sar.janurova komentáře u knih

(SPOILER) Osvětimská ukolébavka vypovídá příběh Helene Hannemanové a její rodiny. Helene za běhu druhé světové války odmítla opustit svých pět dětí a manžela, který byl romského původu. Stejně tak jako na něj, tak i na děti, neboť jsou napůl romského původu také, se vztahoval rozkaz, který opravňoval německou policii vzít její rodinné příslušníky do vazby a následně je převézt do Osvětimi. I přesto, že je Helene Němka a tento rozkaz se na ni nevztahuje, se rozhoduje, že do Osvětimi odcestuje se svou rodinou V Osvětimi poté zažívá oddělení od manžela a snahu postarat se v krutých podmínkách o děti jak nejlépe umí, což se jí dobře daří až ve chvíli, kdy vedení tábora zjistí, že je Němka a zdravotní sestra. Dostává se tak do kontaktu s doktorem Mengelem, který i přes svou krutou práci Helene umožňuje se postarat o kvalitní život nejenom pro své děti, ale i pro děti jiných žen v táboře.
Kniha je inspirována skutečným příběhem smíšené rodiny, která doplatila na krutý osud. Avšak si myslím, že autorem byl příběh trochu nešťastně uchopený a jeho potenciál byl oslaben. Úplně mi neseděl styl psaní z pohledu první osoby, knize by více prospělo ji napsat z pohledu třetí osoby. Co mě však hodně zklamalo byl fakt, že autor si knihu přikrášlil ke svému obrazu. Myslím si, že opravdu nebylo v závěru potřeba napsat, že si Helene deník reálně nevedla a že syna, kterého donutila na posledních stránkách utéct a zachránit se, v realitě utéct nedonutila s celou svou rodinou v táboře zemřel. Pod románem podle skutečného příběhu si představím příběh, který je vystavený na faktech. Takovéto přikrášlení však příběh dle mého staví pouze do pozice inspirovaného příběhu. Původně jsem knize chtěla dát jen 3 hvězdičky, ale po zjištění, že je na konci knihy materiál pro volnou diskuzi mi přišlo, že autor knihu zamýšlel nejspíš pro mladší čtenáře školou povinné, kteří se s takovýmto druhem literatury teprve seznamují. Proto knize dávám 4 hvězdičky, i když je ta čtvrtá hvězdička velmi slabá.

7 28.04.2023

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je knihou, kterou budu jako jednu z mála neustále doporučovat, pokud si lidé chtějí přečíst pravdivé a opravdové příběhy lidí, kteří si prošli obrovským množstvím utrpení, nenávisti a zlosti. Sledujeme totiž velmi kvalitně ozdrojovaný a precizně sepsaný příběh syna Fritze a otce Gustava, kterého dospívající syn odmítá opustit i v případě, že jej může potkat nejkrutější osud. Autor vychází z deníku, který si Gustav za celou dobu svého pobytu v koncentračních táborech vedl, pečlivým archivním průzkumem a také z rozhovorů s Fritzem, který velmi ochotně svůj i otcův příběh autorovi převyprávěl. Díky poznámkám pod čarou a odkazům na zdroje v textu se čtenář může dovzdělat, ale pokud je kniha pouze čtena jako čistá beletrie, není během čtení potřeba zdrojům ani poznámkám věnovat pozornost. I přesto doporučím si zdroje přečíst alespoň po dočtení knihy, neboť jsou zde k nalezení velmi zajímavé informace, které příběhu přidají nový rozměr. Kniha se čte opravdu dobře, děj vcelku svižně plyne před očima a nutí čtenáře nepřestat číst. Zkrátka budete chtít vědět, co bude dál, i přesto, že některé pasáže jsou velmi emotivní a nejspíš vám nezůstane oko suché.

