez nápadu, opakující klasická klišé romanťáren a nejhorší je fakt, že postrádá vtip. Od knížky, která se tváří být vtipná bych očekávala víc, než jen průpovídky o vydloubávání očí, uřezávání malíčků, vraždění koťátek a podobné hovadiny.

Hlavní hrdinka je samostatná kapitola. Jaká je tady Mei?
-hovado (plivat komukoliv do hrnku je prostě fuj)
-pažravá (taky mám ráda čokoládu, ale je minimálně slušné se o ní podělit s maminkou)
-děsně dětinská (kolik té holce vlastně má být?)
-drzá (jen nevycválaný spratek si může troufnout na to, aby křičel po svém učiteli za to, že se s ní rozešel kluk)
-zahleděná do sebe (jak může někdo dva roky sedět v lavici s kamarádkou, o které absolutně nic neví?)
-sobecká (která holka závidí svému klukovi, že dostal z písemky lepší známku než ona?)
-vůbec ne vtipná (i když se nám autorka velmi síleně snaží vnutit opak)

Nebudu tvrdit, že jsem se vůbec nezasmála. Samozřejmě, že se našlo pár vtipů, které se vydařily. To však nic nemění na tom, že mi hlavní hrdinka byla tak neskutečně nesympatická, že jsem při čtení doslova trpěla. Upřímně se divím, jak se s takovým nesnesitelným sobcem mohl na konci knížky ještě někdo bavit. Ach bože, takhle mě už dlouho knižní postava nevytáčela.

"Navždycky" si mě vůbec nezískalo. Od zaměstnankyně vydavatelství bych očekávala víc. Laťka je nastavena vysoko - v dnešní době existuje tolik talentovaných lidí, kteří se snaží prosadit svou literární tvorbu. Bohužel mnohým takovým se jejich sen nesplní, přestože mají talent od Boha, zatímco jiným stačí znát správné lidi, aby jim vydali jejich podprůměrný výtvor sesmolený za 2 měsíce. Je to naprostý výsměch všem spisovatelům, kteří nad psaním stráví někdy i roky tvrdé práce, aby jejich "dítě" bylo naprosto perfektní.

Ale dost filozofování, pojďme k mému hodnocení. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že bude nízké. Kdyby nešlo o člověka od knih, kdyby propagace neslibovala hory-doly, kdyby se autorka nepyšnila pouhými 2 měsíci práce, tak bych možná byla mírnější. Ale třeba zohlednit to, že měla bonus do začátku oproti jiným, a i tak ho nevyužila. Dávám nejnižší možné hodnocení ⭐ a doporučuji neztrácet drahocenný čas s touhle knihou. Pokud romantika, doporučuju Jane Austen a její Pýchu a předsudek. Tam nikdo nemluví o vraždění koťátek, jazyk je krásný, košatý a hlavní hrdinka svéhlavá i vtipná. U Mei z "Navždycky" musím citovat její vlastní slova: "Jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná." Bohužel má pravdu. A jsem si jistá tím, že po této knížce už podruhé nesáhnu. Nikdycky.

(Trochu se obávám, aby mi po zveřejnění recenze taky někdo nenaflustal do čaje...)

07.10.2020odpad!


HanaHanaAlena Mornštajnová

Už nikdy nebudu při pohledu na žloutkově věnečky vidět jen věnečky...

Tahle knížka je prostě výjimečná a naprosto chápu, proč se tolika lidem vryla pod kůži. Pro mě byla o to silnějším zážitkem, že jsem ji dočítala den před zájezdem do Osvětimi, kam jsme se šli s mamkou podívat. Strašlivé místo, které budu mít už navždy propojené s touto knížkou, protože se mi obojí neskutečným způsobem obtisklo do duše i paměti. Rozhodně doporučuju si "Hanu" přečíst, ať už máte rádi válečnou tématiku nebo ne, protože nabízí mnohem víc než jen to... Je to tragický příběh ženy, kterou osud donutil přihlížet smrti všech, které kdy milovala. Opravdu nezapomenutelné dílo protkané emocemi.

27.12.2020


PopravčíPopravčíChris Carter

Detektiv Robert Hunter a jeho parťák Carlos Garcia jsou opět na stopě brutálnímu sériovému vrahovi, který staví své oběti tváří v tvář jejich největšímu strachu. Nechci moc spoilerovat, ale už z první obětí (kněze s useknutou hlavou, kterou vrah nahradil hlavou psa) je jasné, že tohle bude opravdu jízda. A taky byla. ❤️

Ani rok po přečtení prvního dílu mě Carterův styl psaní neomrzel, právě naopak. Autor má úžasný cit pro detail i pro práci s charaktery, nešetří vedlejšími postavami, úžasnými popisy a nevyhýbá se krvi ani brutálním scénám (což je pro mě jako pro fanouška filmů Saw jen další plus). A závěr? Nepředvídatelný a překvapivý. Zbožňuju Chrise Cartera!

Pokud jste fanouškem krimi thrillerů, nebojíte se krve, useknutých hlav a nechutných popálenin, tak po téhle knížce rozhodně stáhněte. Má to svůj důvod, že je Carter často označovány za mistra svého žánru. Je perfektní!

