PPardinio komentáře u knih

(SPOILER) Knížka se mi hodnotí velice těžce. Grafické zpracování bylo super. Každá navštívená země byla doplněná o kvalitní a pěkné fotky. Tím to pro mě ale skoro končí. První polovina knížky není vůbec můj šálek čaje. Negativita střídala negativitu. Neužíval jsem si to. Chápu, že měla Dominika fakt smůlu (krádež, nemoci, poruchy motorky), ale co ty pěkné věci z cesty? Kam zmizela krásná příroda, zajímavosti z cesty, život na vesnicích a městech? O tom se nedozvíme skoro nic. Vše se bohužel točí kolem strachu z lidí, strachu z okolí, strachu z měst, strachu z technického omezení motorky, nekončících oprav a nemocí. Když autorka popisuje obyvatele, tak většinou hlavně celníky a úředníky. Když se ve vyprávění objevují lidé, tak jsou často negativně popsáni, protože reagují v daný moment jinak, než by si ona z pohledu Evropanky zrovna přála. Vše na mě působí děsně sebestředně. Škoda, že autorka věnuje dokonce více prostoru ve vyprávění zážitkům ze supermarketu než krásám daných zemí. Poslední třetina knížky, i-když dost osekaná, má už mnohem lepší spád. Dominiky fanoušek ze mě nebude, ale v jejích cestovatelských výpravách jí fandím. Většina lidí o podobných věcech jen sní. Od knížky jsem očekával však něco jiného. Tento styl popisování a negativity z 10 měsíční cesty se spíše hodí na blog či fb.

9 22.01.2022

Maják na konci světa je krátký příběh z méně známého koutu Jižní Ameriky. Oceňuji, že autor vypráví události z pohledu strážců majáku a zároveň z pohledu pirátů. Zábavnosti knížky to určitě dost pomohlo. Bohužel se autor nevyvaroval velkému množství dějových náhod, které příběh značně ovlivňují očekávaným směrem. Jelikož je knížka zaměřená i na dětské čtenáře, tak to lze pochopit.

6 19.01.2022

Podobných cestopisů se poslední léta vydává více a více. Nevadí mi to, tento druh literatury mám opravdu velice rád a přečetl jsem jich tak už celkem hodně. Putování J.Rendla po Jižní Americe znělo zajímavě a to mě nalákalo (i obálka není odfláknutá). Z mého pohledu jde však o průměrný cestopis, který měl čtivější pasáže a některé o poznání slabší . Ostatně to tak musel mít i autor se zážitky během cesty (viz text). Na tom není nic neobvyklého. Zpočátku se putování neomezovalo jen na alkoholové zážitky a problémy s vyprazdňováním a autor více nastínil okolí cesty, přírodu, lidi, způsob života, pocity... Bohužel např. poslední třetina putování po Peru sklouzla až příliš k popisování stále se opakujících alkoholových zážitků (V reálu pro J.R. určitě super, ale čtenářsky to začne být trochu nudné). No a zde se dostávám pomalu k mému rozčarování. Současné cestopisy nejsou nejlevnější literaturou a mrzí mě, že se vydavatelství rozhodlo rozdělit putování za účelem zisku do dvou knih (název této knížky tak značně klame). Knížka je graficky pěkná, ale až moc stránek je prázdných (malinký obrázek rozcestníku neberu jako adekvátní výplň). Kdyby došlo k ubrání nezajímavých pasáží a dalších výplní, ke zmenšení písma a odstranění bílých listů, vešlo by se celé putování J.Rendla při přidání 100 stran do jedné knihy, název by odpovídal ději, ubylo by hluchých míst a já bych šel s hodnocením o hvězdičku výše. Podobným dobrodruhům, ať mají vyjadřování jakékoliv, prostě fandím.

