SlamLenka komentáře u knih

Pokud lze emocionální dopad knihy zhodnotit množstvím prolitých slz, pak tady byl opravdu velký - až jsem občas vůbec neviděla a musela jsem si vyčistit brýle. Vypravěčku jsem si celkem snadno oblíbila a s tím jako by se i trochu poupravil můj náhled na její poslání. A její závěrečné zhodnocení lidí? To je naprosto shodné s tím mým!
Děkuji za úžasné počtení, Zlodějka mě opravdu dostala na kolena, děj byl úžasně vylíčený a vůbec nevadilo, že vypravěčka občas prozradila něco z děje příštího - o to větší pak bylo napětí a silnější byl prožitek.
A ano, je to zajímavé, že některé věci jsou hnusné i nádherné zároveň.

9 09.01.2016

Názorná ukázka knihy, kde překladatel odvedl naprosto dokonalou práci! Hra s jazykem mě vždycky bavila a tady je předvedena v takovém mistrovství, že člověk češtinu zase musí mít o něco více rád. Někdy byly ty jazykové omyly takové, že se zdály až přemrštěné, jenže když se podívám na to, co jsou schopni Češi psát např. na internetu v diskuzích, tak to vlastně až tak nereálné není (a co pak teprve u cizinců!).
Kniha je každopádně skvělá a doporučuji ji k přečtení každému, kdo se chce opravdu dobře pobavit.

7 29.12.2015

Nápad dobrý, autor má představivost a umí vzbuzovat svým vyprávěním u čtenáře emoce, ale jaké!? Málokdy pociťuji u knihy tolik odporu, jako jsem ho cítila u této, a už vůbec se mi nestává, že bych nesympatizovala aspoň s jednou jedinou postavu, ovšem zde tomu tak bylo - snad jen vyjma těch dvou ubohých koček! Pořád jsem čekala na ten britský humor, ale jestli tam byl, tak přede mnou asi utekl, či co. Jsou zde spousty zbytečně zabíhavých vyprávění, která mi jen málokdy přinesla nějaké potěšení (třeba v podobě pěkného přirovnání a zajímavé formulaci slov), jinak to byla jen vata, vata a vata. A ten závěr? V podstatě jsem ho až na nějaké drobné odchylky očekávala, takže žádné překvapení. Hlavní hrdina je pro mě pitomec bez mozku, ostatně dokonce i moje celkem mírná maminka o něm po přečtení knihy prohlásila, že je to *sprosté slovo*!
(Nečtěte prosím můj komentář dále, nechcete-li narazit na SPOILER!) Že jsou chlapi občas v péči o domácnost nešikové, že někteří také mívají sklon pít více alkoholu, než by bylo bývalo vhodné, že mají jiné citové pojetí světa, než ženy, no budiž! Ale v té knize svým charakterem ten chlap prakticky vraždil! Když umřela Stravy, myslela jsem, že toho chlapa přetrhnu, pak Ada (aniž bych k ní měla jakékoli sympatie) - to už bylo moc! Kdybych to vše věděla předem, vůbec bych to ani nečetla, pociťuji z toho čtení akorát nechutnou pachuť...

2 13.09.2015

Hodně pozitivně hodnotím proložení knihy jemnými malbami, kresbami a hudbou, to příjemně příběh ilustruje, jinak však z přečtení Třetího přání necítím nějaké zvláštní nadšení. Zřejmě je problém v tom, že knihu také hodnotím v kontextu dvou jiných kousků, které jsem od Fulghuma četla dříve ("mateřská školka a hořící postel"), což je samozřejmě diametrálně odlišné čtení a navedlo mě na naprosto mylná očekávání ohledně této knihy - zklamání jsem si tak vlastně částečně způsobila sama. Z finále příběhu jsem nicméně velmi zklamaná, zvrtlo se to v něco, co mě dost zrazuje od přečtení navazující knihy, ale nebudu a priori tvrdit, že se do toho jednou nedám.

4 10.09.2015

Je to opravdu příjemné letní počtení, které je plné milého a přitom nijak povrchního humoru.
To je přesně ten laskavý náhled na svět, který bych kolem sebe potřebovala mít mnohem častěji v reálném životě - rozhodně doporučuji všem pesimistům a negativně smýšlejícím osobám k poučení o tom, jak fajn může všechno vypadat a být pojímáno, když budete mít trochu nadhled a nebudete se bát občas zesměšnit i sama sebe.
Jerome, opravdu moc děkuji!

