sarkafarka1900 komentáře u knih

Líbilo se mi o něco méně než Dům na samotě. Hlavně mi připadalo, že tady je děj méně přehledný. Také od jistého bodu knihy byl pachatel odhadnutelný vylučovací metodou (ten to není, ta to není a zbyli dva potenciální pachatelé, z nichž jeden měl jasný motiv). Je samozřejmě k diskusi, zda je to vada knihy, jindy se člověku nebude líbit, že pachatel je zcela nejasný až do závěrečného odhalení :-). Takže zůstává ta horší přehlednost, ale ještě 4 hvězdičky.

9 28.09.2023

V některých bodech dobrý odhad budoucnosti. Na jednu stranu popis systému zcela odlidštěné predestinace realizované multiplikovaným genetickým inženýrstvím, na druhou stranu nadhození otázky, zda je to zcela neakceptovatelné, pokud se predestinované lidské bytosti cítí šťastné.... Na to je navázáno: je to akceptovatelné, pokud je to za cenu drogové závislosti (soma)? Do protikladu k odlidštěné společnosti je položena původní „současná / naše“ společnost, ale ani ta není v knize líčena jako „to pravé ořechové“. Řekl bych, že autor nakonec nevidí rozdíl (ve smyslu lepší/horší) mezi odlidštěnou budoucností a minulostí reprezentovanou násilnickým divochem z rezervace. Minulost má alkohol, budoucnost má drogu somu. Úskalím knihy je, že minulost je reprezentována neurotickým násilníkem z rezervace a budoucnost odlidštěnou společností „šťastných“ (či skutečně šťastných ?) zdrogovaných bytostí. Ve výsledku bezútěšná kniha. Je na čtenáři, jak se k tomu postaví. Tak snad ten neurotický násilnický divoch desinterpretující z objektivního důvodu své nevědomosti (rezervace a jedna kniha od Shakespeara jsou už z podstaty věci jen omezenými vzorky světa) pojmy láska, společnost, mezilidské vztahy, Shakespearovo dílo apod. není typický představitel „staré dobré společnosti“. Ale člověk/čtenář má důvody k pochybnostem..... Jinak knihu jsem sice přečetl, ale bezprostředně mě do děje moc nevtáhla. Přistupoval jsem k četbě většinou čistě „pragmaticky“ uvažujíce, co asi autor zrovna chtěl v jednotlivých pasážích „říci“. Je to čistě můj pohled, nikomu ho nevnucuji :-).

5 24.09.2023

Kniha obsahuje několik velmi "silných" pasáží, které přesně vystihují život a podstatu fungování socialistické / komunistické ideologie a jejího aparátu, u nás v letech 1948-1989. Čtenář si ovšem uvědomuje, že některé principy popsané ideologie působí bez nutnosti mít u moci diktaturu. Docela tíživé je např. líčení zavádění novomluvu, čili newspeaku, to je bohužel aktuální i nyní, i když to na první pohled třeba není tak zřejmé. Také popis omezování významu slov a s tím související hloupnutí obyvatelstva je s přesahem do naší současnosti až na to, že si hlavně mladá generace vlivem technologií vystačuje sama - zkracování slov (např. SMSky), inflace používání módních výrazů (být IN) a zároveň zmenšování používané slovní zásoby (pohodlnost), zavádění a spoléhání se na umělou inteligenci (ztráta schopnosti aktivního chápání a používání slov) atd. Mrazivé je v knize líčení provádění sadistických výslechů.

Vidím dva hlavní problémy knihy. Za prvé mi připadalo, jako by autor rozpracoval nezávisle na sobě tři části textu a to (i) dějovou zápletku, (ii) myšlenkovou podstatu (pamflet) diktatury Velkého Bratra a (iii) popis sadistických výslechů, ale bohužel už odpadlo zpracování těchto částí do souvislého jednolitého textu a autor ty části jen zařadil za sebe s označením první, druhá a třetí kapitola. Takže druhá kapitola a třetí kapitola téměř nijak neposouvají děj knihy a je otrava pročítat tolik stran. Jak zaznělo v několika komentářích zde, kdyby speciálně tyto části byly silně zkráceny, knize by to hodně pomohlo (ale nezachránilo by ji to). Druhým problémem knihy je, že děj knihy se odehrává ve chvíli, kdy Velký bratr už zvítězil. Takže ta kniha z hlediska nějakého děje je o ničem. Zjednodušeně řečeno, setkáváme se v podstatě jen se třemi postavami: Smithem, který si neustále opakuje, že špatně skončí a Velký bratr ho zničí, Julií, která je neinteligentní požitkářkou, která je ovládána svými pudy a sadistickým O´Brienem, kterému vzhledem k neotřesitelné pozici Velkého bratra už stačí se plně soustředit na své sadistické choutky. To má za následek, že i z tohoto důvodu minimálně dvě třetiny druhé a třetí kapitoly jsou nastavovaná kaše (ale ten zbytek hlavně třetí kapitoly je hodně působivý a vystihuje podstatu násilného aparátu diktatury). Celkově shrnuto ale kniha byla docela velké zklamání.

