smetyl komentáře u knih

Nejlepší Verneovka. Pro mě určitě a předpokládám, že i pro spoustu lidí, kteří měli šanci porovnat Verneovy knihy. Tajuplný ostrov je prostě dobrodružný příběh, který nenudí (což je u Verna takřka zázrak). Má to děj, který zaujme a postavy, které vám můžou a nemusí (mně teda ne) přilnout k srdci. Prostě sympatický ostrov se sympatickými obyvateli a sympatickým příběhem. Panu Verneovi posílám dík, že se protentokrát alespoň trochu zdržel nudných popisů krajiny a zvěře a více se věnoval ději.

6 06.07.2011

Není třeba hledat v tomto díle geniální zápletku či skrytý význam. Je to nádherný a rychle plynoucí thriller, který určitě zaujme a pobaví. Brown chce bavit a to se mu jednoznačně podařilo.

6 25.06.2011

Je s podivem jak úžasný svět Tolkien stvořil. Jeho knihy lze brát jako knihy historické nebo je považovat za dějiny jedné země. Nedokončené příběhy nám nabídnou další příběhy a události z těchto fiktivních dějin. Úžasné povídky o hrdinství a statečnosti, o kouzelném životě ve Středozemi, či snad o válečných taženích jsou obsaženy právě v této dějepravné knize. Po přečtení zjistíte, že se Tolkienův svět stal téměř skutečným.

6 26.03.2011

Kvílení byla moje vstupenka do světa poesie. Opravdu mne nadchl ten úderný a sprostými slovy (pravdou) nešetřící hlas beatnické poezie. Je to nádherné, pocity protknuté, dílo.

5 15.10.2011

Tento výjimečný román nám bez obalu a bez notné dávky nonšalantnosti ukazuje dění v koncentračním táboře. Ukazuje každodenní rutinu, jíž se stalo umírání a otrocká práce, při níž byli ostřelováni rozkazy SS.

Je hrozné uvědomit si, že toto není smyšlenka, nýbrž popis událostí, jež vlastně ještě nedávno probíhaly po velké části Evropy. Zdrcující naturalistické popisy ohromují a svědectví, (byť fiktivní) vězně č. 509 dokazuje, jak přízemní a ubohé jsou lidské pudy. Jak sebemenší dávka moci, jenž se ocitne v nesprávných rukou, může snížit hranici lidskosti až na samé dno. Prolínání děje v KT s částmi v nichž vystupuje Neubauer (velitel tábora) ukazuje pohled z druhé strany. Ukazuje vlastní ubohé zdůvodňování o humánním chování k vězňům a k bezduchým sebeujišťujícím výmluvám (Plnil jsem jen rozkazy!).

Nacismus by se svojí krutostí a nelidskost jen těžko v dějinách hledal konkurenta.

5 09.08.2011

Kurt Cobain je legenda. Stal se hlavním představitelem cynické generace X. Generace flákačů a cyniků s vnitřní prázdnotou. Tento hodnotný komiks nám ukazuje jeho velmi netradiční pohled na život jako takový. Zjišťujeme detaily z jeho psychických rozmarů, nelehkost jeho mládí a vlastní ospravedlňování sebevraždy.

Myšlenky Kurta Cobaina byly vždy hodnotné, zajímavé a nemálo zarážející. Jeho překroucené názory a životní ideály nám dokreslují jeho osobnost a jeho rozhodnutí ukončit svůj „prázdný“ život.

P.S. - Palec nahoru za parádní ilustraci.

5 09.08.2011

King nám nabídl překvapivě realistický pohled do duše oběti domácího násilí. Nejen fyzického ale i psychického utlačování manželky psychopatického násilníka, který považuje ženy za nižší vývojový pud. Nepovažuje ji za sobě rovnou a udělal si z ní prakticky otroka. Rosein útěk je vstup do života a odchod z tyranie. Je fascinující jak King dokázal popsat její strach, obavy a děs z manžela. Je úchvatné, jak si poradil z násilnickými a krutě prozíravými myšlenkami jejího muže.

Ohledně fantastična v knize nemám výhrady. Svět tam na druhé straně je vlastně alegorií toho reálného.

5 09.08.2011

Ať si říká kdo chce co chce. Ale tohle je prostě zábavná kniha se strhujícím dějem a více než originální zápletkou! Není třeba vytýkat přílišný spád děje, či nemožné situace z kterých hlavní hrdinové vyváznou. Pro pobavení nadmíru povedené čtení.

5 25.06.2011

Čtivá kniha, přestože plna nežádoucích pravd o kruté ubohosti lidstva. Robert Merle dokonale vykreslil psychickou situaci Rudolfa Langa, který byl vychován k plnění rozkazů a nesplnit rozkaz bylo pro něj absolutní tabu. Rudolf Lang ztratil svojí výchovou poslední špetku lidskosti a jeho životem jsou Rozkazy a rozkazy. To ho však neospravedlňuje. Nic z nacismu není ospravedlnitelné. Nesmíme nikdy zapomenout!