15 06.08.2015

Zajímavé čtení obzvlášť v dnešní vyhrocené a zfanatizované současnosti s ohledem na brojení proti imigraci z muslimských zemí.
Hannan líčí příběh vcelku poutavě a děj je potřeba vnímat s ohledem na konkrétní zúčastněné postavy, nikoli jako způsob chování a priori typický pro muslimy žijící v emigraci. Ostatně ona sama v příběhu jasně vykresluje různost přístupů i v rámci vlastní komunity.
Rozhodně bych dále zdůraznila nutnost mluvit o všech problémech, o níž se Hannan také sama zmiňuje - nejen těch problémů, které jsou nějak vázané na způsoby života a kulturu nějaké skupiny obyvatel, nutnost mluvit se váže i na jedince (případně rodiny) a jejich konkrétní problémy, dokonce i bez ohledu na kulturu. Nejvíce škod totiž obvykle napáchá mlčení a přezírání zla.
Knize jsem také vděčná za (pro mě) nová fakta o Islámu, např. o nevhodnosti pokládání Koránu na zem, způsobech omývání těla, čtení Koránu v arabštině a jiné.

5 30.07.2015

Jsem nadšená skvělým vypracováním psychologie postav a dobře konstruovaným příběhem! V první části knihy jsem byla napnutá, v jaké to Jane je vlastně situaci, pak jsem se od ní nakazila jejím psychickým rozpoložením a občas jsem z toho, co prožívala, cítila až takovou bezmoc, že jsem knihu na chvilku musela odložit. Oscilovala jsem dokonce mezi důvěrou a nedůvěrou k tomu, co považuje za skutečnost! A pak jsem zase chtěla vědět, jak se z toho všeho dostane a jestli vůbec, takže jsem se do toho znovu ponořila a fandila jí. Čekalo mě famózní rozuzlení, ačkoli musím připustit, že děj poslední kapitoly byl naprosto jasný už jsem nijak napnutá nebyla.

6 25.07.2015

Destrukční deník se nečte! Destrukční deník se žije! ´=)

5 01.07.2015

Neuvěřitelně barvité vyprávění, které vtáhne do děje, že příběh slupnete jako malinu. A hlavní hrdina? Pro někoho možná nechutný, ale pro mě především nechutně geniální, byť asi zlem docela prolezlý. Grenouille v příběhu úžasně nastavuje zrcadlo společnosti, aby poznala svou nízkost a povrchnost!
PS: Film je fajn, ale kniha je na mnohem vyšší úrovni - jak se ostatně dalo čekat...

3 19.06.2015

Skvělá výstavba příběhu, výborná psychologie postav. Žádný líbivý závěr, to teda ne, ale zároveň vlastně jediný možný, protože jinak by to byl leda happyend a tím pádem v podstatě kýč. Emoce se ve mně přelévaly, pokoušela jsem se nutit hrdiny k jiným činům, než jaké plánovali, pochopitelně bez úspěchu. Nesnáším je - ano, nakonec oba! A přece je to jistá analogie se standardem doby, s tím, jak mnoho párů žije pospolu, ale vlastně spolu válčí. Smutné...

2 07.05.2015

Betty nepíše o něčem zvláštním, naopak o věcech docela obvyklých a obyčejných, o věcech, které se člověku v životě občas stávají a jsou mu docela blízké, vypráví prostě příběhy ze svého života, jenže to celé dokáže podat takovým způsobem, že vás to baví od začátku až do konce, dá tomu takovou jiskru a náboj, že vás to docela nadchne. Její míra optimismu je úžasná (kéž by ho tolik měli i lidé dneška) a já jsem se při čtení bavila, odpoutala na chvilku od svého vlastního života a odpočinula si se zdravým čtením z pera ženy, která to v hlavě prostě měla srovnané.

8 03.02.2015

Knihu jsem vnímala jako zvláštní směs děje, který se tak nějak podivně a halabala kupil. Občas jsem se nad nějakou dílčí myšlenkou pozastavila, některé z nich byly zajímavé, a hlavní myšlenka je silná. Po diskuzi s jinými čtenáři jsem došla k závěru, že sdělení autora ke mně došlo, ale problémem je ta forma, která pro mě byla zjevně ne snadno uchopitelná.
Žádný zvláštní čtenářský zážitek jsem si z toho prostě neodnesla, přitom Čapkovy povídky a hry mám docela ráda.

3 02.12.2014

Četla jsem už poměrně dost knih s touhle tématikou, ovšem tahle je opravdu čtivá, zhltla jsem ji jedním dechem! Postavy a jejich charaktery jsou tu krásně vykreslené, text je ilustrativně a místy i vtipně doplněn cizojazyčnými slovy a větami, což umocňuje smysl řečeného. ...a vzhledem k tomu, v jaké době byla kniha napsána, musí člověk autorovi odpustit i tu lehkou politickou agitku a vyzdvihnutí odvahy našich soudruhů. =)

13.11.2014

Kniha je čtivá, ačkoli se místy mele to samé znovu a znovu do kola. Hnus a odpor, to byly mé nejčastější pocity při čtení prvních dvou částí, jen díky relativní slušnosti třetí části jsem se nakonec rozhodla pro čtyři hvězdičky. Ale jak říkám, faktem je, že kniha je opravdu čtivá, nějak to samo plyne jako nic... A taky to je o ničem - Olin chce změnu a přitom nic nemění, remcá si, ale je vlastně spokojený... Typický malý Čecháček i dnes...

