Couchsurfing v Íránu: Moje cesta do země za zavřenými dveřmi

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Oficiálně je couchsurfing v Íránu zakázaný. Přesto procestuje Stephan Orth touto formou celou zemi. Přespává na desítkách perských koberců, zažije bláznivá i rozpustilá dobrodružství – a při tom pozná zemi, která vůbec neodpovídá obrazu zločinného státu.

https://www.databazeknih.cz/images_books/41_/414379/couchsurfing-v-iranu-moje-cesta-do--6Ma-414379.jpg 4.313
Žánr
Cestopisy a místopisy
Vydáno, Kazda
Orig. název

Couchsurfing in Iran. Meine Reise hinter verschlossene Türen, 2015

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Couchsurfing v Íránu: Moje cesta do země za zavřenými dveřmi

Přidat komentář
rozvera
24. ledna

Novinář, nomád s batohem na zádech putoval po zemi spoutané příkazy a zákazy, s policisty na každém rohu. Prostřednictvím společenství couchsurferů poznával život běžných lidí, nikoliv vládnoucích, ale ovládaných, žijících svůj rodinný a společenský život za staženými roletami.Přespával u hostitelů, většinou na perském koberci na zemi, účastnil se s nimi společenského života, který zvládají s mistrovskými úniky před všudypřítomnou policií. Autor čtenáři předkládá vtipnou, humornou i vážnou formou reportáž o obrazu země a jejích pohostinných a srdečných obyvatel daleko výmluvněji než poskytují běžné novinářské zprávy a komentáře. Škoda, že nelze dát vyšší počet hvězdiček.

veronika0382
16. ledna

Zajímá vás, co se děje v této zemi za zavřenými dveřmi? Jak žijí místní, jestli dodržují zdejší přísné zákony? Pak si rozhodně přečtěte Couchsurfing v Íránu! Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách

soukroma
24.12.2019

Tohle bylo opačným extrémem cestování, než které jsem si teď užila v 80 vlacích kolem světa. Je to skvělý průvodce "couchsurfingem", tedy ne válením se na gauči s občasnou změnou polohy (nebo gauče), ale přespáváním místo v hotelích/ubytovnách/stanech/vlacích u zcela cizích lidí, kteří prostě chtějí někoho u sebe nechat přespat - zřejmě jen za cenu malého dárku, ale hlavně zábavy s cizincem. Takhle nocovat a vlastně cestovat, neustále mezi cizími lidmi, ještě v jejich soukromí, není jistě pro každého (já jako introvert bych se z toho zbláznila už předem - neustálý pobyt u cizích lidí by ze mě vysál veškeré síly k cestování potřebné), takže je zajímavé si o zkušenostech Němce, nota bene v současném Íránu aspoň přečíst. "Jedna nevýhoda couchsurfingu - že člověk nemá pořádně čas sám pro sebe a že se neustále musí řídit podle druhých."

Překvapilo mě, jak je vlastně režim Íránské islámské republiky, zejména v oblastech dál od hlavního města, už mnohem volnější. Nemluvě o tom, co lidé dělají doma, za zavřenými dveřmi, nebo skupinově poněkud potají. Ale aby nedošlo k mýlce: "V šíitském Íránu skutečně hrozí trest smrti každému, kdo by se státního náboženství zřekl."
Irán má nesporně stále orientální a exotický nádech pro západní turisty, spoustu zajímavých památek, a hlavně místní, jak se zdá, jsou k cizincům mimořádně příjemní. A není tam zvlášť draho, ovšem domluva je při běžném cestování ještě pořád ohromný oříšek. A samozřejmě vše za ozdobnou (nebo černočernou, podle toho) oponou nefunguje stejně jako všude jinde, např. západní banky nejsou přítomny, a tak ani bankomaty na naše karty zřejmě fungovat nebudou.

Informace jsou poplatné době vzniku/vydání knihy, jak často připodotýká (poznámka překl.), ale už jaksi nesděluje, o jaký rok se to tedy jedná (ale ono je to patrné z úvodních slov: autor přibyl do země jejich roku 1393, tedy 2014 "našeho letopočtu"). Stejně tak mi chyběl aspoň stručný úvod o Íránu jako celku (mj. kdy přestal být Persií), zatímco u jednotlivých navštívených měst máme jejich označení na mapě a počet obyvatel, celkovou současnou populaci jsem si musela najít jinde: 18. nejrozlehlejší země světa a 19. nejlidnatější s 83 milióny obyvatel. Suma sumarum, Írán je děsivě velký a procestovat ty velké a často nehostinné vzdálenosti není zrovna snadné.

"Nejlepší na cestování autostopem je, že člověk přitom pozná lidi, jací v dané zemi skutečně jsou. Bohatí i chudí, konzervativní i moderní. Při couchsurfingu potká člověk oproti tomu jen tu stejnou skupinu. Jsou vzdělaní, umí dobře anglicky, hodně moderní a nadšení Internetem." - austostop vůbec nefungoval, couchsurfing v zemi, kde je 60% lidí mladších 30 let fungoval náramně (ovšem na koberci na zemi, nikoli na gauči).

mončičáček
03.08.2019

Perfektní zážitek! Člověk se mnohokrát zamyslí nad tím, že by nebylo od věci se do Íránu taky podívat, ale hned o pár řádků dál je vyvedený z omylu, když se nekompromisně připomene tvrdý autoritářský režim s naprosto nepochopitelnými omezeními..Opět se mi však potvrdilo, že obyčejní lidé spoutaní přísnými pravidly a zákazy si vždycky dokážou najít cestu k co nejnormálnějšímu životu, své hranice často překračují a každodenní realita v dané zemi je mnohem barvitější, než jak se nám ji snaží vykreslit média. Jednoznačně doporučuji všem, kteří chtějí vidět Írán v jiném světle.

Doporučujeme

Prázdniny v Evropě
Prázdniny v Evropě
Rok v Provenci
Rok v Provenci
Born to Run - Zrozeni k běhu
Born to Run - Zrozeni k běhu
Sedm let v Tibetu: Můj život na dvoře dalajlámy
Sedm let v Tibetu: Můj život na dvoře dalajlámy