swon komentáře u knih

Tak já nevím...Jako někteří zde, jsem se též nechala zlákat reklamou. Známé knihu chválily, a tak mi ji manžel koupil. Nemůžu říct, že by mě jednotlivé osudy nezaujaly, ale prostě mě po přečtení děsně štvalo, že vlastně vůbec nevím, jak kdo dopadl. A musím si prostě domýšlet. Jenže proto já nečtu. Příběh prožívám s hrdinou a jako čtenář si zasloužím, abych se aspoň něco dozvěděla.
A občas jsem se už fakt ztratila, protože jsem si nedokázala spojit všechny vztahy. Možná by z toho byl dobrý seriál, tam bychom se třeba nějakého aspoň "polo-konce" dočkali.

4 05.08.2017

Nepochybně se všichni shodneme na tom, že severských detektivek je mnoho a tato nijak nevybočovala z průměru. Četlo se to svižně, člověk byl zvědavý, co se bude dít dál. Tato zvídavost mě ale za půlkou bohužel opustila, protože bylo jasné, kdo je vrahem/pachatelem/člověkem toužícím po pomstě či jak jej ještě jinak nazvat. Dialogy Carla a Asada mi místy přišly až tragikomické. A tak nakonec mě nejspíš nejvíc zajímá, jaký život měl Asad, než přišel do Dánska.
Každopádně potěšilo mě, že se často mluví o místech v Kodani. Jako bych v tom Tivoli znova byla...

03.08.2017

Pro mě je Mefisto knihou, která plně nevyužila svého potenciálu. Dokážu si představit, že by příběh herce Höfgena mohl být mnohem více strhující, aniž by se dopouštěl patosu. Takhle tam bylo hodně mrtvých míst. Přišlo mi, že Mann se snaží filozofovat, pro mě ale do prázdna. Nepřikládala bych to ale vůbec překladu, text mi nepřišel kostrbatý.
Nástup nacismu v Německu považuju za jedno z nejzajímavějších období 20. století. Nepřestávám se podivovat nad tím, že jeden obrovský národ připustil vládu teroru, násilí a nenávisti. Vládu, která dovedl svět na pokraj zkázy. Tohle mohla kniha dokonale využít - bohužel se tak nestalo.

03.05.2017

Uf, tak nevím...Přijde mi, že v prvním románu se Jo Nesbo potřeboval rozehřát. Četla jsem ještě Spasitele a tam jsem se od knihy nemohla odtrhnout. V případě Netopýra jsem se vyloženě nutila, abych četla dále. Vůbec mě nebavily pasáže popisující kulturu původních obyvatel Austrálie. Děj byl napínavý tak v poslední čtvrtině. Pro mě tentokrát zklamání. Na další díly se vrhnu a doufám, že mě budou bavit víc.

7 17.04.2017

Knize nelze upřít čtivost, stránky šly jedna za druhou a za dva dny měl člověk přečteno. Přesto mi přijde, že se jedná o průměrnou detektivku. Děj vás bezpochyby lapí a po pár stránkách přemýšlíte nad vrahem. Nemám ale pocit, že bych si po přečtení řekla, že to byla pecka jako u jiných autorů. Trochu mi navíc vadilo několikeré odkazování se na to, že hlavní postava je Slovenka. V ději to pak hrálo ještě další roli, ale to už nechám na čtenářích, aby se k tomu dopracovali.
Kniha dobrá, ale určitě ne vybočující z průměru. Dokážu si ji představit jako jeden díl Vražd z Midsomeru :-)

2 26.03.2017

S Cormoranem Strikem jsem prozatím skončila, ale už se teď těším, až bude další díl. Tedy doufám, že bude, protože tyto detektivky mě fakt baví. Miluju Londýn a všechny ty knihy jsou tím městem neskutečně prodchnuty.
Tentokrát bylo jednodušší si tipnout vraha, protože okruh potenciálních pachatelů byl velmi zúžen. Všechny tři charaktery byly odporné lidské bytosti a každá by si zasloužila tvrdý a neúprosný trest. Ale prostě nešlo vydedukovat, kdo tím vrahem nakonec je, protože hlavní indicie, která Strika na vraha přivedla, byla zmíněna až ke konci knihy. Tady si čtenář prostě na detektiva hrát nemohl, protože mu to nemělo jak dojít. Mohl jedině tipovat.
I tak za mě opět povedený díl a těším se na další, které jak doufám, ještě vyjdou.

