Sobota

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Vzpomenete si, co jste dělali v sobotu 15. února 2003? Možná jste si užívali volna, které však londýnskému neurochirurgovi Henrymu Perownovi není onoho dne dopřáno. Ostatně „je v pohybu“ už od 3.40 ráno, kdy ho z postele vytáhla předtucha, a díky Ianu McEwanovi ho sledujeme myšlenku po myšlence, krok za krokem, minutu po minutě. Hořící letadlo na předjitřním nebi předznamenává den, v němž Henry svou anabází připomene shánčlivého Leopolda z Joyceova Odyssea nebo zasněnou Clarissu Virginie Woolfové, hrdinku románu Paní Dallowayová. Také večerní rodinná sešlost u Perownů má být vzácným okamžikem po týdnech stresů. Do té doby však musí Henry nejen zkontrolovat pacienty, odehrát pravidelné squashové utkání s kolegou, vyřídit nákupy a odbýt si návštěvu matky v domově pro seniory, ale především čelit stovkám a tisícům podnětů, jež se mu honí hlavou v den, kdy Británie zažívá největší protiválečný pochod v dějinách. Žijeme totiž ve světě, kdy možnost teroristického útoku ze strany fanatiků přerostla z říše nočních můr do bílého dne, v „reality show“ médií, které si uzurpují naši pozornost pokřiveným výkladem událostí, a zejména v síti příčin a následků, kde může malá chyba způsobit dalekosáhlou odezvu. K osudovému zvratu to v životě i v McEwanových románech bývá často pouhopouhý okamžik a slušný člověk Henry Perowne pozná, že nevhodná reakce na drobnou pouliční kolizi na sebe nenechá dlouho čekat. V sobotu, na kterou jen tak nezapomene, si bude muset hned několikrát připomenout nejenom odvahu, jež v něm navzdory blížící se padesátce dříme, ale i zjištění, že každá pravda je pouze dílčí pohled na věc. McEwanův duchaplný román o mozku i hodinářsky precizní úvaha o čase, který nám je vyměřen, pojmenovává hodnoty, které lze i za jediný den odezřít z lidského života. Mistrně zhuštěné moderní drama s řadou koncových zvratů dokládá, že renomovaný autor zůstává po úspěchu předchozího románu Pokání ve skvělé formě, když skládá působivou poklonu svým modernistickým předchůdcům. Spolu s nimi potvrzuje, že i v obyčejné „žité přítomnosti“ lidí nevěřících v nadpřirozené berličky je něco, co nás přesahuje – a že je to dokonce plně v naší moci....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2095/big_sobota-Czn-2095.jpg 3.9220
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Saturday, 2005


více info...
Nahrávám...

Komentáře (49)

Kniha Sobota

esma
20. dubna

Od Iana McEwana jsem četla jenom Pokání a teď Sobotu. Podle čtenářské obce Sobota proti ostatním jeho knížkám slabší, ale mně připadala velmi inspirativní. Má v sobě několik zajímavých rovin. Samozřejmě samotný příběh : dopravní konflikt a jeho neadekvátní řešení. Osobnostní, kdy proti sobě stojí Henry Perowne : úspěšný neurochirurg, milující manžel a otec a přemýšlející jedinec a na straně druhé Baxter, kterému příroda nadělila nesprávný vzorec na opakování jedné genetické sekvence a tím se stává jejím vězněm. A v neposlední řadě všude prosakující atmosféra obav spojená s událostmi po 11. září. Propletenec zvaný svět, ve kterém se mixují dopady národních zájmů, svérázné myšlenkové konstrukce, střet kultur, různých hodnot a v detailu pak střet jednotlivců. Jsou součástí tohoto velkého pomateného světa, ve kterém chce každý žít. Podle svého. A McEwan vzkazuje, a je nepodstatné, jestli vnímá celou společnost nebo jenom její část, že ... jakýkoliv krok, pokud se vymkne kontrole, vyvolá další událost a další důsledky, až se člověk octne v situaci, jaká by ho nenapadla ani ve snu a dobrovolně by si ji nevybral ...
Naštěstí doktor Perowne z variant pomsta nebo smíření volí odpuštění.
To vše v jediném dni, hutné, pestré, napsané s velkým nadhledem, je nad čím přemýšlet.

