saruse komentáře u knih

Velmi působivé. Komiksy moc často nečtu, ale asi začnu po této zkušenosti více. A rozhodně nějaké další od M. Satrapiové.

5 26.02.2019

Po "Sběrateli sněhu" další kniha z Edice Tvář z nakl. Vyšehrad. Další příjemný formát knihy, zajímavá jemná obálka a - uvnitř silný příběh. Uvěznění katolického básníka očima jeho rodiny a zejména dcery Viktorie. Střídání běžného vyprávění, popisujícího těžký život samotné matky se třemi dětmi, s dopisy, které Viktorie píše své neexistující sestře a v nichž odhaluje svoje nejniternější pocity. Nezanedbatelná úloha pana faráře, který se zavržené rodiny ujme a čelí lidským řečem i stranickým výhrůžkám. Vše napsáno velmi čtivě a krásnou češtinou. Od dcery skutečně vězněného katolického básníka a dramatika Václava Renče ani jinou knihu nelze očekávat. Vyznění je o to smutnější právě proto, že Zuzana Renčová Nováková čerpala z vlastních životních peripetií.

5 18.02.2019

Po pár stránkách jsem si myslela, že to odhodím. Kvůli příliš vyšroubovaným větám, zvláštní slovním spojením a tak. Pak jsem si začala představovat, že mi to Sára S. vypráví. A ona prostě tak květnatě mluví, no. A už to bylo lepší. :-) Takže jsem to přečetla (nechala si vyprávět ;-)) celé. Kriminální román je příliš silné označení, detektivka to teda taky moc není, děj není správně detektivkově vyvážený a napínavý, ale za dvě hvězdičky to stálo, taková rychlovka. ;-) "Ta zrzavá" se mi četla lépe.

3 10.02.2019

Stejná bomba jako film. Pláč zaručen u obojího. V knize jsou všichni takoví syrovější a opravdovější, ve filmu byli až příliš poetičtí a celkově byl takový klidnější, kdežto v knížce to frčí. (Teda vlastně v knížkách - bylo fajn přečíst si Zelenou míli v šesti kouscích, tak jak poprvé vyšel i v originále, jako seriál.) Skvělé čtení.

5 05.02.2019

Někdo už napsal níže - kontroverzní téma. Ale až zamrazí, když se na to podíváme pohledem z druhé strany. Ilustrace nádherné. Texty poetické, přitom ty zvraty, ten vývoj od idyly s rodiči na rozkvetlých loukách přes sutiny, ve které se proměnilo rodné město, až po nejistotu, útěk přes v tu chvíli nepřátelské moře. Nic není jen černobílé, nic se nedá smést ze stolu jedním univerzálním názorem.

6 04.02.2019

Slova dcery včera po přečtení: "To už je konec??!!" Nějak nám to přišlo moc fofrem v závěru. Ale vtip to má a hlavně nádherné ilustrace.

5 28.01.2019

Nějak se mi tato třetí kniha četla z celé trilogie nejhůře. Ale chtěla jsem se dozvědět něco dalšího o Ingrid. Jako kdyby to autor chtěl mít rychle za sebou, obzvlášť poslední tři čtyři kapitoly. Přesto budu na čtení celé trilogie (Ostrov, Bíly oceán, Oči nemlčí) o norském ostrůvku, jeho obyvatelích a jejich životě moc ráda vzpomínat.

3 20.01.2019

Velmi dobré. Tak nějak si myslím, že hodně z věcí, které Tomáš Sedláček zmiňuje, víme, tušíme. Teď jen - co s tím vším dělat? Jak se vymanit z nesprávných schémat chování a jednání? Jak v celospolečenské situaci najít tu vlastní, správnou cestu, která bude v souladu s naší duší a s něčím, co nás všechny převyšuje a co bychom měli poslouchat víc než zákony ekonomiky a trhu? Velmi oslovující čtení, důležité pro všechny, ale všichni si to nepřečtou. Tak tedy alespoň pro ty, kterým nejsou věci lhostejné, kteří se nechtějí smířit s tím, že se blíží konec naší nenasytné doby.