26.12.2020


Dvojitý křížDvojitý křížChris Carter

Chvalozpěvy na autorovo jméno jsou plně zasloužené. Jeho tvorba je právem označováno jako must-read pro milovníky napínavých krimi románů - "Dvojitý kříž" je to nejlepší, co jsem v rámci žánru četla. Skvělí hrdinové, ke kterým si okamžitě vytvoříte citové pouto. Napínavý děj plný zvratů, kde vás autor překvapí i v moment, kdy si myslíte, že jste vraha stoprocentně odhalili. Navíc všechny ty vedlejší linky, které čtenáři představují pro děj nepodstatné postavy jen proto, aby hned v další kapitole padly do rukou psychopata a umřely... Žádná oběť tu není jen neznámou mrtvolou - mají jména, charakter, životní příběh. Carterův cit pro detail je naprosto odzbrojující a já jsem z něho jednoduše unešená. Třešničkou je morbidita, která v přiměřeném množství skvěle okořeňuje výsledné dílko. Několikrát mě při čtení slušně zamrazilo a první oběť "bez obličeje" mi vážně vyrazila dech. Přečetla jsem sice zatím jen jeden díl, ale obávám se, že velmi brzy budu muset sáhnout po dalším. Série o Robertu Hunterovi je závislost a já nutně potřebuju další dávku! :)

04.01.2020


ČaroprávnostČaroprávnostTerry Pratchett

Předně tu máme výborně vyprofilované charaktery - bábi Zlopočasná je postava, která vám i přes své mrzoutství pořádně přiroste k srdci. V pozadí se pak odvíjí zápletka s výrazným feministickým nádechem, což já sice cíleně nevyhledávám, ale v tomto případě se to hodilo. Výrazným prvkem je také autorův humor. Knížka je doslova narvaná sarkasmem, nadsázkou a nešetří ani sexuálními narážkami. Jsou však mnohdy skryté, takže čtenář nesmí být úplný blbec a musí číst pozorně, jinak mu vtipy uniknou. (Což by byla škoda.)

Terry Pratchett je výjimečný autor s úžasnou slovní zásobou a neskutečnou fantazií. Už z prvních vět vyzařuje podivná jinakost, která nejspíš nesedne každému, ale mě nadchla. Okamžitě se mi vybavily filmy od Mijazakiho, které sdílí podobně magickou atmosféru a ulítlost. Pratchettův svět nepodléhá žádným pravidlům - je šílený, absurdní, ale zároveň kouzelný. A rozhodně z literárního hlediska výjimečný. Zatím nemůžu hodnotit celou sérii, ale tento díl mě neskutečně bavil a určitě brzy sáhnu po dalším.

17. března


Rudá galerieRudá galerieTiffany Reisz

Rudá galerie rozvířila vody knižní komunity a já po dočtení chápu proč - ono je totiž dost těžké najít cílovou skupinu, které je tento produkt určený. Pod označením "erotická literatura" si většina čtenářek oblibujících tento žánr určitě nepředstaví tvrdé porno zahrnující všemožné sexuální praktiky od grupáče, přes fisting, až po strkání skleněných lahví někam, kde je většina žen vážně mít nechce... Přidejte k tomu neuvěřitelnou výdrž hlavního hrdiny Malcolma, kterou by mu záviděli i pornoherci + věčně nadrženou nymfomanku Monu, před jejíž apetitem muži zdrhají. Jednoduše řečeno: tohle čtení není pro každého. A ty, které toto téma zajímá, odplaší filozofování nad uměleckými díly. I když zrovna tento prvek byl pro mě jediným velkým plusem.

Ač se mi vážně líbilo umělecké prostředí i překvapivě zajímavý úvod, ve výsledku nedokážu dílo zhodnotit kladně. Hlavní hrdinka mi přišla tak hloupá, až jsem místy pochybovala o její příčetnosti. Nebyla mi sympatická ani ona, ani arogantní blb Malcolm. Dialogy vyznívaly jaksi divně nuceně a stupidně. Ještě horší byly sexuální scény, které mě absolutně nevzrušovaly, místy spíš znechucovaly. Čím blíž závěru příběhu jsem byla, tím víc jsem si připadala jako Ozzák z Comebacku, který přetáčel sexuální scény v pornu, aby se dozvěděl, jestli se opraváři nakonec podaří tu rozbitou pračku opravit. Od jedné hvězdičky knížku zachránilo závěrečné rozuzlení, které bylo obstojné. Přesto je pro mě Ruda galerie velkým zklamáním - zajímavá myšlenka zadupaná příšerným zpracováním, nesympatickými hrdiny, primitivními dialogy a trapným sexem. Škoda nevyužitého potenciálu.

21.01.2021


Noční lovecNoční lovecChris Carter

Tato série není vhodná pro slabé žaludky. Já osobně s brutalitou nemám problém, právě naopak (mezi své oblíbené filmy řadím Saw), takže jsem si sérii oblíbila už od první stránky - autor se ničeho nebojí a své čtenáře dokáže napínat, jak nikdo jiný. Předchozí dva díly mi přišly o kapku zvrácenější, oproti tomu "Noční lovec" klade mnohem větší důraz na psychiku čtenáře. Díky mrazivé atmosféře příběhu bych nejspíš ani neusnula, kdybych byla doma sama. ("Pod postel ses nepodívala" je věta, která mě bude ještě pěkně dlouho strašit ve snech.)

