Red-haired komentáře u knih

Nemůžu říct, že bych nebyla dopředu varována, ale po všech těch protichůdných názorech jsem stejně byla zvědavá. Přece jen mě třeba taková Papírová princezna dost bavila i přesto, že tam s většinou věcí morálně nesouhlasím, a tohle se tomu ze začátku dost podobalo, ale bylo hůř.
Abych zmínila pozitiva, kniha je dost čtivá a na začátku mě bavily i ty tajnosti, v jejichž duchu se děj odehrává, ale to by tam muselo být i nějaké rozuzlení, a to jsem ani na úplném konci nedostala.
Ta absurdita v knize je do určité míry i vtipná, což může být dalším důvodem, proč mě čtení bavilo.
Co mi už zábavné nepřipadá je brutalita – hlavní hrdinka už je ke konci samá modřina, odřenina, když při sexu neteče krev tak to asi není ono… O nulové sebeúctě ani nemluvě - přepadne ji banda kluků, trochu ji přitom potluče, ale jakmile se ji někdo z nich dotkne, už je strašně nadržená a roztahuje nohy.
Aby toho nebylo málo, nakonec nedostaneme ani vysvětlení toho, jakou hru ten náš Elitní klub králů hraje, a nehodlám číst další díly, abych se to dozvěděla.
K mému překvapení pro mě nejsou zavrženíhodné úplně všechny postavy, Nata jsem si docela oblíbila.

19.07.2020

Kniha nádherná obálkou i obsahem.❤
Je to knížka, která vás vtáhne od samého začátku a až do konce zůstanete napnutí tak, že bude těžké knihu odkládat, aspoň pro mě bylo. Smutné na tom je, že kniha obsahuje mapku, která ukazuje cestu, kterou se Lina ubírá a já během čtení i tak marně doufala, že se zrovna TAM nedostane.
Líbí se mi, jak příběh popisuje nejen zvěrstva, která si lidé dokážou napáchat a lidské utrpení, ale také to, jak i v těch nejhorších situacích lidé dokážou najít střípky naděje, radosti, lásky a důvod bojovat dál.

9 19.07.2020

Čekala jsem od toho opravdu něco jiného, i když v důsledku to není podstatné, pokud se kniha líbí. Co se mých pocitů týče, nemám v tom moc jasno, protože mě kniha sice rozhodně nenudila, ale mám k příběhu pár zásadních výtek.
Pozitiva:
- Propracovaná osobnost hlavních postav včetně příčin jednání .
- Vtipné dialogy a interakce mezi Francescou a Wolfem
- Čtivost
- Vyzdvihnu i hezkou obálku, protože konečně něco od L.J. Shen bez polonahých chlapů.

Negativa
- Celá zápletka s mafii na mě působila až moc nereálně (a přitom v tomhle nejsem nijak vybíravá, ve Vendetě nebo Nebezpečné lásce se mi zápletka s mafii zamlouvala, tady to nějak nefungovalo)
- Občas jsem měla pocit, že čtu knihu z jiného století a ne ze současnosti.
- (pro mě) To nejhorší klišé ze všech použité pro rozuzlení děje.
- Grafické zpracování uvnitř knihy fakt nee.

Celkově bych knihu hodnotila na lepších 3,5*. .
Mně se to vlastně i líbilo, byla jsem během čtení napjatá, co bude dál (pokud nepočítáme to závěrečné klišé) a knihu se mi nechtělo vůbec odkládat, ale po dočtení nejsem úplně spokojená.

6 20.05.2020

Na začátku to byla taková naivní, ale pěkná verze Popelky pro dospělé a moc mě bavilo seznámení Emmy a Bentleyho. V začátcích jsem si říkala, že je to prostě tak hezké, že mi ta naivita ani nebude vadit a nechám si s knížkou zpříjemnit den, jenže to u toho bohužel nezůstalo...
Velikou část příběhu se nic moc nedělo a začala jsem se příšerně nudit. Koncept „on je tak bohatý a chce ji dát vše, ona je tak chudá, ale nechce jeho peníze“ mi cuchal nervy, protože číst o tom 50x za sebou jen v různých situacích a vidět všechno sluníčkově, toho mě prosím ušetřete.
Závěrečná zápletka je skoro tak průhledná jako hlavní, „velice tajný“ padouch, o kterém se musíte dovtípit už od začátku.
A ten koncept - spárujeme tři nejlepší kamarády se třemi nejlepšími kamarádkami? Fuuuu takže… Chápu, proč na tom chce autorka postavit sérii, sama mám koncept sérií, ve kterých jednotlivé díly spojují známé postavy, moc ráda (teď mě napadá třeba Dublin street, kde to fungovalo parádně). Ještě nikdy jsem se ale nesetkala s tím, že by si autorka nedala vůbec žádnou práci s originálním propojením/seznámením postav, a jen je tak bezostyšně hodila do děje jako dvojice ke spárování.

