soukroma komentáře u knih
Komplikované, hrůzné, a navíc reálně znepokojivé...Prostě správný sci-fi (?) eko-thriller.
Mistrovské dílo.... Myslím, že každý si v některém z příběhů najde něco pro sebe, něco málo poučení a hlavně zamyšlení. Životní touhy, city, strasti, morálka se prostě se staletími nemění, a je celkem jedno, zda obecně známí hrdinové existovali opravdu či jen v mýtech... Tato kniha mě dostala úplně stejně jako Čapkovy Apokryfy.
Velká škoda, že kniha je prakticky neznámá, nečtená, alespoň podle zdejších statistik...
Velmi napínavé, se stupňující se hrůzou a překvapivým rozuzlením. Už dlouho mě děj knihy tak nepohltil ... člověk by se mohl i začít doopravdy bát. Britský styl se nezapře: zatímco u amerických knih podobného typu je vše prvoplánově přehnané, takže se člověk buď pousměje, nebo dějem rychle otráví, zde je pohlcen dobrým stylem vyprávění a nepřehnanými gesty. Vše je tak akorát určeno pro mráz po zádech.
Docela dobré, jen kdyby to nebylo tak utahané (zejména první část) - stačila by třetina stran, aby byl příběh skutečně napínavý.
Velmi osvěžující styl psaní a neotřelý námět. Byť se děj odehrává v době teroru po Francouzské revoluci, nepostrádá děj nadsázku, humor a sarkasmus (hlavně v podobě mluvy a jednání Vidocqa), ale současně nechybí drama a krutost tehdejší doby. Nabízená možnost "jiné historie" královské rodiny je velmi zajímavá a nechává v čtenáři pracovat vlastní fantazii.
Čínská hvězda se mi líbila více než Šanghajské nádraží. Děj nebyl zdaleka tak drastický, i když pomsta zde byla dokonána a dopodrobna popsána. Celá první třetina knihy se odehrává v Paříži působivých 20. let, následně se teprve vydává Čínská hvězda na svou dalekou plavbu do Číny z Marseille přes Středozemní moře, se zajímavými zastávkami jako Suez či především Ceylon. V druhé části knihy již bylo mnohem méně politiky, více osobních vztahů a obchodních záležitostí, a zejména cestování a kulturních zážitků, takže z politického historického románu se stal čtivý dobrodružný román dýchající starými (dobrými?) časy.
Docela dobře se tyhle příběhy o ruské realitě konce 19. století čtou. V této knize jsou dva naprosto odlišné příběhy - zatímco první je takový hravý, nejde zrovna o život a podvodník je téměř k zulíbání, druhý příběh je drastický skrz naskrz a rozhodně nic a nikdo nemá šťastný konec.
Mno, nejzajímavější bylo snad jedině téma "turné po knihkupectvích", jinak detektivní zápletka jednoduše bída a nelad.
Ach ouvej, při čtení jsem měla čím dál tím větší chuť autorku zaškrtit...
Výrazně svižnější a lepší počtení než bezprostředně předcházející díly S vrahem za zády a Smrt zahradnice. Dobrá forma podporující živost a napínavost děje, i když (jako obvykle) zápletka a její vysvětlení pokulhávají a jsou nedotažené (jakoby si sama autorka s tím nevěděla moc rady).
Velmi odlišný příběh v řadě "oxfordských zločinů", netypický pro Stallwoodovou. Téma evakuovaných děti a života v Oxfordu za války je velmi zajímavé, protože o tom se obecně moc neví. Autorka "příjemně" překvapila a "potěšila" (uvozovky s ohledem na válečné téma). Nicméně bych opravdu ráda věděla, na co mysleli překladatel a vydavatel, že titul knihy "Oxford Shadows" (přeneseně přesně vystihující téma) nahradili zcela zhůvěřile "Stíny nad univerzitou", zejména když univerzita jako snad v jediném díle celé série nehraje absolutně žádnou roli...
