rozvera komentáře u knih

Autorka se v řadě krátkých historických příběhů ze života evropských monarchů, především Habsburků, zaměřila hlavně na jejich soukromé životy, na sňatkové machinace v touze po zisku území, politického kapitálu, mocenských vlivů i pozemských statků. Svateb je v příbězích přehršel, úmrtí také, leč lásky pramálo. leda tak té mimomanželské.Příběhy jsou čtivé, nenudila jsem se u nich .

1 03.07.2020

Poprvé jsem se s touto knihou setkala před mnoha léty v době studií, kdy jsme si ji se spolužačkami rvaly z rukou, zajímal nás hlavně děj a domýšlely jsme jeho pokračování. Když jsem tento příběh znovu dočetla, ocenila jsem hlavně autorčiny jazykově vytříbené , dobře psychologicky propracované popisy přírody, osob i prostředí, do kterého je román zasazen. Nebylo od věci znovu se vrátit ke knize a popřemýšlet o ní současnýma očima.

Konečně jsem se zase mohla v knihovně probírat jen tak, bez určitého záměru, knihami v regálu. Namátkou jsem sáhla po objemnějším svazku a hned bylo rozhodnuto. Nadpis červenou barvou, to se hodí, jméno autora známé a fotky pana Šibíka obdivuji. Vynikající vyprávění o samotářích, kteří si z různých důvodů zvolili život v zákoutích šumavské přírody daleko od civilizace a byli ochotni se s autorem podělit o své životní postoje, zkušenosti i své myšlenkové pochody. Citlivě, bez jakýchkoliv odsudků, vedl autor rozhovory s mystiky, snílky a různými, jak by řekl stařík z Krkonoš "muderlanty", o životě v osamění a jeho smyslu. Jako nejpragmatičtější mi připadaly obě ženy . Překrásné fotky mají k jednotlivým příběhům svou výpovědní hodnotu a tvoří perfektní doplněk.Moc se mi líbil rozhovor s bratry Klišíkovými, musím ocitovat aspoň jednu myšlenku jednoho z bratrů:"Jsem natolik frajer, že vím, že nepřítel je vždycky v nás. Nikdy neříkej, že nějací oni za všechno můžou, že svět je špatnej. To by byla zásadní chyba. Já sám jsem sobě nepřítelem, stejně jako jsem sám sobě bohem".

12 07.06.2020

Dlouho jsem po přečtení této knížky přemýšlela, jak se k příběhu postavit. Je z mého kraje, který velmi dobře znám. I moji předci měli chalupu na samotě nad vesnicí a německou hranici Sudet měli asi sto metrů od jejich pozemku. Pradědeček měl ve vedlejší německé vesnici malou živnost, odkud byl jako Čech potupně vyhnán a do konce života nemohl zapomenout obyvatelům vesnice, pro které léta pekl chléb a housky a dobře se s nimi snášel, jejich spontánní :"Heim ins Reich." Musím objektivně ohodnotit osobní výpověď autorky, popisující strastiplné putování po skončení války za příbuznými na sever Německa i následnou změnu jejího smýšlení . Ocenila jsem hlavně druhou část knihy, kdy do svého rodiště jezdila na návštěvu k českým obyvatelům, se kterými se postupem času spřátelila.

6 07.06.2020

Zajímavě napsaný příběh o působení praktikantek ve známé londýnské nemocnici z druhé poloviny třicátých let dvacátého století, jejich malá osobní vítězství i prohry . Toto vše je situováno do doby,kdy se schyluje k druhé světové válce.

4 07.06.2020

Dvě naprosto rozdílné osobnosti, navíc z rozdílných společenských vrstev a přece mezi nimi vznikl velice silný milostný vztah. On světově proslulý válečný fotograf, který s fotoaparáty na krku a kamerou zaznamenával tváře a osudy lidí v pěti válečných konfliktech, dobrodruh, milovník dobrého pití, pokerový hráč, věčně bez prostředků. Ona proslulá herečka, ikona filmového plátna, obklopená obdivem a leskem slávy. Láska si prostě někdy nevybírá.

3 01.06.2020

Jaro v plném rozpuku, turistické boty , díky mimořádné situaci, zaprášené v koutě, nálada na bodu mrazu. A tak jsem otevřela tuto knížku, kterou jsem si včas opatřila a vydala se spolu s autorem na cesty po řadě zajímavých míst u nás i za hranicemi. Nazvala bych tuto knížku bedekrem, ale není to docela pravda, bedekry jsou jen popisné, zatím co autor navštívená místa popisuje s humorem a legendy i skutečné události glosuje velice vtipně, úsměvně, Navíc jsou texty doplněny pěknými fotografiemi. Ač mi většina navštívených měst a památek je dobře známá, přesto jsem se vždy něco nového dověděla. Skoro s lítostí jsem tyto cestopisné črty po přečtení odkládala, zlepšily mi náladu a boty urychleně vyčistím. Díky pane Peňási.