1 28.04.2023

Přátelství navzdory Hitlerovi je jednou z mnoha knih, které jsem na téma druhé světové války, židovských obyvatel a útěku lidí z Protektorátu jako takového četla. A i přesto, že jich mám přečteno za poslední léta spoustu, musím tuto knihu zařadit mezi ty, které vřele doporučuji. Rozhovory s přeživšími, kterým se podařilo utéct do Dánska a poté i do dalších států, když v Dánsku už nebylo bezpečno, byly autentické a nezkreslené. Plusem je také to, že je kniha obohacena spoustou fotografií z rodinných archivů, které povídání velmi pěkně dokreslují. Větší množství rozhovorů ve mně zpočátku vyvolávalo pocit, že se kromě nich nic nového v knize nedozvím, ale když autorka začala popisovat cestu k setkání zachráněných dětí, strach opadl. I přesto si myslím, že by kniha rozhodně měla mít pokračování, neboť celý příběh dánských dětí má velký potenciál nám povědět mnohem více.

3 28.04.2023

Pošťákova snoubenka je pokračováním velmi povedeného prvního dílu Podivuhodný život osamělého pošťáka. Tentokrát se však na příběh podivína Biloda podíváme z jiného úhlu pohledu, a sice mladé dívky jménem Tania, která je do Biloda tajně zamilovaná a neví, jakým způsobem mu to dát najevo. Proto tiše doufá, že její tajné city opětuje a jednoho dne jí svými básněmi dá najevo její náklonnost. Polovina knihy nám trochu zdlouhavě popisuje to, co se stalo již v první knize. Někomu to může vadit, za mě je to docela dobrý způsob, jak první díl přiblížit lidem, kteří jej nečetli nebo jeho příběh již zapomněli. Tam, kde končí první díl, navazuje tento druhý, který nám ukazuje, co se stalo s našimi hlavními postavami po nehodě. Dá se říct, že stejně tak jako byl posedlý v prvním dílu Bilodo nedosažitelnou Ségolène, byla i Tania posedlá Bilodem. Uzavřený kruh, Enso, zkrátka perfektně funguje i tady. Jako u prvního dílu jsem si zamilovala jednoduchou a nádhernou grafickou práci, která velmi dobře ladí s prvním dílem a knihy tak v knihovně vypadají opravdu pěkně. Opět je nutno podotknout, že překlad je velmi pěkně povedený a jsem ráda, že je jméno překladatelky znovu uvedeno na titulní stránce. Za takovýto komplikovaný překlad nejenom příběhu, ale i básní haiku, si to zaslouží. Samozřejmě, první díly sérií většinou bývají lepší, než jejich navazující, ale myslím si, že takovéto doplnění není vůbec na škodu. A pokud se někdo bojí, že mu pokračování dojmy z prvního dílu pokazí, vůbec mu neuškodí, že si toto pokračování nepřečte. Tato série má v sobě totiž kouzlo, které jí umožní fungovat i jako samostatným knihám.

2 28.04.2023

Podivuhodný život osamělého pošťáka je jedna z mála knih, která si mě získala svým jednoduchým a grafickým zpracováním. To je velmi dobře a něžně provedené a krásně tak korespondovalo s celým obsahem knihy a Japonskem, kterým je celý příběh inspirován. Autorův popis japonské kultury je i pro lidi nepolíbené tímto stylem žití velmi obohacující. Obecně nejsem velkým fanouškem básní, ale styl jejich psaní haiku si mě rychle získal a já si je moc oblíbila. Je to možná i díky překladatelce, která tyto básně přeložila opravdu precizně (a oceňuji, že je její jméno také uvedeno na titulní straně). Jazyk celé knihy je díky ní květnatý a donutí vás číst dál a dál, společně s příběhem, který plynul opravdu rychle. Nenazývala bych však tuto knihu románem, jako je uvedeno v anotaci, nýbrž spíše novelou. Celá kniha je taková trochu praštěná, ale v dobrém slova smyslu, i přesto, že někomu může Bilodův podivínský život a zlozvyk čtení cizích dopisů připadat absurdním. Já jsem si ji zamilovala a patří mezi mé oblíbené právem...

4 28.04.2023

Zuzanin dech je další knihou autorky, ve které se věnuje válečnému tématu. Oproti knize Němci je však Zuzanin dech větší sondou do psychiky a osobnosti hlavních postav. Dětství hlavních postav je idylické a krásné, avšak s nástupem dospívání se postavení chlapců vůči Zuzaně mění... Zuzana si vybere jednoho, druhý však její výběr není schopen zkousnout a proto se rozhodne udělat v dospělosti všechno pro to, aby to těm dvěma oplatil.
Jazyk autorky je květnatý a souvětí jsou psaná tak, aby v nich nebylo nic navíc. Kapitoly v jednotlivých částech (dětství, dospívání, dospělost) jsou krátké, ale na obsahu nic neztrácí. Absence přímé řeči knize neubližuje. Celý příběh si k sobě čtenáře připoutá a nepustí ho až do přečtení celé knihy.

