VasnivaCtenarka
komentáře u knih
Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Schovej mě v dešti je milý a nenáročný příběh, který vám umožní si u knihy krásně odpočinout. Je to kniha, která má moc hezký námět. Část příběhu je zasazena do 50. let v Hongkongu, takže na vás dýchne atmosféra této doby.
Další část knihy se pak odehrává v současnosti právě v Irsku. Prostředí koní a honů může být pro mnohé také velmi zajímavé.
Co se promyšlenosti samotného děje týče, tak můžu autorku pochválit hned z několika důvodů. Velmi se mi líbilo zasazení části děje do Hongkongu. A vůbec ta doba babiččiného mládí mi přišla velmi zajímavá. To se autorce povedlo. A ještě ji musím pochválit za krásné zobrazení tohoto generačního střetu. Kdy v případě babičky Joy vládnou možná až přílišné zásady, pravidla a slušnost a Sabine (vnučka) nic z toho nechápe. Její uvolněná doba má tolik daleko k tradicím a k myšlení babičky!
Jojo Moyesové se také velmi dobře povedlo popsat osobnosti všech tří hrdinek. Každou jste chápali. A každá měla pravdu. Každá chtěla totéž, ale žádná si o to, co doopravy chce, neuměla říci. Každá ve své mysli nadává té další a ani jedna nedokáže pochopit ty další dvě. Tyhle ty myšlenkové střety se mi velmi líbily. Jojo má talent nejen krásně popsat charaktery osob a osoby samotné, ale také prostředí, ve kterém se nachází. Díky tomuto umu se skutečně ocitnete na nudném večírku v 50. letech a nebo na irském venkově v sedle koně při honu na lišky. Stejně tak to budete vy, kdo bude sedět přesně v určitý čas u stolu a večeřet s lidmi, které prakticky ani neznáte a nemáte jim co říci.
Přestože se jedná o poměrně hezký příběh a Jojo odvedla skutečně velmi dobrou práci, nemůžu se ubránit srovnávání knih. Od Jojo jsem přečetla část její tvorby ale oproti jiným knihám, mi tento příběh přišel spíše průměrný. Četlo se to velice dobře, v příběhu nebyla žádná místa, která by mně nudila, ale přesto knize nemohu dát plný počet bodů. I když to bylo hezké, necítila jsem žádné výraznější emoce. Romantika v knize mi přišla spíše polovičatá. Zkrátka mi v knize něco málo chybělo. Ale přesto musím napsat, že přečtení knihy vůbec nelituji. Byl to příjemně strávený čas. Velmi příjemně.
Obchůdek na rohu
Nicola May
Pustíte-li se do čtení této knihy, je vám nejspíše jasné, že od této knížky nemůžete čekat nic hlubokého. Ale pokud se chcete jen odreagovat od všedního dne a na chvíli se přenést někam jinam, pak je to kniha pro vás. Je to milý příběh, který se čte poměrně dobře a který vám zkrátí deštivé dny.
Budeme-li se bavit o promyšlenosti děje, tak tento příběh byl tak jednoduchý, že zde prakticky nebylo nic, co by se mělo nějak výrazně promýšlet. Ale abych byla upřímná, naprosto mi to vyhovovalo, protože jsem po téhle knize sáhla právě z toho důvodu, abych nad ni nemusela vůbec přemýšlet. Drobné zápletky se tam vyskytly, ale ty byly opravdu drobounké a pozorný čtenář si vlastně domyslí všechno ještě dříve, než se děj odehraje.
Co se tempa týče – to bylo více méně konzistentní. Pořád se tam něco dělo, ale pořád to bylo v takové poklidné atmosfére. Když se nad tím zamýšlím – tak se tam vlastně skutečně pořád něco dělo a přitom se tam nic moc významného neudálo.
Po dočtení mám z knihy celkem dobrý pocit. Jak jsem napsala výše – prakticky nic velkého nemůžete od knihy očekávat. Je to oddechová kniha, se kterou máte možnost utéct od reality a na chvíli na nic nemyslet. Svůj účel v mém případě splnila dokonale. Já si na chvíli u knihy odpočinula.
Otazník je polovina srdce
Sofia Lundberg
Je to velice citlivý příběh, místy až dojemný. Citlivější jedinci ukápnou nejspíše slzičku, protože budete celou svou duší prožívat příběh nešťastného děvčátka a současně také již dospělé Elin. Ta se snaží přes strach a obavy najít zase sebe sama. Vzpomíná na dětství, na které chtěla mnohdy zapomenout. Na bolestné okamžiky, které ji formovaly.