Celkově na mě kniha působila velice plytce a jednoduše. Kladně hodnotím začátek, kdy byli hlavní hrdinové zábavní a bylo to takové to milé čtení, které občas každý potřebuje, zbytek byl však velikým zklamáním. Navíc jsem místy měla pocit, že čtu nějaký amatérský překlad, tady však nevím, zda je to styl psaní autorky nebo opravdu špatný překlad.

4 15.05.2020

Předem upozorňuji – tuto knihu jsem si naprosto zamilovala, nedokážu na ni najít jedinou chybu a nejspíš ji budu nutit všem, které by mohla zajímat!

Příběh o bývalé zpěvačce úspěšné kapely, která aby se vyhnula své minulosti, protlouká se ulicemi Glasgow, kde si na jídlo vydělává zpěvem, dokud na ni nenarazí manažer hudebního vydavatelství, který ji donutí ke změně.

Trošku jsem se obávala, že bude otázka bezdomovectví poněkud přitažená za vlasy a nebudu autorce příběh moc věřit, ale byla jsem už od začátku mile překvapená. Skylar je neskutečně sympatická a průbojná hlavní hrdinka, se kterou jsem napjatě prožívala nástrahy života na ulici, smála se jejím slovním přestřelkám s O’Deaem (jindy Killianem :D) a někdy opravdu dost nahlas, stresovala při jejím střetu s minulostí, měla zlomené srdce, užila jsem si opravdu úplně vše a miluju každou jednu kapitolu.❤

Pokud máte rádi příběhy o lásce obohacené i hlubšími tématy, u kterých se pobavíte, rozesmutníte i zamilujete zároveň, určitě po Strunách lásky sáhněte. I erotické pasáže zde byly dokonalé (ano, i to se dá pokazit a setkávám se s tím až moc často) a je jich zde tak akorát.

3 08.05.2020

U knih tohoto typu je pro mě důležité se dobře pobavit a oblíbit si hlavní hrdiny, což se v tomto případě určitě povedlo. Charlotte je povahou chodící sluníčko, takže je vtipné sledovat, jak se snaží rozzářit zapšklého Reeda, který tomu časem přece musí podlehnout.
Autorky nezklamaly ani ve stylu psaní, kniha má svižné tempo a nemáte moc šanci se nudit, až na konec, který byl podle mě trochu slabší a za mě se ke konci vyskytla jedna tak absurdní situace, že mi docela zkazila dojem. :D
Aaa málem bych zapomněla - reedova babička byla top!

6 01.05.2020

Holubice a had je hlavně neskutečně čtivá čarodějnická fantasy pro všechny, kteří mají rádi nespoutané drzé hlavní hrdinky, které knize dodávají ten správný náboj.❤
Na jedné straně tu máme správně divokou čarodějnici Louise, na druhou stranu upjatého puritána a lovce čarodějnic Reida, a když má toto duo spolu vycházet ve společném manželství, které je nešťastnou náhodou potkalo, je o zábavu postaráno.
Nedá mi to jinak a na tuto knihu budu pět ódy, protože nejen, že nám nabízí skvělé hlavní postavy a píseň o prsaté Lidce :D, ale také vedlejší postavy, které jsem si zamilovala. Takový Ansel, to je prostě zlatíčko❤ a sledovat, jak i jeho nutí Lou se červenat, bylo snad ještě vtipnější než u Reida.

Co se týče příběhu a samotného tématu, i tohle jsem uvítala. Většinou v knihách vídáme ty dobré čarodějky, které jsou jen nepochopené, tady jsme ale viděli i jejich velice krutou stránku, ze které mrazí. Trošku zklamaná jsem asi z finální scény, která pro mě byla taková dost chaotická a zrychlená, ale nakonec mě kniha stejně přesvědčila.