Závěr byl trochu jiný, než v minulých dílech, mnohem víc zaměřený na interní pohnutky vraha. Mně se to líbilo. Na autorovi zbožňuju právě to, jak mě vždy dokáže překvapit. Nehledě na fakt, že i z literárního hlediska je kniha opravdovým klenotem. Chris Carter je právoplatným mistrem thrillerů a každou další knihou mě v mém názorů jen utvrzuje. Rozhodně doporučuju!

02. ledna


Pýcha a předsudekPýcha a předsudekJane Austen

Vážně jsem nečekala, že dám plný počet... Když se řekne "Pýcha a předsudek", většina lidí převrátí oči v sloup a zamrmlá cosi o slaďárně, kterou číst nebude. Přitom je tahle knížka milionkrát lepší, než mnoho novodobých knížek podobného tématu. Rýpalové by mohli říct, že je příběh moc jednoduchý a chybí akce (něco podobného vytkla i Brontëová), ale podle mě dokonalost tohoto románu tkví právě v jeho jednoduchosti. Díky tomu jde o nadčasové dílo, které nás může ovlivnit v dnešní době ještě více, než v době jeho vzniku. Podle mého názoru jde o dokonalou knížku, která má v sobě mnoho poučení, přesto je ale dostatečně čtivá a zajímavá. Jemný humor vhodně zlehčuje stinnou stránku tehdejších charakterů lidí a sarkasmus pana Benneta je vtipný i pro dnešního čtenáře. Dávám obří palec nahoru a doporučuju všem čtenářkám, které mají chuť na něco trošku jemnějšího.

01.05.2017


Třpytící se městoTřpytící se městoLenka Bandurová

"Třpytící se město" mělo vše, co od dobré knížky očekávám. Charismatické hlavní hrdiny, kteří ale nejsou přehnaně dokonalí. Zajímavý svět, který mě bavilo poznávat. Vtipné dialogy, nad kterými jsem se dobře pobavila, ale taky spoustu akce. A nesmím opomenout ani velmi pěkně vystavěnou romantickou linku - láska tu nebyla prvoplánová, ani přehnaně posouvána do popředí na úkor akce. Dokázala jsem se do pocitů hlavní hrdinky vcítit a chápala jsem její vztek, smutek, i to, co se ji líbilo nebo nelíbilo na Thomasovi. Osobně mi byla sympatická i její rozmazlená drzost a nezlomnost. Vždy jsem milovala hrdinky nešetřící sarkasmem a v Leině případě ho schvaluji ještě o to víc, když jí byl vnucený takový panovačný trouba. :-D Nenapadá mě ani jedna věc, kterou bych autorce vytkla, knížka mě ohromně bavila.

Od doby, kdy jsem začala věnovat více času tuzemské tvorbě jsem doufala, že narazím na českého autora, který mi vyrazí dech. Konečně se to podařilo. Lea Honor byla láska na první pohled a zůstala jí i po dočtení. Za mě překonala i všemi milovanou Sarah J. Maas, ale počkám si na další díly obou sérií, abych mohla spravedlivě posoudit, kdo můj "fantasy duel" vyhraje. Zatím ale Lea pořádně nakopává Feyřin zadek... ????

18.05.2020


Poslední přáníPoslední přáníAndrzej Sapkowski

Jde o skvělé fantasy dílo, které je právem nutností pro každého fanouška tohoto žánru. Autor má skvělý styl psaní, úžasně sarkastický smysl pro humor a postavy jsou po stránce charakteru výborně vystavené.

Jenže jde "jen" o soubor povídek, z čehož pro mě plynou i určitě nedostatky. Od povídek nelze čekat nějaký velký dějový posun (i když se autor opravdu snažil a vytěžil možnosti na maximum). Zároveň lze vnímat jakousi obsahovou nevyváženost, kdy některé povídky jsou naprosto dokonalé (např. o zlodějské Sněhurce či o sprostému čertovi), jiné jsou však o něco slabší (příliš mě nebavily výplňové intermezza o Nenneke, které slouží jen jako pojivo povídek)...

Andrzej Sapkowski je skvělý spisovatel, který umí i sbírku povídek posunout o level výš. Na druhou stranu jsou to pořád jen povídky, takže některé se čtenáři budou líbit více a jiné méně. Já si našla svoje favority, no i ty méně oblíbené jsem s chutí přečetla a ráda se k nim ještě v budoucnu vrátím. Přesto u mě povídky nikdy nedokážou překonat komplexní příběh s komplikovaněji vystavěnou zápletkou. Proto se těším na další díly, od kterých mám velmi vysoká očekávání. Jsem si jistá, že série Zaklínač mě ještě má čím ohromit.