8 09.09.2023

Pro mě rozhodně čtivá a zajímavá kniha. Svým způsobem se dá napsat nečekaná "bomba" (alespoň pro mě), neboť pokud bych měl shrnout podané informace, tak z knihy vyplývá, že Napoleon byl (navzdory obecně rozšířenému hodnocení) podprůměrný vojevůdce-stratég, zahraniční politik a dokonce i vojevůdce-taktik na úrovni větších vojenských celků. Ono to samozřejmě není tak jednoduché. Z podaných informací vyplývá, že Napoleonova hvězda začala klesat zhruba po tylžském míru uzavřeném v roce 1807 (a prudce pak padat od 1812). Jednou ze zásadních otázek je proč. Jiří Kovařík dává jednu odpověď. Před rokem cca 1807 byly Napoleonovi protivníci ještě neschopnější než Napoleon, proto před rokem 1807 Napoleon dominoval. Ale na rozdíl od Napoleona se jeho protivníci dokázali poučit. Z knihy také navíc vyplývá, že Napoleonovy schopnosti a psychické rozpoložení se s ubíhajícími roky prudce zhoršovaly. V konečné fázi svého působení jako vůdce Francie se Napoleon nervově zcela sesypal. Nejedná se z mé strany o žádnou bulvarizaci skutečnosti, ale o shrnutí v knize uvedených informací včetně citací vzpomínek Napoleonových souputníků, kteří mu byly v kritických okamžicích po boku. Takže v knize je např. zachyceno, jak se Napoleon během událostí končících bitvou u Lipska v roce 1813 nemohl rozhodnout, jak reagovat na přibližování vojenských útvarů protivníků z různých směrů, takže vydával pouze zmatené rozkazy a francouzské jednotky se neúčelně točily v kruhu. V knize jsou také citace vzpomínek spolubojovníků líčících, jak Napoleon apaticky seděl a nebyl schopen reagovat na vývoj situace na bojišti. Je citována vzpomínka, jak Napoleon sedíce na koni záměrně najel schválně nad minu před výbuchem a je na čtenáři, aby se přiklonil buď k tomu, že se jednalo o pokus sebevraždy nebo o projev rezignovaného postoje, "ať se děje vůle boží" (nakonec kůň zahynul, Napoleon přežil). Byl tedy Napoleon v něčem schopný? Z knihy se jeví (a hlavně z prvního dílu Kovaříkova životopisu Napoleona), že byl vynikající motivátor z hlediska vnitřní politiky Francie a motivátor a vojevůdce menších vojenských jednotek. On byl tedy schopen i geniálních myšlenek strategických, politických a taktických pro velké útvary, ale bylo to dohromady v souboru s myšlenkami a názory chybnými. A Napoleonovi chyběla schopnost vybrat a provést správná rozhodnutí. Dost často těkal mezi jednotlivými variantami a často buď vybral špatně, nebo stále přeskakoval v rozhodnutích "sem a tam". S tím podle všeho souvisí další důvody Napoleonova pádu po roce 1807 a úspěchů před tímto datem: před rokem 1807 byla mezinárodní situace méně komplikovaná, vojenské operace probíhaly s menšími vojenskými celky a Napoleon proti sobě nepoštval ještě všechny potenciální spojence a potenciálně neutrální státy. To jak např. Napoleon zabředl do války ve Španělsku byla strategická chyba na úrovni chybného útoku do hloubi Ruska v roce 1812.

Shrnuto, kniha svrhla Napoleonovo hodnocení z piedestalu představy neomylného vojevůdce, ale přitom zůstalo plastické vylíčení převratné epochy napoleonských válek.

