Roux komentáře u knih
Už je to pár měsíců co jsem dočetla Soběstačného. I po takové době musím říct, že pokaždé, když si vzpomenu na Štěpána, to se mnou rezonuje. Knížka je velice dobře napsaná. Od paní Dostálové jsem zatím nic jiného nečetla, což budu muset v nejbližší době napravit.
Velice jsem si oblíbila sériál o Viktorií s Jennou Coleman. Po přečtení knihy si musím potvrdit, to co jsem si myslela, že ji role Viktorie hodně sedla. Při čtení jsem totiž prožívala seriál znovu a především viděla již zmíněnou herečku. Za což jsem byla velmi ráda.
Jak již v komentářích bylo mnohokrát řečeno, kniha je taková milá a hezká.
Pačinko, moje nová srdeční záležitost. O téhle knize by se nemělo psát, tu si prostě musíte přečíst.
Celkově knihu hodnotím velmi kladně. Jsou věci, které se mi líbily hodně, ale najdu v nich i spoustu takových, u kterých si říkám, zda to za to stálo.
Celý příběh jako takový se mi líbil, především "dětská" léta a přátelství hlavních hrdinů a následně poslední část knihy.
Myslím si, že jsem celkem otrlá, takže násilí a sadismus vyobrazený v knize mi nevadí, jen si říkám jestli ho nebylo příliš. Po čase jsem měla pocit, že čtu stále to samé dokola. Příběh na tom hodně stál a neposouval se dopředu, což mi vadí. Celkově druhou polovinu knihy hodnotím kladněji.
Pro mě osobně zatím nejslabší díl téhle série. Snad bude další lepší.
(SPOILER) Chvíli jsem vahala jestli si knihu vůbec pořizovat a přečíst si ji. Nakonec mě přesvědčili komentáře.
Příběh Any, byl ze začátku velmi zajímavý. Přiznávám, že mě bavila především první část jejího příběhu. Střed, kdy se vdá za Ježíše a její život v Alexandrii pro mě nebyl tak poutaví. Kniha mi přišla chvílemi i zdlouhavá.
(SPOILER) Bylo mi velkým potěšením, kráčet s Poutníkem jeho cestou Myslím, že jsem si nemohla vybrat lépe svou prvotinu od autora. Moc pěkná kniha, která se mi dobře četla. Jen jsem celou dobu čekala na pomyslnou tečku, ten konec, který mi dodá aha efekt... a on tam není. Nebo tam nebyl alespoň pro mě.
Když čtěte třetí knihu od Colleen hned za sebou, dojde vám, že v podstatě píše jednu a tu samou knihu pořád dokola a jen pozměňuje témata. Některé scény se opakují, některé situace a vlastně i chování hlavních postav.
Její knihy čtu z jediného důvodu, ta témata, která mění jsou pro mě zajímavá.
Má druhá kniha od autorky. Musím přiznat, že jsem trošku zklamaná, že jsem zápletku celkem rychle rozlouskla. Ovšem na druhou stranu uznávám, že splnila svůj účel a tím bylo vytáhnout mě ze čtecí krize.
Hana, má první kniha od Mornštajnové a musím říct, že jsem se jí úmyslně dlouhou dobu vyhýbala. Nelíbil se mi ten hype kolem ní a svým způsobem mě to spíše odrazovalo. Když je tolik vychvalovaná, musí být přeci naprosto úžasná. Jen.... možná jsem čekala až příliš. Neříkám, že je kniha špatná, mám ráda tento typ knih, jen zkrátka nenaplnila má očekávání.
Na druhou stranu se mi líbila propletenost a celistvost postav. Jen škoda, že na to, abych ji brala tak jako všichni ostatní, to nestačí.
Mé sváteční přání se vyplnilo a dostala jsem tuhle knížku. Už když jsem četla anotaci, bylo mi jasné, že ji nutně musím mít v knihovně, kde zaujme své čestné místo.
Velice čtivé, kniha která mi vytrhla trn z paty a kterou jsem dokázala během velmi krátké doby přečíst. Nebude překvapením, že mou nejoblíbenější postavou byla Nina. Miluju příběhy z Ruska a silné ženské postavy. A to Nina dokonale splňovala.
Trošku mě mrzí, že všichni pátrají po Lovkyni, ovšem v podstatě o ní toho až tak moc nezjistíte. Nebylo by na škodu zahrnout do příběhu daleko víc její život. Ty drobné útržky mi zkrátka nestačily.
Každopádně, knihu velice ráda doporučuji a určitě si ráda přečtu další od autorky.
"Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam odešel strach, nic nezůstane. Zůstanu pouze já."
Z nadšení, které jsem získala po přečtení prvního dílu jsem spadla do průměru u dílu druhého, který se sice dobře četl, ale to je tak všechno. Vlastně ani nevím jestli číst třetí díl, trošku mě děsí, že bych spadla ještě níž.
Na Vyhnání Gerty Schnirch jsem se celkem těšila. Zajímavé téma o kterém se chcete dozvědět víc. Kniha jako taková není špatná, osobně mi jen nesedí styl psaní paní Tučkové.
Naprosto výborný literární počin, který se velmi dobře četl. Nenacházím správná slova, abych mohla vyjádřit jak moc jsem nadšená.
Některé eseje jsou doslova výborné. U jiných přemýšlíte co se vám autorka snaží říct. Někdy je vám úzko z toho, čím si daná osoba musela projít a vlastně jste ráda za ni, že se ke svému životu postavila čelem. Jiné vám zase vykouzlí úsměv na tváři.
Výborná kniha, která si získala mou pozornost hned od první stránky. Za celou dobu jsem nenarazila na žádnou výplňkovou pasáž nebo tu, která by mě nudila. Malek je sympatický hrdina, který si na nic nehraje a ačkoliv je kolem jeho jména určitá legenda, je vám předložena značně nenásilnou formou. Realita v knize je velmi znepokojivá a ačkoliv je nám zde předkládána jinou formou, není to nic co by zde ještě nebylo. Celkově knize dávám nejvyšší hodnocení. Velice bych ocenila, kdyby autor napsal pokračování.
Přiznávám, že jsem knihu asi nějak nepochopila. Hodně jsem se těšila a říkala si, že Murakamiho konečně vyzkouším. Autor má pěkný styl psaní, ale zbytek jde kolem mě. Na druhou stranu díky stylu psaní jsem odhodlaná zkusit další jeho knihu.
Zdlouhavé, místy až nudné. Jsem lehce zklamaná a neustále přemýšlím jestli mi za to stojí druhý díl.
Někdy nepotřebujete překombinovanou zápletku k tomu, aby se vám kniha líbila. Někdy stačí jednoduchý nápad a hezký styl psaní. O přečtení Vlků zimy jsem dlouho přemýšlela. Podle anotace jsem čekala další blbou hrdinku, která se na začátku zdá drsná, ale její drsnost se ztrácí s počtem stran. Naštěstí s Lynn jsem neměla nejmenší problém, její postava se mi líbila. Drsné prostředí i život, pomalé odkrývání toho co se vlastně stalo a ano, předvídatelný konec. Ale komu to vlastně vadí? Knížku jsem si přečetla s radostí a doufám, že vyjde další díl, který si udrží minimálně stejnou úroveň, jako ten první.