01.01.2021


NeslyšnoNeslyšnoRichelle Mead

Fej může čtenářům ze začátku připadat strohá, nudná nebo i panovačná, ale já si myslím, že vyjadřuje uměleckou grácii - ženu, která nepotřebuje příliš projevovat emoce, protože její malby mluví za ni. Li Wei na druhou stranu představuje morální dobro... odvážný silák s potřebou přinést do svého světa spravedlnost. Jak ale otáčíme stránku za stránkou, Fej se pomalu prohlodává přes svou ledovou slupku, zatímco Li Wei chvílemi ztrácí motivaci a potřebuje podržet. Spolu ale dokážou zázraky. Tato knížka je nejen o tom, aby čtenář mohl nahlédnout do světa hluchých, poznal opravdovou hodnotu sluchu (kterou si většina z nás ani neuvědomuje), ale také o důvěře. Nejen v partnera, ale i ve své okolí a hlavně v sebe. Hodnotím pěti hvězdičkami a od dnešního dne si nikdy nepřestanu vážit toho, že slyším a vidím všechny krásné věci kolem nás. :)

16.02.2017


Lidé, kteří mě znaliLidé, kteří mě znaliKim Hooper

Čtení této knížky jsem si strašně moc užila! Bavily mě postavy, zaujal mě samotný příběh a oceňuji i realističnost, která dodala výslednému dílku lehce depresivní podtón. K Emily jsem si rychle našla cestu a přestože jsem s mnoha jejími rozhodnutími nesouhlasila, držela jsem jí palečky. Při čtení posledních stránek mi bylo líto, že už jsem na konci příběhu. Samotný závěr mi přišel až příliš otevřený - na druhou stranu si pozorný čtenář může mnohé vyvodit z náznaků... Autorka si zakládá hlavně na dialozích, díky čemuž se knížka četla velmi svižně. Zápletka byla zajímavá a v rámci žánru poměrně neokoukaná. Jde o autorčinu prvotinu a já doufám, že bude v psaní pokračovat.

14.10.2017


UtěšitelkyUtěšitelkyRuth Hallo

Tahle knížka je prostě pecka. Je to přesně ten typ dílka, které čtete s otevřenou pusou, hltáte každou stránku a nemůžete se odtrhnout. Já se od "Utěšitelek" odlepit nedokázala. Mej-anin příběh byl tak neuvěřitelně smutný, že jsem ji prostě nedokázala opustit. Nechápala jsem, že měla sílu vstát po všech těch kopancích a doteď jsem ohromená její chutí k životu. Já bych na jejím místě tak silná nedokázala být. Osud těchto otrokyň je srovnatelný s oběťmi koncentračních táborů, jenže o těch se mluví, staví se jim památníky a vystavují se fotografie. Je hrozné, že na Utěšitelky je používaný zcela jiný metr. Kde je spravedlnost?
Jsem ráda, že jsem si tuto děsivou a nekonečně smutnou knížku koupila a je mi líto, že ji zná tak málo lidí. Dala mi úplně jiný pohled na svět. Kdybych mohla, nejradši bych "Utěšitelky" vám všem vnutila. Jejich příběh nesmí zapadnout prachem! Lidi musí vědět, jaké hrůzy ty holčičky protrpěly. Zaslouží si nebýt zapomenuty! Tohle je kniha, která se po dočtení neztratí v knihovničce, protože na ni budete ještě dlouho myslet. Nějaká "Gejša" se může jít zahrabat! Tohle je opravdu tragický životní příběh, podle kterého by měli natočit celovečerní film!

12.01.2018


Vítr z horVítr z horAndy Wildwood

Pohled na obálku knížky vyvolá dojem hrdinské fantasy na styl Barbara Conana a po dočtení můžu konstatovat, že v tomto případě byl první dojem zcela správný. Kdyby se mi někdo pokoušel tvrdit, že jde o doplňkovou knížku série o Conanovi, nejspíš bych mu to na drobný okamžik i uvěřila, protože hlavní hrdina Jon je podobný nepřemožitelný silák, kterého nepokoří ani hektolitry krve, kterou při svých dobrodružstvích ztratil, ani několikanásobná převaha nepřátel.

Zhodnocení bylo poměrně tvrdým oříškem. Přemýšlela jsem nad třemi, čtyřmi, dokonce i pěti hvězdičkami, protože mě čtení opravdu bavilo, ale na druhou stranu vidím i prostor pro budoucí vylepšení. Styl psaní se mi líbil, dýchala z něj atmosféra poctivých dobrodružných fantasy legend, ke kterým Vítr z hor jasně směřuje. Oceňuji pokus o navrácení se k tak trochu "retro" hrdinům pro pořádné chlapáky. Zároveň je ale místy cítit, že jde o autorovu prvotinu - naprosto dokonalé akční scény s cákající krví a useknutými končetinami lítajícími vzduchem (které jsou zjevně Andyho silnou stránkou) se střídají s příšerně naivní romantickou linkou. Obzvlášť v případě Ya-Nina bratra Sala a jeho dívky. Jednu lásku na první pohled dokážu strávit, ale osudově se zamilovat po dialogu na půl strany vyznívá vážně nedůvěryhodně. Taky bych ubrala kurzívy i citoslovcí (Pcháá, Cháá,...) a dala bych si bacha na opakování informací. Ale jelikož bych si rozhodně ráda přečetla pokračování Jonova příběhu, hodnotím knížku 4 hvězdičkami jako motivaci pro autora vydat druhý díl, na který se už teď moc těším.

