RemiBlack

Příspěvky

Černý mustangČerný mustangKarl May

2022/32
Ilustrace to má pěkné, příběh už je o trochu slabší. Jakože, pořád mě to bavilo, minimálně ta krádež zbraní hlavních hrdinů je zajímavý nápad.
Jenže, jak už to tak u Mayovek bývá, a jak to i níže spousta lidí zmiňuje, jde to moc snadno. OS a Vinnetou každého tajně vyslechnou, odhadnou jeho záměry až do třetího kolene, a chraň Bůh, aby jim něco nevyšlo. Teda je pravda, že to nevyjde na 100% (Úplně se mi v tomhle příběhu nelíbil závěr.), ale i tak jsou pánové dokonalejší než dokonalost sama. Ještě že je takhle máme rádi. ;)
Jo a taky musím ještě zmínit ten překlad nebo co to je. Jiří Bernard to nepřekládá, on 'volně vypráví'. Jak a proč se to stalo, to radši nehodlám ani zjišťovat. Každopádně je vidět, že ty knihy pořád překladatele střídaly - třeba Tetku Drollovou v každé knize od Maye berou trochu jinak. Jednou je to "Droll přišel", příště "Drollová přišel" a potřetí "Drollová přišla". Tak třeba to čtenáře aspoň udrží ve střehu. :D

předevčírem


Stráže! Stráže!Stráže! Stráže!Terry Pratchett

2022/31
Dlouho jsem se Zeměploše vyhýbala - myslela jsem si, že mi ten styl se složenými a vymyšlenými slovy bude vadit. Ale četla jsem od Pratchetta Dobrá znamení, která byla skvělá, a vůbec mi i Zeměplochu doporučilo moře lidí.
Na doporučení jsem nezačala od Barvy kouzel, ale od Hlídky, a nemůžu si stěžovat. Má to úžasné postavy, zábavný děj, a kupodivu i ten jazyk mi přijde originální, ne rušivý.
Moje první setkání se Zeměplochou tedy dopadlo nadočekávání dobře. :)

03. srpna


Petrolejový princPetrolejový princKarl May

2022/30
Zase jsme se potkali se spoustou slavných lovců (Sam Hawkens, Dick Stone a Will Parker; Hobble Frank a Tetička Drollová; a samozřejmě Old Shatterhand a Vinnetou), mimoto ale i se skupinou německých přistěhovalců. A tedy chvílemi před nimi ani Old Shatterhand neudržel svůj pověstný klid, kolik problémů zvládli nadělat (o dalších greenhornech nemluvě).
Je to pěkná Mayovka, i když na můj vkus se v ní už docela opakovaly zápletky - pořád někdo někoho osvobozoval. I tak se mi to líbilo, je to krásné, pohodové čtení mého dětství. :)
PS, doslova a do písmene souhlasím s komentářem TERRORDROME!

29. července


Poklad ve Stříbrném jezeřePoklad ve Stříbrném jezeřeKarl May

2022/29
Najdou se podle mě i lepší Mayovky, ale Poklad na Stříbrném jezeře patří přesto mezi ty moc dobré. Mockrát jsem viděla film, a možná i proto jsem na knize našla nějaké mouchy - na plátně je to přece jenom ještě o něco plynulejší a zjednodušené.
Na druhou stranu mě to fakt bavilo. Četlo se to moc dobře, a Karel May má takový stručný styl, a až na výjimky (popisy postav kde je to jasné, popisy přírody) nemá ani slovo navíc. Tady bylo ale hodně dějových linek, možná až zbytečně moc. Ale zase... všechny mě bavily, tak si nemám vlastně na co ztěžovat.
Řekla bych, že Poklad je taková Mayovka, kde si všichni lovci dali sraz. - Je tu naše oblíbené duo, Old Shatterhand a Vinnetou (i když se objevili až v pozdější části), tetka Drollová a Hobble Frank, Old Firehand, lord Castlepool a jeho průvodci Gunstick Uncle a Humply Bill, Davy a Jemmy, k tomu rafteři, indiáni... úplně všichni prostě. :D
Mělo to ale rychlý spád a dobrý příběh, jenom ten konec mohl být trochu rozvláčnější.