Kniha se četla velice čtivě. Děj měl spád a nepocítila jsem žádná hluchá místa, která by mne vytáhla z požitku ze čtení. Kniha je to tak povedená, že ji nemám co vytknout. Přesto si však dovolím říct, že Otazník je polovina srdce knihu Červený adresář prostě nepřekonal. Ano, kniha má vše, co dobrá kniha má mít. Ano, četla se výborně. Ano, k postavám si většinou vybudujete vztah. Ale přesto byl Červený adresář dojemnější a emotivnější. Ale i tak stojí Otazník je polovina srdce za přečtení. Určitě vám zpříjemní den, pokud se do knihy začtete.
Sen, který se naplnil
Luca Di Fulvio
Abych byla upřímná, příběh se odvíjel tak rychle, že jsem si ho snad ani nestihla pořádně užít. Mám pocit, jako by tam dostávali navrh zlí a sadističtí lidé a jako by hlavní hrdinové měli menší prostor pro vyjádření. Je to velice těžce popsatelný pocit. Ale když si vybavím nějaké momenty z knihy, vždy to byly chvíle, kdy vyplula na povrch lidská zlá povaha plná násilí. Dokonce jsem měla co dělat, abych knihu dočetla – musela jsem se přemáhat. Četlo se mi to těžce.
Na tuto knihu jsem se po knize Chlapec, který rozdával sny velmi těšila. Věděla jsem, že Luca Di Fulvio má co nabídnout, ale tento román byl už na můj vkus překombinovaný až příliš. Vlastně všechno v té knize mi přišlo tak nějak podané – letem světem.
Ale přesto si troufám říci, že díky svému velice silnému příběhu si kniha získala tak vysoké hodnocení a tolik oblíbenců. Pokud máte tedy chuť na něco nevšedního, pak si knihu určitě přečtěte a mým hodnocením se úplně neřiďte. Jsem opravdu ta výjimka, která potvrzuje pravidlo. Je totiž velká šance, že se vám kniha bude líbit více než mé maličkosti.
Ze života single ženy
Henriikka Rönkkönen
Kniha to je oddechová, takže pokud si chcete odpočívat a přečíst si něco, co vám zase tak moc nedá, proč ne. S knihou přijdete na jiné myšlenky, to ano, ale nečekejte od ní žádné životní moudro. Knihu si prostě jen přečtete a … bude přečtená. Nic víc, nic míň.
55
James Delargy
Tak tohle byl velmi čtivý a zajímavý knižní kousek. Knihu mohu jen a jen doporučit. Ten námět je prostě skvělý! Spisovatel vás dokáže krásně vtáhnout do děje. Napíná vás tak dlouho, jak to jenom jde, než se ukáže, který ze dvou podezřelých je vrah. Kniha měla spád, postavy byly dobře vykreslené a i popis okolí městečka Wilbrook byl velmi zdařilý.
Moc hezké :)
Námi to končí
Colleen Hoover
Tohle byla první kniha, kterou jsem od Colleen Hoover četla a musím uznat, že to je velmi povedené dílo. Rozhodně doporučuji. Čte se to samo. Příběh je inspirovaný životem její vlastní matky. Pokud jste tuto knihu nečetli, určitě si ji přidejte na seznam. Zítra přidám na svůj blog recenzi. Odkaz na blog najdete na mém profilu zde :)
Chlapec, který rozdával sny
Luca Di Fulvio
Knížka mne překvapila svým dějem. Měla poměrně rychlý rozjezd a já se bála, aby autorovi nedošel třeba v polovině knihy dech a aby mě kniha nezačala nudit. A musím napsat, že si své tempo udržela až do konce. Po dočtení knihy musím napsat, že by mi vůbec nevadilo, kdyby ten příběh někdo zfilmoval. Takže klidně se do knížky pusťte :) Bylo to fajn počteníčko :)
Červený adresář
Sofia Lundberg
Musím plně souhlasit s komentářem Mimi Nina Furaha. Je to opravdu překrásná kniha, která ve mně zanechala hluboký dojem. Rozhodně stojí za přečtení. Můj detailnější názor si můžete přečíst v recenzi :)
Šelma
Andrew Mayne
Na tuto knihu jsou poměrně rozporuplné recenze, tak jsem byla trošku nalomená, zda si ji koupit či ne. A když jsem ji někde viděla za dobrou cenu, šla jsem do ni. A nemůžu říct, že by to byla chyba :)
Kniha se mi docela líbila a poměrně dobře se mi i četla. Děj měl spád, konec krapet přestřelený a neuvěřitelný, ale tak je to fantazie - tak proč ne? :) Ještě mne čekají přečíst další díly :)
Manželé odvedle
Shari Lapena
Tato kniha se čte poměrně snadno. Je napsána poměrně jednoduchou formou. Neměla jsem s ní žádný problém, ale zase bych lhala, kdybych řekla, že mne kniha nadchla tak, že bych se k ní chtěla vrátit. To ne. Ale jako oddychové čtení při podzimním počasí - proč ne? :)
Loutkové divadlo
M.W. Craven
HODNOCENÍ AUDIOKNIHY:
Loutkové divadlo z pera anglického autora M. W. Cravena je prvním dílem knižní série Washington Poe. A po poslechnutí této audioknihy mohu bez jakýchkoliv obav říci, že zde máme další skvělý thriller, který potěší všechny milovníky tohoto žánru. Já většinou vrahy uhádnu, ale tady jsem až do konce neměla ponětí, kdo za vraždami stojí. A vyústění mě opravdu překvapilo.