Co se týká vlastní knihy, chybí v ní mapy politického uspořádání a vztahů mezi státy. Vzhledem ke komplikovanému vývoji a roztříštěnosti států v Evropě by to čtenář ocenil (včetně vývoje a změn v čase. Také by si často zasloužily kritické rozbory uváděné číselné údaje o velikosti vojenských útvarů a válečných ztrátách v bitvách a během přesunů na vojenských taženích. Někde ty číselné údaje navzájem nesedí a odporují si (např. ztráty na straně 388), jindy budí údiv a rozpaky informace o tom, že např. během několika málo týdnů byly početní stavy vojsk navýšeny až o statisíce vojáků. Zřejmě se ty číselné údaje vyskytují v historických pramenech, ale chtělo by to rozbor, zda je alespoň teoretická šance, že to odpovídalo realitě.

Napadaly by mě i další postřehy, ale nepíši komplexní pojednání a jak se říká, v nejlepším se má přestat. Tak se tím budu v tuto chvíli řídit. Vzhledem k celkovému dojmu, jaký ve mě kniha zanechala, dávám 5 hvězdiček.

1 25.08.2023

Kniha se dobře četla, charaktery postav docela dobře vykreslené. Počet postav není ani nízký ani vysoký, takže se čtenář neztrácí v ději a zároveň se nejedná o detektivku, kde by bylo jasné, že pachatel je jedna ze dvou postav, protože více postav tam není. Čtenář má tedy k promýšlení více dějových linek, což oceňuji. Jen závěr té linky s osmnáct let nezvěstným Radimem je podivný. I když se mj. jeví, že policie tomu případu nevěnovala v minulosti dostatečnou pozornost, tak prostě na konci knihy jsou všichni včetně policie "spokojeni", že byl odhalen pachatel aktuálních vražd a i když vyšly najevo nové skutečnosti, nikdo obnovené vyšetřování důvodu Radimova zmizení a Radimova osudu nezačne....

7 20.08.2023

Příjemná oddychovka na dovolenou, přečetl jsem za dva dny. Některé vývoje budoucích událostí se dají docela dobře odhadovat, ale vzhledem k tomu, že se nejedná rovnou o odhalení vraha, si čtenář opakovaně cvičí důvtip a nemá dojem, že vše je jasné hned na začátku. Ale jak zaznělo minimálně v jednom komentáři zde - ten závěr je jednoznačně totální nesmyslný úlet. Vykecávání se policie při TV natáčení a navíc s předmětem v ceně milionů dodaným beze všeho státním muzeem pachateli k libovolné manipulaci včetně případného zničení.... Za závěr 2 hvězdy dolů.

1 17.08.2023

Kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Mé dojmy bezprostředně po přečtení (aniž bych předem četl nějaké předmluvy, doslovy, komentáře) jsou následující. Vyznění depresivní ve smyslu: i když je na začátku snaha vyřešit skutečně existující problémy využitím ušlechtilých a na faktech založených myšlenek, vždy to skončí katastrofou, kdy si lidé/zvířata jdou po krku. Na rozdíl od některých jiných čtenářů na mě kniha nepůsobí tak, že se autorův kritický postoj týká pouze komunismu/socialismu, ale prostě lidské společnosti jako celek, kdy vývoj nevyhnutelně skončí v konfliktu v jakémkoliv zřízení, ne pouze komunistickém (lidé i zvířata nakonec jedno jsou). Rozdíl je "pouze" v míře katastrofy (ono samozřejmě není jedno, jestli je zřízením zničeno 80 nebo 10 procent lidí/zvířat).