3 22.03.2017

Budu se opakovat, ale já mám pro vypravěčský styl J.K.Rowling prostě slabost a nejspíš budu vždy její knihy hodnotit lépe než všechny ostatní.
Ani druhá detektivka o Cormoranu Strikovi mě nezklamala. Opět se mi líbil děj odehrávající se v dnešním Londýně, nicméně prostředí románu mi tak blízké nebylo. O vydavatelích, spisovatelích, literárních agentech a jejich vzájemných vztazích nevím vůbec nic. To ale nebylo na škodu, člověk si trochu rozšířil obzory a může jen přemýšlet nad tím, zda se to aspoň trochu blíží realitě.
Vraha jsem si tentokrát tipla špatně :-) Jen ten jeho motiv mi přišel až moc překombinovaný. I když psychopatovy důvody jsou málokdy racionální.
Doporučuju, těžko se od příběhu odtrhává.

5 15.03.2017

Asi v půlce knížky jsem si řekla, že víc jak 3* po přečtení Zlodějce knih nedám. Nemohla jsem se začíst, stránky mi neubývaly, nevěděla jsem, jak si mám příběh představovat a pořád jsem v hlavě utíkala k filmu, který jsem před pár lety viděla.
Pak přišla poslední třetina knihy a já jsem si to všechno uvědomila a najednou pocítila, jak se mi svírá žaludek, jak je mi zle jen z té představy, že bych sama žila její realitu. Nikdy jsem nebyla fanda kolektivní viny a po přečtení této knížky jsem si tím ještě více jistá. Válka zničila životy na všech frontách.
Zajímavým prvkem knihy je určitě Smrt jako vypravěčka a obdivuhodné slovní obraty a spojení, které Zusak použil.

4 09.03.2017

Budu se opět opakovat, ale JK Rowling považuju za výbornou vypravěčku, která dokáže člověka vtáhnout do děje. Podařilo se jí to i v případě thrilleru Volání kukačky. Nejvíce mě oslovilo zasazení děje do prostředí dnešního Londýna, protože toto město je mou srdeční záležitostí. A tak jsem měla radost, když jsem věděla, jak ulice a popisovaná místa vypadají. Popravdě řečeno, totožnost vraha nebyla zas tak překvapivá. Myslím, že za polovinou knihy už to člověka začíná napadat.
Každopádně, knížka nijak nevybočuje z řady detektivek, které jsou teď dostupné na knižním trhu. Nicméně, čas nad ní strávený bych nepovažovala za ztrátu času.

4 28.02.2017

Roman patri do kategorie cervena knihovna. Nepochybne je ctivy, mne ale tentokrat chybel nejaky hlubsi rozsah. Zjevne srovnavam s Nez jsem te poznala. Zadne spolecenske tema hybajici svetem se nerozebira prilis do hloubky, nicmene postaveni zeny v Anglii 60.letech je vykresleno pomerne pekne. Pro me prave tato dejova linka rozhodne highlightem cele knizky. I kdyz se nemuzu ubranit tomu, abych rekla, ze cely pribeh je tak trochu pritazeny za vlasy. Jako dovolenkova cetba ovsem idealni kus.

2 24.02.2017

Před čtením jsem si říkala, co to bude za knížku s oceněním romantická kniha roku. Že já přece takové knihy už nečtu a snažím se aspoň trochu tvářit intelektuálně...Abych to zkrátila: po dlouhé době jsem závěrem knihy nekontrolovatelně plakala a zcela nesmyslně si začala představovat, jak bych se zachovala já ve stejné situaci (doufám, že mě osud toho ušetří). Kdo jsme, abychom soudili? Každý má právo si rozhodovat o svém životě sám? Anebo je život něco tak posvátného, na co nemá právo člověk sahat, byť jej chce sebevíc ukončit?
Nedokážu ani jednu otázku uspokojivě zodpovědět. V knize odpověď také nenajdete. Ale po jejím přečtení si rázem uvědomíte, že život je příliš krátký a nevyzpytatelný na to, abychom se jej nesnažili žít co možná nejlépe. A přestali se už konečně zaobírat malichernostmi.

8 19.02.2017

Knize se hodnocení odpad dávat nemá, proto jsem dala alespoň jednu hvězdu. Říkám si, že autorka přece jen nějakou snahu vyvinula (a nejspíš na začátku ani takový úspěch nečekala). Přesto pro mě osobně je kniha totálním brakem, další díly určitě číst nebudu, protože jsem sotva přečetla první. A to jen proto, že rozečtené knížky principiálně neodkládám.
Na druhou stranu ale naprosto chápu, že pro mnohé dívky/ženy je to oddechová literatura. Říkám si, že bychom vlastně měli být vděční za to, že si každý může číst, co chce. I když je to bezduchý nesmysl, bez pořádného příběhu a zajímavých postav.

