Tesssay komentáře u knih
Knihu jsem precetla, libila se mi... i kdyz ze zacatku jsem byla zmatena stejne, jako hlavni hrdina. Nicmene nevim, jestli mam chut se poustet i do dalsich dilu.
Priznam se, ze jsem se nejprve "zamilovala" do obalky, ktera je podle me nadherna. Po precteni musim dat palec nahoru i za pribeh. Mile, poutave, poucne cteni o prvni manzelce Jindricha VIII. Uz mam koupenou i Annu Boleynovou a moc se na ni tesim????
Ludmila Vaňková je mam oblibena autorka. V knihovne mam celou sbirku jejich historickych romanu a jsem na ni pysna ;-) Presto se musim priznat, ze kniha Stribrny jednorozec patri - alespon pro me, spise k tem slabsim titulum.
Ani treti dil o Lou Clarkove me nezklamal. Priznam se, ze me ostatni knihy od Jojo Moyes tak nenadchly, ale Lou mam proste rada :-) Vsechny tri dily mam ve sve knihovne a rada se k nim cas od casu vracim ;-)
Je divné napsat, že se mi kniha "líbila" vzhledem k tomu o čem vypráví, ale každopádně byla hodně zajímavá...a člověk si po přečtení dokreslí obrázek o tom, jak strašná tragédie to byla...a stále je.
Na tuhle knihu jsem sbírala odvahu docela dlouho, potom jsem viděla v TV seriál Černobyl a to mě "nakoplo" si knihu konečně přečíst. V knize jsou zaznamenané příběhy - výpovědi lidí, kterých se výbuch Černobylu nějakým způsobem dotkl a jak změnil jejich životy. Některé příběhy jsou vyloženě smutné, hlavně ty, které se týkají dětí jsem těžce skousávala, jiné jsou spíše k zamyšlení...
Knihu vřele doporučuju k přečtení, názor si musí udělat každý sám...
Jsem ráda, že jsem nejprve viděla film (který mě nadchnul), a až pak četla knihu, protože bych jinak byla zklamaná - filmové zpracování je super, ale děj je naprosto jiný než v knize. Celou trilogii jsem přečetla jedním dechem, za mě trochu slabší 2. díl, ale první a třetí se mi líbil moc.
"Přečetla" jsem všechny 4 díly formou audioknihy a musím říct, že se mi kniha - příběh moc líbil a pan Dvořák ji svým bravurním přednesem posunul ještě o level výš. Vřele doporučuji - já si ji s chutí za čas poslechu znova :-)
"Přečetla" jsem všechny 4 díly formou audioknihy a musím říct, že se mi kniha - příběh moc líbil a pan Dvořák ji svým bravurním přednesem posunul ještě o level výš. Vřele doporučuji - já si ji s chutí za čas poslechu znova :-)
"Přečetla" jsem všechny 4 díly formou audioknihy a musím říct, že se mi kniha - příběh moc líbil a pan Dvořák ji svým bravurním přednesem posunul ještě o level výš. Vřele doporučuji - já si ji s chutí za čas poslechu znova :-)
"Přečetla" jsem všechny 4 díly formou audioknihy a musím říct, že se mi kniha - příběh moc líbil a pan Dvořák ji svým bravurním přednesem posunul ještě o level výš. Vřele doporučuji - já si ji s chutí za čas poslechu znova :-)
Přečetla jsem první díl - Než jsem tě poznala...a hned jsem si šla koupit ten druhý, protože jsem prostě MUSELA vědět, jak to bude s Lou Clarkovou dál. Musím říct, že mě kniha nezklamala a nechci hodnotit, jestli byla lepší nebo horší než první díl. Je to prostě jiný příběh, kde se pouze opakují osoby z prvního dílu. Je to příběh o "životě po tobě", o tom, jak se vyrovnat se ztrátou velmi blízkého člověka a prostě "žít dál". Mně osobně se kniha líbila a velmi dobře se četla...něco mi dala a jsem si jistá, že se k ní po čase znovu a ráda vrátím.