5 25.06.2011

King nedokáže přestat překvapovat originálními nápady. Když město přikryje kupole z neznámého materiálu. Rozjede se nejen pokus o záchranu města ale také si King začne pohrávat s psychikou postav, která se rozvijí tak věrně až vám připadá, že jí King nevymýšlel ale nechal jí samovolně působit. Parádní příběh s podivným ale přesto překvapivě příhodným závěrem. 1000 stran je popsáno natolik poutavě, že by byť jediná vypuštěná stránka chyběla. King je mistr a pevně věřím, že by dokázal napsat několikrát delší knihu aniž by ztratila na kvalitě.

5 13.06.2011

Geraldova hra v sobě ukrývá nádech hrůzy. King si hraje s jedním z největších strachů lidstva - s pocitem bezmoci. Proč by měla být dějová linka bohatá na události, když nám naše věčně nahlodávající psychika dokáže nahnat mnohokrát větší strach a hrůzu než nepředvídatelné události a „lekačky“ z béčkových hororů? Ten syrový boj proti bezmoci, ten děs nahlodávající mysl připoutané ženy. Z toho čiší jen obavy, děs a hrůza. Jen panika a strach s bezmocné smrti na lůžku dokázaly v ženě prolomit ledy a donutit ji k tak bláznivému kroku, který jen stěží mohl vyjít. K vysvobození za velkou cenu. Za cenu kterou byla ochotna dát aby jí opustil ten šílený a dusivý pocit bezmoci. Dílo hodné mistra psychologických hororů!

Od důstojně vychovávaných chlapců konzervativní společností, až po barbary neštítící se ani toho nejhoršího zločinu... O lidských pudech, které častokrát předčí rozum a smysl pro realitu. Neochvějně hrůzné dobrodružství, které není zdaleka tak úžasně nevinné ale naopak ohromujícím způsobem reálné. „Zabijem svini podřežem, ať krev stříká pod nožem.“

5 23.05.2011

Tento fantaskní příběh o pomstě a ukradeném amuletu má něco do sebe. Autorovi nelze upřít originální námět a zábavně pojatý děj. Bartimaea si zanedlouho oblíbíte - je to prostě sympaťák. Stejně jako jeho pán - Nathaniel. Amulet Samarkandu je jiný než ostatní fantasy knihy pro mladší čtenáře - má originalitu, spád, děj a atmosféru!

5 22.03.2011

Pokud jste viděli původní filmovou adaptaci, případně americký remake, ještě předtím než jste se pustili do četby knihy, určitě jste, stejně jako, já dostali něco úplně jiného, než jste čekali. Autor vás totiž vtáhne velmi rychle do děje, který je od filmu výrazně odlišný a jak už to tak bývá, nabízí daleko hutnější atmosféru. Od začátku do konce cítíte v zádech ten tlak nezastavitelně plynoucího času, který se po vás sápe, stejně jako po titulních hrdinech.

U knihy vás drží jednoduché a úderné věty bez zbytečných popisů a stále se zvyšující tempo děje, který se zcela vyhýbá zbytečným dějovým odbočkám a hlavní hrdiny doprovází k závěrečnému překvapivému vyvrcholení stejně tak, jako i čtenáře. K postavám si při četbě snadno vytvoříte citové poutu a k jiným zase budete cítit zároveň sympatie i odpor (Rjúdži).

A proč se vlastně román jmenuje Kruh? Podle mého má nejenže symbolizovat kruhovitý tvar studny, která má v ději důležitou roli, ale zejména pak velmi vystihuje myšlenku, která je v závěru díla popsána. Kruh nemá ani začátek ani konec a příběh, který nám byl odvyprávěn, se bude v jemných rozdílech točit stále dokola jako páska ve videokazetě.

4 13.02.2017

Povinná četba, ke které bych se nebýt maturity pravděpodobně ani nedostal. Tuhle větu lze slyšet od většiny čtenářů a platí to i o mě. Ačkoli jsem knihu nečetl z vlastní vůle, nakonec jsem se i bavil a společně s postavami sledoval konečný úděl Harpagonův. I když je to velmi stará hra, má co říci i dnešnímu divákovi. Lakota se nevyplácí a kdo by si pro peníze nechal vrtat koleno neumí žít.

4 22.04.2015

Neuvěřitelnej nářez. Bukowskiho falešná autobiografie složená z mozaiky těch nejsyrovějších, nejsprostších a nejhrubších povídek všeho druhu má svoje kouzlo. Ve většině povídek jsme si nalezl nějaké skryté moudro. Popostrčení k nějakému zamyšlení se. Třeba nad tím jaký má smysl život a jaký má smysl neustálý sexuální život. Líbil se mi ten chladný přístup. V jedné povídce je zavražděn člověk a Bukowskiho alter ego to nebere nijak vážně. Má svojí chladnou hlavu. Jak popsal v úplně poslední povídce. Nad touhle knížkou jsem strávil měsíc života, četl jsem ji různě ve vlaku v autobusu nebo ve škole. Rozhodně to nebyla ztráta času. Všechny povídky (až na dvě kde Buk sypal názory na válku apod.) mě pobavily nebo jsme se nad nimi pousmál.