20. července


Duch Llana EstacadaDuch Llana EstacadaKarl May

2022/28
Na Mayovkách jsem vyrostla, a teď se k některým vracím. Strašná nostalgie, však to znáte. :)
Duch Llana Estacada je podle mě jedna z nejlepších vůbec, obzvláště pro mladší čtenáře. Má všechno - napětí ale i vtipnou lehkost, dobrodružství, zajímavou linku, dobré postavy (Bloody Fox!)... Je to kraťoučká kniha, která se čte prakticky sama. Až tentokrát jsem si uvědomila, jak hrozně stručné to vlastně je, ani slovo navíc! Ještě nic není vyřešené, do konce zbývá 10 stran, na poslední chvíli se dokonce představuje nová postava... A stejně se všechno ukončí a je to super. Doporučuji. :)

17. července


Syn lovce medvědůSyn lovce medvědůKarl May

2022/27
Syna lovce medvědů jsem už četla několikrát jako mladší, a i tentokrát to byl neskutečně příjemný návrat do těch dobrodružných chvil mého dětství.
Old Shatterhand a Vinnetou jsou skvělí hrdinové, čestní, odvážní a všechno to ostatní, co si čtenář může přát. A i ostatní postavy si člověk snadno zamiluje.
Jako ano, mohlo by to být propracovanější a v mnoha ohledech lepší/reálnější/..., ale knihy Karla Maye u mě mají svoje vlastní měřítko, a já nemám, co vytknout. :)

16. července


GruffalinkaGruffalinkaJulia Donaldson

2022/26
Roztomilost sama. :) Tahle mini-knížečka mi hrozně dlouho ležela na poličce, kdysi jsem ji dostala jako dárek. Nutno dodat ve francouzštině! Tak jsem si ji teď prolistovala, ať si tu fj malinko osvěžím.

15. července


Rozmarné létoRozmarné létoVladislav Vančura

2021/8
Kniha není příliš dlouhá, a tak se i přes složitý jazyk přečte poměrně rychle. Určité věci mě pobavily, takže příběh hodnotím pozitivně, i když jen tak bych se do ní asi nepustila. Prý to má hrozně ikonický film, tak jednou se třeba dostanu i k němu.

14. července


Petr a LuciePetr a LucieRomain Rolland

2021/7
Také jedna z těch lepších klasik do povinné četby, rozhodně můžu doporučit na maturitu - děj je přímočarý, postav není moc atd. Příběh jako takový mě ale moc nezaujal.

14. července


Červená, bílá a královsky modráČervená, bílá a královsky modráCasey McQuiston

2021/5
Moc příjemná oddechová knížka, se zajímavými postavami a (podle mě) i s docela originální zápletkou. Už je to nějakou dobu, co jsem ji přečetla, ale co si vzpomínám, tak se četla rychle a měla i moc pěkné momenty.

14. července


PygmaliónPygmaliónGeorge Bernard Shaw

2021/4
Přečteno v rámci povinné četby, ale rozhodně nelituji. :) Pygmalión je skvělá klasika, dobře se čte. Ještě lépe se sleduje ve formě My Fair Lady. Zápletka dobrá, postavy zajímavé... Rozhodně můžu doporučit.

14. července


EdisonEdisonVítězslav Nezval

2021/14
Přečteno vloni v rámci povinné četby, a i když jsem některé pasáže četla desetkrát, aby mi vážně došlo, co vlastně říkají, tak celkově se to dalo. Určitě jedna z těch lepších klasik, které jsem takhle do školy četla. Nezvalův styl mi sedl tady i u Manon Lescaut.

14. července


OdysseiaOdysseia Homér

2021/15
Ilias je jedna z mých nejoblíbenějších knih, a Odysseia je taky výborné čtení. Pro spoustu čtenářů je to ten stravitelnější z Homérových eposů, protože děj, který se točí kolem Odysseiových dobrodružství, plyne a dobře se sleduje.
Vzhledem k jazyku, kterým je to napsané, je ale v podstatě nutné, aby čtenář skutečně chtěl Odysseiu číst - jinak to pravděpodobně bude velké utrpení (např. jako povinná četba). Taky to chce čas, ale podle mě to stojí za to!