Teprve po přečtení knihy jsem si přečetl osobní Orwellův komentář k Farmě zvířat, který je uveden na konci knihy (vydání v Rybka Publishers 2021). Má se jednat o překlad Orwellovy předmluvy k ukrajinskému vydání Farmy zvířat z roku 1947 a má to být jediný dochovaný Orwellův komentář/předmluva k Farmě zvířat. Ty informace k ukrajinskému vydání jsou docela zvláštní a budí určité pochybnosti (je mj. uvedeno, že to vydání zabavili američtí vojáci a předali Sovětskému svazu), ale v tuto chvíli předpokládám, že komentář je autentický. Pokud to tak je, potvrzuje Orwellův komentář můj výše uvedený dojem např. tím, že Orwell byl skutečně kritický i k britské kapitalistické společnosti a byl socialista, který si ale uvědomuje, že myšlenky socialismu/komunismu vedou v reálné společnosti ke katastrofě. Kritický postoj slouží Orellovi ke cti, ovšem Orwell v předmluvě explicitně uvádí, že jedním z cílů jeho textu je obroda socialistických myšlenek..... Je tedy paradoxem (jak je uvedeno i v některých komentářích zde), že podle všeho přesvědčený socialista Orwell byl a je využíván k pravicové nesmiřitelné kritice socialismu/komunismu. Bylo a je to dáno mj. zákonitým oboustranným zjednodušováním proklamací a tezí v období studené války i po ní.

Poznámka k překladu (Blanka Carriere, 2021 ISBN ISBN 978-80-87950-63-0): větná skladba některých vět je nepřirozená. Dále je někdy prohazováno přiřazení farem Skrblov a Liškov farmářům Frederickovi nebo Pilkingtonovi. Liškov patří Pilkingtonovi a Skrblov Frederickovi, ale v knize jsou odstavce, kde je to opačně.

14 08.08.2023

Jen bych opakoval komentáře od Bašťák a Lenka4, tak je podepisuji :-).

1 25.07.2023

Jen bych opakoval hodnocení od witiko a Vlk.kh, tak je podepisuji :-).

25.07.2023

Čtenář získá přehled o současném stavu a směru výzkumu hlavně v astronomii, kosmonautice a fyzice. Oceňuji hlavně zajímavé fotografie. U některých popisů témat a poznatků nemá ani lehce poučený čtenář jinou šanci než jim věřit. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o sebrané příspěvky z odborného fóra na internetu, není kniha moc "čtivá", text u velké části kapitol je dost těžkopádný. 3,5 hvězdičky

29.06.2023

Jedním z největších kladů knihy je, že autor hodnotí známá fakta kriticky, a když neumožňují jednoznačný výklad, tak to autor takto explicitně vyhodnotí a prostě předkládá více hypotéz s tím, že nelze jednoznačně rozhodnout, která platí. Toto není v současnosti u autorů literatury faktu nebo dokumentů či historie vůbec samozřejmé. Jak zmiňují ostatní čtenáři, kniha je psána i docela poutavým stylem, i když v druhé polovině knihy se vyskytují zbytečné duplicity. Ono je sice lepší, když se něco důležitého uvede dvakrát než ani jednou, ale pokud se to opakuje v těsně po sobě jdoucích odstavcích, není to úplně OK. U některých faktů by se hodilo provedení kritického zpracování a zhodnocení primárních pramenů (z uvedené literatury není jasné, zda autor s primárními prameny pracoval). U některých rozborů se nabízelo jít více do hloubky (např. dispozice Masarykova bytu, konkrétní rozměry a vzdálenosti u koupelny, oken, římsy, zařízení bytu, náčrtky situací 10. března 1948, konkrétnější a podrobnější rozbor zprávy z biomechaniky ......)

2 17.06.2023

Výborná kniha poskytující ucelený, podrobný a ve většině kapitol čtivý životopis Napoleona Bonaparta od narození po vznik císařství. Mám dvě větší výtky. Jednak jako u většiny Kovaříkových knih nejsou kvalitativně dotažené mapové přílohy - chybí měřítka, orientace k severu a vzhledem k použití zmenšených reprodukcí bývá dost údajů v mapách špatně čitelných. Naštěstí hlavní údaje jsou často zvýrazněny dodatečně vloženými čitelnými štítky. Podstatná výtka se pak týká popisu turbulentního období 1789-1798. Tam nejsou srozumitelně popsané "přestupy" Napoleona mezi jednotlivými "tábory" a nejsou tedy relativně často jasné Napoleonovy pohnutky. Ono to souvisí s tím, že nejsou úplně jasná vymezení pojmů charakterizujících jednotlivé skupiny revolucionářů a jejich protivníků. Takže kdo není kovaným odborníkem na francouzskou revoluci se v této části knihy místy "ztrácí". Například autor používá pojem federalisté a není úplně jasné, která skupina je tím myšlena. Ono to podle všeho v českém pojmosloví u dané problematiky není úplně ustálené, o to více tomu měla být věnována pozornost (je federalista synonymem k pojmu girondin/sta ?) Ale celkově se skutečně jedná o knihu, která stojí za přečtení.

