sarkafarka1900 sarkafarka1900 komentáře u knih

☰ menu

Zatím dobrý Zatím dobrý Jan Novák

Jak je uvedeno i v jiných komentářích. I když je Jan Novák bratry Mašíny obdivuje, kniha je napsána objektivně a komplexně, každý čtenář si může vytvořit svůj názor. Navrch je kniha napsána velmi čtivě.
Z knihy podle mého názoru vyplývá, že mladým Mašínům chybělo velení někoho zkušeného, takže svou činnost vzali za "špatný konec". Dopadlo to, mimo jiné, jako kdyby jejich otec bojoval proti protektorátním četníkům místo nacistům. Často se před útěkem chovali zmateně (to se netýká vlastního útěku, tam si věděli rady). Obávám se, že komunistům spíše prospěli než uškodili.

05.07.2022 5 z 5


Války na moři (1652–1712) Války na moři (1652–1712) Jiří Kovařík

Po přečtení prvních dvou kapitol jsem uvažoval o tom, že knihu odložím, protože je rezignováno na smysluplnou osnovu úvodních kapitol knihy a čtenář, pro kterého jsou popisované události neznámé, neví, co si z toho chaosu informací vybrat. Úplně nesmyslně je na úvod popisována bitva u Lowestoftu v roce 1665 (v obsahu knihy je překlep 1656, v textu to je rok OK) z druhé anglicko-nizozemské války a druhá kapitola najednou popisuje události války první (1652-4). Navíc i některé odstavce jsou místy psány "divným" jazykem. Pak se to postupně zlepší, "korzárské" kapitoly jsou zajímavé a docela zasazené do kontextu, závěr knihy se ale opět co se týká osnovy rozpadá. Chápu, že nelze popsat všechny události a souvislosti ve zvoleném období, o to větší musí být věnována pozornost osnově. Jednou z možností je např. na dvou třech stranách knihy udělat samostatnou podrobnější časovou osu (včetně událostí, které se do knihy nevešly), ke které se čtenář může snadno neustále vracet.
Kniha si také zasloužila samostatný slovníček některých pojmů. Např. jak autor sám uvádí, námořnictva různých států měla některé pojmy definovány různě/opačně - např. směry větru, levobok/pravobok, návětrná/závětrná strana, směry mořských proudů. Sice je to v textu zmíněno, že v tom je zmatek, ale chtělo to samostatně vypíchnout do přílohy a jednoznačně tam i definovat, které definice používá autor v textu, aby to bylo snadno k nalezení.
Také uvádění dat by to chtělo vyřešit jinak. Buď měla být důsledně uváděna obě data podle gregoriánského i juliánského kalendáře, nebo prostě opět v příloze se základními pojmy mělo být řečeno, že se budou uvádět data podle toho a toho kalendáře (podle mě by měl být zvolen gregoriánský), a ať si čtenář z hlediska Angličanů odčítá automaticky daný počet dní (teď tedy nevím, jestli je rozdíl 10 dní, jak je v knize nebo 11). Takto, pokud je v textu zrovna jen jedno číslo dne, čtenář dost často ani z kontextu neví, podle jakého kalendáře to zrovna je.
Překlepů by mohlo být méně.
Závěrem je nakonec možné říci, že nelituji, že jsem knihu přečetl a ty korzárské kapitoly jsou skutečně zajímavé a čtivé. Ale nemohu dát víc jak dvě hvězdičky knize, kde jsou "ošizeny" některé základní autorské zásady, kterými by se měl autor řídit.