První část knihy se mi velmi líbila a připadala mi jak obsahově tak formou velmi zdařilá a mimořádně čtivá - prostřihy mezi děsivým příběhem za okupace a životem v Paříži v současnosti. Bohužel ve zbytku knihy se už rozvíjí pouze příběh současný a ten mi připadal čím dál nerealističtější, příliš melodramatický a zbytečně afektovaný, emoce jak na divadle, ale rozhodně ne v životě. Nicméně jsem velmi ráda, že jsem knihu četla a něco nového se dozvěděla takto zprostředkovaně o děsech minulosti, např. pojem "šoa" jsem slyšela prvně. Film neznám.
Zřejmě prvotina ze série oxfordských zločinů se spisovatelkou Kate Ivory, což je znát. Styl, zápletka, osoby a rozuzlení nic moc. V (některých) pozdějších dílech už je to lepší.
Mně se to velmi líbilo - Francise jsem hltala s chutí před mnoha lety a po dlouhé odmlce jsem se obávala, zda se mi bude toto čtivo ještě líbit, navíc v současném "rodinném" provedení. A byla jsem příjemně překvapená, děj měl jako vždy spád a autoři zručně začlenili více zápletek, aby se čtenář nenudil. Příjemné počteníčko na jeden zátah.
Velmi dojemný příběh o životě - o štěstí a tragédiích, o lásce, nenávisti a odpuštění, o symbolech přesahujících generace. S mnoha obecně platnými moudry ve formě citací z deníku hlavního hrdiny.
Velmi zajímavý typicky britský psychologický román, který se nečte zrovna jednoduše a obsahově není nijak příjemný (všechny matky bez výjimky jsou v románu do nějaké míry vyšinuté, což se nesmazatelně odráží i na jejich dětech...třeba již dospělých), ale mně jako čtenáři to prostě nedalo a chtěla jsem zjistit, co z toho bude. Díky geniálnímu využití webových deníků (odlišených veřejných a soukromých zápisků) dvou komunikujících postav se virtuální a skutečný svět úzce prolínají, přesto se nedá věřit žádnému z napsaných slov...ani identitám autorů.
Je to krátký příběh, ale vůbec jsem se mi nepodařílo se začíst (a dočíst).
Zajímavé počtení. Spíše než "Sci-fi a fantasy" je to psychologický thriller, obsahující dnes téměř nutné prvky zneužívání a domácího týrání, a s tím souvisejících duševních poruch. Nicméně se od podobných děl liší příjemným rámcem "návodu na věštění z krajky" a jen mírným nádechem čarodějnictví. Na závěr skutečně téměř dojde k zopakování salemských praktik, kdy nábožensky zfanatizovaný dav zaútočí na své protivníky, ale to se může stát kdekoli a s čarodějnictvím to souvisí jen díky místu konání. Rozuzlení je zvláštní, vše co vypadalo jako pravda, je postaveno úplně na hlavu ...
Takové neslané nemastné: celkem slibný děj se odprostředka nějak rozmělňuje, z psychothrilleru se stává nejasná hra představitele tajných služeb, hlavní osoby jsou značně afektované (nebo spíš popis jejich chování, často se zbytečně opakující či zcela odbočující bez nějakého objasněného důvodu) a jejich pohnutky nepříliš věrohodné, či dokonce do samého konce děje nejasné...
Volné pokračování Města slávy, s přestávkou 30 let. Tentokrát je celý příběh (byť ještě o něco delší) podstatně komornější, týká se jen několika málo velmi úzce souvisejících hlavních postav v průběhu řady let (nikoli jen dní), ale o to je kniha čtivější a napínavější. Ještě méně politiky, více podnikání a hlavně rozvoj zámořské plavby osobní i nákladní, a také lékařství. Hlavní jsou ale záležitosti čínských přistěhovalců, kteří si s sebou přinášejí svůj neměnitelný pohled na svět (civilizovaný národ Říše středu mezi nebem a zemí, odkud shlížejí na ostatní necivilizované národy), ale také zálibu v opiu, které mnozí lumpové (podnikavci/dovozci, jak Číňané tak Američané) neodolají. Otázky náboženství nejsou v knize tak v popředí, jak by tomu snad napovídal text na předsádce, ale na určité třenice mezi protestanty, katolíky, ale pochopitelně také Židy dojde. Do občanské války stále ještě určitý čas zbývá...