Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Komentáře knihy Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Přidat komentář
Kniha mě sama o sobě úplně nijak nenadchla, i když věřím, že každý si v tom najde něco nad čím pozitivně pokývá hlavou.
(SPOILER)
V knize jsou popsány základní pravidla pro osobní rozvoj. Jen někdy je to fuška ;).
Když mluvíš dobře, tvoříš lepší vztahy.
Když nebereš věci osobně, jsi klidnější.
Když neděláš domněnky, máš méně konfliktů.
Když děláš své maximum, cítíš se dobře ze sebe.
Já vlastně vůbec nevím, jak knihu ohodnotit. Bavila mě? Ani moc ne. Předala mi své moudro? No, snaha byla, ale nějak zatím nepozoruji, že by se můj život otočil směrem, jímž se dle knihy mám vydat. Spousta informací se opakovala pořád dokola a podstata věci se topila v omáčce a balastu. Co se týče samotných 4 dohod, vlastně nebyly vůbec špatné, ale nějak nevěřím, že někdo dle nich dokáže opravdu striktně žít. Ale asi nejde o to změnit ze dne na den celý život, i malé krůčky se počítají a 4 dohody mohou tvořit nějaké první stupínky ke změně a životnímu štěstí a spokojenosti. Bohužel pro mě, já už si je po 3 týdnech od přečtení ani nedokážu vybavit.
Je to asi taková klasika seberozvojových knih a kdo s nimi začíná je tohle vlastně ideální jako první knížka. Najdete si tam něco, co dokážete aplikovat i na nějakou vlastní životní zkušenost nebo čím si zrovna procházíte.
Rozhodně si při čtení najdete nějaké to moudro, které sedí i na váš život, nebo vás nějak výrazněji osloví a donutí se nad ním zamyslet. Ale že by mě samotná kniha nějak výrazně nadchla, to se říct nedá. Osobně mě víc oslovil Siddhártha než tohle.
Jedna z nejužitečnějších knih pro život. Don Miguel Ruiz v ní srozumitelně a laskavě ukazuje, jak žít svobodněji, s větším klidem a porozuměním sobě i ostatním. Čtyři jednoduché zásady dokážou zásadně proměnit náš pohled na svět i vlastní chování. Není to čtení na jeden večer, ale průvodce, ke kterému se člověk rád vrací – pokaždé o něco moudřejší.
S knihou jsem se seznámila v době jejího největšího boomu ve zpopularizovaném podání Jaroslava Duška. Po letech jsem se vrátila i k papírovému originálu. Pro lidi, kteří se začínají zajímat o osobní rozvoj, určitě podnětný impuls. Trochu mi vadilo cyklické opakování stejných myšlenech v různých variacích, ale opakování coby Matka moudrosti má být zřejmě zárukou vštípení hlavních poslání.
V pohodě inspirativní kniha o osvobození. Nejvíc mě paradoxně zaujalo, až posledních 20 stran o iniciaci smrti a nebe na zemi. 2 modlitby na konec jako bonus taky super.
Nikdy jsem moc nepochopila, proč jsou někteří čtenáři touto knihou tak fascinováni. Trochu mi to připomíná zjednodušené Desatero Božích přikázání. Ale nevšimla jsem si, že by si z Desatera tolik lidí sedalo na zadek.
Myslím, že každý alespoň někdy slyšel, že existují tzv. čtyři dohody. Přesto mi nedá je připomenout:
Nehřešte slovem
Neberte si nic osobně
Nevytvářejte si žádné domněnky
Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete
Já osobně s těmito dohodami souzním a věřím, že na nich něco je a že nám dokáží zjednodušit život. Proto mi tato kniha přijde nadčasová a platná v každé době a proto se k ní ráda čas od času vrátím.
Tentokrát jsem zvolila e-knihu v aplikaci Bookport, ale mám ji samozřejmě i tištěnou. Doporučuji také divadelní představení v podání Jaroslava Duška.
Pro čtení dohod si vždycky říkám, jak jsou vlastně jednoduché. Kdo nad nimi alespoň trochu přemýšlel, ví, že realizace je někdy tvrdý oříšek. Ale na druhou stranu je to výzva.
Cekal jsem, ze kniha bude esotericka. Ale necekal jsem, ze bude tak spatne napsana. Autor na 170 stranách jinými slovy jen neustále dokola opisuje to, co jsem si uz precetl na zadní strane prebalu.
Kvalitni esoterickou knihu si predstavuji tak, ze se dobre cte, je prolozena spoustou uveritelnych pribehu, kdy cloveka tzv. osvitilo, a po jejim docteni si reknu "hmm, neco na tom mozna bude". Ne nadarmo i veda potvrdila, ze svuj zivot do velke miry utvarime kvalitou svych myslenek.
Ctyri dohody jsou vsak velmi spatna, repetitivni a nudne napsana esotericka kniha. Ztrata casu. Nechapu ten celosvetovy vehlas.
Problém podobných kníh spočíva vo fakte, že ich autori nemajú literárne skúsenosti.
