Elizino tajemství
kniha od: Dominik W. Rettinger
Prostituce ve stínu hákového kříže. Jak vysoká může být cena přežití? Je možné si i v pekle zachovat lidství? Čekala je těžká volba na strašlivém místě: buď budou žít dál jako řadové vězenkyně koncentračního tábora v Osvětimi, nebo výměnou za snesitelnější podmínky začnou pracovat v táborovém nevěstinci. Mladá žena Eliza si vybrala druhou možnost. Když se po konci války její vzpomínky dostanou do rukou matce bývalého důstojníka SS, s hrůzou zjistí, co vše musely zubožené dívky a ženy podstupovat, aby získaly alespoň nepatrnou šanci přežít. Elizin boj o přežití a chorá, nebezpečná láska důstojníka SS se prolínají s líčením skutečného táborového života a fungováním esesáckého veřejného domu, který dosud nikdy nebyl v literatuře popsán.... celý text
Literatura světová , Historické romány
Vydáno: 2020 , XYZ (ČR)
Originální název:
Sekret Elizy. Auschwitz. Płatna miłość , 2019
více info...
Komentáře (112)
Komentáře 112 Recenze 3


Knížka se mi velmi dobře četla. Na rozdíl od jiných knih zde byl přechod mezi "současností" a minulostí vždy jasný a tím příběh pochopitelný a čtivý. Trochu mě zklamal konec knihy - ne samotným příběhem, ale v posledních pár kapitolách, kde přichází závěr/rozuzlení/zakončení je vše psáno tak nějak neurčitě, mlhavě, možná až uspěchaně, což bylo jiné, než celý zbytek knihy. Jinak ale kniha zajímavá a tím, že jsem v Osvětimi byla, mohla jsem si mnohé věci reálně ztotožnit a tím se do příběhu víc vžít. Dotýká se tématu, o kterém jsem ještě nečetla, takže jsem se dověděla něco nového a to je velké plus.


Začátek pozvolný, konec zmatený. Linka Wolfgangovi matky mě vůbec nebavila. Někdy těžké čtení, popisované hrůzy jsou strašné. Bez toho zmateného konce by to bylo za 4/5.


Kniha byla velice čtivě napsaná, schopná vtáhnout čtenáře. Postavy nebyly idealizovány, stále měly své černé stránky, což bylo velice příjemné zjištění. Jen ke konci mi přišel příběh mírně kostrbatý a trochu hůře uvěřitelný.
Co však kazilo můj zážitek z knihy, byly chyby, které v knize zůstaly. Ne jednou jsem narazila na chybějící slova, zdvojená slova a tak. To však není chyba knihy samotné. Ale musím to zmínit


Smutný příběh, který mě chytl a nepustil. Četla jsem celý den a nepřestala. Zase jsem se dozvěděla něco nového. Osvětim- tábor na Východě , kam přijížděly vlaky plné nevinných lidí, kteří nevěděli , kam jedou . Aspoň většina z nich... místo, kde je cítit smrad kouře a kde nezpivaji práci. Tam, kde člověk přestane žít, existovat, ale je jenom nějaké číslo. Místo vlastního jména je jedno číslo, které má vytetované na paži. Brutalita opět pokračovala. Je až neuvěřitelné, co všechno se stalo lidem úplně obyčejným jenom jiné národnosti? Proč? To nikdo dodneška neví a nedokáže pochopit.
Arbeit mach frei- práce šlechtí.. ano, ale v tom opačném slova smyslu a to nikdo z nich tehdy nevěděl. Lhali jim v hodně vecech...

Kniha mě chytila od začátku, hrůzy, které lidé za války prožívali, jsou až neuvěřitelné. A Osvětim - to je hrůza sama o sobě. Občas jsem si říkala, že snad není ani možné, aby člověk na člověku páchal takové hrůzy.


Příběh se dotýká tématu, který je v poslední době dost zpracovávaný a opakuje se. Zde je spojen ještě s prostitucí v Osvětimi, avšak musím říct, že mne vyprávění nijak extra nebavilo. Bylo to pojaté zvláštně - Anna čte příběh Elizy ze starého rukopisu, avšak některé věci jsou vyloženě nesmyslné, Eliza je nemohla vědět ani vidět (nejsou moc odlišené představy a realita). Navíc Anna čte o skutcích svého syna, a její prožitky pak někdy působily v příběhu dost rušivě. Děj i příběh se mi "líbil", bylo to i docela čtivé, ale párkrát jsem skutečně musela kroutit hlavou. S ohledem na téma a čtivost dávám 4/5, ale je fakt, že se asi delší dobu opět tomuto tématu věnovat nebudu.