29.05.2022 2 z 5


Války proti králi (1642–1658) Války proti králi (1642–1658) Jiří Kovařík

Mám rád Kovaříkovy knížky jako rychlý vhled do válečných událostí s uvedením základních souvislostí. Ale tady se kniha moc nepovedla. Obávám se, že se pan Kovařík už vrhá primárně na kvantitu (počet knih). To zásadní:
Dost často je význam vět nejednoznačný a čtenář se musí pracně domýšlet, jak je to "myšleno". Někdy jsou uvedeny protiřečící si informace. I kdyby to bylo už na úrovni primární literatury, seriózní autor to nemůže takto ponechat a je třeba k tomu zaujmout stanovisko. I když je jasné, že není možné se věnovat podrobně všem bitvám a přesunům v Anglii, Skotsku a Irsku během občanské války, v knize není srozumitelně zachycena základní kostra a vzájemná návaznost událostí. Je jen lehce naznačeno, jak se i v pozdějších dobách objevovali dost rozdílné názory na osobnost prince Rupperta a jeho schopnosti. Oliver Cromwell je neadekvátně potlačen. Mapové přílohy by také zasloužily vylepšit.

10.04.2022 2 z 5


Praha neznámá V Praha neznámá V Petr Ryska

Pro mě super knížka, poznatky z první kapitoly (procházka okolo kostela sv. Haštala) jsem už s rodinou použil i v praxi. Akorát by to chtělo nějak sjednotit čísla objektů v mapách s čísly fotografií, aby se čtenář snáze orientoval. Něco ve stylu když je číslo objektu v mapě 1 a jsou tam jeho 3 fotografie, tak označení fotografií by bylo 1a, 1b a 1c. Sice by i tak někdy číslo objektu nemuselo sedět s číslem fotografie (např. u fotografií zachycujících více číslovaných objektů najednou, kde by shoda čísel byla pouze u jednoho objektu), ale i tak by to hodně pomohlo.

11.02.2022 5 z 5


Dobytí říše Aztéků: Tažení Hernána Cortése v letech 1519–1521 Dobytí říše Aztéků: Tažení Hernána Cortése v letech 1519–1521 Pavel Vodička

Lehce nadsazuji, ale dávám 100 %, zhruba od čtvrtiny jsem četl jedním dechem. I když se zajímám o historii, až po přečtení této knihy jsem získal ucelenější představu o Cortézově dobývání Aztécké říše. Pouze bych býval na začátku knihy přivítal nějaký úvodní souhrnný popis výchozí situace a seznámení s hlavními aktéry, protože kniha popisuje pro českého čtenáře spíše neznámé děje. Ale když se nakonec čtenář zorientuje, stojí to za to.

28.01.2022 5 z 5


Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866 Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866 Luboš Taraba

Bohužel musím knihu v hodnocení "odpálit". Líčit bitvy v literatuře faktu bez map, to je "na hlavu". V kapitole o bitvě u Custozy není vůbec žádná mapa, ve zbylých kapitolách jsou kvůli černobílému provedení a realizované velikosti pro orientaci v textu zcela nepoužitelné dobové mapy, které vypadají jako černobílá beztvará klubka čar. Takže není vůbec možné získat konkrétnější představu o pohybu vojenských oddílů. Přitom téma zajímavé a pro českého čtenáře neotřelé.

28.01.2022 1 z 5


Švédské holínky Švédské holínky Henning Mankell

To se nepovedlo. Pachatel jasný na třetí straně knihy (přitom není vypravěčem a není autorovým záměrem jeho jméno sdělit), části knihy jsou jen bezobsažnou "vatou", hlavní hrdina lékař detekuje u jedné osoby projevy pyromana a přitom i laikovi do očí bijící závěr neudělá.... Prostě odpad.

28.12.2018 odpad!


Nepokojná léta: Historie třicetileté války Nepokojná léta: Historie třicetileté války Peter Englund

Výborná kniha. Nedostatkem pouze je osnova knihy, kdy na začátku knihy je popisován průběh morového onemocnění "hlavního hrdiny" Erika Jonsonna-Dahlberga v roce 1656 bez jednoznačného sdělení zda onemocnění přežil, následně je třicetiletá válka popisována i na jeho osudech retrospektivně a na konci není ani naznačeno, jak to s Erikem dopadlo. Přesto jsem nakonec dal 5 hvězdiček, popis vlastních událostí třicetileté války skutečně stojí za to.

28.12.2018 5 z 5