14. července


Manon LescautManon LescautVítězslav Nezval

2021/19
Manon Lescaut jsem četla k maturitě, a byla to jedna z těch výborných klasik, které se dobře čtou a dobře pamatují. Bavily mě postavy i jejich osudy, přestože často přitažené za vlasy. Jo, Manon je totálně pitomá, rytíř des Grieux je simp, Tiberge je chudák příliš loajální pro své vlastní dobro, a celkově se to dá číst.
Taky jsem si ji letos nakonec vytáhla. ;)

14. července


Kam tě vítr zavaneKam tě vítr zavaneRainbow Rowell

2021/18
U knih Rainbow Rowell těžce nezvládám předklady do češtiny, takže jsem četla anglicky.
Máme tu závěr série o Simonu Snowovi, a stejně jako autorce, i mně budou postavy neskutečně chybět. Zdaleka nejvíc mě bavil první díl. Osudy Agáty nebo Sheparda mě moc nezaujaly, zato Baz je moje srdcovka.
Interakce Simona a Baze byly skvělé, a kniha mě dost bavila. Na druhou stranu, komentář píšu zpětně (o půl roku), a vůbec nemůžu dát dohromady, co se v knize vlastně dělo. Každopádně Rainbow Rowell a její psaní je pro mě něco výjimečného. :)

14. července


Aristoteles a Dante objavujú hlbiny neznámaAristoteles a Dante objavujú hlbiny neznámaBenjamin Alire Sáenz

2022/5
Pokračování Aristotela a Danteho, četla jsem anglicky.
První díl jsem si jako mladší zamilovala, ale jak už to bývá zvykem, sladké první díly mívají smutné sequely. Místy mi přišlo, že je kniha úplně o ničem, jindy jsem byla přesvědčená, že je o všem. Některé věci mě štvaly, jiné se mi líbily. Mám prostě velmi rozporuplné hodnocení. :o)

14. července


Zachraňte StevaZachraňte StevaJenni Hendriks

2022/25
Na knihu jsem narazila náhodou, když jsem hledala recenze na něco úplně jiného. Upřímně řečeno měla mizerné hodnocení a příběh mě zaujal tak napůl, ale nějak se stalo, že se mi i tak ocitla na seznamu k přečtení. :) Neměla jsem moc očekávání, protože spousta recenzí byla detailní ohledně toho, co lidi štvalo, ale asi právě díky tomu se mi ve finále docela líbila.
Řeknu to takhle: nebylo to žádné veledílo. Protesty na záchranu pralesů a žraloků mi nejsou úplně blízké, takže mi trochu chyběla vazba na hlavního hrdinu. Cam byl všechno tohle - protesty, vegetariánství, feminismus... Na ničem z toho samozřejmě není špatného, ba naopak, ale u náctiletého kluka mi to přišlo podané až trochu na sílu. Hodně dlouho si o sobě myslel, jak je ten skvělý a úžasný 'nice guy', který rád nezjištně pomůže atd, ale kniha je v podstatě o tom, jak se snaží sbalit zadanou holku, takže si asi sami dokážete udělat obrázek.
Špatně jsem taky zvládala to množství trapných scén - hlavně Camových úkolů. Sice jsem je spíš tak prolítla, abych mě ten cringe nezabil, ale kupodivu se tady promítla Camova lepší stránka - že se vším prokousal, nedělal z toho zpětně drama (když už ho tolik bylo na místě) a pořád pokračoval dál.
Nakonec to ale ubíhalo rychle a četlo se to dobře. Nikdy jsem nečetla nějaké další cancer lovestory typu Hvězdy nám nepřály, a tady je to věřím bráno o něco odlehčeněji, což mi vyhovovalo. Linka Steva byla vážnější stránka knihy, takže z toho nevznikla úplná fraška, ale zároveň to neznělo nějak hrozně tragicky. Víceméně tedy oddechové čtení.
+SPOILER: Co se mi ale hlavně líbilo, byl konec. To, že v závěru vlastně nevznikl žádný romantický vztah považuju za moudré rozhodnutí, které tomu vlastně dalo i určitou uvěřitelnost. Přátelství postavy potřebovaly v téhle fázi mnohem víc, a i mně jako čtenářovi to takhle víc vyhovovalo.

14. července


Nástup mýtu aneb Prima dárek pro AahzeNástup mýtu aneb Prima dárek pro AahzeRobert Asprin

2022/24
Další díl, další cool poračování. Řekla bych, že dosavadní knihy jsou poměrně vyrovnané a všechny mě bavily. Každá má navíc svůj originání příběh. A tenhle vůbec nebyl špatný.

12. července


Poslední život prince AlastoraPoslední život prince AlastoraAlexandra Bracken

2022/23
A víte co? Za mě to bylo skvělé. Nejsem cílová skupina, ale to téma a postavy mě rozhodně chytlo. Je to krásný příběh plný věcí, co mě baví. Rozhodně doporučuji.