"Zazní píšťalka,já se svléknu,lehnu si na postel,roztáhnu nohy,slyším,ale nevnímám,co mi říkají.Prosí,abych na ně byla milá,platí za to,za dvacet minut zrychleného dýchání,za křeč z rozkoše.Píšťalka,vylezu z pod těla bez hlavy,umyju se,obléknu a čekám,až vejde další." 30%.


Smutný příběh, který mě chytil a nepustil. Příběh o snaze přežít a udělat vše pro přežití. O přátelství, o starostlivosti. Příběh o vlastní síle a vůli přežít. Kniha se čte velmi dobře a rozhodně doporučuji.


Vůbec jsem netušila že byl v Osvětimi bordel. Netradiční pohled na hrůzu,kterou museli snášet. Přečteno jedním dechem.


Oproti ostatním knihám o koncentračním táboru, které mám poslední dobou možnost číst se mi líbilo, že autor zaměřil svoji pozornost na fungování a jednotlivou hierarchizaci postavení v koncentračních táborech. Celkově bylo tedy popis tábora přednesen očima malé podvodnice, která tahala před válkou za nos hromadu mužů. Proto je její přístup k tomuto místu trochu neotřelý, byť je tam vlastně vězněm, ukazuje hlavně potřebu přežití za jakoukoliv cenu. Poslední třetina knihy je celkově nějaká zmatená, hlavně odchod z tábora a role Wolfganga. Cením si linky matky bývalého důstojníka SS a jejího zkoumání zákoutí duše vlastního syna.


Musím se přiznat, že teď jsem dlouho žádnou knihu o koncentračních táborech nečetla. Rozhodla jsem se to napravit a sáhla jsem po Elizině tajemství, které mi doma leželo už dlouho. A příběh je opravdu syrový...
Sledujeme zde Elizu, která si vydělává podvody v kasinech se svým společníkem Karlem. Za několik let se i ona, jakožto Polka dostane do Osvětimi. Zde si prochází několika pracovními pozicemi. Jak už název napovídá (placená láska), skončí právě v Osvětimském nevěstinci.
Nikdy jsme žádnou knihu o táborových nevěstkách nečetla, proto bylo zajímavé dozvědět se něco víc i o této pracovní pozici. Naprosto chápu ty ženy, proč tam šly. Měly mnohem víc jídla, pracovaly v teple a přes den měly více méně volno. Nikdo nemá právo je za to soudit. V téhle situaci prostě chtěly přežít. Taky za to některé zaplatily mnohem větší cenu.
Příběh jako takový je skvěle napsaný. Na začátku poznáváme Elizu před válkou. Do toho se prolíná ještě jedna dějová linka a to po válce a hrdinkou této linky je Anna. Matka esesáka Wolfganga, která se snaží zjistit, jak velkou roli její syn měl v systematickém vyvražďování nevinných lidí.
Co mě ale extrémně mrzí je druhá půlka knihy. Ne z příběhového hlediska, ale kvůli korekci textu. Přišlo mi, že se na ten text snad nikdo ani nepodíval. Chyběly tam celá slova (místo oči zalité slzami bylo oči é slzami), opakovala se vztažná zájmena se, si, opakovala se i písmenka (např pokud o o útěk) a tak dále. Je to škoda, neskutečně mě to rušilo od čtení. První půlka přitom byla bez chyb.
Taky bych vytkla extrémně dlouhé kapitoly. Ale to je moje osobní preference, mám radši kratší kapitoly, které odsýpají.
Takže příběh za mě byl super, někdy jsem si teda klepala na čelo kvůli chování Elizi, ale bůhví, jak bych se v takových situacích zachovala já. A ta korekce textu to za mě dost zkazila.


Tri hvezdy za neotrele tema nevestincu v Osvetimi. Poslouchala jsem jako audioknizku - bud nepozorne, nebo je to cele takove nedotazene. Mam spoustu otazniku a nejasnosti, coz na konci knih nemam rada.


Kniha mě ze začátku moc nebavila, často jsem ji odkládala... Chytla mě kolem 12.kapitoly... co mě velice mrzí je konec knihy. Jako kdyby se přetrhla páska. Vůbec nevím, jak to v koncentráku dopadlo. Možná je to tím, že jsem se ke knize vracela po delších dobách a něco mi uniklo.


(SPOILER) Knížky o holocaustu jsou vždycky drsné. Myslím, že jednotlivé pasáže byly popsány akorát, něco si člověk musel už "dovybarvit" sám, ale myslím, že to nebylo vůbec na škodu. Díky prolínání děje jen člověk tak nějak tušil, že to Eliza přežije. Jinak o komandu Puff jsem netušila a docela mě to překvapilo. Daleko více mě překvapilo, že k těmto ženám pak nebylo přistupováno jako k obětem, obzvláště když se přihlédne k hrůzám koncentračních táborů. Já tedy pro ně mám pochopení, i když ve finále možná tato volba pro ně ještě byla horší, protože tak přišly možná o poslední zbytky důstojnosti. Ale zase větší šance na přežití. Blbá volba, jako asi všechny tam.


