PosPol komentáře u knih

Po přečtení Listopádu a Hany mi tohle přišlo jako chrstnutí ledové vody do tváře.... Kniha o všech a o nikom. Žádná postava, která by mi utkvěla v hlavě a které bych fandila, nebo kterou bych nenáviděla. Nikdo zajímavý, či výrazný. Vlastně mi to celé přišlo jako roztažený popis historie Československa po současnost, s ne příliš vydařeným dějem. Knihu jsem měla jako audioknihu a vlastně ji to zachránilo, že jsem si to při cestách autem doposlechla, kdybych to četla, knihu po pár stránkách odložím....

6 19.03.2022

(SPOILER) Po dlouhé době jsem sáhla po thrilleru a musím říct, že jsem z něj měla věru schizofrenní pocity. Na jednu stranu jsem hltala dost často stránku za stránkou a přemýšlela, kdo za tím kurva asi stojí? Věřit se tu nedalo jediné postavě, snad všichni měli kostlivce ve skříni, někteří tam měli dokonce celou Terakotovou armádu.

Amélie je chudinka, jíž autorka mydlí pánví od začátku do předposlední stránky. Naloží jí na hrb tolik neštěstí, že by to osla umořilo. Jednou se ale stane zázrak, záhadná žena z vyšší vrstvy jí koupí muffin. A tím se vše odstartuje. Ze skoro bezdomovce se během pár týdnů vyšvihne na manželku miliardáře Neda. Mohlo by to vypadat jako trocha toho štěstíčka. Když se ale ocitne po únosu spoutaná ve sklepě s kápí na hlavě, s láskou vzpomíná na kručící bříško a spaní na podlaze.

Rozjíždí se zápletka, spletitá jako gordický uzel. Chybí tu ale Alexandr Veliký, který by jej přetnul a tak nás čekají desítky a desítky stran rozplétání. Zhruba dvě stě stran se odehrává v hlavě Amelie v jedné místnosti a časem je to otravné, jak furt přemýšlí o nesmrtelnosti chrousta a vyškrabává si čárečky na zdi. Na konci přijde PUF! a poté popisování proč, jak, nač, kdo, kdy, kde. Jenže čím více vysvětlování, tím neuvěřitelněji celá zápletka zní a po pár dnech po dočtení mě napadá, jestli to náhodou nebylo celý o hovně a já tam jen nehledala něco, co tam není.

Zní-li recenze lehce sarkasticky, je to proto, že se mi zápletka rozležela v hlavě a jsem vlastně rozhořčena, že čtení mě bavilo a až na nudné pasáže ve tmě mi to přišlo dobře napsané. Teprve pár dní přemýšlení mě dovedlo k myšlence, že jde o průměrnou knihu, s překombinovanou zápletkou a neuvěřitelným koncem. Hodnotím 3/5*, protože přeci jen se mi četla dobře a autorku určitě nezavrhuji, zkusím od ní další knihy.
.
.
.
SPOILER!
Přemýšlela jsem, proč vlastně Amelie div neoplakala smrt Huntera, kterého sotva znala? Byla zhroucená více, než u smrti žen, které znala mnohem déle. Jak je možné, že by policie nevyšetřovala novou manželku miliardáře po jeho smrti, která zdědí veškerý majetek? A co ty poslední stránky? Byl to pokus o romantiku, proč pak ale odešla? A kdo byl sakra pan Smith? No a poslední co mě fascinuje je zápletka ohledně otce a dědictví, které přišlo přesně poté, co už jej nepotřebovala.

5 12.06.2024

"Lego tyrannosaurus vytrhne z matčina sevření malého chlapce a překousne ho ve dví. Nikoliv včak lego zuby, nýbrž opravdovými ostrými tyrannosauřími tesáky, které mu vyrostly z kostiček. Matka se v šoku rozječí, když jí u nohou přistane dolní polovina jejího syna. Záhy však umlkne, poněvadž tyrannosaurus na ni dupne a vmáčkne jí lebku do asfaltu."

Jonathan je dvacetičtyřletý lúzr a panic, co má jen jednoho kámoše - věčně zhulenou bečku sádla. Rodina je z něj nešťastná, protože bydlí v domě z lega, nemá práci a vypadá jak strašák do pole. Co se ale nestane. Jednoho dne mu na dveře zaklepe sukuba co má před porodem a tvrdí, že to dítě je Jonathanovo. Jenže jak by to mohla být pravda, když je panic?