2 26.04.2020

Já ty knížky Mony Kasten prostě zbožňuju čím dál víc.❤
Z prvního dílu této série jsem až tak nadšená nebyla, ale byla to pěkná oddechovka na jedno přečtení. Knihu Věřit znovu jsem si už zamilovala a rozplývala se nad ní v recenzi. Nemyslela jsem si, že pro mě další díl může být stejně dobrý, protože Sawyer nevypadala na hrdinku, které bych mohla fandit, Isaac už teda vůbec, ale opak je pravdou.
Postava Sawyer mi neskutečně sedla, dokonce mě hned ze začátku několikrát rozesmála a s Isaacem byli prostě tak zlatí, že jsem se při čtení zase rozplývala jako malá holka.
Pokud už jste některou z knih Mony Kasten četli, tak přibližně znáte koncept, na kterém bude příběh vystavěn. Mně osobně tento koncept vyhovuje a hlavní změnou jsou vždy noví hrdinové, kterým fandíte, aby si dali život dohromady a hlavně aby se dali SPOLU dohromady.
Opět tedy nečekejte víc než pěkný romantický příběh zahrnující trable z minulosti, se kterými se hrdinové musí popasovat, spoustu zábavných příhod a dávku erotiky.
Za mě perfektní odpočinkové čtení, do kterého se vždy až moc snadno začtu a nejsem schopná knihu odložit.

4 26.04.2020

Kniha se může mnoha lidem určitě líbit, má zajímavé téma, propracovanou historii daného světa a originální magii, jen mně osobně tam chyběly aspekty, které v knihách potřebuji. Prvních 100 stránek jsem se opravdu nudila a do čtení se nutila, poté se příběh pěkně rozjel, ale chyběla mi v něm propracovanost postav. Hlavní hrdinka byla jednou geniální a jindy opravdu hloupá a strašně se divila, jaké její činy mají důsledky... Nakonec mi na hrdinech vůbec nesešlo a to při čtení není úplně dobré.
Celkově hodnotím jako průměr, protože jsem se aspoň uprostřed knihy dobře bavila, ale do dalších dílů se nemám v plánu pouštět.

26.04.2020

To nejlepší v nás byl pro mě sice čtivý příběh a v mnohém mě překvapil, ale nemůžu jej zařadit k oblíbencům.
Colleen do svých příběhů vždy zahrne jedno těžší téma, se kterým se musí hrdinové popasovat. Tentokrát jsem dopředu ani nevěděla, jaké téma to bude, takže mě samotnou překvapilo, že právě s tímto se budou hrdinové potýkat a dost mě to rozesmutnilo, jak už to u Colleen bývá.
Důvod, proč knize nefandím tolik jako jiným, je ten, že nám autorka vykresluje Quinn a Grahama jako spřízněné duše, které k sobě už od začátku pasují a dokládá nám to i střípky z minulosti, jenže tyto dvě spřízněné duše jsou schopné spolu několik let vůbec nekomunikovat o tom, co je ve vztahu trápí. Neberte mě špatně, mám určitě pochopení pro Quinn i pro její obavy, ale přece jen v dlouholetém vztahu spolu dva lidé musí být schopní aspoň občas otevřeně promluvit o svých problémech, obzvlášť pokud se partneři milují a rozumí si tak moc, jak se nám to autorka snaží předhodit. Mlčeli však oba a přitom věděli, že tím toho druhého trápí ještě víc. .
Graham je v knize vykreslen jako učiněný světec, a to i když udělá velký přešlap, je autorka schopná ho ospravedlnit a udělat ještě víc ušlechtilým – pro mě to bohužel nefungovalo, ale chápu, že někoho Graham nadchne.
Moc se mi líbil nápad s krabičkou a u některých slov Grahama jsem i já roztávala, Colleen to se slovíčky prostě umí. ♥

8 26.04.2020

Kasie West píše opravdu krásně čtivě, kniha je nádherně odpočinková, milá a zábavná. Hlavní postava Lily je moc sympatická, takže není těžké se s ní ztotožnit a její chaotická rodina je dalším prvkem, díky kterému jsem si ji oblíbila ještě víc.

Dopisování s neznámou spřízněnou duší mi hodně připomnělo Dopisy ztraceným, což je jedině dobře, protože to je také úžasná kniha. Celá romantická linka od nenávisti k lásce byla hodně zábavná a tyhle hate/love vztahy mě v knihách snad nikdy neomrzí. Ach ano, a Cade byl samozřejmě také skvělý! :D

Vzhledem k tomu, že jsem knížku sloupla jako malinu a neustále mi vyvolávala na tváři úsměv, ji můžu všem doporučit

7 02.04.2020

Po přečtení anotace k Rovnici lásky jsem se čtení nemohla dočkat. Byla jsem zvědavá na psychologickou linku hlavní hrdinky a těšila jsem se také na klasickou klišoidní lovestory i dávku erotiky. Jelikož jsem dostala přesně to, co jsem chtěla, nemůžu si stěžovat.