(SPOILER)
Toto bylo hodně těžké. Na začátku, když starší německá matka přijíždí do Izraele, aby pomohla svému zatčenému synovi, jsem měla pocit, že půjde o nějakou variaci na Najdi Rebeccu. Bohužel když se děj v rámci deníku hledané ženy přesunul do Osvětimi, jsem byla vyvedena z omylu.
Krutost koncentračního tábora je popsaná do nejmenšího detailu (tedy žádný pohodlný pobyt jak navozovala již zmíněná Najdi Rebeccu. Příběhy z koncentráků mají to zoufalství vyvolat.
Líbí se mi, že i hlavní hrdinka je tak trochu nekonvenční, s Karlem si před válkou zařídili téměř pohodlný život. Zaujalo mě i Elizino zaujetí měsícem. Bohužel s nástupem Wolfganga na scénu jsem si neustále kladla otázku proč. Proč když ho Eliza před válkou oprávněně za jeho násilné chování ponížila, proč se s ní chtěl v Osvětimi tak stýkat. Proč ji vždy o trochu pomohl, aby jí vzápětí hodně ublížil? Proč si myslel, že mu ona může pomoci z vězení? Jeho matka musela při čtení vzpomínek zažívat peklo a ztratí poslední zbytky iluze, co o synovi měla.
Nelíbilo se mi moc abstraktních popisů. Na druhou stranu se autorovi podařilo dobře vykreslit dvě ženy, které se pomátly na rozumu. Dále se mi nelíbil částečně useknutý konec. Jak se Eliza zachránila a skutečně byla s Wolfgangem těhotná, jak nás autor si nechává myslet již od první kapitoly.


Hodně drsné! Takového utrpení a nelidského chování. Škoda toho urychleného konce. Vyposlechla jsem audio skvěle načtenou. Teď budu číst něco lehkého.


Příběh byl zajímavý, ale celkově mě nějak neoslovil. Nevím proč, ale čekala jsem víc, protože toto téma se zas tak často neobjevuje. Konec jsem moc nechápala. Jinak přečtení je určitě přínosné. Alespoň pro ty, které to zajímá


Knihu jsem dostala k narozeninám, přečetla jsem ji během dvou dnů. Téma koncentračních táborů je mi blízké ( někdo z mojí rodiny tam zůstal), komando Puff bylo zajímavé téma, nicméně na knize je fajn že popisuje i skutečný život v táboře . Myslím si že konec knihy mohl být více rozepsaný .


Další hodně krutý příběh žen v Březince a následně v Osvětimi. Nejprve luxusní život v Monte Carlu, Biarritzu a jinde na Azurovém pobřeží, najednou v prostředí dobytčích vagonů směr východ. Jako i v jiných knihách se opakující popis hrůz uprostřed zimy, hladu a ponižování, špíny, hmyzu, krys. Příběh krásně napsaný, i když více než drastický.


Zajímavé téma nevěstince v koncentračním táboře bylo přitažlivé. Domnívám se, že autor ho plně nevyužil a něco mi tam chybělo. Snad nereálnost děje včetně divného polo-happy-endu, nebo urychleného konce. Popsání života v koncentráku bylo reálné.


Začátek byl trošku nudný, pak se to hodně rozjelo a knihu jsem přečetla během pár dní. Hodně pěkně napsaná, masakry, které se děly, byly strašné. Konec jsem čekala trochu víc rozepsaný, ale jinak doporučuji k přečtení.


Další z pohledů na způsob přežívání v koncentračním táboře, zajímavý je ten přesah do poválečné doby a vyrovnávání se s poznáním, jak tento vyhlazovací moloch fungoval a s vědomím německé matky, že její syn se toho účastnil.


Nemůžu to utrpení rozdýchat !
Jsou to zvěrstva sepsaná v knize jen do jednoho příběhu, kterých se fašisti
dopouštěli nesčetně krát. Nechápu, že je někdo může po tom všem ještě obhajovat.


(SPOILER)
Anna se snaží zachránit svého syna Wolfganga, vojáka ve 2. světové válce, před odsouzením a zároveň před sebou samým. Ten ji pošle za Elize a ona postupně z jejího deníku odhaluje Elizin nelehký osud a zároveň zjišťuje, že o svém synovi mnoho neví. Snaží se s historií vyrovnat, pomůže jí to, a nejen jí? Sledujeme Elizu vzpomínající na matku, která ji poznamenala, a využívající spolu s Karlem muže, avšak osud ji nepřeje a nakonec, ne jako židovka, ale za svůj dávný čin (zaslouženě?!) skončí v Osvětimi. Její pocity jsou popsány celkem autenticky, snaží se zachránit sebe a Magdalenu, chátrá fyzicky i psychicky. Občas pomůže náhoda, jindy je možné ji odsoudit za její činy. Objevuje se opět Karl, zasahuje Wolfgang a jí všechno velmi poznamená. Nakonec skončí v nevěstinci, Komando Puff, na které kniha vlastně upozorňuje (viz doslov) .
Dobře se to čte, i přes retrospektivu a blouznění, i když konec by mohl být ještě doplněn osudy dalších postav. Opět netradiční pohled, tentokrát koncentrační tábor očima světem protřelé ženy a synova válečná vina očima matky, která na něj neměla čas. A do toho nás doprovází Elizin přítel a společník - měsíc...