Akorát, že vůbec. Důkazy mu milá Veška předloží vzápětí - prozradí mu, že mu péro zčernalo před devíti měsíci po jejich sexu, kdy místo ejakulace duše došlo k výstřiku semen a zkrátka se to všechno tak trochu posralo. Jenže Jonathan není na na takový závazek absolutně připraven. Jeho názor se ovšem rychle změní po lehce děsivé návštěvě Veščiných sourozenců. Najednou je zmítán touhou žít v klidu ve svém lego domečku a možnost stát se manželem a otcem je pro něj peklo na zemi. A teď navíc i doslovně.

Je možné, že by se z lego paka stal debilní démonomil? A může se něco ještě zkurvit, když se do toho zapojí fanatičtí křesťani ochotní ve jménu boha zabít všechno, co se jen lehce vymyká normálu? Připravte se na vytrhané páteře, vyhřezlá střeva, potoky krve, různé údy létající vzduchem. To vše podané Mellickem jako ta nejromantičtější věc na světě. Ostatně tuto knihu pojal jako romantickou komedii. Inu proč ne, pane Mellicku, asi bychom neměli být nijak extra překvapeni.

Ať už to autor zamýšlel, či nikoli, i v takové ptákovině lze najít přesah. Ostatně věta "Označovat všechny démony za ztělesnění zla je stejné jako označovat všechny muslimy za teroristy. Je to rasismus" je toho důkazem. Ačkoliv se čtení Mellickových knih může zdát jako provádění sebelobotomie, s chutí se pustím do jeho dalších příběhů. Nevadí mi, že jde o béčkový bizárek, je to zase něco nového a já musím obdivovat autorovu fantazii, která opravdu nemá hranice. A zábrany. A vkus. Hodnotím 3*/5 a děkuji nakladatelství Carcosa za poskytnutí knihy.

5 22.05.2024

“Když se život zvrtl, změnil v násilí a stal se nešťastným, většina lidí se stávala buď svědky, nebo oběťmi, a jen málo z nich hrdiiny. Každý na světě, když na to přijde, je sám...

Tak tohle bylo kurva dokonalý! Jto tak moc, moc, moc znepokojivý, zvrácený a... vlastně šíleně reálný. Týpek si natáčí umírajícího chlapa a video se stane virálním. Co by se tak asi mohlo posrat? že by třeba karmička? Ani ne 100 malých stránek, co mě fakt bavily od první chvíle až do konce. Jde o opravdu dobrou a mrazivou duchařinu, byť rozsah může jednoho zmást. Nejmrazivější je ale fakt, že něco takového se děje. Každý jeden den se najdou idioti, co místo pomoci čumí a natáčí. Za mě je tohle dokonalá jednohubka!

5 24.04.2024

S pravdou ven! Jste tým LOKI, nebo THOR? Já jsem tým Loki forever. A proto jsem nadšená z knihy od Terky, která skvěle poukazuje na těžké nepochopení tohoto severského boha.

Severskou mytologii zná snad každý, i ti, co doteď žili v jeskyni, ó můj Ódine, každý známe takové lidi! Ale tahle kniha vypráví ten příběh jinak. Podán je prostřednictvím lehce výstřední Agáty, která se protlouká životem a jen co se tak trochu postaví na nohy, vzápětí jsou jí podlomeny přítelem, který se rozhodne v lese ji zastřelit. Jen co překoná jednu katastrofu, přijde vzápětí druhá srážka. Doslovná. A to rovnou s bohem....

Začínám mít pocit, že kdyby autorce knižně vyšlo úplný hovno a jen ho obalila mašličkou, tak si pro něj stejně poběžím. Její svérázný, často nevkusný a ironický humor miluju. Postavy se nikdy nechovají tak, jak bych čekala, takže až do posledních stránek jsem nevěděla, jakým směrem se nitky osudu vydají. Ostatně OSUD je zde primárním prvkem - lze, či nelze jej ovlivnit? A je dobré znát svoji budoucnost, či je lepší blažená nevědomost?