3 28.12.2018

Silný příběh - slabě napsaný... Nejdřív jsem si myslela, zda to není špatným překladem. Ale pokud nebyla dobrá předloha, nemohl překladatel udělat žádný zázrak. Přesto je to zase jiný, zajímavý pohled na Osvětim.

6 28.12.2018

Úplná beznaděj z toho, jak se sebou masy nechávají manipulovat. Autorovi se "stádní" chování povedlo velmi zdařile vykreslit. Až z toho běhá husí kůže. To, že v závěru zopakoval úvodní kapitolu, jen s drobnými obměnami, byl taky skvělý tah - člověk si uvědomí tu atmosféru zmaru, stereotypy, které chtě nechtě v našich životech jsou, ale taky danosti a pravidla, která je prostě třeba dodržovat a hlavně - zachovat si zdravý rozum a životní sílu, což zaručí, že někdo takový odněkud, nikdo ani neví kdo a odkud, zmanipuluje mě, tebe, nás všechny... až do krajnosti. Až do nesmyslnosti. Až do absurdnosti. Tady to ještě dopadlo dobře. V případě třeba druhé světové války už tedy rozhodně ne...

8 11.11.2018

Pořádně nevím, co napsat, tak jen jediné, k čemu se občas uchyluji: tato kniha chytne a nepustí. Zvláštní kombinace vypravěčského stylu, vyprávěných příběhů a charakterů postav, okořeněna vykreslenými mezilidskými vztahy a čtenářskou zvědavostí "co se to teda vlastně stalo?" dává dohromady zajímavou nádhernou knihu.

12 06.11.2018

Mě to zajímalo. Každý příběh, který rozečtu, si potřebuju i dočíst, protože prostě mě zajímá, co s hrdiny bude. Ale víckrát už bych asi po tomto žánru či dvojici autorek nesáhla. Text nebyl tolik propracovaný, aby mě to lákalo ze stránky na stránku, připadalo mi, že přesně vidím, kde si "předaly prupisku" a začala psát ta druhá ze sester; jeden styl byl velmi rychlý a přímočarý až primitivní a rychlým tempem klopýtal kupředu, aby už už rychle rychle posunul děj, druhý styl byl v náznacích i psychologicky propracovanější a uspokojivější, ale jako celek to o to víc bylo do očí bijící. Ale už proto, že jsem předtím přečetla tématicky velmi podobné Sedmilhářky, jsem prostě chtěla vydržet až do konce. P. S.: Co se domácího násilí týče a bohatých versus chudých plus co se skrývá za zdmi zlatých klecí, rozhodně si přečtěte raději Sedmilhářky, ty jsou skvělé i výrazovými prostředky a celým vystavěním děje. ;-) :-)

5 09.10.2018

Skvěle napsané. Ty hlášky rodičů a vyšetřovatelů a učitelů, kterými jsou doplněny jednotlivé kapitoly, jsou bezkonkurenční a vypovídají o koloritu všech těch situací ještě víc a navíc je v tom úžasný hořký životní humor. Téma domácího násilí tu je velmi věrně vykresleno včetně psychických stavů oběti a útočníka, takže v těchto pasážích nejde jen o "vtipnou oddechovku". Musím se na Sedmilhářky-seriál i podívat, ale jsem ráda, že jsem nejprve četla. Knihu rozhodně doporučuji. P.S.: A vůbec jsem nedokázala odhadnout, kdo nakonec zemře!! - jen jsem doufala, že to nebude některá ze sympatických postav. ;-)

10 20.09.2018

Kdysi i Potom, tak silné příběhy. Přitom tak jednoduše napsané. Přitom tak rozsahem stran nedlouhé. Ale obsahem... nezapomenutelné. Srdce nad tím bolí. Když ne přímo tyto, tak statisíce podobných příběhů se staly, a to pomyšlení je nejhorší. A to se nikdy nedá odestát. A to se nikdy nedá odpustit.