5 10.01.2022

Kniha se mi líbila, některé rozhovory mě zaujaly více a jiné méně. K určitým umělcům mám negativní vztah a jejich tvorbu nevyhledávám, ale o to více mě jejich vzpomínky občas zaujaly. Uvítal bych ale i rozhovory mimo hereckou (pěveckou, reportérskou) skupinu známých osobností k ucelenějšímu přehledu nálady ve společnosti. Zajímalo by mě, jak dané dny prožívali dnes známí doktoři, vědci, spisovatelé či učitelé. Ocenil bych pohled někoho z "druhé strany", protože to takto vypadá, že na Národní třídě a Václaváku byla skoro celá umělecká scéna a že všichni chtěli změnu režimu (Chápu ale, že tyto osobnosti rozhovor asi k danému tématu moc ochotní dávat nebudou :-) ) Až na pár případů nechtějí zde tázané osobnosti jmenovat nikoho, kdo stál proti, kdo donášel, kdo se stávkou nesouhlasil...To mě osobně mrzí. Takto to beru tak, že jim určité osobnosti ublížili, ale co kdyby jim od těch žijících něco ještě káplo? Herecký, divadelní rybníček přeci není až tak veliký. Děkuji tak alespoň za rozhovor s Veronikou Žilkovou, jejíž fanoušek nejsem ani náhodou, ale oceňuji její pohled na věc, kdy se nebojí poukázat na známé osobnosti, které aktivně a ve své době veřejně podporovali vládnoucí stranu. Neberu to jako praní špinavého prádla na veřejnosti. Beru to jako informativní údaje k danému tématu a době, kdy se schylovalo k Sametové revoluci.
Z těchto důvodů dávám 3*.

1 07.01.2022

Od A.Christie jsem četl mnoho lepších detektivek. MRTVÁ V KNIHOVNĚ je velmi průměrná jednohubka. Příběhově jsem se ale určitě nenudil. Některé názory na tanečnice, společnice a herce působí v dnešní době spíše úsměvně, ale to je dáno dobou vzniku knížky. Slečna Marplová zde bohužel nijak neexceluje a objevuje se sporadicky. Několik málo indicií jí však stačí, aby měla o vrahovi jasno. Škoda, její detektivní práce mohla být malinko více popsána a měla mít určitě více prostoru. Vyšetřování se točí bohužel spíše kolem ostatních detektivů (např. sir Henry, superintendent Harper, plukovník Melchett nebo inspektor Slack), a proto mi slečna Marplová ani v této knížce nepřirostla k srdci. Zůstává tak pro mě asi nejméně oblíbenou detektivní postavou od A.Christie

2 30.12.2021

Smrt staré posluhovačky nebyl špatně napsaný detektivní příběh. Nejprve nás autorka seznámila s obyvateli venkovského městečka Broadhinny, s jejich vztahy, povahou a poté se již pustila do napínání čtenářů. Příběh se pěkně propletl a já tentokrát neměl šanci se 100% určitostí poznat vraha. Bavil mě kontrast Hercula Poirota a paní Summerhayesové. To musela být panečku kuchařka a hospodyňka :-)

8 15.12.2021

A.Christie mám již poměrně načtenou, a proto se mi občas stává, že vraha odhalím velice brzo. Kočka mezi holuby naštěstí pro mě zůstala záhadnou až do posledních stránek (No, vlastně z 1/3 ne, to byla bohužel očividná odbočka od vyprávěného případu).
Samotný příběh z internátní školy mě bavil, pasáž z neexistující ropné země Ramat mohla být delší (příběhově by nic navíc nepřinesla, ale Ramat mi sednul asi nejvíce).
Oblíbil jsem si postavy detektiva Kelseyho, zahradníka Adama Goodmana a ředitelku Bulstrodovou, a proto mě nevadilo, že se Hercule Poirote dostal na scénu až na posledních 70 stránkách (vlastně jsem nevěděl, že je to příběh s HP a byl jsme tak hodně překvapený, když vzal případ do svých rukou).

6 06.12.2021

Asi nejméně zábavná knížka od J.Vernea, kterou jsem četl. Knížka je poměrně krátká a doplněná o veliké množství pěkných ilustrací, ale já jí četl nezvykle dlouhou dobu. Nemohl jsem se jednoduše do příběhu zažrat. Pasáže z měření, i-když šlo o nosné téma příběhu, bych uvítal mnohem kratší. K tomu lovecké eskapády, kdy Křovák Mokum (jinak fajn postava) a sir John Murray vystříleli snad půlku zvířat v Jižní Africe (slon, žirafa, antilopy, nosorožec, lvi, mravenečník, pavián...), příběhu v mých očích také nijak nepomohly. 2* tak dávám hlavně za zeměpisnou hodnotu, přírodu a akční část s Mokuly.

