Twinny komentáře u knih
Knihu jsem četla z jisté podvědomé povinnosti svému prapradědečkovi, který se z fronty nevrátil. A možná, že to pro něj bylo lepší.
Další výborný případ Hunera a Garcii. Příběh mě opět chytl a nepustil, ale musela jsem číst pomalu, abych mohla vše vstřebat.
Příběh je každým dílem lepší, případy propracovanější a vrahové brutálnější. Postupně se dostáváme do Robertovi minulosti, která vypadá opravdu zajímavě.
Do prvního dílu jsem se zamilovala, čekala přes měsíc na Popravčího. Hned, jak se opět dostal do knihkupectví, jsem pro něj běžela. A byla to teda jízda. Zítra navazuju Nočním lovcem, doufám, že mě kluci nezklamou.
Byla jsem vtažena hned od první kapitoly. Oba detektivové si mě získali. Brzy si snad dám další díl.
Do třetice všeho Nesbovského. Musím říct, že narozdíl od Netopýra (nuda) a Přízraku (pěkná blbost) toto dílko dosahuje průměru. Vlastně to zkazil ten konec. Už jsem chtěla nadšeně kliknout na čtyři hvězdy, ale ta čtvrtá se konce lekla a utekla. Pan Nesbo a Harry získali tři šance, což je víc než dost.
Ó, prvé setkání s opěvovanou sérií knih. A velká chyba. Místy jsem si myslela, že čtu o nějakém kříženci Supermana s bůhvíčím. Nicméně jsem pana Nesba a Harryho vzala na milost a přečetla si první díl.
Poutavě napsaná, ale když o ní přemýšlím, nedává moc smysl. Hlavní zápletka je trochu divná a ve dvou dějových linkách se ztrácím a moc navazující mi nepřijdou. Průměr.
Příjemné rozšíření světa Harryho Pottera. Myslím, že každý mudla, který má rád svět čar a kouzel, ocení, možnost přečíst si pohádky, na kterých kouzelníci vyrůstali.
Zápletka byla skvělá, pro mě originální. Ale nevěřila jsem hlavnímu hrdinovi a popisy okolí mě občas vytáčely. Konec byl celkem uvěřitelný.
Začátek byl průměrný - buď budu číst, nebo ne, bylo mi to jedno. Někdy jsem měla pocit, že se ukoušu nudou, někdy jsem příběh hltala očima. Z toho důvodu jsem četla dlouho a mám z celého příběhu rozporuplné pocity. Poslední část knihy byla přeslazená, přemrštěná, až zbytečná. Prostě průměr - ani dobře ani špatně. Pochybuji, že si za chvíli na něco z toho vzpomenu.
Začátek byl dobrý, nemohla jsem se odtrhnout. Když se to čím dál více rozplétalo, byl to jeden WTF moment za druhým. A konec? Raději nemluvit.
Ze začátku jsem nevěděla, jestli jí vůbec dočtu. Ale od poloviny knihy jsem se nemohla odtrhnout.