16 05.03.2023

August je chlapec, který se narodil s genetickou vadou obličeje a i přes nespočet operací nevypadá jako "normální" kluci v jeho věku. Chce vědět, proč ho lidé odsuzují jenom na základě jeho vzhledu aniž by ho více poznali. První stupeň školní docházky prožil doma s maminkou, která ho učila, avšak do páté třídy již nastupuje do školy a od rodičů tento krok cítí jako velkou zradu, protože se bojí, jak na něj budou neznámé děti reagovat... Jeho příběh není vyprávěn pouze jeho pohledem, ale také pohledem jeho sestry nebo nových spolužáků ze třídy, kteří nám vysvětlují svůj pohled na něj a to, jak se s ním cítí.
Kniha je psaná velmi čtivě, kapitoly jsou kratší a pohledy jednotlivých postav na sebe skvěle navazují. (Ne)obyčejný kluk je kniha plná moudrosti a přemýšlení nad tím, jak bychom se (ne)měli chovat k lidem, kteří úplně nevypadají podle našich představ. Rozhodně ji mohu doporučit všem věkovým kategoriím, které o ni projeví zájem, od mladších dětí po náctileté až po dospělé. Každá věková kategorie si z knihy vezme něco svého a zároveň je donutí otevřít oči a vidět "jiné" lidi kolem sebe jinak, než jak je byli doposuď zvyklí vidět.

2 05.03.2023

Velmi povedená česká detektivka, která prostředí Šumavy vykresluje temným a úzkostlivým pohledem. Ze začátku jsem měla problémy se změnami časového období nebo se změnou hlavního protagonisty, který zrovna odkrýval svůj příběh, ale velmi rychle jsem se tomu přizpůsobila. Byly zde velmi zajímavě vykreslené reálie minulosti, které mi opět daly vhled na něco, o čem jsem neměla tušení. Konečná zápletka byla možná trochu překombinovaná a nejspíš bych z ní osobně trochu ubrala, ale nakonec to celkově dávalo smysl a já tím byla fascinovaná, protože takový konec jsem opravdu nečekala.

13 28.12.2022

Velmi povedená kniha o životě Ireny Sendlerové, o jejímž hrdinství se dodnes moc nemluví. Zpočátku je kniha pomalejší a spíše představuje její život a to, jak spřádá plány k záchraně dětí z ghetta, ale jakmile se dostanete "k akci", nedokážete se od knihy odtrhnout. Velmi krásně a jednoduše popisuje strastiplnou cestu za pomocí nevinným dětem, kterým pomohla Irena Sendlerová vyrůst a užít si života i přesto, že (nejen ona) riskovala za cizí děti vlastní život. Tuto knihu doporučuji lidem, kteří se s příběhem Ireny Sendlerové doposud nesetkali. Jako další o jejím příběhu doporučuji knihu Ireniny děti od Tilar Mazzeo, která je více faktografická a plná těžších termínů a která je pro čtenáře tématem nepolíbené těžší literaturou ke čtení.

4 18.10.2022

(SPOILER) Na začátek tohoto komentáře je pro mě důležité napsat, že jsem na tuto knihu nahlížela jako na čistou fikci, tomu také odpovídá mé hodnocení. Jako fikce si myslím, že je tato kniha velmi dobře napsaná, odnesla jsem si z ní trochu moudrosti a vědomí, že stále existují lidé, kteří jsou nějakým způsobem spjatí s přírodou a souzní s ní. Pakliže bych na tuto knihu ale měla nahlížet jako na knihu inspirovanou skutečnou událostí, nevěřila bych jí to. Některé pasáže totiž byly tak přetažené za vlasy (domorodec si zlomí nohu, dostane na otevřenou zlomeninu nějakou mast a za chvíli chodí jako kdyby otevřenou zlomeninu neměl?), že je i mé logické chápání popírá. A také mě nebavilo, jak autorka pořád dávala najevo, že ONA je tou vyvolenou, kterou si tento kmen našel, aby s nimi toto dobrodržuství prožila... No, nevím. Pokud člověk na tuto knihu bude pohlížet jako na fikci (stejně, jako já), má o večerní čtení s nádechem exotična postaráno a najde si v ní pár mouder a faktů. Pokud na ni člověk bude pohlížet jako na knihu, která se reálně stala, bude asi kulit oči navrch hlavy a bude kroutit hlavou nad tím, jak je možné, že se tolik divných věcí mohlo stát...