14.05.2023

Až přečtením této knihy jsem si rozšířil obzory ohledně španělsko - americké války v roce 1898. Kniha je čtivá a napsána se snahou o komplexnost. Mapové přílohy jsou docela OK, i když podněty k určitým zlepšením by se našly. Na jednom místě autor uvádí na střídačku různé měsíce, i když se vše v těch odstavcích odehrávalo v červenci. Trochu nadsazuji, je to tak 4 a půl hvězdičky.

1 21.03.2023

Připojuji se ke kladným hodnocením. Kniha mi hodně rozšířila obzory o průběhu Americké revoluce z hlediska bojových operací. Ale i když autor explicitně píše, že se v knize nezabývá politickými a společenskými souvislostmi, chtělo to přehledně ve zkratce základní příčiny vypuknutí Americké revoluce uvést. Omezit popis podepsání deklarace nezávislosti na jednu větu ve smyslu "mezitím byla deklarace podepsána" je přeci jen neadekvátní (stačilo několik odstavců). Dále se u některých plánků a map opakuje problém Kovaříkových knih, že často chybí orientace k severu a/nebo měřítko a někdy je text v mapách tak malý, že je nečitelný. Někdy se v textu plete levé a pravé křídlo. Slovní popis bitvy o Long Island (1776) neodpovídá v knize uvedenému plánku bitvy (hlavně co se týká jednotek generála Putnama) . Když jsem se díval na internetu, našel jsem jinou podobu plánku, která by lépe odpovídala v knize uvedenému popisu. Škoda této nekonzistence. Celkově lepší 4 hvězdičky.

1 22.02.2023

Zajímavě podané a informačně hodnotné stručné vylíčení historie třicetileté války. Hodnotné je zaměření na ne tak obecně známé a přitom významné dění na Moravě, ve Slezku a i v Čechách mezi roky 1621-1634, tedy před působením švédských vojsk na našem území. Je ukázáno, jak i v této době po Bílé hoře a před začátkem francouzsko-švédské války probíhaly v zemích Koruny-české významné vojenské operace a jak někdy chybělo málo, aby se dějiny ubíraly jiným směrem. Jen by mohly být lépe udělány mapové podklady a mohlo by jich být více. Také, i když cílem autora nebylo podrobně popisovat jednotlivé bitvy, z těch pár vět v knize není moc jasné, jak to v té bitvě u Záblatí roku 1619 bylo. 4,5 hvězdičky.

14.01.2023

Výborná kniha, která mj. čtivě a přitom výstižně popisuje, jak je nutné s důrazem na fakta rozebírat, třídit a kriticky hodnotit hromadu informací, která se na nás valí ze všech stran. Autor výstižně popisuje, jak je nutné se při zpracování a vyhodnocování souborů informací vypořádávat i s psychologickou "stránkou věci". Prostě statistika je sice "výpočetní disciplína", ale provádějí jí a hlavně její výsledky interpretují a přijímají lidé a ne stroje. V druhé polovině knihy se sice autor na několika místech chytá trochu sám do "vlastní pasti", ale přesto dávám pět hvězdiček.

4 18.12.2022

Připojuji se k pochvalným recenzím. Čtenář získá plasticky a komplexně podané informace o námořní bitvě u Jutska. K vytknutí jsou jen drobnosti. Hlavně na začátku jsou některé převzaté dobové mapové materiály nečitelné, ale naštěstí je v knize plno dostatečně názorných a čitelných mapek a plánků. Jen výjimečně není jasná orientace některé mapy, v textu je párkrát nejednoznačnost či rozpor z hlediska popisu směrů plaveb. Ale jak to je ve skutečnosti vyplyne ze souvislostí. Mohlo být trochu podrobněji popisováno dění kolem uskupení pod velením kontraadmirála Hooda, takto je jeho uskupení zmíněno na straně 162 a pak se na scéně objeví až o hodně desítek stran později a není pak hned jasné, odkud a proč se objevil na scéně. Ale pokud se čtenář vrátí k předchozímu textu, věc se vyjasní. K diskusi je, zda neměli být skrz celou knihu rozptýlené kapitolky s popisem a fotkami jednotlivých lodí umístěny souhrnně v první části knihy, ve které se hovoří o stavbě jednotlivých tříd plavidel na obou stranách. Ale uznávám, že ty rozptýlené kapitolky mají také něco do sebe, zabraňují tomu, že by text mohl být přes míru "hutný".