08.12.2020


KosecKosecNeal Shusterman

Dystopie jsou jedním z mých nejoblíbenějších žánrů. Zobrazují možné děsivé scénáře budoucnosti lidstva, ale také vybízí k přemýšlení. Kosec přináší svět, ve kterém lidé s pomocí vševědoucí umělé inteligence porazili smrt. Hrozba přelidnění si ale vyžádala vznik nové profese - kosce (česky Smrtka). Někdo přece musí zastoupit matku přírodu a udržet lidskou populaci ve snesitelných číslech...

Na tuto sérii jsem se mimořádně těšila, ale zároveň jsem se bála, že mě má přehnaná očekávání zklamou. Chvíli mi trvalo nabrat odvahu a knížku otevřít. Kdo už ale Smrtku četl, ten ví, že nebylo proč se bát. Neal Shusterman je výborný autor, který dokázal napsat čtivou dystopii s perfektně vystavěným světem a sympatickými (přesto uvěřitelnými) hlavními hrdiny. Zároveň beletristický YA příběh proložil deníkovými zápisky kosců, které cele dílo posunuly o level výš. Nabídl čtenářům filosofické otázky, nad nimiž mohou dále přemýšlet.

Jediné negativum jsem viděla ve vztahu hlavních protagonistů. Chápu, že láska je častým důvodem vzpoury mladých hrdinů v YA literatuře, tady mi to ale celé přišlo jaksi nasílu natlačené. Navíc to vůbec nebylo třeba. Citra s Rowanem mohli být jen přátelé a závěr by to nijak nezměnilo. Prostě mi přišlo, že autor pouze podlehl módnímu trendu YA literatury, kdy se do sebe musí hlavní hrdinové okamžitě osudově zamilovat, i když to pro vývoj příběhu vůbec není potřebné. Škoda.

Přestože mi vztah hlavních hrdinů přišel plochý a nadbytečný, nijak to nezměnilo můj názor na knihu. Jde o jedno z nejoriginálnějších a nejzajímavějších dystopických děl, které jsem četla a rozhodně se těším na další díly. Nejde totiž jen o chytlavý příběh pro mladé čtenáře. Kosec má přesah, který z něj dělá něco víc. Osobně bych ho zařadila do 'must have' poličky každého milovníka sci-fi literatury.

07.08.2021


První konecPrvní konecLauren James

Rozuzlení se víceméně nedočkáte. Je to ten typ příběhu, kdy na konci hlavní hrdinové utíkaji, utíkají, bojují, utíkají a potom najednou BUCH! konec. Žádné velké vysvětlení. Čtenář pak cítí nespokojený pocit z nedokončenosti a když hned nemá po ruce druhý díl, tak si příběh neužije na sto procent. Chválím však autorku za skvělý smysl pro humor, který vložila do komunikace manželů Galloweyových. Vážně jsem se dobře nasmála, dokonce jsem některé části běžela přečíst mamce, ať se taky pobaví. :D Mě se knížka vážně moc líbila, proto jí dávám čtyři hvězdy, ale nemůžu dát plný počet, chci si totiž nechat rezervu na druhý díl. Jestli se v něm vysvětlí všechno nevysvětlené a bude stejně vtipný a dobrodružný jako tento díl, určitě dostane víc procent.

24.03.2017


Posledná pani ParrishováPosledná pani ParrishováLiv Constantine

Žila byla jednou jedna tuze krásná, ale chudá dívka jménem Popelka. Přestože byla chytrá a snaživá, její vysněný princ pořád nepřicházel, proto se rozhodla zaobstarat si ho sama. Co na tom, že už má manželku i děti? Tahle Popelka je tak trochu psychopatka, a žádná překážka pro ni není nepřekonatelná. Sny se přece mají plnit, no ne?

Jeden z nejlepších psychothrillerů, které jsem četla a opravdové překvapení tohoto roku. O koupi jsem uvažovala už když před pár měsíci vyšlo české vydání, nakonec jsem ale odolala. Anotace mi nepřišla nijak originální a já si pomyslela, že takových příběhů už přece existuje dost. Omyl. "Posledná pani Parrishová" v sobě skrývá mnohem více, než se může na první pohled zdát. Má úplně všechno, co od pětihvězdičkového díla očekávám - realistické postavy s komplikovanými charaktery, svižný styl vypravování, zajímavou zápletku, extrémní dávku napětí, nečekané dějové zvraty a fascinující závěr. Zbožňuju "Poslední pani Parrishovou"! Je dokonalým důkazem toho, že některá splněná přání můžou mít trpkou pachuť. Tu vy ale po dočtení mít určitě nebudete. :) Tahle knížka mi přenastavila laťku pro všechny budoucí thrillery a bude opravdu těžké ji překonat.

10.11.2019


Miluju tě. Já vímMiluju tě. Já vím. Nofreeusernames (pseudonym)

Dlouho jsem přemýšlela, jestli svou recenzi zveřejnit. Zaprvé jsem nechtěla vypadat jako hater a zadruhé jsem po dočtení neměla chuť na knihu vůbec vzpomínat. Dlouho mě něco takhle nevytočilo.