3 18.10.2022

Kniha Dračí dcera není úplně typickou young adult fantasy knížkou, se kterými se během svého brouzdání knihami potkávám. Tahle kniha je podle mého totiž velmi jemným a milým vnešením do fantasy světa pro děti ve věku 12 až 14 let. Není nijak náročné svým vybudovaným světem ani složitým jazykem - možná některá jména jsou trochu složitější na zapamatování, ale toho se autorka vyvarovává opakováním, kým daná postava je. Zpočátku pro mě osobně měla kniha trochu pomalejší rozjezd, ale po překlenutí první části jsem knihu hltala jedním dechem. Příběh člověku plyne před očima a živě si jej v hlavě představuje. Já si nemohla pomoct a představovala si Norsko, jeho přístavy a malé ostrůvky v jejich okolí. Za mě je to velmi povedené fantasy pro mladší nadšence k tomuto žánru, protože věkově jim hlavní postavy sednou a snáze se tak s nimi sžijí.

1 27.07.2022

Román Bílá Voda se mi opravdu moc líbil. Jednalo se totiž o úplně jinačí styl knihy, než který čtu běžně - velmi se mi líbilo mixování minulosti s budoucností nejenom pomocí retrospektivního vyprávění postav, ale také pomocí zápisů ze schůzí či výňatky ze zpráv či deníků. Díky tomu jsem nemohla přestat číst, protože jsem nutně potřebovala vědět, co se stane v další kapitole.
Trochu mě však mrzelo, že úplně nešlo rozponat, co je ještě založeno na reáliích a co už je autorčinou fantazií. O Akci Ř jsem sice dodnes neměla ani ponětí, ale i tak mě mrzí, že kniha se z větší části zakládá na fikci. Autorka sice na začátku knihy zmiňovala, že nechtěla knihu o historické události jako takové, nýbrž že se má jednat o román, nicméně si myslím, že když se jednalo o tak dlouho připravovanou knihu (podklady autorka dávala dohromady 10 let), mohlo v ní být té reálnosti o něco více.
Jinak je ale kniha velmi zdařilým počinem, jen mě trochu rozčilovalo nadměrné používání spojovníků, které byly ve spoustě případů naprosto zbytečné a být tam nemusely - v hlavě mi totiž při čtení vytvářely zbytečné pauzy.

9 10.07.2022

Nádherný a milý příběh o lásce ke knihám a o tom, že i když si člověk myslí, jak špatný život má, knihy mu dokážou pomoci pohled na jeho život změnit. Zkrátka bych napsala, že je to taková pohádka pro dospělé, která je napsaná tak krásným stylem, že je to jako kdyby člověk prožíval takový den úplně běžně. Z žádné knihy přečtené v poslední době jsem si neodnesla tolik moudra a lásky, jako z této.

6 01.07.2022

Skvěle zpracovaná kniha, která se čte sama! Je vidět, že autorka si k tématu udělala velmi kvalitní rešerši a že věděla, o čem psala. Ač byl příběh velmi těžký a já absolutně nechápu, jak je možné, že se o něčem takovém neučí jako o Lidicích a Ležácích, kniha byla napsaná velmi krásně. Líbilo se mi a velmi oceňuji, že autorka použila k vysvětlení dané situace příběhy postav, co se asi tak mohlo stát, než se došlo k vysvětlování a historickým faktům.