30.11.2021

Nelze hodnotit jinak než 5*. V tomto díle je tolik pravdy, až je to děsivé. Zvířecí statek (Farma zvířat) je mistrovské dílo, kde je jednoduchou a velice čtivou formou popsán zrod totalitního režimu. Vyznění 75 let starého textu je o to zarážející, že se dá velmi dobře aplikovat i na jiné (i současné) lidské epochy.
„Všechna zvířata jsou si rovna. Ale některá jsou si rovnější.“

26 14.11.2021

(SPOILER) Nemohu si pomoct, ale já prostě nevěřím tomu, že se děj knihy založený na skutečném příběhu, mohl odehrávat tak, jak se nám snažila autorka popsat. Celý příběh měl být uchopený mnohem lépe. Zde jsem postrádal paradoxně hlavně emoce (ano, v příběhu z místa, kde zemřelo přes 1 milion lidí to je neodpustitelný nedostatek). Postavy byly málo propracované a ploché. Při čtení "skutečných příběhů" z pekla, kterým Auschwitz-Birkenau bylo, nehledám Love story. Přijde mi to až nedůstojné k osudům a utrpení, které tam lidé každý den zažívali. Proč chybí propracovanější popis té surovosti, zmaru a utrpení? Možná to ocení citlivé a romantické duše, ale na daném místě umíralo každý den nepředstavitelné množství lidí. Příběh vyznívá tak, že to tam nebylo zase až tak hrozné :-( Autorka si měla nastudovat více reálií k danému tématu, měla navštívit daná místa na vlastní oči a měla se vyvarovat do očím bijícím skutečnostem.
Např. Skoro až nedotknutelná pozice tatéra.
Jak by mohli dva lidé stíhat tetovat každý den tisíce lidí? Jak by mohlo za "nehty" zůstat ženám tolik drahokamů, diamantů...Proč si jezdí ruští vojáci na konci války v Rakousku v Jeepu a jeden z nich má "typické ruské" jméno Friedrich?...

21 06.11.2021

Jako milovník cestování dávám 3*, ale jinak jde o trochu slabší příběh z pera J.Vernea. Uznávám, že čtenáři, které nebaví příliš cestopisy, se zde budou asi po většinu času celkem nudit. Hlavní dějové zápletky a zvraty jsou totiž očekávané, málo časté a bohužel vždy velmi rychle odvyprávěné.

26.10.2021

Hezky napsaná kniha o partě dětí v čele s kapitánem Flintem. Jako malý kluk jsem si k autorovi bohužel cestu nenašel, i-když je v jeho knihách tolik přátelství, dobrodružství a lidskosti. Chtěl jsem si autora připomenout i v dospělosti a vybral si tento příběh. Pěkné 3* (hlavně za popis ostrova, pitského obydlí a života páru potáplic).

13.10.2021

Detektivní jednohubka od J.Vernea. Vyprávění Henriho Vidala o tajemství Prusa Wilhelma Storitze se postupně z cestopisu po Dunaji dostalo do smyšleného města Raguzzy, kde rodinu Roderichů postihly zpočátku nevysvětlitelné záhady. Současného čtenáře pochopitelně hlavní zápletka napadne velice brzo, což mi vlastně ani nevadilo. Nízké hodnocení dávám hlavně z důvodu náhod, které vedly k rozuzlení neviditelnosti. Škoda, jinak jsem se i docela bavil.

3 13.10.2021

Další velice pěkná knížka z pera J.Vernea. I v dospělosti mě bavilo číst každodenní příhody patnácti chlapců ztroskotaných na neznámém ostrově. Asi jsem se na děj koukal během čtení trochu jinak než děti, ale i já si v dětství (vlastně i v dospělosti :-) ) představoval, jaké by to bylo ztroskotat na pustém ostrově. Příběhy Brianta, Doniphana, Gordona a dalších chlapců jsem si proto živě představoval, i-když některé pasáže se dospělému čtenáři mohou zdát lehce naivní, ale to nic nemění na tom, že knížka má i po tolika letech stále co říci.