Mě tahle knížka nesedla. Eliza mi nebyla sympatická, příběh byl takový zvláštní a závěr mě zklamal úplně. Pokud se pustíte do čtení, připravte se na opravdu detailně líčené hrůzy, například když jedna vězeňkyně musela oběsit druhou. Zároveň se to tam hemží samou 'kurvou' a to ne jako označení dam z nevěstince, ale žen jako takových. Neříkám, že je knížka špatná, ale mě se nelíbila.
P.S. Poslouchala jsem ji jako audioknihu.


Elizino tajemství. Příběh, který mě vtáhl do děje od první stránky.
Kniha se čte velmi dobře a rozhodně doporučuji.


Musím říct, že pro mě nezapomenutelné čtení a za poslední roky kniha, která mě nejvíce pohltila. Dlouho jí asi nedostanu z hlavy. Kolikrát jsem z popsaných hrůz cítila mráz po těle. Četla jsem už spoustu knih s tématikou Osvětimi a koncentračních táborů, spostu odborných, ale tato byla zase úplně jiná, z prostředí osvětimského nevěstince. Velice čtivé, poutavé, četlo se samo. Eliza mi rozhodně protivná nebyla, v takovém pekle, ve kterém byla, se určitě měnily lidské charaktery. A ona se zocelila, aby přežila...


Přes všechny výtky uvedené přede mnou, doporučuji přečíst. Snad se už nikdy nebude něco takového opakovat...


Neviestky Osvienčimu boli mojou prvou knihou o Komande Puff. Hoci mám prečítaných už veľa kníh z obdobia holokaustu, pri každej sa dozviem nové informácie, spoznám rôzne osudy ľudí, a žiaľ aj ďalšie a ďalšie zverstvá, ktoré sa vtedy diali. A tak to bolo aj pri tejto knihe.
Príbeh sa začína tým ako sa Anna snaží očistiť povesť svojho syna, nepripúšťa si nič zlé. Pátra po dôkaze jeho neviny a dostane sa k denníku, resp.životnému príbehu Elizy, ktorý sa v istom momente pretne aj so životom Anninho syna. V druhej dejovej línii spoznávame Elizu, ktorá mala veľmi smutnú minulosť a jej toxické rodinné zázemie ju poznačilo na celý život. Eliza je tvrdšia povaha, nie je neviniatkom a ani sa na nič nehrá. Zarába si a žije dosť naničhodným spôsobom života, až raz skončí v Osvienčime. Možno aj pre tú jej tvrdú povahu a chladnejšie myslenie dokáže prežiť a vytrpieť veci, ktoré by citlivejší ľudia neuniesli. Spoznáva Magdalenu a stane sa z nich dvojica, ktorá týmto peklom kráča bok po boku. Je tu všetko od života v barakoch, ťažkej práci, priateľstve,vzájomnej pomoci, práci v časti s názvom Kanada až po nevestinec. Druhá polovica príbehu je venovaná vlastne jeho fungovaniu a práci v ňom. Iste dievčatám tam bolo o niečo lepšie, neboli bité, neboli hladné, nemali vyholené hlavy, neboli v stave ako iní väzni, ale za akú cenu? Čo všetko je človek ochotný podstúpiť, aby prežil? Čitateľ sa tiež dozvie, že ani Elizina silnejšia povaha neuniesla úplne všetko a aj na nej sa odzrkadlilo, čo prežila. Bolo mi ľúto a stískalo mi srdce pri každej jednej postave, čo prešla tým peklom. A tiež aj Anny, veci totiž nie sú vždy také, ako dúfame.
Knihu určite odporúčam, každá kniha z týchto tém je hodná prečítania, aby sa nezabudlo, čo sa už nesmie nikdy zopakovať.


Kniha dobrá, ale prostě bylo poznat, že ačkoli je hrdinka žena a kniha psána v ich formě, že ji psal muž.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) prostituce tajemství
Kniha Elizino tajemství je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 468x |
Čtenářské výzvě | 90x |
Doporučených | 24x |
Knihotéce | 261x |
Chystám se číst | 305x |
Chci si koupit | 73x |
dalších seznamech | 12x |