los
02.08.2021

typicky mcewanovská aluze na Joyceova Odyssea, do puntíku, teda vlastně na vteřinu


Disease
24.06.2021

Jeden den v životě příslušníka střední třídy rozpitvaný do úplně detailní studie.

jprst
13.04.2021

Tak s touto knihou jsem dost zápasil, rozhodně to není lehké čtení, komplikuje ho množství úvah a myšlenek hlavního hrdiny, některé z mého pohledu snad až zbytečné.

uzivatel6780
08.04.2021

McEwan se snaží být Woolfovou, ale nejde mu to. Amsterdamu, Nevinnému a Cizincům to nesahá ani po kotníky.

ZÓNA
23.02.2021

Těžko se udělují McEwanovi horší hodnocení...
Jeho text je vždy vážný a důmyslný, protkaný tolika myšlenkami, až někdy začnou přesahovat rámec příběhu.
McEwan nabídl atraktivní prostředí, Londýn, hlavní postavu neurochirurga a jeho sobotní den. Některé pasáže jsou velice vydařené (zápas s anesteziologem, operace, některé vzpomínky), ale mnohdy příběh sklouzává k přepjatému vyprávění a filozofování o věcech, které nejsou pro příběh podstatné. A je takových mnoho.
Přestože je děj průhledný a předvídatelný, kolorit románu pro mě představuje lékařova rodina a láska k jeho ženě. Autor dbá na jasnost jejich vztahu a bezpodmínečnou lásku, která vytváří šťastné a dokonalé manželství.
Odnesl jsem si z knihy toto poselství. Nicméně mi román ve své koncepci nedal tolik, kolik jsem od něho očekával.
McEwana přesto budu číst dál.
Má v sobě hloubku, vždy dobrý námět a jakousi svobodu myšlenek, které, alespoň dle mého soudu, je třeba částečně zkrotit a domyslet jejich dopad na čtenáře.

charlizee
03.02.2021

Tak jsem dočetla svého třetího McEwana. Dal mi zabrat (opět), ale právě proto ho tak miluju...

Sobota je román odehrávající se v jednom dni, přesto je v něm spousta minulosti i budoucnosti.
Jak kdysi pravila Virginia Woolf:
“Vtrhl do uplývající vteřiny a zvětšil ji do desetinásobku jejího přirozeného rozměru, zbarvil tisícem barev a naplnil vším možným, co lze ve vesmíru nalézt.”
Její Paní Dallowayovou jsem kdysi (na gymplu) louskala půl roku. A Sobota je vlastně hodně podobná, dají se v ní najít různé paralely a obměněné motivy. (A taky třeba squashový zápas popsaný do detailu na deseti stranách. :)) )
Obecně mám na literatuře strašně ráda, když odkazuje na něco jiného a ukrývá tak “něco víc”... V tomto kontextu je Sobota poklad.

pista53
18.11.2020

McEwan, jindy šokující a pobuřující, mě v této knize velmi překvapil. Žádné patologické, rozvrácené vztahy, nýbrž harmonické manželství a spokojený život respektovanéno neurochirurga Henryho Perowna. Příběh jediného dne, zdánlivě obyčejné soboty však není tak úplně běžný. Už od brzkého svítání vznikají situace, které na sebe řetězí další události, mající nedozírné následky a jakoby zkoušely , proklepávaly pevnost hlavního hrdiny. Forma knihy se mi líbila, četla jsem jedním dechem hemžící se myšlenky,rozbíhající se do všech stran. Dávaly nám nahlédnout do Perownova soukromí i do lékařského prostředí, což bylo fascinující! Vztahy se svými dospělými dětmi, které byly nádherné až záviděníhodné, k matce či k problematickému tchánovi, který se sice jevil jako neruda-alkoholik, ale nakonec, jak se ukázalo, měl zásadní vliv jak v rodině, tak i v tu osudnou sobotu. To vše rámováno velkými dějinami, neboť svět se nachází po útocích 11.září ve strachu a v nejistotě a válka v Íráku je na spadnutí.
Doporučuji!

1