4 13.05.2020

Kommando Puff, moc se o něm nevědělo krom několika dokumentů, až autor použil práce dvou polských vědkyň a téma nacistických nevěstinců v koncentračních táborech zpracoval do příběhu. Kdo může soudit pohnutky, které vedly vězeňkyně v Osvětimi, aby volily mezi téměř jistou smrtí a alespoň malou nadějí na přežití, že volily nevěstinec. Po válce , pokud přežily, jim nebyl přiznán status obětí nacizmu, ani se asi nehlásily. Autor, dramatik a scénárista, podle skutečnosti napsal krutý a syrový příběh ze kterého jde čtenáři mráz po zádech. Hodně jsem po přečtení přemýšlela nad dvěma protagonistkami. Eliza, poloviční židovka, mladá žena , která díky otřesným zkušenostem s muži v době dospívání ztratila schopnost citů, ztvrdla a podle toho se chová i v nevěstinci. Na druhé straně Anna, stará německá žena, vdova po vysokém německém důstojníkovi a milující matka důstojníka SS, který byl jedním z velitelů v Osvětimi a měl na svědomí mnoho lidských životů. Její kruté poznání pravdy o synovi, zrůdě, a snad i úleva nad jeho sebevraždou budou jejím pokáním až do konce života. Velmi silný příběh.

4 04.05.2020

V knihovně mne upoutal objemnější svazek s barevnou obálkou, která se mi velmi nelíbila.
Po přečtení názvu jsem ji bez dalšího otálení a prohlížení vytáhla z regálu s tím, že musím zjistit, co za tou obálkou vězí. Autora jsem neznala, moje velká škoda. Izraelský Žid, žijící v Americe, novinář s břitkým jazykem a ostrým perem, se rozhodl procestovat Irsko, Skotsko i Anglii a zjistit nálady obyvatelstva ohledně Brexitu. Ta jeho cestopisná reportáž není o krásách přírody, ani o historických skvostech architektury, ale výhradně o lidech ze všech vrstev společnosti, o jejich názorech a smýšlení. Ve svém zkoumání nálad a názorů lidí je všetečný, úporný, doluje za použití i úskoků odpovědi na své otázky a zjišťuje, že ve většině jsou Britové slušní, korektní a otázkám "na tělo" se vesměs vyhýbají a to hlavně členové obou sněmoven parlamentu. Tak dostává především vyhýbavé nebo i žádné odpovědi o velmi rozšířeném antisemitizmu i o názoru na Brexit. Také se mi dostalo vysvětlení o tom zástupu hlodavců z titulní ilustrace. První našel v podobě mumie spolu s mumií kočky v Dublinu, druhou našel živou na chodbě Westminsterského paláce a ten zbytek je alegorické přirovnání při opakovaných návštěvách Horní i Dolní sněmovny. Při čtení jsem si užívala každou větu, vtip, ironii i sarkazmus, někdy jsem si myslela, že čtu o našich zákonodárcích. Podobnost čistě náhodná? Ilustrátorovi se omlouvám.

3 01.05.2020

Vynikající reportáže špičkového novináře převážně z let 2015 a 2016, kdy vrcholil příval migrantů z asijských i afrických zemí do Evropy. Autor předkládá čtenáři náměty k přemýšlení
o možnostech soužití lidí různých etnik i náboženství, jejich smysl i nemalá úskalí. Škoda, že tato publikace nemohla zahrnout poslední migrační vývoj, názor autora by jistě byl velmi zajímavý, už proto, že čtenáři předkládá své poznatky z rozhovorů s fundovanými lidmi, kteří se problematikou integrace migrantů skutečně zabývají a problémů je mnoho. Ráda bych se dočkala čerstvějších reportáží , o jejichž objektivitě u tohoto autor netřeba pochybovat.

22.04.2020

Autorka si vybrala velmi zajímavý námět s překvapivými dějovými zvraty.Trochu jsem se ztrácela ve školském prostředí, to však bude ne knihou, ale věkovým odstupem od středoškolských let.

1 22.04.2020

Velice krásný příběh o konci života jedné staré dámy, ale pro mne tím hlavním motivem knihy je její název.Vyjádření vděku, ať už za život jedné malé židovské holčičky cizími lidmi ve válečné době a touha na konci životní cesty je najít a moci jim vyjádřit vděčnost za záchranu života, nebo vděk mladé svěřenkyně za péči, kterou jí stará dáma (v pravém smyslu slova) věnovala a ona se jí to snaží alespoň trochu oplácet svou příchylností. Nebo také vděčnost logopeda, který ji v rámci své profese věnuje čas, za to, že díky jí dokáže ve svém srdci odpustit svému otci utrpěná příkoří. Každý z nás má jistě pocit, že potřebuje někomu vyjádřit vděčnost.

5 27.03.2020

Jednoznačně nejlepší biografie, která se mi dostala do rukou (díky vánočnímu dárku). Autor (současný premier britské vlády) s velkou novinářskou erudicí , přesně a velmi čtivě zmapoval život V.CH. od dětství po celý život, s jeho vítězstvími i prohrami. Člověka s býčí neústupností, politickými schopnostmi, někdy ve vyšším zájmu hraničícími i s kverulantstvím, osobní statečností, žurnalistickým uměním i řečnickou dovedností i přes vadu řeči, který se stal jednou z nejvýznamnějších osobností dvacátého století . Kniha se mi líbila i proto, že se nezabývá jen osobností protagonisty, ale popisuje i světové události , které měly vliv na jednání tohoto politika, ať už jde např. o búrské války, či konkretní události za druhé světové války. Také jsem ocenila dataci na konci knihy.