4 14.02.2017

Musím přiznat, že na gymplu se Sofiin svět stal knihou, o které jsme si všichni mysleli, že nám pomůže přežít čtvrťák na gymplu a ze které se "základy filozofie" naučíme. Ach, jak jsme byli na omylu. Kniha člověku lehce pootevře dveře (aby si aspoň zapamatoval některá jména velikánů), ale rozhodně vám nedovolí, abyste pochopili. Pokud člověk alespoň trošku přemýšlí o jednotlivých učeních, nutně to v něm vyvolá jen další a další otázka. V některých pasážích to pro mě bylo i trápení a přiznávám, že filozofii jako vědnímu oboru ani po přečtení Sofiina světa nedokážu přijít na chuť.
Nicméně, jako vhled a začátek snahy porozumět určitě správná kniha.

2 14.02.2017

Možná některým čtenářům přijde začátek zdlouhavý, mně se naopak ne/boj Rachel s alkoholem v knize líbil a děj obohatil o další dimenzi. Zajímavé taky je, že spoustě lidem přijde rozuzlení překvapivé, mě to vlastně až tak moc nešokovalo. Už v půlce jsem si říkala, že to musí být on - víc nepíšu, abych ostatní nepřipravila o zážitek.
Suma sumárum, kniha je fajn. Nejspíš si ji za pár let pamatovat nebudu, nicméně ani náročného čtenáře neurazí a minimálně si může v tomto případě u četby zarelaxovat.

1 13.02.2017

Ač nemám moc ráda útlé knihy, tato mě neskutečným způsobem zasáhla! Po dočtení jsem nemohla usnout a film jsem viděla několikrát. V tomto případě zpracování knižní předloze naštěstí neuškodilo. Upozorňuji, že Hodiny nejsou lehké čtení...Mně osobně ale přinutily začít se zajímat o život a dílo Virginie Woolfové. Kdo se chce trošku zastavit, popřemýšlet a ne jen hltat braky (ač mnohy bestsellery), nechť si vyhradí jeden víkend na tuto Cunnighamovu knihu.

2 08.02.2017

Ken Folleta mám ráda především díky trilogii Století. V případě Pilířů země ale nemůžu sdílet všeobecné nadšení z tohoto díla. Nedostala mě vůbec ničím, co bych považovala za výjimečné. Děj byl mnohdy neskutečně přitažený za vlasy (viz putování Alieny s malým dítětem po Francii a Španělsku) a pak ta neuvěřitelná setkání a třeba ještě skoro nesmrtelnost Williama Hamleighe. Myslím, že přečíst se dá, ale rozhodně bych ji neviděla jako poklad světové literatury. Z mého pohledu je to oddechová kniha k nedělnímu upršenému odpoledni, která mě ale nepřinutí, abych nad ní hlouběji přemýšlela. Pro mě tak spíše zklamáním než naplněním očekávání.

7 07.02.2017

Až jednou má kariéra dostoupí vrcholu, určitě se k této knize ještě vrátím. Na panu Špačkovi jde skutečně poznat, že se dlouhá léta pohyboval v nejvyšších kruzích a líbí se mi, že tak skutečně vychází ze zkušeností. Druhou část o komunikaci považuji za ještě zajímavější než první o oblékání, stolování apod. Osobně bych určitě ještě uvítala více podrobností a detailů o specifikách v zahraničí - pracuju pro německou společnost a tvrzení pana Špačka mohu jen potvrdit.
Koho téma zajímá, záleží mu na tom, jakým způsobem vystupovat, jak se vhodně oblékat atd., mohu jen doporučit.

08.01.2017

Je to napsano svizne, rychle, bez zbytecnych prikras. Kdyby byl pribeh delsi, vubec bych se nezlobila. Bohuzel jsem se nedokazala oprostit od postav z filmovych Zelar. Nebo mozna bohudik? Kazdopadne pro me v tomto pripade plati, ze film knizni predloze rozhodne neublizil. Myslim, ze se takrikajic pekne doplnuji.

2 01.01.2017

Chci věřit, že její představa světa a fungování lidí v něm se u nás jednou naplní. Pak si budu moct říct, že jsme v Česku něco dokázali a pracujeme na sobě. Nedělám si iluze, že USA jsou zemí zaslíbenou, jisté tradice a patriotismus ctí, což u nás stále ještě nevidím. Doufám, že má generace bude jednou ta, která celou společnost pozvedne takovým směrem, o jakém paní Hašková Coolidge píše ve své knize. Více takových, prosím!

27.12.2016

Vtip a lehkou ruku při psaní by mohla učit. Občas jsem zašla i na blog, ale knížka se mi v tomto případě četla lépe. Doporučuju všem, kteří si chtějí odpočinout při čtení a co chvíli se pousmát.

4 27.12.2016