03. července


Strašlivý příběh Prospera ReddingaStrašlivý příběh Prospera ReddingaAlexandra Bracken

2022/22
Málokdy se mi stane, že bych nějakou knížku objevila takhle náhodně a v ten samý den ji dočetla. To samo o sobě značí, že to mělo něco do sebe. :)
Jako jo, je to middle-grade a já už pár let nejsem cílovka. Ale hrdinové byli na svůj věk vyspělí (necelých 13, ale už jsem četla knížky o 17 letých, kteří se chovali mnohem hůř) a tím, že je to o mladších, úplně odpadá takové to vztahové drama typické pro YA (které může být dobře zpracované, edukativní, zábavné... ale dost často prostě není), což mi vyhovovalo, a místo toho jsme se mohli věnovat ději.
Navíc i když téma démonů bylo zpracované tak, aby ho přelouskal mladší čtenář (na odlehčenější notu, Alastor měl světlejší chvíle, ale někdy byly zase hodně zajímavé momenty, když se snažil otřást Prosperovou vírou v jiné), tak se ve psaní jedné z mých postav věnuju něčemu podobnému, a tak to byla milá motivace/inspirace.
Četla jsem anglicky, protože k českému vydání jsem se tak honem nedostala, ale jak tak čtu anotaci, říkám si, že to byla výhra. Dívat se na slovo Fiend přeložené jako Psanec bych dlouho nevydržela... Těším se, že si někdy přečtu druhý díl!

23. června


Tábor smůlyTábor smůlyJaroslav Foglar

2022/21
Je to soubor takových útržků, zážitků a historek z různých období. Spousta z nich je vtipná/nostalgická (hlavně příběhy z táborů), jiné mě zase tolik nezaujaly (třeba to Švýcarsko). Je fakt, že jsem to měla čekat, ale chyběl mi tam nějaký příběh a pár stabilních hlavních hrdinů. Foglarovek mám doma spoustu, tak jsem si říkala, že jako kratičkou knížku do čtenářské výzvy nějakou vyberu, a tahle vyhrála.

22. června


Přístav nebezpečíPřístav nebezpečíIan Livingstone

2022/20
Můj první gamebook (kde byly celý můj život?). Líbilo se mi, že je to takové RPG na papíře, které si můžu zahrát na dovolené nebo prostě doma. Ale na rozdíl od RPG hraných skupinou lidí je tady omezené možností možností (což dává smysl, protože jinak by kniha byla nekonečná, ale když mám nápad, jak situaci elegantně vyřešit, jenom není v nabídce, tak je to na nic). Nemůžu porovnat s jinými díly žánru, ale přišlo mi, že tady bylo hrozně moc situací, které vyžadovaly štěstí a správnou volbu (hodně situací, které najednou bez varování měly ukončit dobrodružství), takže kolem poloviny jsem se přestala vracet, a prostě jela po správných možnostech... Líbilo se mi ale házení kostkama (i ty kostky vytištěné v knize) a vibe té knihy. Je to zase něco úplně jiného. :D

21. června


Muffin a čajMuffin a čajT. Addair (pseudonym)

2022/18
Můj úsudek bude značně ovlivněný tím, že jsem knihu přečetla už několikrát. Zase si teď ale všímám více detailů. Poprvé se ke mě kniha dostala pár měsíců po svém vydání, čili nějaké 4 roky zpátky, a tehdy jsem si ji zamilovala. Je to milé čtení, zpracovává vtipná i vážná témata, a podle mého názoru dobře. V něčem mám blízko k oběma hlavním hrdinům, a Kittova maminka u mě pořád vede jako skvělá vedlejší postava. Teď, když to čtu jako starší, mi sice některé části přijdou víc přitažené za vlasy než tehdy, ale příběh mě dostal do tak příjemné a nostalgické nálady, že si nebudu ani stěžovat. Třešničkou na dortu je pro mě epilog, na který mají čtenáři dost rozporuplné názory. Takovéhle konce na knihách miluju, a autorovi tleskám. 5*
(2022/19 Cool for the summer - Dahlia Adler, připadalo mi, jako bych poslouchala příběh, co se stal někomu z mých známých, bylo to uvěřitelné (v rámci možností). Ale upřímně, moc mě to nechytlo. Postavy byly zajímavější, než bych čekala, ale nebylo to tak relaxační, jak bych chtěla. Brzo na ni asi zapomenu... 3*)

03. června


Zrození mýtu aneb Další pěkná šlamastykaZrození mýtu aneb Další pěkná šlamastykaRobert Asprin

2022/17
Pokračujeme tam, kde nás zanechal první díl, a tentokrát s ještě větší dávkou šíleností. Je to příjemná odpočinková braková fantasy, čili jeden z mých nejoblíbenějších žánrů.
Můžu se směle podepsat pod předchozí komentáře - očekávejte milé, nenáročné čtení, a nebudete zklamáni.