Každý svět potřebuje záporáky. A Loki se přímo nabízí, jako bůh lsti a falše. V kombinaci se svéhlavou Agátou vznikne velice nestabilní výbušná směs. Chválím propracované charaktery, bohové jsou zde jedna otravná a nadutá cháska, včetně Thora či Ódina. Musím říct, že jako někdo, kdo má hlavu plnou marvelovské severské mytologie, se mi na začátku kroutily prsty na nohou. Zrzavý Loki? Ódin jako vypasený dědula? Zlé valkýry? Inu, pokud se nedokážete oprostit od pohádkových příběhů Avengers, tak se na knihu vykašlete....

Všem ostatním knihu doporučuji. Ve větvích Yggdrasilu je svižný, originální příběh plný božského chaosu, marnotratných válek, podivných stvoření, nechutných detailů, to vše podané humornou formou s kapkou nadsázky a špetkou srdceryvných okamžiků s přesahem. Hodnotím 5/5* a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.

5 17.03.2024

Animant je devatenáctiletá krásná slečna, jejíž matka si za smysl svého života dala najít jí optimálního manžela. Animant je tak nutná vymetat plesy, účastnit se zcela nudných večírků a mluvit s muži, které žena zajímá jen jako chovná klisnička. Aby unikla urputnosti matky, přijme nabídku jít na měsíc do londýnské knihovny. Je varována, že ji vede zcela otřesný a mrzoutský Thomas Reed, pod jehož vedením nikdo nevydrží déle než pár dní....

Měla jsem obavu, že mě kniha bude nudit, přeci jen, romantika není úplně můj žánr. Ale kdeže, užívala jsem si každou jednu stránku, na které prostořeká a impulzivní Ani vedla slovní přestřelky se zádumčivým, sarkastickým a ne úplně gentlemanským Thomasem. Celá kniha je pohlazením po duši, neobsahuje vulgarismy, sexuální scény, je psaná květnatou mluvou a bavila mě atmosféra viktoriánské Anglie.

Postavy jsou skvěle charakterizovány, stejně jako popisy oblečení, nejvíce se však příběh točí kolem knih a úchvatné knihovny, takže každý knihomol se na chvilku zasní a představí si, jak sedí v koutku té obrovské budovy a listuje vzácnými knihami...

Jak se blížil konec a zbývalo pár stránek, věděla jsem, že budu zklamaná. Tolik opakujících se scén s pocity typu CHCE MĚ, NECHCE MĚ, CHCI HO, NECHCI HO, aby pak závěr proběhl na jeden nádech? To bylo první mrzení. Druhé mrzení byla určitá nelogičnost u děje - jednak mi haprovala doba, kdy se kniha odehrává (objevení vzducholodě, aut apod.) a hlavně - Animant žije v patriarchální společnosti, kde ženy nemají ani pořádný přístup ke knihám, přesto ve svých 19 ví vše o termodynamice, Darwinově evoluční teorii, medicíně, či historii snad každé země? Její genialita mi přišla občas příliš.

Každopádně i přes tyto drobnosti jde o skvělou knihu, určitě si přečtu i bonusovou knihu a druhý díl. Hodnotím 4/5 a rozhodně doporučuji k přečtení.

5 30.01.2024

"Šplíchanec krve přistane doktorovi na obličeji, vypadá jako rudoch s válečným pomalováním. Otře ji rukávem pláště a pokračuje v porcování. Červená, vazká tekutina chlístá všude kolem. Vidím chladná, úzká očka za skly kulatých brýlí, v jeho výrazu je dychtivost nenasyty, horlivost řezníka, nadšení vraha. Čtvrtí mě jako podsvinče a já mám hrůznou předtuchu...."

POMILUJ SMRT od Veroniky Fiedlerové. Další z něžně a poeticky tvářících se knížeček Goldendogu, ale čeká vás všechno, jen ne výše zmíněné... Počátek 20. století v Rakousko-Uhersku. Luisa chce zkusit štěstí ve městě, chudé děvče z hor. Jenže smůla se jí lepí na paty jak somrák na dědka s cigárem v hubě. Hned první noc se dozvídá, že ve městě řádí bestiální vrah a vybírá si především děvky z vykřičeného domu. Tu se najde v řece nožka, tu v kanále ručka, ale hlavinka nikdy....

