Sitting-Bull komentáře u knih

Miluji humor Larryho Correii. To jsou hlášky, že jsem se mnohokrát musela smát vyloženě nahlas a nemohla jsem přestat. Jak píše Belanna, Correiova fantazie nezná hranic. V tomto díle jsme zase s Ovenem, Earl je zde také a přidala se i Heather, byť jen okrajově. Hned otvírám další díl, protože tahle jízda je prostě závislost.

1 31.01.2023

Taková menší odbočka, abychom nebyli pořád jen s Ovenem Z. Pittem. Děj byl trochu překombinovaný, čímžpádem se mi líbil malilinkatě méně, než třeba díl první či čtvrtý. Určitě ale nejde o nic na ztrátu byť jen poloviny hvězdičky. Když se na scéně objevila Heather, dostalo to správnou šťávu. Každopádně jsem se skvěle bavila a nelituji věnovaného času, naopak zařazuji mezi mnou doporučené knihy. :-)

1 31.01.2023

(SPOILER) To bylo zase jednou šlápnutí vedle... Pustila jsem se do knihy na základě doporučení a teda jako jo, dočetla jsem, ale jen díky tomu, že se jedná o opravdu útlou knížečku a já jsem chronický dočítač, chuť knihu odhodit byla velká... :-/
A co se mi na knize nelíbilo, že ji hodnotím jen jednou hvězdičkou? Abych pravdu řekla, tak mi nesedl ani styl ani obsah.
Nejdříve ke stylu a způsobu psaní - to, že neumí psát p. Hindráková, jsem věděla z jejích sebeprezentací na FB, kde neustále nabízí "knihu zdarma", ale po doporučení jsem čekala, že tato kniha bude lepší, i třeba jen tím spoluautorem. Nebyla. Celá kniha je psána stylem slohové práce žáka druhého stupně ZŠ. Postavy jsko ploché, schematické, klišoidní a těžko uvěřitelné, stejně jako jejich chování. "Thriller" z knihy dělá nejspíš to, že každou kapitolu nazvete podle místa, kde se odehrává (tak, jak to běží v akčních filmech ve stylu "FBI Headquaters, Langley, USA"). Jasně, působí to akčně (minimálně v těch filmech), ale ne už pak ve chvíli, kdy se hlavní hrdina nehne z jednoho místa tři kapitoly.
No a co říci k obsahu? Eufemicky řečeno, jsem z něj na rozpacích. Pokud "cajt" (jakože p. Johánek je či byl policajtem) ve své knize napíše, že když jeden z cajtů dal zadrženému pár facek, tak ostatní cajti vědí, že musí do hlášení napsat, že dotyčný kladl při zatýkání odpor, nebo v jiné části zase píše, jak při vyšetřování GIBS se vzájemně cajti kryjí, vede to k tomu, že cajti ztrácí i ten zbytek mojí důvěry, který jsem snad někdy v jejich fungování měla. Stejně tak to, že se hlavní postava - kriminalista - dlouhodobě kamarádil s mafiánem a "jeho obchody se naučil nevidět", nebo to, že chlastá v práci a pak řeší případy a když zrovna nechlastá v práci, tak chlastá doma, načež nadrátovaný řídí auto... Jasně, je to román, potíž je v tom, že pokud ten román píše někdo "od fochu", tak se nad tím člověk přeci jen zamýšlí, jestli to tam takhle fakt nefunguje, zvlášť když nějaké drobné podobné zkušenosti má sám (ač velmi drobné)... Hlavní postava byla opravdu podivné individuum, které se zcela vymykalo mému pochopení, a to tuplem ve chvílích, kdy se ukájel svou sebelítostí nad podělaným životem...
Možná se autor časem vypíše a další kniha bude lepší, držím mu v tom palce, protože nějakou šanci tu vidím. Zvlášť když z dalšího psaní vynechá spolupráci s p. Hindrákovou. ;-)

26.01.2023

Jedna z mých srdcovek z dětství. Když jsem ji teď četla se svým šestiletým synkem, líbila se mu stejně, jako mně před mnoha a mnoha lety. A pro mě to byl návrat do raného dětství. :-)