03. června


Další prima mýtusDalší prima mýtusRobert Asprin

2022/16
Dlouho dlouho jsem čekala, než se zase pustím do nějaké brakové fantasy (v dobrém slova smyslu), a konečně se mi to povedlo. Je to jednoduché, zábavné, oddechové. Velmi podobná mi přijde série Ebenezum (Craig Shaw Gardner), o čaroději s alergií na magii, která má učně, a musí se prokousat různými šílenými situacemi. Ebenezum mě asi bavil o kousek víc, ale tohle je taky fajn.

03. června


Bílá nemocBílá nemocKarel Čapek

2022/15
Předposlední kniha, co mi chyběla k maturitě. RUR mě bavilo o něco víc, ale já Čapka obecně moc nemusím. Je mi jasné, že to byl cíl, ale jsem v tomhle jednoduchá a prostě nemám ráda špatné konce (ani konce alarmující proti válkám a zmanipulovaným davům). Postavy nesympatické, doba smutná.

03. června


Bouřková frontaBouřková frontaJim Butcher

2022/14
Už dlouho jsem se do Dresden files chtěla pustit, a nakonec mě k tomu přiměla až potřeba dát si někdy o svaťáku pauzu. :D Takže jsem přeposlouchala audioknihu, a vůbec to nebylo špatné. Harry je pro mě příjemný hrdina, i vedlejší postavy mě chytly. Je to sice takové docela jednoduché čtení (poslouchání), ale přesně to jsem chtěla. Doufám, že k dalším dílům se nedostanu zase za dva roky...

03. června


PrvákPrvákDouglas Rees

2022/13
Kupodivu jsem jako první přečetla Druhák, a to spíš náhodou, ale líbil se mi. Prvák se mi jen tak sehnat nepodařilo, ale e-knihy v angličtině to jistí. ;) Z druhého dílu jsem prakticky veděla většinu toho, o čem byl Prvák, ale vlastně mi to ani nevadilo. Oba díly jsou docela příjemná oddechovka na odpoledne, člověk se u toho tak uklidní. Postavy fajn, příběh taky, co víc si můžeme přát... Jen škoda že nejsou víc než dva díly.

26. března


DruhákDruhákDouglas Rees

2022/12
Storytime: Kolem téhle knížky jsem v našem místním antikvariátu chodila snad několik let a vždycky jsem si řekla, že to bude nějaká příšerná YA kvality na stupnici od 1 do 10 tak -6. Well, well, well... Nakonec jsem samozřejmě neodolala, a bylo to dobře investovaných 20 Kč. ;)
Je to totálně oddechová literatura, do které jsem šla více méně bez očekávání, ale bylo to příjemné. Příběh jasný s jednoduchou linkou, zajímavá témata (i když 'upírská střední' sama o sobě křičí tuctovost), a i docela příjemné postavy.
Jako objektivně to není 5*, ale zpříjemnila jsem si odpoledne, takže za mě fajn.

26. března


Děti BezejmennýchDěti BezejmennýchBrandon Sanderson

2022/11
Upřímně nevím, co mě na téhle novelce tolik chytlo. Objektivně asi nemá na 5*, ale zastihla mě v dobrém rozmaru a celý se mi to vlastně líbilo. :)
MtG znám vlastně jenom podle jména a tak netuším, jestli ten příběh zapadá do něčeho většího a podobně. Ale má to dobrý námět, skvělé postavy (Davriel a slečna Highwaterová jsou absolutně geniální) a pěkně vybudovanou - tak správně tajmenou, trochu creepy - atmosféru. Seděla mi i délka, je to taková jednohubka.
Jediné co mě zajímá, je, kdo to "přeložil" a kdo tomu (ne)dělal korektury. Někdy jsou věty divně kostrbaté a tolik chyb v textu jsem dlouho neviděla. Kdyby to někdo hodil do Wordu a opravil, aby to tolik nebilo do očí, byla by to záslužná činnost.

04. března


1 ...