Zpočátku jsem měla trošku problém se zaposlouchat. Přestože mám hlas interpreta Martina Zahálky velmi ráda, chvíli mi trvalo, než jsem si na něj zvykla. Po pár desítkách minut jsem už přišla panu Zahálkovi na chuť a poslouchalo se to jedna báseň.
Autorovi musím pochválit promyšlenost děje. Ale hlavně, hlavně mu musím pochválit postavu Tilly, která byla naprosto úžasná. Pevně doufám, že se s Tilly budeme setkávat i v dalších dílech, protože ona byla tak úžasně nemotorná a bambuloidní, že krásně oživovala celý příběh. Zkrátka jsem z ní měla pocit, že tomu dává takový zvláštní milý „šmrnc“.
Já jsem vášnivá čtenářka a thrillerů mám načteno již poměrně hodně, takže Loutkové divadlo hodnotím jako velmi povedený audioposlech, ale ve své kategorii thrillerů mi to přišlo jako standardní, lehce nadprůměrný thriller. Totiž abyste rozuměli, nebylo to vůbec špatné, ale podobně kvalitních thrillerů jsem slyšela/četla už opravdu hodně, takže bych řekla, že po čase tenhle thriller zapadne mezi kvanta ostatních a už si na něj ani nevzpomenu. Ale na další díly z této série se rozhodně těším.
Loutkové divadlo si můžete vychutnávat v podání výše zmíněného Martina Zahálky bez dvou minut krásných 15 hodin.
Za umožnění poslechnout si tento příjemný thriller děkuji Audiotéce.
Cukrárna v Paříži
Julie Caplin
HODNOCENÍ AUDIOKNIHY:
Cukrárna v Paříži nenabízí žádný hluboký příběh, to ostatně žádné knihy z této série, co si budeme povídat. Ale nabídne vám příjemný oddechový příběh, který pohladí na duši.
Nina je sympatická a přátelská osobnost, takže si ji oblíbíte. Je velice citlivá a díky její vstřícnosti tak bude nepostradatelná pro všechny účastníky kurzu pečení. A ti ji zase naopak budou nápomocni, když bude ona potřebovat.
Když se tak nad tím zamýšlím, tak je to právě ta pozitivita, která z knih Julie Caplinové čiší. To je určitě jeden z důvodů, proč jsou její knihy tak oblíbené, ačkoliv se nejedná o žádná veledíla. A pak samozřejmě prostředí – kdo by neměl rád Paříž?!
Já jsem si na Cukrárně v Paříži smlsla v podobě audioknihy. Hlas Veroniky Lazorčákové mi zpočátku nikdy nesedne, ale po chvíli si již zvyknu a líbí se mi. Jako interpreta ji musím pochválit, i když musím současně přiznat, že k mým nejoblíbenějším interpretů ji zařadit nemohu. Ale k Nině a k Paříži mi její hlas sedl hezky.
Celý poslech trval 11 hodin a 51 minut a musím přiznat, že minimálně polovinu doby poslechu jsem měla pořád chuť na něco sladkého a nebo jsem něco zobala.
Určitě knihu i audioknihu mohu doporučit všem, kteří si potřebují oddychnout a nebo nenáročným čtenářům, kteří nečekají hluboký příběh plný mouder. Je to zkrátka takový fajn příběh.