***Pozor na možné drobné spoilery***

Sama sebe se ptám, proč jsem se po tragickém Navždycky masochisticky pustila do volného pokračování. No proč... Ava vypadala v prvním díle jako super postava, minimálně oproti nenažrané protivné Mei. Doufala jsem, že se autorka ve svém psaní posune o level výš, obzvlášť po vší té kritice. No neposunula, spíš naopak. Pohled do Aviny hlavy mě znechutil. Takhle podlou, závistivou, nepřejnou a panovačnou mrchu jsem vážně nečekala. Celá kniha je jen o fňukání ve stylu "jsem já chudinka tak bohatá, že to před všemi (dvěmi) kamarády musím tajit". Z jednoho kluka si udělá otroka, kterého jen ponižuje (nechápu, že ji neposlal do háje okamžitě) a druhého chudáka nechá malém veřejně ukamenovat. A za co? Za to, že nechtěl chodit s bezejmenou psychopatkou, která po první noci byť nevytasila zásnubní prsteny?! Preston byl jediná světlá stránka knihy - okouzlující, milý, vtipný kluk, který prostě jen odmítl jednu holku, a autorka to skrz svou hlavní hrdinku takhle dodrbe. A ne, opravdu není správné řešit spory šikanou, I KDYBY si to dotyčný zasloužil. Což fakt nezasloužil. YA literatura formuje mládež, ale tohle vážně nemůžu s klidným svědomím doporučit.

Jediné, co můžu pochválit jsou chaty. Ty byly opravdu vtipné. Na druhou stranu, autorka mnoho vtipů obšlehla z nápisů triček a citátů jiných autorů, takže mi nepřipadá fér ji za to chválit. Taky se mi líbilo grafické zpracování, které nejspíš uchránilo nejeden výtisk tohoto literárního pekla před tragickým skonem v popelnici. Strašně mě štve, že jsem se nepoučila a pustila se do druhého dílu s nadějí, že Ava knížku zachrání. Opravdu jsem doufala, že si autorka vezme k srdci kritiku, ubere popkulturních narážek, vyhne se nevtipným vtipům o fyzickém násilí a hlavně napíše Avu takovou, jaká byla v Navždycky - skvělá. Bohužel.

02.09.2021


Ekhö: Zrcadlový svět 3 a 4Ekhö: Zrcadlový svět 3 a 4Christophe Arleston

Hlavním záměrem komiksové série Ekhö je pobavit čtenáře, a to se rozhodně podařilo. Bartucciho kresba je opět dokonalá. Jako milovnice koček musím pochválit hlavně postavu bengálské kočičky ze španělského dílu, která je totálně roztomilá. Dalším grafickým úspěchem je výborně zachycené kočičí chování v Mravenině těle, kdy si líže nohu a sedí v různých krkolomných pozicích. Nemůžu opomenout ani skvěle odvedenou práci koloristy (Nolwenna Lebretona), který dokázal krásnou Bartucciho kresbu ještě více zdokonalit. Vypíchla bych minimálně dvojstránku o smrti Normy Jean, kde temné odstíny modré a šedé vytváří tu správnou ponurou atmosféru, kterou by měl čtenář vnímat. Když knížku zhodnotím jako celek, tak grafické zpracování kvalitou převyšuje samotný příběh, ale ani ten není vysloveně špatný. Sice v Ekhö nenajdeme žádné hluboké myšlenky, ale to vůbec nevadí. Jde o lehké vtipné čtení s dokonalou vizuální stránkou. Netřeba v tom hledat něco víc, protože pak byste mohli být zbytečně zklamaní. Já zklamaná nebyla - dostala jsem od Ekhö přesně to, co jsem chtěla.

01.06.2017


VegetariánkaVegetariánkaHan Kang

Vegetariánka mě rozhodně dostala. Nedokážu ani slovy popsat, jak moc na mě Jonghjejin příběh zapůsobil. Je úžasné, jak autorka dokázala popsat stávající problém předsudků vůči ženám (poslušným hospodyňkám). Dokonalý je zejména kontrast rozhodnutí hlavní hrdinky: vzdává svůj život vlastně proto, aby se nemusela vzdát a podřídit názorům společnosti. Tento problém nám není tak vzdálený, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože Jižní Korea je možná daleko, ale podobně smýšlející osoby máme všude kolem nás. Některá nejmenovaná náboženství nebo i společenství se k podřízenosti žen staví podobně. V knížce řešení nenajdeme (pokud tedy není řešením to, že se všichni stanem kytičkami), ale alespoň nám to připomene, že je dobré si za svými názory stát. Han Kang dokázala, že i korejské ženy dokážou napsat skvělou knihu a také to, že i ony mají své sny a představy budoucího života.