Don Miguel Ruiz, narozdiel od iných (predovšetkým Mních, ktorý predal svoje Ferrari) vládne slovom, ktoré je ľahko dostupné veľkej skupine čitateľov. Stále sa nemôže porovnávať trebárs s Oshom, no je tu vidieť určité paralely.
Druhý problém nastáva s tým, že cesta do Pekla je dláždená dobrými úmyslami a že ktorýkoľvek sebestredný blbec (nebudem menovať; všetci vieme) s nimi môže po prečítaní narábať po svojom. Konkrétne ten jeden jedinec sa opiera o z kontextu vytrhnutú myšlienku o rakovine, ktorá tu skutočne odoznie.
Tretím problémom je problém osobný a z neho vyplývajúci záväzok žiť podľa Štyroch dohôd.
Čo sa týka mňa samotného, ostatnými Dohodami som žil už dávno (koniec koncov, najlepšie filozofie nám hovoria len to, čo už dávno vieme), kameňom úrazu je preto Prvá dohoda. Tú, ostatne, aj sám Ruiz považuje za najťažšiu.
Našťastie, zlyhanie sa neberie fatálne a mne sa skutočne darí postupne napĺňať aj to základné posolstvo a hlavnú osu všetkých Dohôd.
Knihu odporúčam, hoci moje hodnotenie je prísne subjektívne a chápem, že myšlienky v nej nebudú mať na každého rovnaký účinok.
Rád sa k nej po čase znovu vrátim.
Tuhle knihu mám opravdu moc ráda. Je jednoduchá, přitom hluboká a dává jasné nástroje, jak žít lépe a svobodněji. Principy, které popisuje, dávají smysl a pomáhají lépe chápat sebe i okolní svět. Čtu ji s chutí a často se k ní vracím, protože mě inspiruje a uklidňuje zároveň.
Za mě plný počet - jasné, stručné, smysluplný "návod" pro všechny, kdo na sobě chtějí pracovat, reflektovat své chování, nechtějí ubližovat ostatním ani sobě. Zbavit se nálepek, které jim dali jiní. Samotné uvedení do praxe určitě jednoduché nebude, to snad ani nikdo nečeká, kouzelným tlačítkem nedisponujeme. Knihu určitě doporučuji.
Kdyby se všichni lidé řídili touto knihou, lidstvo by se k druhu homo sapiens asi ani nedostalo
Kvůli komentáři k této knize jsem si založil účet. Ta kniha má za cíl předat pár moudrých myšlenek o mezilidských vztazích. Ale možná právě proto aby jí porozuměl každý se vydala cestou simplifikace a bagatelizace celé problematiky a postoje k životu v daných oblastech a tím vytvořila živnou půdu pro toxické myšlenky. Spoustu lidí si v ní najde to své a když to špatně uchopí, bude to problém pro ně i pro jejich okolí. Proto hodnotím velmi negativně i když řeč knihy a několik myšlenek je zde opravdu pěkných.
Knížka je vhodná pro ty, kteří se o seberozvoj začínají zajímat i když určitě předá několik myšlenek i pokročilejším- Čtyři dohody jsou napsané velmi smysluplným jazykem a nabízí podporu, jak realizovat teoretické kroky. S některými myšlenkami jsem se neztotožnila, ale na některé naopak nezapomenu a pokusím se je zužitkovat v každodenním životě. S hlavní myšlenkou souhlasím a podepíšu se pod to - žít s láskou v srdci k sobě i k ostatním, nezahlcovat se záští a minulostí! :)
Jednoduché, přímé a přitom hluboké. Ne každá myšlenka mi sedla na sto procent, ale spousta věcí ve mně zůstala a občas se k nim vracím. Líbí se mi, že to není složité filozofování, ale srozumitelné rady, které dávají smysl v každodenním životě. Krátká kniha, ale může toho v tobě hodně otevřít. Čtyři hvězdy za sílu v jednoduchosti.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Miguel Ángel Ruiz Macías také napsal(a)
| 2001 | Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků |
| 2010 | Pátá dohoda |
| 2003 | Láska, vztahy a přátelství |
| 2004 | Hlas poznání |
| 2002 | Čtyři dohody – Pracovní kniha |
Externí recenze
- Uzavřete se sebou čtyři dohody, které vám změní život / Pozitivní zprávy
- Čtyři dohody - Kniha příjemně překvapila / HedyBooksWorld

87 %
78 %
Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Poslouchala jsem po letech jako audio v podání Jaroslava Duška. A líbilo se mi to více, než před těmi lety.
Když jdete v parku pod letitými stromy, nad vámi modrá obloha a v uších Čtyři dohody a podtón kytary, tak už samo o sobě je to léčivé. Lidé kolem chodí, někteří zamračení a obklopeni svým "mitote", ale tak nějak už v nich začínáte vidět i světlo;)
A vlastně všude kolem.
Ale chápu, že někomu to může připadat jako bláboly, což je úplně ok.
Nejvíc se mi asi líbilo přirovnání k jizvám na kůži a k jizvám mentálním. Pokaždé, když se rozčílíme a vztekáme, znamená to, že se někdo dotkl našich mentálních jizev a nás to bolí.
Závěrečná modlitba nakonec je úžasná.