12 07.10.2021

Kniha se navzdory obsahu dala přečíst velice rychle, což mě překvapilo, protože s jejím dějem a chováním hlavních postav jsem měl ohromný problém. Obě dvě hlavní postavy mě neskutečně štvaly a některé scény, hlavně v podání sedmileté Hanny (vlastně i čtyřleté), mi přišly přestřelené a nepravděpodobné. Asi pětkrát jsem chtěl knihu zahodit a neztrácet čas s jejím čtením, ale věřil jsem, že se dějová linka příšerné Hanny, do sebe zahleděné a po dokonalém vzhledu toužící matky Suzette a hlavně taťky na roztrhání Alexe, nějak zamotá, ale nestalo se tak. Za mě zklamaní, celkové hodnocení knihy neskutečně přestřelené.

4 30.09.2021

Velice pěkný historický román a kvalitou srovnatelné dílo s prvním dílem. Autor opět vůbec nešetřil bitvami a do děje pak vždy dokázal velice čtivě vmíchat jeho pohled na intriky, chybná vojenská rozhodnutí a surovost středověké Anglie v období Války růží. Také smyšlenou postavu Derryho Brewera zasazoval do děje citlivě a jen si s jeho pomocí pomáhal popsat určitou zásadní situaci.

10.09.2021

Krátké kapitoly se dobře četly. Autor zde i malinko lépe rozpracoval postavu Fredrika (bohužel jsem nejprve četl Kalypso, kde mě jeho postava vyloženě štvala). Je však škoda, že ve Vídeňském bratrstvu nedokázal autor lépe zpracovat závěr knížky, který mě zklamal a mé hodnocení tak značně ovlivnil. Jinak se mi zpracovaná témata do té doby líbila (Náboženská sekta, laboratorní výzkum, dění kolem Kolbeina a Eliase Brinche za 2.SV.). Fredrik a Kafa tvoří zajímavý tým, ale dělají hodně chyb a něvěřím, že by se v reálu mohli ze všeho dostat. Hodnotím za lepší 3*
.

2 30.08.2021

Jako malý kluk jsem dobrodružné putování Philease Fogga a jeho věrného sluhy Passepartouta nečetl, i-když mi Verneovky táta vždy doporučoval. Přesto mi byl tento příběh dobře známý z animovaného seriálu. Cesta kolem světa za 80 dní pro mě byla i tak naprosto skvělým zážitkem. Čtení jsem si užíval a hrozně rád bych podobné cestování parníkem, plachetnicí nebo parní lokomotivou kolem světa zažil. Škoda, že to již dnes není možné. Moc pěkná knížka, dobře investované peníze :-)

11 11.08.2021

Myslím si, že je jen a jen dobře, že se autor nesnaží být druhým S.Larssonem. Převzal zaběhlé postavy a vdechnul jim nové osudy. Přiznám se, že jeho pojetí je pro mě malinko čtivější. Jsem totiž rád, že se děj netočí tolik kolem zdlouhavého popisování novinařiny, redakčních korektur či zvláštního vztahu mezi Erikou a Mikaelem. Obě dvě hlavní dějové linky v knížce jsem si užíval, protože pohled Lisbeth a Mikaela zde byl dobře vyvážený. Závěr jsem si sice představoval opět malinko lepší (chyběla mi gradace), ale to mě určitě nemůže odradit od sledování osudů Lisbeth a Mikaela v 6.díle Milénia. Dávám slabších 5*, protože Lisbeth je až moc dokonalá (v tomto pokračování naštěstí ne tolik jako v předešlém díle).

5 09.08.2021

(SPOILER) Falešný prorok není špatně napsaná kniha, dobře se četla a děj měl spád. U mě ale vede jednoznačně první díl (Prorokova zima), ve kterém jsem se s Eliasem (zde Tomem) mnohem více sžil a fandil mu v jeho strastiplných situacích. V tomto pokračování jsem jeho postavě moc nevěřil (role tajného agenta, rychlé zaučení po vážném zranění, krytí studia na americké univerzitě nebo dostání se do přízně rodiny Erika Handse). Zvláštní kapitolou pak bylo fungování švédských a francouzských tajných služeb. Závěru trilogie dám ale určitě šanci. Lepší 3*

25.07.2021