Příběh je dost naivní a plný klišé, ale je velmi čtivý, postavy jsou sympatické a určitě vám kniha zpříjemní den, takže jako oddechovka kniha svůj účel splnila.
Co se týče aspergera a prožívání fyzického kontaktu jak to bylo popsáno v knize – jsem stále na vážkách. V průběhu čtení jsem to popravdě nebrala moc vážně vzhledem k tomu, co o autismu vím, a spíš jsem si užívala příběh, ale během doslovu, kde autorka sděluje, že píše i ze své zkušenosti, mě to trošku nalomilo. Každopádně zatím nejsem rozhodnutá, zda to může být reálné nebo to brát jako scifi.

2 02.04.2020

Bez rozloučení je kniha, která mi dala dost zabrat, a dokonce jsem ji v určité chvíli chtěla odložit nedočtenou, ale když už jsem se s ní tolik natrápila, přinutila jsem se ji dokončit. .
Kniha je rozdělená na tři části, přičemž první část bych charakterizovala jako DEPRESIVNÍ, druhou část jako SEBEMRSKAČSKOU a třetí část jako JEDINOU, KTERÁ STOJÍ ZA TO – tady jsem konečně poznala styl autorky, kvůli kterému jsem knihu pořizovala a díky kterému jsem si tak oblíbila její předchozí knihy.

Největší problém jsem během čtení měla s hlavní hrdinkou Norou, která pro mě byla od začátku nudná, a na rozdíl od jiných hrdinek Samanthy Youngové slabá, bojácná, zaseknutá – prostě vše, co nesnáším. Naštěstí se Nora v příběhu vyvíjí, pro mě však bohužel příliš pomalu a teprve po cca 300 stránkách čtení, kdy přichází třetí část, jsem ji dokázala snášet.

Od čtení nikoho neodrazuji, kniha si své čtenáře určitě najde, mě však první dvě třetiny plné deprese a sebeobviňování dost unavovaly a není to to, co v knihách vyhledávám. Plus – musím vytknout ještě další maličkost – ten rádoby skotský přízvuk v překladu zní naprosto příšerně!

02.04.2020

Příběh je čtivý, psaný nenáročnou a zábavnou formou, vůbec jsem se nenudila a musela jsem se pokaždé nutit, abych knihu odložila. Líbila se mi romantická zápletka mezi hlavními hrdiny, boj za ženská práva, zamyšlení nad rodinnými vztahy a naprosto boží prostředí knihovny (no kdo by nebral takovou práci!) :D

Jsem opravdu nadšená a doporučuji – úsměv na tváři během čtení zaručen. (Já se culila jak blázen :))

9 02.04.2020

Prokletý rok je opravdu tak skvělý, jak o něm všichni básní a jsem moc ráda, že to nebyl jen přemrštěný hype, i když po tom závěru jsem zůstala ještě dlouho zmatená. Určitě od toho ale nečekejte akční nebo odpočinkovou YA knihu, já byla při čtení dost rozčílená, zdeptaná, zapálená, ale určitě ne v klidu. Nejvíc mě štvalo, jak ve společnosti, které vládnou muži, si ženy místo aby držely spolu, raději podkopávají nohy. Štvala mě jejich závist, touha zalíbit se těm, kteří je popravují, chybějící solidarita… a nakonec přece jen vše není, jak se zdá a ty malé jiskřičky naděje mi udělaly neskutečnou radost a nejspíš bych je měla hledat i v reálném životě.

Na knize se mi líbila jak romantická linka, tak psychologická linka i brutální akční scény. Byla to veliká jízda s ne moc uzavřeným koncem, proto jsem po dočtení zůstala v šoku, měla spoustu otázek a podnětů k přemýšlení.

5 02.04.2020

Neandrtálka hledá člověka je kniha, kterou bych doporučila každému, kdo se chce odreagovat, náramně pobavit, zpříjemnit si den, nabízí prostě vše, co v takových romanťárnách hledáme. O to těžší je pro mě hodnotit druhý díl jako průměrnou a za mě docela zbytečnou knihu, protože se tam opravdu nic zásadního nestane.

Kniha je sice stále čtivá, Janie baví svým stylem přemýšlení, analýzou každé maličkosti a náhodnými tématy, s Quinnem si jedou svou zvláštní romantickou linku, to mi ale pro plnohodnotný příběh prostě nestačí. O čem bylo tedy pokračování? Byli jsme akorát svědky plánování svatby a svatby samotné a snad jediná změna nastala při rozuzlení některých rodinných vztahů, ale jinak je to jedna výplňková část za druhou...