2 15.01.2023

Nejprve musím napsat, že anotace na tuto skvělou knihu je ubohá. Na základě anotace jsem Poutníka 3 roky odkládala a odkládala. A kdybych mu kvůli kamarádce nedala přeci jen šanci, byla bych neskutečně ochuzena.
Jak moc jsem se zpočátku (kvůli té hloupě napsané anotaci) bála, že mě kniha nechytne, že to bude nějaká drasťárna popisující do posledního detailu kdoví co, což opravdu nemusím, tak musím říci, že tak moc jsem se s knihou na jejím konci nechtěla rozloučit. Tlustá kniha, která je neskutečně skvěle napsaná, příběh vás chytne a nepustí a ještě dlouho po přečtení na ni budete muslet.
Pokud drasťárny nemusíte, stejně jako já, tak se knihy nebojte. Ano, ta první mrtvola je tam popsaná a nějak to nedává smysl... Dokud... :-)
Jedna z mých TOP 10 za 2022.

13 15.01.2023

Standard nastavený prvním dílem zůstal, skvěle mi kniha sedla jak humorem, tak nápady, které "Emerickej Kulhánek" zase vymyslel. Hned se vrhám dál, protože přestat prostě nejde.

2 15.01.2023

Wau, to byla jízda. "Emerickej Kulhánek" a super nápady plus přesně můj styl humoru. Výtečně jsem se bavila a vrhám se na další díl (ještě že jich je dost).

3 15.01.2023

Super kniha. Čtivý a svižný příběh založený na mnoha historických faktech. Příběh mladého Izraele vás chytne a nepustí a ty linky okolo jsou taky velice zajímavé a čtivé, ač vzhledem k historii ČSR je to čtení chvílemi velmi smutné až k naštvání.

7 15.01.2023

Pokud se chcete opravdu něco dozvědět, sáhněte radši po rubrice, co vycházela (a možná stále vychází) v časopise Vesmír, nebo prostě po čemkoliv jiném. Pravda, abych knize nekřivdila, je v ní i pár správných odpovědí, ale valná většina odpovědí na položené otázky jsou snůškou blábolů ve stylu "jak si Franta z Dolní Lhoty vysvětluje, že by to mohlo být". Jako sonda do toho, jak si různí lidé vysvětlují různé (mnohdy obecně známé) jevy, je to zajímavé, ale zase jsem o lidstvu ztratila pár iluzí.
Je to prostě kniha přesně v duchu úsloví, že na každou složitou otázku existuje jednoduchá, stručná, srozumitelná, ale téměř vždy nesprávná odpověď...

Nádherná kniha, která ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Skoro se bojím otevřít autorovy jiné knihy (= ty humorné), abych si pocit z něj nezkazila.

4 11.12.2022

Ideální intro do idiomů v angličtině pro děti ze základky. Je jich tam jen pár (což odpovídá ceně sešitku), ale jsou velmi pěkné ilustrované, dostatečně vysvětlené a pro páťáka tak akorát na to, aby si uvědomil, o co jde a přitom nebyl zahlcen milionem idiomů pod autorským heslem, že více je někdy více. Když si vzpomenu na svůj první kontakt dítěte na základce s idiomy v sice obsáhlé, ale naprosto nezáživné knize, musím říct, že koupě pro syna byla dobrá volba. Díky krásným ilustracím vsadím krk, že si těchto pár idiomů zapamatuje na první dobrou, a to i přes jeho obecnou nechuť k jazykům.

04.11.2022

Knihu jsem dostala od dobrého přítele, který Zoščenka miluje a pěl na něj samou chválu, jak prý je to vtipná a satirická knížka. No, asi jen díky tomu jsem ji dočetla, jinak bych ji odložila již v první čtvrtině. Ano, něco jako pokus o humor tam byl, některé povídky byly dokonce vtipné a pobavila jsem se u nich, ale to bylo jak perla v moři balastu (tak dvě, tři?). Pokud máte rádi filmové Homolkovy, nebo Slunce, seno..., bude se vám Zoščenko líbit. Mně přijdou smutní (nebo spíš k pláči?) i Homolkovi, i Zoščenko.
Druhá věc, co mi strašně vadila, byl styl autorova psaní, kdy ve třech větách následujících po sobě, zopakoval stejnou informaci třikrát a v dalších třech větách postupoval stejně s druhou informací. Možná byl placený od slova a potřeboval povídky natáhnout, možná se mu to zdálo vtipné. Přišlo mi to jako role Luďka Soboty v těch typech filmů výše uvedených. Takže za mě Zoščenko už ne. Tu jednu hvězdičku dávám právě za ty dvě či tři perly, které v celé tlusté sbírce byly.