7 02.09.2018

Nádherná kniha. Neobvyklý příběh, neobvyklé prostředí a reálie a smýšlení. Pokud jste naladěni na citlivé vnímání různých přístupů k víře, k rodinným vztahům, k všeobecné morálce a tak podobně, nebudete zklamáni.

3 19.08.2018

Nádherná kniha. Nedá se ani popsat. Zajímavé téma a detailně rozkryté povahy postav, jejich myšlenky, pocity. Agnes jsem držela palce, říkala jsem si, že třeba k popravě nedojde. Kdoví, jak to všechno bylo. - To mě vždycky dostane, když se v doslovu dočtu, že kniha byla napsána podle skutečných událostí, že předlohou byla skutečná osoba a její životní příběh. Knihu rozhodně doporučuji.

9 12.08.2018

Mám ráda tuto sbírku. Můj milovaný pedagog na univerzitě Bezručově tvorbě zasvětil kus života a mluvil o ní téměř neustále. A já zase žila/žiju nebo trávila/trávím čas na výletech nebo u příbuzných v místech, o kterých Bezruč píše. A celou tou problematikou zdejší kraj vlastně pořád žije - v expozicích místních muzeí, obzvláště Hornického muzea Landek nebo Dolu Michal, v repertoárech divadel, třeba Arény, ve tvorbě i současných místních regionálních spisovatelů nebo třeba v počinech knihoven, jako je Paměť Ostravy atd. atp. Vše, o čem píše Bezruč, už zdejšímu kraji nikdo neodpáře. Zároveň však Ostrava umí velmi překvapit už i svými jinými, novými tvářemi.

8 31.07.2018

Myslím, že to můžu s klidným svědomím doporučovat náctiletým okolo jako kvalitně napsanou detektivku. I s různými důležitými ponaučeními (nesedejte s cizími lidmi do auta, nesvěřujte se cizím lidem s osobními věcmi, nechávejte rodičům vzkazy kam a s kým se chystáte... ;-) ) Mi se tedy nechtělo skončit se čtením, dokud se nedozvím, jak to dopadlo. Samozřejmě na základě dospěláckých čtenářských zkušeností jsem už minimálně od půlky tušila, jaké rozuzlení na konci bude. Ale líbilo se mi to.

2 27.07.2018

Moc by mě zajímalo, zda už při psaní Malinky autorka věděla, že bude chtít příběh Malky rozvést ještě v širších souvislostech v další knize, nebo zda tento nápad uzrál až po dopsání první knihy. Tato druhá je - nepopsatelná. Hlavně je vidět, jak autor musí žít se svými postavami, jak musí mít nahrubo rozvrhnuty jejich životy a jak je citlivě vykresluje, doslova vymalovává do detailů a podrobností. Vše do sebe musí zaklapnout. A zase ty situace, kdy si člověk uvědomuje, jak málo stačí, aby se život přehodil na úplně jinou kolej, jak nebezpečné je o něčem nemluvit, nebo zase naopak něco v nepravou chvíli říct, jak může strádáním duše strádat tělo, jak nelze zpřetrhat biologická pouta s našimi blízkými, protože tam někde uvnitř nás pořád jsou, ač nás realita od sebe jakýmkoliv způsobem odtrhla... nebo my sami bychom se chtěli odtrhnout... Fakt nepopsatelné. Děkuji za další krásný čtenářský zážitek. Za výbornou vrcholnou scénu mezi Bohem a Smrtem. A za to, že Bůh je žena... :-)

11 23.07.2018

Znovu bych to nečetla, ale jako nová čtenářská zkušenost díky výzvě (kniha, o které se mluví v jiné knize - psala o ní Hanišová v Houbařce) to bylo fajn. Náhodou se mi to trefilo do depresivnějšího životního období, tak mi to docela spolu souznělo. A naštěstí mě to nedorazilo. :-)

2 18.07.2018