Zmiz, dokud můžeš
Rebecca Zanetti
Autorce se velmi hezky povedlo udržet vysokou laťku, kterou nasadila již v prvním díle této knižní série. I v tomto díle nám Rebecca předala dobře promyšlený příběh a zápletku, při které si zavaříte mozek, budete-li chtít odhalit vraha dříve než Laurel a Huck.
Tempo si autorka udržela po celou dobu velmi příjemné – rychlé, originální. Žádná hluchá místa jsem tam nenašla.
I kapitoly musím autorce pochválit. Každá kapitola vás láká číst dál a dál, protože bývají velmi dobře zakončené.
Na knize neshledávám nic, co by mne při čtení z nějakého důvodu rušilo. Nemůžu najít nic negativního, co bych mohla knížce vytknout.
Pokud jste nečetli první díl knižní série, doporučuji začít právě s ním. Seznámíte se tak s hlavními hrdiny. Případ jako takový na druhý díl nijak zvláště nenavazuje, přesto je vhodnější začít dílem Uteč, dokud můžeš.
Domek v Irsku
Julie Caplin
HODNOCENÍ AUDIOKNIHY:
Domek v Irsku je nenáročný poslech, který vás pohladí po duši a zpříjemní vám chvíle. Přenesete se do Irska, mezi zelené kopce, do krásných – typicky irských domečků, okusíte zajímavé dobroty a při té příležitosti budete pozorovat, jak si dva lidé k sobě pomalu nachází cestu.
Poslech můžu určitě doporučit, protože prostředí a milé charaktery vás zkrátka vtáhnou. Hlavní hrdinové si získají vaše srdce a interpretace vás tak vtáhne do děje, že děj příběhu se vám bude doslova odehrávat před očima.
Nechybí samozřejmě jiskření ani romantika a to vše je okořeněné detektivní zápletkou – zkrátka v tomto příběhu najdou romantické duše vše, co takový romantický příběh má mít.
více na www.vasnivactenarka.cz
Záhada rukopisu
Kirsty Manning
Záhada rukopisu je třetí knihou od Kirsty Manningové, která se objevila na českém trhu. Pokud jste četli Nefritovou lilii nebo Ztracené klenoty, tak už víte, jaký poklad Kirsty Manningová je. Její příběhy jsou opravdu tak krásné, že pokud byste si její knihy nechali ujít, byla by to ohromná škoda.
Záhada rukopisu se dotýká 2. světové války i současnosti. Je to příběh, kde se dotknete osudů tří žen, které si zkrátka zamilujete.
Kirsty Manningové se v každé knize úžasně daří přiblížit nám dobu i své hlavní postavy tak, že si je zkrátka každý musí zamilovat. Styl psaní, který autorka zvolila, vás bude vtahovat do děje a nebudete chtít se čtením přestat. Přenesete se zkrátka do jiného světa. A pokud tohle kniha umí, pak si zaslouží nejlepší možné hodnocení. A to jsem ještě nezmínila to zajímavé rozuzlení, které pro vás bude jistě příjemným překvapením na závěr. Tahle kniha vás prostě nezklame, věřte mi.
Velmi kladně hodnotím samotnou promyšlenost příběhu. To bylo naprosto brilantní a bylo vidět, že autorka se musela věnovat mnoho času rešerším, aby nám osudy hrdinek předložila tak uvěřitelně.
Tempo knihy bylo velmi příjemné. Spisovatelský talent autorky nedovolí, aby se v knize nacházelo byť malilinkaté hluché místo. Ani náznak hluchého místa jsem tam nenašla.
Kniha byla rozdělena do několik dějových linek a také do kapitol. Vše ale do sebe krásně zapadalo, i když se dějové linky střídaly.
Chtěla bych na knížce najít alespoň jednu jedinou věc, kterou bych mohla zkritizovat. Ale věřte nebo ne, není vůbec nic, co by si kritiku zasloužilo.
Knihu vám mohu doporučit s naprosto čistým svědomím. Myslím, že z ní budete nadšeni jako já. Opravdu stojí za přečtení – moc krásný příběh.
Jiné životy
Sofia Lundberg
Jiné životy jsou třetí knihou od mé milované Sofie Lundbergové. Poprvé si mé srdce Sofia získala knihou Červený adresář, který považuji za jednu z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Otazník je polovina srdce je druhou její knihou, která u nás od Sofie vyšla a musím uznat, že byla také velmi povedená.