Kniha pro mě byla velkým zklamáním - tématiku drog lze mnohem lépe, záživněji a čtivěji zpracovat (a dokonce i děsivěji a tak, aby to více odstrašovalo!), než tak, jak to je pojato v této knize. Kvůli tomuto dílu pan John opravdu nemusel experimentovat s pervitinem... Co by tomu řekl pan Burroughs nebo pan Welsh? Jak moc hlasitě by se smáli?

1 13.11.2014

Nemohu si pomoci, ale postava Florentina Arizy si ve mě nezískala žádných sympatií, respektive všechny, které si získala z počátku, naprosto ztratila v druhé půlce knihy. Román je opravdu krásně čtivý a hezky pojatý, ovšem (jen a pouze!) Florentino mě donutil dát knize jen 3 hvězdičky, je mi prostě bytostně odporný...!

2 13.11.2014

Přijde mi bizarní takové dílo, jako je Bible, hodnotit nějakými hvězdičkami, takže prozatím jde o jedinou knihu, kterou jsem dočetla, ale nedávám jí žádné hodnocení. Nějaký zvláštní požitek jsem z jejího čtení sice neměla, ale cítila jsem k tomu textu jakousi úctu - přeci jen jde o nejčtenější a nejpřekládanější knihu, která lidstvo oblažuje již téměř dva tisíce let, že?
Vadí mi strašně koncept víry, jaký je nám dnes předkládán, vadí mi náboženský fanatismus, ale vadí mi i lidé, kteří vírou opovrhují a uráží ty, kteří věří. Úplně nejvíc mi však vadí, že si někdo myslí, že když se naučí pár veršů z téhle velké knihy zpaměti, bude "osvícený" a dokonalý...

Jsem zklamaná, že jsem s četbou neustala dříve. Po prvním dílu jsem si řekla, že tomu dám šanci. Když jsem tu dvojku přečetla, řekla jsem si, že to bylo o něco lepší, byť pořád zcela průměrné, nebo spíše podprůměrné, nicméně asi abych to celé uzavřela, dala jsem se do četby i tohoto třetího dílu - a to jsem tedy dělat neměla! Posledních asi 200 stran této knihy jsem už doufala, že to brzy skončí a že to budu moci zaklapnout, táhlo se to a táhlo, bohužel však nejsem schopna knihu nedočíst, když už jsem se do toho jednou dala. Naštěstí je to za mnou a jsem ráda, že (snad ne jen zatím?!) žádná čtyřka není...

1 13.11.2014

V důsledku mi celá kniha přijde jako pornopříběh napsaný puberťačkou, což vysvětluje, proč tuhle knihu četlo (a zběsile oslavuje) tolik děvčat a žen, které jinak po čtení ani nevzdechnou - aspoň něco tedy spisovatelka zvládla. Samotné téma knihy není tak špatné, ale některé pasáže jsou naprosto zbytečné a nezajímavě popsané, stejně tak užívaná slova se neustále opakují a vnitřní hlasy Any a konverzace mezi jednotlivými hrdiny jsou hodně povrchní. Navíc nejde přehlédnout, že Ana je opravdu zjevně hodně podobná Belle, jak ji vykreslila Stephenie Meyer ve Stmívání, stejně jako celý Anin vztah s panem Greyem je charakterizován neustálou přitažlivostí v kontrastu se strachem, což opět nápadně připomíná vztah Edwarda a Belly, a to už vůbec nemluvím o hladu a emocích vyjadřovaných Christianovýma očima. Musím uznat, že chci vědět, jak to dopadne, ale na druhou stranu se strašně bojím toho, že ty další dvě knížky pro mě budou nesmírnou ztrátou času, takže uvidíme, jestli se po přečtení té druhé do té třetí vůbec pustím.

2 13.11.2014

Hodnotila bych knihu o hvězdičku či možná i o dvě lépe, kdyby to celé mělo aspoň nějaký příběh a myšlenky se netočily ve spirále jedna kolem druhé, neustále se neopakovaly a nekupily se na sebe, jako by stavěly velmi nestabilní pyramidu pro nikoho a pro nic. I když jsou myšlenky čtyř dohod celkem pěkné, šlo je vyjádřit v pouhých čtyřech větách - ano, každou v jedné, jak to ostatně bylo shrnuto na přebalu knihy! Celé to pro mě jako člověka žijícího ve 21. století bylo napsáno hodně krkolomně a nepřirozeně, možná i s přílišnou vazbu na náboženství. Navíc v českém překladu jsou příšerně rozmístěné čárky ve větách a v knize je hned několik překlepů - chce-li někdo předkládat celkem hluboké myšlenky, měl by dbát na to, jaké prostředky k tomu užívá! Tohle já bohužel se svou povahou nejsem schopna přehlížet. V podobných myšlenkách dám do budoucna raději přednost tomu, co píše Paulo Coelho, což je mi pořád výrazně bližší a hlavně čtivější, byť to také není nic převratného...

6 13.11.2014