2 23.11.2022

Rád čtu Cílkovy knihy. Přeci jen ale některé části textu této knihy nejsou tak propracované, jak je čtenář u p. Cílka zvyklý. Iritovali mě samoúčelné kýčovité ilustrace K. Piňosové. Nejvíce mě zaujaly úvahy nad mladou generací. Pro někoho možná "staromilské" názory, ale já to tak nevidím. To, že se svět a lidé v něm mění, není důvodem přezíravě zapomínat věci minulé. A bohužel např. postřeh, že čím dál větší část mladá generace není např. schopna zaznamenávat skutečnost pomocí tužky a papíru, je bohužel holá skutečnost (potvrzuji na základě vlastní zkušenosti). To, že člověk využívá výdobytků pokroku, není důvodem k tomu ztratit schopnost žít v "předpotopních" podmínkách.

5 08.11.2022

Napsat v úplnosti svůj názor na tuto knihu by kvůli množství myšlenek, které mě napadají, zabralo neúměrně času. Proto se omlouvám, že svůj názor na knihu vyjadřuji torzovitě.

- Autor je bezesporu erudovaný, ale to bohužel není záruka dobré knihy.

- První polovina knihy se nedá číst. Jazyk je místy "šíleně" šroubovaný. Některé věty podle mě nedávají ani smysl. Jedním ze zásadních problémů je, že pan Žemlička si dal ocenění hodný cíl "rozšifrovat" věcný obsah různých pojmů z dobových pramenů, ale ve chvíli, kdy zjistil, že přes vynaložené úsilí nedosáhl cíle, nepřepracoval celkové pojetí textu. Takže v textu se objevují pojmy, u kterých je opakovaným závěrem, že prameny vlastně neumožňují říci, co ty pojmy znamenají. Aby mi nebylo špatně rozuměno, to že autor připouští, že nenašel na některé otázky konkrétní odpověď, je nezbytným předpokladem kvalitní vědecké práce. Ale bohužel ve velké části knihy je to téměř jediným závěrem. Prvních zhruba 150-180 stran je v podstatě jen výčet nalezených informací, z kterých se přes poctivou autorovu snahu nepodařilo vytěžit nějaké obecně platné závěry. Logickým krokem by bylo provést "druhé kolo" shromažďování a třídění informací, ale zřejmě "nebyl čas". Ono je také otázka, jestli je to při různorodosti, množství a přitom útržkovosti informací z daného období v možnostech autora - člověka. Zpracování tématu v komplexní šíři a přinášející nové závěry možná nebude možné bez "umělé inteligence" ("klasické" využití výpočetní techniky nemá moc potenciál mj. kvůli problémům s definováním charakteristických třídících znaků).

-Nakonec nedávám odpad. Jednak závěrečná pasáž od cca strany 180 popisující "anabázi" Přemyslovců v Uhrách a Polsku je o hodně čtivější a zároveň "najednou" obsahově zajímavá a přínosná. Možná to souvisí s větším množstvím zachovaných historických pramenů v porovnání s předchozím obdobím, možná měl autor tuto pasáž "předpřipravenou". Dále v závěru autor (i když "zlehka" a v podstatě implicitně) uvádí, že si je vědom omezené výpovědní hodnoty některých částí své knihy.

-Jak uvádím výše, první část knihy neměla být zatím publikována. Ale bylo by bývalo zajímavé do samostatné kapitoly zpracovat historii období těsně po vymření Přemyslovců v roce 1306 s odkazem na souvislosti s érou Přemyslovců. V knize jsou roztroušeny jednotlivé zmínky, myslím že by si to zasloužilo samostatnou ucelenou kapitolu.

-Oceňuji, že autor často uvádí doslovně citace z pramenů, takže to není pouze uvedení interpretace pramenu spolu s číslem reference, kterou by bylo nutné pracně vyhledat, aby čtenář zjistil, co je tam uvedeno.

1 31.10.2022

Hodnotím z hlediska čtenáře, který má v dané oblasti "kořeny". Proto nevylučuji vyšší míru subjektivity. Dozvěděl jsem se pro mě nové a zajímavé informace.

07.09.2022