Kniha Jiné životy vám představí osamělost ženy, která je nucená po rozvodu své dítě mít ve střídavé péči. Osamělost, prázdnota a smutek na vás budou dýchat téměř z každé strany této knihy, stejně tak jako na vás dýchne síla přátelství a úcty.
Sofia Lundbergová má dar psát velice citlivě a velice emotivně. Při čtení se téměř každý čtenář ponoří do pocitu hlavních hrdinů a bude celý příběh prožívat s nimi. Právě tímto darem jsi získala autorka řadu fanoušků po celém světě.
Promyšlenost tohoto děje mi však přišla lehce nadprůměrná. Když to porovnám s jejími předchozími díly, musím uznat, že Červený adresář a Otažník je polovina srdce mi přišla promyšlená lépe. Přesto i tak musím říci, že Jiné životy jsou velmi povedené.
Tempo knihy mi přišlo trošku pomalejší a možná línější, ale zase jste měli o to více příležitostí procítit pocity obou žen. Přesto si myslím, že mohlo být v příběhu více zajímavých situací, které by příběhu dodaly větší šmrnc.
Kapitoly v knihách nebyly nikterak dlouhé a kniha měla dvě dějové linie. První dějová linie nám vyobrazuje současný čas, kdy se Esther a Ruth přátelí, druhá dějová linie nás zase převádí do minulosti, kdy Ester vzpomíná na své manželství, jež bylo opředeno velkou láskou, ale i strachem.
Sofia Lundbergová umí velice hezky pracovat s vnitřním světem svých hrdinů. Popis prostředí je také povedený, ale myslím, že právě tomu vnitřnímu světu dává autorka více prostoru. To však není ku škodě, protože tak můžeme hrdinům dobře porozumět. Co se týče popisu prostředí, zde může dokonale zafungovat naše fantazie.
Přestože byla kniha Jiné životy velmi čtivá, domnívám se, že Červený adresář nasadil laťku příliš vysoko a tuto knihu jen tak něco nepřekoná. A to ani další knihy z péra této skvělé autorky. Přesto tuto knihu hodnotím pozitivně a mohu vám ji rozhodně doporučit.
Rivalové
Vi Keeland
Celý příběh je pro čtenáře zábavný, vášnivý, erotický a má krásný spád. Hluchá místa v knize rozhodně nenajdete. Děj se odvíjí a vy jste svědky, jak si dva lidé k sobě pomaloučku hledají cestičku, jak se jejich city prohlubují, jak se jejich důvěra prohlubuje a jak se zamilovávají. Je to milé a laskavé, i když se v příběhu tu a tam objeví vugarismus, který někdy na místě skutečně je, jindy mi přišel lehce nevhodný. Důležité však je, že to nepohoršuje hlavní hrdiny – ba právě naopak!
Přestože se jedná o celkem jednoduchý příběh, musím uznat, že vymyšlen a promyšlen byl moc hezky a uvěřitelně. To mi udělalo velkou radost, protože to nezpůsobovalo žádné vytržení z děje.
Kniha nám nabízí vyprávění příběhu ve dvou dějových liniích. První dějová linka je z pohledu Sofie a druhá z pohledu Westona. Je však pravdou, že větší část příběhu je nám předkládána z pohledu Sofie. Ale to vůbec ničemu nevadilo. Naopak se domnívám, že ty občasné kapitoly z pohledu Westona byly příjemným zpestřením, protože jsme tak mohli nahlédnout do jeho vnitřního světa.
Velmi oceňuji popis osob i prostředí. Popis byl totiž přesně tak akorát, abyste si hrdiny zamilovali a přitom abyste nezabředávali do zbytečných detailů. Ten akorátní popis hrdinů, situací a prostředí totiž dává prostor vaší fantazii. A to na knihách miluji.
Knize prakticky nemám co vytknout. Byla to příjemná oddechovka, která pobaví i pohladí po duši.
Knihu mohu s klidným svědomím doporučit všem, kteří mají chuť na něco jednoduššího, milého, laskavého, vášnivého a také romantického.
Smrt přichází na prohlídku
Anders de la Motte
Anderse de la Motteho mám moc ráda. Získal si mě sérií Roční období, proto, když jsem spatřila tuto knihu, jsem věděla, že ji musím mít. Odnáším si z ní však smíšené pocity, o kterých jsem se více rozepsala ve své recenzi.
Jen z úcty k autorovi samotnému dávám knize 4 hvězdičky.