1 23.10.2022

Začátek slibný a pak nuda a nuda zcela prázdného filozofování, nebo zase jakéhosi japonského způsobu pornopopisu jednotlivých styků... Přestože se jedná o velmi útlou knihu, bylo pro mě téměř utrpením ji dočíst a je škoda, že její potenciál se takto úplně ztrácí.
Prostě jsme si s knihou nesedly. Vzhledem k tomu, že to je ze tří japonských autorů druhý, který mě vyloženě neoslovil, přičítám to mentální nekompatibilitě a další poválečnou či moderní japonskou literaturu teď asi na dlouhou dobu vynechám.

30.09.2022

Jasně, že to je výpověď jen jedné strany, nicméně za mě strany důvěryhodnější. Četla jsem řadu relativizujících novinových článků ve stylu, že "stejně o žádné prorůstání zločinu a politiky nejde" a "proč to nedotáhl do konce", (v tu dobu to ani jinak nešlo, hýbalo to celou společností) a musím říci, že tato kniha spoustu z toho zasazuje do vztahů a vysvětluje. A i když člověku je pak z toho všeho ještě víc na blití, tak stojí za to si tu knihu přečíst. Právě proto, o čem svědčí...

11 30.09.2022

Brilantní kniha. Přečteno již podruhé během posledních 3 měsíců, protože některé myšlenky z ní si stojí za to oživovat. Za mě 10/10 a must read. A samozřejmě není třeba opakovat předchozí komentáře, že z knihy běhá mráz po zádech...

5 07.08.2022

Mnohem, mnohem, mnohem a ještě jednou mnohem lepší, než film. Doporučuji. Drobné i větší (z vědeckého pohledu) nesmysly odpouštím, protože i přes ně byla kniha neskutečně čtivá.

17 04.08.2022

Nenadchne, neurazí...

23.07.2022

No, tak jsem si to přečetla podruhé, ríkala jsem si, že mi něco uniká, zejména s ohledem na zde vysoké hodnocení. Ani po druhém přečtení nemohu říci, že by mě kniha oslovila. Asi nejsem ta správná cílová skupina pro řeči typu: "Postarejte se o mě a nakrmte mě, nechci pracovat, tak mě k tomu nesmíte nutit... Ale postarat se o mě MUSÍTE, to je vaše povinnost."
Abych knize nekřivdila, zaznělo v ní i pár zajímavých a podnětných myšlenek, které však ztrácely svou hodnotu tím, jak s nimi bylo zacházeno a jak byly ohýbány. Celkově času nelituji, takovéhle knihy mě nutí k vnitřní diskuzi a polemizaci s myšlankami, resp. myšlenkovými konstrukty v nich obsažených. Nicméně jak říkám, cílovka nejsem a tleskat tomuto zcestnému myšlení prostě nemohu.

22.06.2022

No, knihu jsem dočetla, což o to, čtivá byla... Ale musím říci, že buď mám horší zkušenosti s lidmi, nebo prostě jen uvažuji racionálněji. Nezdá se mi, že by se městečko s tolika odlišnými lidmi s mnoha odlišnými názory a kulturami dokázalo takto semknout. Ne, prostě tomu nevěřím. Možná za to může i to, že první postapo, co jsem kdy (ještě jako náctiletá) četla, byla Neffova Tma (vyšla 1998), která je popsaná mnohem syrověji. I tam jde v zápletce o absenci elektřiny, na kterou jsme v našich životech denodenně zvyklí, nicméně Neff popisuje situaci v našich reáliích, v naší malé české kotlině a rozhodně stojí za přečtení. Teď po Forstchenovi jsem se do Tmy znovu začetla (přesněji do Tma 2.0, což má být přepracovaná původní kniha) a uvidím, jak na mě bude působit po letech.
Každopádně Tmu (spíš tedy ve verzi 2.0 - https://www.databazeknih.cz/knihy/tma-29552) na přečtení doporučuji všem, kteří z tohoto "čajíčku" byli tak unesení. ;-) A tedy znovu předesílám, že je syrovější, než Vteřinu poté.

2 04.05.2022

Pro děti super přehledná kniha o indiánech prérií.

20.04.2022