Této knize jsem dlouho odolávala v domnění, že se jedná o příběh z červené knihovny...které zrovna nevyhledávám. Musím říct, že když jsem se konečně odhodlala a knihu si přečetla, byla jsem velmi příjemně překvapená. Je to krásný příběh o lásce dvou lidí, který vás nutí i zamyslet se nad tím, co má a nemá v životě cenu. Já si tuto knihu zakládám do své knihovny a těším se, že si jí za čas znovu přečtu :-)
Na tuhle knihu jsem se moc těšila, protože knihy Charlotte Linkové mám ráda...ale nevím, jestli jsem nebyla "správně naladěná" nebo co, ale kniha mě tentokrát nebavila. Přišlo mi to takové rozvláčné, průhledné...přečetla jsem ji, ale vím, že se k ní už nejspíš nikdy nevrátím.
Jelikož jsem před čtením knihy viděla seriál, neměla jsem problém se v příběhu zorientovat a kniha mi spíše příjemně vyplnila "hluchá" místa ve zfilmované verzi. Naprosto chápu, proč je 4. nejlépe hodnocenou knihou zde...za mě deset hvězdiček a rovnou se vrhám na další díl ;-)
První díl - Divergence se mi líbil hrozně moc. Bavilo mě, jak se Beatrice pomalu mění a sbližuje se Čtyřkou, líbil se mi nápad s frakcemi a vůbec celkový děj...ale s každým dílem to byl krok zpět a Aliance jsem si přečetla spíš jen tak pro pořádek, abych měla celý příběh ucelený.
Na první zfilmované části Hobita jsem byla v kině...a po jeho shlédnutí jsem zjistila, že prostě nevydržím čekat další rok, dva na pokračování. Cesta domů vedla kolem knihkupectví, kde jsem si knihu okamžitě koupila a ještě ten večer začala číst...Od té doby jsem jí četla již několikrát, má čestné místo v mé knihovně...a prostě ten příběh miluji a ráda se k němu vracím. Oproti filmovému zpracování není v knize dán takový důraz na bitky se skřety. Více je tam popsána samotná Bilbova cesta, charaktery postav a popis krajiny...a to se mi strašně líbí :-)
Knihu jsem dostala od sestry k Vánocům a musím říct, že mě rozhodně nezklamala. Čtivé, napínavé, plné detailů, nad kterými se musí člověk i trochu zamyslet...prostě super. Už teď se těším na další román od Dana Browna :-)
K tomuto příběhu jsem se dostala spíš tak nějak "omylem", až po tom, kdy trochu opadlo šílenství kolem prvního dílu, který byl zfilmován. Film mi doporučil švagr, že se mi bude líbit...a musím říct, že se mi opravdu líbil :-) Po shlédnutí prvního dílu jsem si pořídila všechny 4 díly v knižní podobě a s chutí si je přečetla. Film - všechny díly se mi líbily, ale kniha je pochopitelně lepší, protože dává prostor fantazii a je tam spoustu detailů, které se zfilmovat nedají nebo se prostě do filmu nevešly ;-)
Škoda, že Susan Kay nenapsala více knih, protože bych si je s chutí přečetla.
Četla jsem od ní Fantoma, který mě nadchl a i Dědictví, které jsem si okamžitě po přečtení pořídila do své knihovny a vím, že si jej brzy a ráda připomenu.
Krásný, ucelený příběh o královně Alžbětě, který ji popisuje nejen jako velmi schopnou vládkyni, ale taky jako ženu, která má své touhy a přání...
Marušku Doležalovou mám ráda a baví mě. Blog je fajn, nicméně jeho knižní podoba mě moc nechytla. Je něco jiného si přečíst jednou za čas vtipný článek a upřímně se u něj pobavit, než si to bušit do hlavy příběh za příběhem v knize. Knihu jsem si půjčila, dočetla asi do půlky...a víc nemusím. Ano je to vtipné, ale nic, co bych si musela číst víckrát nebo si dokonce pořídila do knihovny.