4 26.05.2013

Příběh,v němž je zobrazena a prakticky zodpovězena otázka lidství a hlavně společnosti. Zobrazuje kontrast mezi "uvědomělými" britskými námořniky a Tahiťany. Briti se zaobírají budoucností, sžírají se představami a zdráhají se žít okamžikem, v přítomnosti. Jsou zvážnělí a jejich "morálka" a všechna ta tabu která si nosí s sebou jsou jim přítěží narozdíl od "negrů" jak im nelibě říkají, kteří si užívají života. Pijí ho plnými doušky. Jejich tváře zdobí úsměvy a jejich zvyky jsou příjemné a vlastně spravedlivé.
Všechny události na ostrově zapříčinila právě Britská slabost a předsudky vůči Tahiťanům. Asi tak jako každý jsem byl po celou dobu na straně poručíka Adama Purcella a souhlasil jsem s jeho rozumnými a dobrosrdečnými kroky. Přesto, když pak Purcell rekapituolval svá rozhodnutí. Tedy když už bylo po všem, byl jsem přesvědčen, že jeho touha zachovat všechny životy a bránit je, protože lidský život je svatý byla mylná. Způsobit smrt, která znamená konec vyvražďování je v souladu se spravedlností. I Adamo k tomuto názoru došel. Ano, z ráje se stalo peklo na zemi a společnost, která měla vše, potřebné k zbudování funkční vesnice, se rozpadla vinou špatné povahy Britů.

4 15.07.2012

Čtyři povídky bez fantaskních prvků. Nezahalené v plášť lží. Naopak ukazující temné stránky našeho reálného světa. Temné stránky lidství a člověka. Každá z povídek ukazuje zlé momenty a špatnost každodenního života. Prokazuje jak důležité je správně se rozhodnout. Jak důležité (v povídce Velký řidič) je aby žena podala svědectví, i když to je pro ní, jak si myslí, ztráta hrdosti. Ta povídka vypáví o odvaze a a přiznávám, že když jsem ji dočetl měl jsem jistý pocit zadostiučinění že to tomu šmejdovi natřela, stejně tak v povídce Dobré manželství. Nad všemi příběhy jsem přemýšlel a snažil jsem se vžít do role hlavních hrdinů. Ne vždy bych měl odvahu rozhodnout se stejně jako oni.

4 15.07.2012

Hodně dobrý Bukowski. Skvělá je ta surovost a opravdivost všech příběhů. Charles se s ničím nepáře. Prostě chlastání, žraní, hulení a šukání. To je život. Aspoň všech Bukowskiho hrdinů. Teda "hrdinů". Většinou jde o zoufalce a vychlastance, které vychovala doba. Povídky jsou prostě boží. Bavil jsem se u toho.

4 10.06.2012

Dost zvláštní příběh. Opravdu hodně mě překvapilo, že to je Barkerův první román. Že se odvážil až do tak prudkého rozjezdu na začátek. Je to román, který si znovu už nepřečtu, ale který ve mě rozhodně zanechal stopu a ještě dlouho ve mne budou rezonovat šokující názory a skrytá životní moudra, která se v příběhu vyskytují. Musím přiznat, že mne velice překvapil životní příběh hlavního záporáka Mamouliana, ten zvrat, když se dozvíme co je vlastně zač dodává knize nový rozměr a dělá jí více uvěřitelnou více založenou na zdánlivě pravdivém než fiktivním podkladu. Zaráží mě lidskost celého příběhu a chování postav. Všichni až na Martyho jsou viditelně "lidští", tedy prohnaní a naivní v touze zachránit si vlastní pr*el. Ta lidskost se mi na tom líbí. Barker z lidí nedělá bohy, kteří se obětují pro záchranu ostatních, ukazuje je v tom světle, které je ošklivou avšak pravdivou realitou. Jako ustrašené tvory plné hloupých pudů, z nichž převládá ten nejvyšší. Pud sebezáchovy. Hodně mě zarazil i závěr samotného díla. Opravdu nevšední a podivně vzrušující a zároveň podivně nedostačující a přesto podivným mrazivým způsobem kouzelný byl. Ach a nesmím zapomenou též na ten strom, strom z něhož se sypaly bílé okvětní lístky, strom který tolik symbolizoval a jehož zjevení mě vždy naplnilo pocitem vzrušení z nadcházejícího děje. Zvratu. Zbožňuji Barkerovu symboliku. Děkuji za toto dílo.

4 09.04.2012