Jenže co když nevinně vyhlížející Luisa, pajdající díky nekvalitní protéze, není ta, která by se měla bát? Jaké tajemství by mohlo mladé děvče skrývat? Tahle knížečka má všechno! Ponurou atmosféru, smrad města, kdy při barvitém líčení zapáchajících uliček jsem měla pocit, jako bych se tam na chvíli ocitla. Stupňující se násilí, prolínání minulosti a přítomnosti, kdy zcela atypicky pro minulost je použit přítomný čas a pro přítomnost minulý čas, což dílko obzvlášťnuje.

Je zde vše, co od Zrnek temnoty očekávám a musím říct, že i pravidelným přísunem dostávám - bizár, originální zápletka, brutální a šílené vraždění, nečekané rozuzlení. Netradičně je hlavní zápletka vyřešena hned na prvních stránkách a příběh se ubírá jinak, než čekáte...

Musím říct, že Luisa mi i navzdory krátkému času, který jsem s ní strávila, přirostla k srdci a klidně bych si její příběh někdy přečetla znovu. Hodnotím 4,5/5, posledních pár stránek pro mě bylo trochu nadbytečných...

5 30.12.2023

***** Citlivé dušičky nechť tuto recenzi vynechají *****

Kdo by nemiloval Keanu Reevese jako Constantina? Tak Filip Aksamit je jeho pražská verze. Jen o dost výřečnější, vulgárnější a taky se musí setsakra ohánět, aby mu kdejaký démon nepenetroval vnitřnosti dvěma pekelnými údy. Protože takový BUNGA BUNGA s démonem, co na tebe kouká jako na růžovou makronku, by nemuselo dopadnout nejlépe!

Šílená a zběsilá honička s démony v ulicích Prahy, plná nemístných vtipů, humoru černějšího než ten nejposlednější sběrač bavlny a zvráceného sexu. Co se asi stane, když nasereš ty nejzběšilejší démony, starší než svět sám, možná i než Helenka Vondráčků?

Pi če a ču ráci lítají vzduchem stejně často, jako utržené končetiny, obzvláště, když si sem tam nějaký ten démon narve prdel semtexem a odpálí se na tom nejnevhodnějším místě! Zároveň působilo až absurdně zakomponování takových obyčejných lidských blbostí jako Sázky a dostihy, Ulice, Michal David, Vyprávěj a další, což bylo podivně a bláznivě uspokojující jako špetka skořice na kopci šlehačky ve vídeňské kávy.

Nečekejte nějakou hlubokomyslnou pointu, celá kniha je de facto jen honičkou, kdy chvíli vítězí lovec démonů a vzápětí vítězí nasraní démoni. Vše je proloženo vtipnými hláškami ("Brácha, do piče, hlavně nedělej Hodora!" nebo "Šlo to snadněji než nasrat Dominika Duku slovem gay!"), které ale nebudou připadat vtipné všem, jak už to ostatně s humorem na hraně bývá.

Svojí mamince bych knihu do rukou nedala, ještě by se mě chtěla zříci, ale vám ji mohu s plesajícím srdíčkem úchyla doporučit. Hodnotím 4/5, přeci jen občas byly ty nekončící bitky únavné a opakující se, kdyby byla kniha o něco kratší, nevadilo by to vůbec ničemu.

Děkuji KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí knihy k recenzi.

5 27.12.2023

"Následující večer navrhl, abychom si to okořenili, převlékli se..."
"Myslím, že tohle opravdu nepotřebuji slyšet."
"Ne, potřebuješ. Musíš to pochopit. Víš, nebylo to vůbec takové, jak jsem čekala. Sexy zdravotní sestra? Jistě. Služebná? Proč ne. Ne. Tvůj otec vyrobil obří švábí obleček a řekl mi, abych si ho oblékla. Říkal, že chce vysmýčit můj špinavý tunel."
"MAMI!!!"
"Dokážeš si to představit?" Zvedla oči a po tváři jí opět stékala řasenka. "Dokážeš. Si. To. Představit?"

Tak jo, dokážete si to představit? Já bohužel jo a švábí obleček z hlavy jen tak nedostanu. Kniha Troll mě tedy pořádně vytrollila. Já čekala srdceryvný příběh o Scottym, který si myslí, že našel na internetu spřízněnou duši, také toužící po náruči smrti, nicméně nebude tušit, kdo sedí za klávesnicí na druhé straně sítě. Jenže tady je všechno vlastně úplně jinak...