17.06.2017


Zimní lidéZimní lidéJennifer McMahon

Zimní lidé ode mě dostávají plných pět hvězdiček, protože jsou tím nejlepším zástupcem hororového žánru, kterého jsem dodnes četla a zároveň se nebojím toto dílko označit za jednu z deseti nej knih v mé knihovničce. Místo v TOP desítce nejlepších knih roku 2017 tudíž má jisté. ;) Autorka píše čtivě, dokáže čtenáře plně vtáhnout do děje, hraje si s naší představivostí a zároveň nesklouzává k ohraným klišé. Právě naopak - příběh je originální a finální rozuzlení mi vyrazilo dech. To jsem vážně nečekala!
A knížka nenadchla jenom mě, ale i moji mamku. Ta ji četla ještě přede mnou a doteď o ní mluví. ;)

01.12.2017


Blackout – Zítra bude pozděBlackout – Zítra bude pozděM. Elsberg (pseudonym)

Ohodnotit toto dílko pro mě bylo vážně těžké. Původně jsem byla pevně rozhodnutá dát 3 hvězdičky, protože jsem se nad první třetinou příběhu dost natrápila. Líbily se mi sice krátké kapitolky, díky kterým čtení plynulo rychleji, na druhou stranu mě zpomalovalo opakované čtení některých odbornějších pasáží. Pak se ale některé postavy začnou postupně vyčleňovat, autor si s jejich charaktery pěkně hraje - poznáváme jejich rodinu, jejich strach i odvahu. Kapitola s eutanázií mě navíc hodně chytla za srdíčko. Jde vidět, že Marc Elsberg opravdu umí pracovat s citově vyhrocenými situacemi. Jen to schovává mezi spoustu jmen, názvů a termínů. Proto bych knížku doporučovala spíše mužům nebo ženám, které trošku rozumí proudu a zároveň jim nevadí špionážní romány. Věčné romantičky by mohli mít problém se v knížce zorientovat.
Na druhou stranu si myslím, že je Blackout až strašidelně realistický. Z doslovu se dokonce dozvíme, že bylo toto dílo doporučeno na zařazení mezi povinnou školní četbu. Souhlasím, že si Blackout pozornost zaslouží. Ať už se vám nakonec bude líbit nebo nebude, přečíst byste si ho měli.

10.08.2017


Harley Quinn: Preludia a nokurňaHarley Quinn: Preludia a nokurňaKelly Puckett

Někteří komiksáci pravděpodobně s mým hodnocením souhlasit nebudou, ale mě se Harley prostě líbila a podle svých dojmů taky budu hodnotit... Každý díl vypráví víceméně uzavřený příběh na zhruba 20 stran, takže není moc prostoru na nějakou složitější zápletku. Kvalita jednotlivých sešitů lehce klesá, takže první dva sešity jsou vážně super, další už jsou poněkud slabší, dvojdíl o mistrovi hádanek mi pak moc nesedl. Zároveň se ale s každým dalším číslem dozvídáme drobečky informací o Harleyině minulosti a můžeme tušit, že v pokračování řady by jsme se nějaké výraznější dějové linky nakonec dočkali. To, co máme v rukou je jen takový pomalý start, kde se Harley jako postava teprve rozkoukává a shání si nové kámoše. Nic víc v tom nehledejte, žádná velká pointa vás nečeká. Harleyiny vtípky nemusí sednout každému, proto je nejspíš hodnocení na internetu tak rozdílné. Ve svazku se navíc objevuje pár moc pěkně zpracovaných scén, které mě opravdu bavilo sledovat - například kamerový záznam z prvního seznámení doktorky Quinzelové s Jokerem... :)

11.08.2017


Strom lžíStrom lžíFrances Hardinge

Nedivím se, že "Strom lží" dostal tolik ocenění. Autorka má zvláštní styl psaní, používá hodně popisů, které vhodně doplňují příběh (nejsou pouze nudnou vycpávkou) a přirovnání, které před vašima očima mění atmosféru příběhu. Mě například uvízla v hlavě věta: "Pospával bezstarostně jako štěnátko na koberci." Byla použita v situaci, kde popisovala tlustého strýčka a pomohla vám si ho představit jako roztomilého nemotoru, jak pak příběh dál plyne, osobnost strýčka Milese se mění a vy se divíte s hlavní hrdinkou - díváte se na svět Faithinýma očima a dokonale jí rozumíte. To je velké plus každé dobré knížky.
Každopádně se mi "Strom lží" zapletl hluboko do mysli a knížku řadím mezi jednu z těch, na které v knihovničce nesedne prach. Určitě ji vnutím mamce na přečtení a i já sama si ji znovu někdy vytáhnu...

09.11.2017


Poslední dívkaPoslední dívkaR. Sager (pseudonym)

Přestože mi hlavní hrdinka nesedla a na jejím osudu mi nezáleželo, zaujaly mě kapitoly z událostí v Pine Cottage. Ty jsou pro mě největším tahačem příběhu. Líbilo se mi postupné odhalování toho, jak se vše seběhlo a velké plus dávám za nečekaného sympaťáka - nikdy bych neřekla, že si ho nakonec tolik oblíbím. Poněkud pomalejší začátek mělo na svědomí přílišné šťourání v psychice hlavní hrdinky, i tyto kapitoly však byly zajímavé, přestože šly mimo žánr knížky. Plnohodnotného thrilleru se dočkáme na konci knížky, kde jedna akční scéna střídá druhou, čtenáře čeká nejedno překvapující odhalení a nevyhneme se ani trošku krvavějším scénám, které k této literatuře prostě patří. Za pozornost rozhodně stojí a jsem ráda, že jsem si mohla přečíst recenzní výtisk ještě před oficiálním vydáním.