2 26.03.2020

Čtivé, místy humorné, někdy trochu hororové příběhy z oblasti legend, či nevyjasněné záhady, v rámci historických dat, letem světem v průběhu staletí. Některé příběhy jsou známé, ať popsané nebo zfilmované, ale přesto nevadí si je znovu přečíst a pobavit se jimi.

26.03.2020

Tato kniha byla minimálně tak dobře napsaná jako Bílá vlčice, jejímž je pokračováním. Zajímavější snad je tím, že se převážně věnuje poválečnému chaosu v Evropě, zvl. v Německu a protagonisty je už další, mladá generace s jinými názory na uspořádání světa.

1 19.02.2020

Auto zvolil nevšední námět a to soustředit do jednoho dne nejen starosti, zvraty, dějinné události současného světa a jeho prudké přeměny, demonstrace pro a proti válce. Pro ztvárnění těchto myšlenek zvolil jako protagonistu, schopného neurochirurga s bohatými profesními i životními zkušenostmi, jehož konáním i myšlenkovými pochody provází čtenáře .V práci zapálený,schopný řídit simultánně několik současně probíhajících operací, naprosto soustředěný, mimo pracoviště plný rozmanitých myšlenek a váhání. Řeší a vyřeší mezigenerační rozpory se svými dětmi, přemýšlí o smyslu a účelů protiválečných demonstrací. Při sporu s násilníkem ve snaze zabránit střetu použije psychologickou fintu, což se následně projeví jako chyba, když je posléze napadena jeho rodina. V závěru se v tomto případě zachová tak, jak mu velí jeho profesní čest.Celým příběhem, který považuji za psychologickou sondu nejen do duše jednoho člověka, ale do společnosti obecně a nadčasově.

2 18.02.2020

V tomto příběhu autorka píše o svém druhém domovu, vesnici nedaleko Oxfordu, který získala po sňatku s anglickým manželem a zamilovala si jej. Krásnou češtinou s bohatými výrazovými prostředky provází čtenáře krajem s nedalekou řekou Temží , přírodou i památkami. S laskavým humorem vypráví o rázovitých sousedech, glosuje veselé i vážné příhody vesnických obyvatel. Také jsem se dověděla, proč má knížka tak neobvyklý název, který má i v češtině podobný ekvivalent a sice ve rčení o člověku, který má tzv."o kolečko méně". Celé vyprávění ve mně navodilo pocit dobré pohody.

10.02.2020

Práce v hotelnictví byl můj sen od útlého dětství až do puberty, asi zapůsobily zděděné geny. Studium na hotelové škole mi nebylo dopřáno, sen jsem opustila, ale ráda čtu knihy z tohoto prostředí. Tak dobře popsanou práci hotelového personálu v ubytovacích službách jsem ještě nečetla. Autor zúročil své letité zkušenosti z tohoto oboru a o vzpomínky se čtivou formou podělil se čtenáři. Sice popisuje práci nižšího hotelového personálu v americkém prostředí, ale dá se aplikovat na všechny světové hotely, profese jsou všude stejné.

03.02.2020

Novinář, nomád s batohem na zádech putoval po zemi spoutané příkazy a zákazy, s policisty na každém rohu. Prostřednictvím společenství couchsurferů poznával život běžných lidí, nikoliv vládnoucích, ale ovládaných, žijících svůj rodinný a společenský život za staženými roletami.Přespával u hostitelů, většinou na perském koberci na zemi, účastnil se s nimi společenského života, který zvládají s mistrovskými úniky před všudypřítomnou policií. Autor čtenáři předkládá vtipnou, humornou i vážnou formou reportáž o obrazu země a jejích pohostinných a srdečných obyvatel daleko výmluvněji než poskytují běžné novinářské zprávy a komentáře. Škoda, že nelze dát vyšší počet hvězdiček.

24.01.2020

Probírala jsem se v regálu knihovny a upoutala mě obálka , zdálo se mi, že s květy, ale po přečtení si myslím, že ty rostlinky, hnány větrem k obloze a podle mne vyjadřující psychologii příběhu, budou asi lístky. Příběh Evy, jehož tragické vyústění pramenilo v raném dětství z pocitu nelásky od matky, pubertální introvertní dívenky Lou, která obtížně hledá místo a trochu obliby mezi vrstevníky, Caspera, jenž celoživotně trpně snáší despotickou manželku a hledá otupění ve sklence alkoholu. Autorka charaktery postav nijak široce nepopisuje, nechává na čtenáři, aby je dotvořil. Příběh Je velmi čtivý, dějově bohatý a psychologicky laděný , který sice zahrnuje poměrně krátký časový úsek, ale mnoho vypovídá o osobách, pohybujících se na tomto jevišti života.

1 22.01.2020