Abych nebyla tak přísná, místy jsem se opravdu zasmála, scéna ve Vegas byla poklad ❤ a tu si snad z celé knihy jako jedinou zapamatuji.

1 02.04.2020

!!! SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje !!!


Útlá knížečka, ve které se toho skrývá nečekaně hodně. Rodinné drama, které sledujeme z perspektivy matky a jedné ze dvou dcer. Matka je prostá žena, která chce mít v životě všechno jasně nalajnováno, v domácnosti mít pořádek a hlavně před svým okolím působit co nejlepším dojmem, a to samé také očekává od svých dětí a manžela. Otec je flegmatik, který nic neřeší, dokud ho k tomu manželka (většinou křikem) nevyprovokuje. Starší dcera Katuška jede ve stejných kolejích jako její matka, a to se matce samozřejmě zamlouvá. KATUŠKA uklízí, je pečlivá, vše splní do posledního puntíku, přesně a hned, neodmlouvá… ne jako BARUNA (ano, už od začátku si můžeme všimnout, že matka své děti oslovuje „malinko“ rozdílně). Baruna, ta si jen čmárá ty svoje patlanice, nikdy nic neuklidí pořádně, vždy matku něčím naštve.

V příběhu sledujeme dění v rodině, přičemž se Barča potýká s nástrahami dospívání, nepochopením ze strany matky a nedostatkem podpory jakéhokoli člena rodiny, přitom se stále snaží dostát očekávání matky a pochopit, co dělá špatně. Matka ve všem, co Barča dělá, vidí jen vzpouru a rovnou dceru trestá a snaží se ji „srovnat do latě“.

Nebudu vám lhát, není to žádné příjemné čtení a naopak vás slušně zdeptá, ale jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Navíc – když už se do ní pustíte, nedá se odložit. Bohužel jsem si znovu uvědomila, v jak bezvýchodné situaci můžou děti a dospívající být, jak může domov působit jako past i přesto, jak moc se snažíte, a jak můžou být někteří rodiče svou osobou tak zaslepení, že se své děti ani nesnaží pochopit. Proto bych knížku doporučila každému, protože většina z nás tím rodičem jednou bude a naše děti nemusí být dle našich představ, to ale neznamená, že jsou špatné.

10 02.04.2020

Na mě tam bylo až moc povrchnosti, nablýskaného pozlátka, zdlouhavých popisů šatů, výzdoby, místností... všechno je prostě neuvěřitelně krásné, všichni jsou tak milí a OPĚT krásní... že bych se o postavách dozvěděla ale něco hlubšího, to nehrozí. Hrdinka vlastně tráví celé léto s lidmi, o kterých neví nic než to, co je patrné na první pohled, a ani ji to moc netrápí, protože žije přece v pohádce, kde šampaňské, koktejly, whiskey tečou proudem a vše kolem ní je nádherné. Romantická linka je pěkná, bavila mě i rodina hlavní hrdinky, tam jsou ty postavy mnohem zajímavější, jen nemají nejnovější šaty a šperky, takže pro Lou docela nuda.
Nechci být až tak kritická, ze začátku se mi kniha četla dobře, i závěr se mi líbil, ale dlouhé popisy scén nakupování, střídání klubů, a interakcí mezi lidmi v dost povrchním přátelství, nejsou nic pro mě, takže jsem se značnou část knihy vůbec nebavila a spíš rozčilovala nad tím, nad čím se hlavní hrdinka blahem rozplývala...

22.02.2020

Za mě lepší než jednička nejspíš díky tomu, že mi Spencer a Dawn byli mnohem milejší než Allie a Kaden. Skvělé odpočinkové čtení! :)

4 23.01.2020

Pro mě teda docela zklamání, na knihu jsem se moc těšila a když jsem se konečně mohla pustit do čtení, tři měsíce jsem se s ní trápila a neustále znovu odkládala. Abych nebyla jen kritická, protože se zde našly i světlé stránky, Nikolaj se Zojou mě bavili, dokonce i kapitoly Isaaka, ale i přesto, že kniha měla ke konci pěkný spád, příběh začal vyvracet vše, co se stalo v předchozích dílech a to za mě dost málo uvěřitelným způsobem. To bych ještě dokázala skousnout a čtení si užít, nebýt neskutečně nudných kapitol Niny, které autorka bohužel za celou dobu nepropojila s linkou Nikolaje a Zoji, takže za mě Nina nudila úplně zbytečně...
Celkově tedy hodnotím průměrně a jsem zvědavá, jestli to druhý díl zachrání, nebo úplně potopí.

05.01.2020