16.11.2017


Začít znovuZačít znovuMona Kasten

Hlavní hrdinka Ellie mi byla vážně sympatická. Studium na vysoké škole bylo jediným možným únikem před snobskou panovačnou matkou, která ovládala každou sekundu života své dcery, včetně jejího oblečení, účesu či jídelníčku. Ellie touží život ve zlaté klícce zanechat daleko za sebou a najít si nový domov, který bude úplným protikladem rodného Denveru - plný sladkých vůní, světýlek a volnosti. Potetovaný spolubydlící Kaden do jejího plánu skvěle zapadá, i když bydlení s ním rozhodně není lehkým úkolem.

Musím vyzdvihnout, jak autorka pracovala s nedostatky hlavních hrdinů, které by mi jindy lezly na nervy, tady ale tvořily neodlučitelnou součást charakteru, bez kterých by postavy nebyly tak uvěřitelné. Mluvím například o Elliině neustálem bulení a přecitlivělosti nebo o Kadenově bručounství. Perfektně se to hodilo k jejich věku, životním osudům i k jejich vztahu, který byl zčásti vybudovaný právě na jejich věčném dohadování. Co by jindy bylo neskutečně otravné, tady mě překvapivě bavilo, a to jen díky svěžímu stylu autorky. Už se moc těším na druhý díl.

17.11.2020


Nemám ústa & musím křičetNemám ústa & musím křičetHarlan Ellison

Autor pro mě byl donedávna jen neznámým jménem, přestože jde o sci-fi velikána se slušnou základnou fanoušků. Jsem upřímně zklamaná. Skvělé nápady na sci-fi povídky byly pohřbeny nedostatkem literárního talentu a potřebou neustále upozorňovat na vlastní inteligenci. Ke všemu je autor neskutečný šovinista, který nechává všechny své ženské postavy znásilňovat, mlátit a urážet, aby nakonec dodal, že si za to mohly samy. Jediným světlým momentem pro mě byla poslední povídka "Pěkná Maggie Mincička", vyprávějící o duchovi prostitutky uvězněném v hracím automatu. Hlavní hrdinka měla alespoň špetku charisma a závěr povídky mě mile překvapil. Ale nic to nemění na faktu, že jsem se do čtení musela nutit a spoustu odstavců přeskočit. Dočíst toto dílo mi trvalo dlouhé 3 měsíce, co je na 200 stránkovou knihu fakt bída a dostatečně to vypovídá o tom, nakolik se mi líbila.

05.04.2021


OdpočítávačOdpočítávačAmy Suiter Clarke

Hlavní hrdinka Elle vede populární krimi podcast, kde se v roli amatérské vyšetřovatelky věnuje nevyřešeným případům. Rozhodně zde máme velmi chytlavý námět. Prostřednictvím podcastových rozhovorů se detailně pitváme psychologií sériového vraha a zároveň s napětím sledujeme vývoj případu.

Osobně jsem měla problém pouze se dvěmi věcmi - hlavního záporáka jsem odhalila hned při jeho prvním vstupu do děje a samotné vyšetřování hlavní hrdinky mi přišlo zbytečně zdlouhavé. Kapitoly s podcasty byly pětihvězdičkové, ale počínání Elle působilo místy trochu patlavě. Obzvlášť jeden dějový zvrat byl jasný hned od prvních stran a nedávalo mi smysl, že ho "expertka na Odpočítávače" nepředpokládala. No nevadí, nejsou všichni tak geniální, jako já.

Knížka je každopádně velmi zdařilým thrillerem, který vás nezklame, a to i přes svou výraznou předvídatelnost. Její čtení ve mně vyvolávalo pocit podobný sledování epizody seriálu "Odložené případy", takže pokud jste i vy fanouškem, můžu vám s klidným svědomím doporučit také tuto knižní jednohubku.

07. března


Rande naslepoRande naslepoSaliya Kahawatte

Saliyu obdivuju, ale také nesnáším. Knížka mi přišla zajímavá, přesto to nebylo přesně to, co jsem očekávala. Obálka mě na první pohled zaujala, ale neodpovídala ději. Film mě ohromně bavil, jenže se předlohou jen volně inspiroval. Co víc říct: Můj názor je roztříštěný na dvě poloviny a bylo těžké to nějak shrnout... Nakonec bude stejně na vás, jaký budete mít na příběh názor. Jsem si jistá, že se najde hodně čtenářů, kteří dají i pěkně vysoké hodnocení. A já se s nimi hádat nebudu, protože chápu, co se jim může na knížce líbit. Jen u mě prostě sebestředný Saliya tolik neuspěl...

20.09.2017


Dětské zoubkyDětské zoubkyZoje Stage

"Dětské zoubky" je výborný počin, který má vše, co čtenář očekává od povedeného psychologického thrilleru. Skvěle napsané postavy, silnou dávku realističnosti, gradující napětí a pořádně ďábelského záporáka. Malá Hanna je opravdu děsivá a já být její matkou, tak asi dávno balím kufry a utíkám co nejdál to jde. Nebo najmu vymítače ďábla. :D Autorka má chytlavý styl vyprávění, umí pracovat s napětím a zvládá udržet čtenáře při čtení. Opravdu není jednoduché se od této knížky odtrhnout a hodněkrát jsem musela odolat pokušení prolistovat se na konec a vyspoilerovat si závěr...

12.03.2019


1 ...