18 01.07.2022

Kniha s opravdu nádhernou obálkou a zajímavým příběhem, která vypráví o životě dvou žen rozdílných věkem, myšlením i přístupem ke světu. Velmi se mi líbilo popisování života na vesnici a toho, co všechno člověk musel udělat, aby život na vesnici a "sám na sebe" zvládal. Opravdu mě rozčilovalo chování Sally, která byl věčně náladová a protivná a celkově mi jednoduše lezla na nervy. Naštěstí jsem si od jejího chování mohla odpočinout u krásného vyprávění Liss o tom, jak jaká odrůda hrušek či hroznového vína chutná a vypadá, až dozraje...

4 01.07.2022

Popravdě řečeno mě kniha při přečtení anotace velmi zaujala, nicméně po přečtení samotné knihy už jsem tak nadšená nebyla. Nejzajímavější pro mě byla část z pohledu Rafaela, ostatní dvě části už pro mě nebyly tak zajímavé a čtení se hrozně vleklo. Minimálně s částí z pohledu jeho dcery, Annie, kde jsem se opravdu do čtení nutila. Osobně bych tuto část jako takovou úplně vypustila a zkombinovala ji s pohledem Rafaelova vnuka Joea, jehož část knihu alespoň trochu zachránila...

01.07.2022

Kniha se mi opravdu líbila, už jenom z podstaty, že se jedná o skutečný příběh. A myslím si, že i přesto, že autorka tento příběh samotná nezažila, poradila si s vyprávěním své rodiny opravdu skvěle a vznikla z toho velmi krásná kniha, která kromě toho obsahuje také spoustu rodinných fotografií, díky kterým se člověk dokáže o to více do příběhu ponořit. Příběh rodiny byl opravdu zajímavý a dal mi zase jiný vhled do této události a toho, jak se s ní jednotliví lidé poprali.

01.07.2022

Za mě opravdu povedená kniha, která se zajímá nejenom o holokaust na Židech jakožto součást druhé světové války, ale zaměřuje se také na události, které nejsou nejenom v knihách, ale i v běžném životě, tolik probírané - a sice perzekuce Romů. Líbilo se mi střídání pohledů postav podle kapitol, plynule vše na sebe navazovalo a díky střídání pohledů člověk dostával nové informace a vlastní pohled na věc. Nemyslím si, že je označení pro děti a mládež úplně potřebné, protože si myslím, že takovou knihu si může přečíst i normální dospělý člověk, který však (bohužel) do dětské literatury asi moc nezabrouzdá. Někoho by sice mohla odradit dějová linka alias zakázaná láska, ale já věřím tomu, že během války to takto opravdu mohlo být, protože si lidé uvědomovali, že to, co nemají dnes, nemusí mít už ani zítra...

1 01.07.2022

Já úplně nevím, co si o povídkách od Murakamiho mám myslet. Zkusila jsem jich už několik, ale s romány se jeho psaní povídek vůbec nedá porovnávat. Chybí mi v nich trocha toho jeho spisovatelského umu, přijde mi, že jsou všechny povídky napsané rychle a na jedno brdo. Neužívám si je tolik, jako jeho romány, které přímo hltám. Kniha Afterdark nijak nezaujala a ani nijak nezklamala, tři hvězdičky jsou zlatou střední cestou...

1 01.07.2022

Na tuto knihu jsem narazila jen samou náhodou a jsem opravdu ráda, že se mi na ni podařilo narazit... Protože kniha je napsaná i přes svůj smutný a těžký příběh tak milým a lidským přístupem, že je pro mě až lehce trapné napsat, že jsem si čtení této knihy opravdu užila. Po dlouhé době se totiž jednalo o knihu od někoho, který popisované události sám prožil a nijak je nepřikrášloval, naopak je bez jakéhokoliv ostychu popisoval tak, jak je prostě zažil, jak se události staly a jak si je pamatoval. Moc se mi líbilo, že autor popisoval i to, co se v jeho životě stalo před válkou - velmi krásně psal o své rodině a o tom, jaká byla. Kniha mi opravdu trhala srdce, několikrát jsem musela přestat číst, abych se nerozplakala, na druhou stranu mi kniha opravdu přirostla k srdci a i přesto, čím si autor musel projít a co prožil, musím říct, že se jedná o jednu z nejlépe napsaných životopisných knih, kterou jsem kdy četla.

01.07.2022