Ani ne 80 stran malého formátu a tolik bizáru, že by jeden nevěřil! Plno nenápadných podivností, které je tak snadné přehlédnout. Na začátku mě trollí bytost vytáčela do běla! Přesně takoví zhrzení lidé dokáží pár písmenky zmařit životy ostatních a postrčit je na okraji útesu do rozbouřených vln oceánu...

Bylo to příjemnou změnou po těch hororech GoldenDogu s tíživou tematikou jako V pekle jsme všichni Hébert, Zůstanou jen skvrny, či Pan Nikdo, které je až nepříjemné číst a v srdci po nich zbyde jen díra. Troll je vskutku absurdní bizzaro fiction, u kterého nejednou budete kroutit hlavou. Asi nemám žádných výhrad, takže 5/5, je to taková ta blbůstka, co zlhtnete před spaním. Dobrou noc a trollí sny!

5 21.12.2023

Ahoj, ahoj. Jakou nejpodivnější knihu jste naposledny četli? U mě aktuálně vede Obojek! Už po přečtení Vrčící naděje jsem si říkala, že nakladatelství Canc se toho rozhodně nebojí a Obojek je zkrátka.... šílený, neuvěřitelný, absurdní, výjimečný a rozhodně abstraktní!

Můžou mít něco společného srabácký důstojník ze druhý světový, co nezvládá svoji vlastní jednotku; pomocník číslo 68, který je vyroben v roce 2017 jako spotřební zboží, hračka pro nudící se lidi a levná pracovní síla; a nakonec Emouš - týpek, prošpikovaný piercingy skrz naskrz, co se v roce 3023 snaží dostat do šachty plné smrtících nástrah a ani smrt ho nemůže zastavit?

Ano, i přes zdánlivou nemožnost se postupem času osudy všech tří protknou a můžu říct, že jsem do poslední chvíle netušila a furt jsem jen počítala roky, hledala souvislosti a přemýšlela, kam je ta Rosana všechny vlastně vede?!

Musím říct, že jsem si oblíbila důstojníka, to jak mu nevadilo ukázat strach a dokázal si získat lidi na svoji stranu i bez agrese a násilí. Pomocníka 68 jsem nemohla na začátku vystát, prostě jen robot, co poslouchá na slovo. Ale prošel takovým progresem a kladl takové otázky, že nešlo jej nemít rád! Emouš byl ztracený kluk, co trpěl samotou, byť obklopen lidmi.

Kniha se zdánlivě tváří jako brak, nic nemůže být vzdálenější realitě! Obsahuje tolik zajímavých myšlenek, odkazů na lidskou sobeckost, lačnost po moci a krutosti, až jsem si vzpomněla na Orwella. Tohle je totiž prapodivnost, doplněná o ještě roztodivnější ilustrace samotné autorky, kterou si musíte přečíst!

Hodnotím 4/5 a to proto, že dvě třetiny knihy mě vystřelily z gatí, ale u té poslední jsem občas měla pocit, že mi něco uniklo a té filozofie bylo tolik, že by to i volka uvláčelo svojí lehounkou překombinovaností. Celkově jde ale o dílo hodné pozornosti, plné osudového předurčení, kanibalismu, nechutných scén, občasného znásilnění, nesmí chybět pořádné nakládačky, až krev stříká všude kolem! Zkrátka jak to my úchyláci milujeme! Děkuji Canc nakladatelství za poskytnutí knihy.

5 31.10.2023

"Do těla se mu zakouslo tisíce rozdivočelých mravenců, rozlévali se jako voda z právě rozbité mísy. Nejprve se to zdálo i příjemné, ale když se ohnivé zuby dostaly hlouběji a pokryly prakticky celé jeho tělo, bolest zařvala naplno a sevřela ho ve smrtícím objetí."

Co mají společného kazatel Řehoř z 15. století a mladík Gaben ze současnosti? Zpočátku nic, avšak posléze bude čtenář svědkem propojení osudů těchto dvou mužů, byť to zní neuvěřitelně a oba od sebe dělí stovky let. Jenže zlo, to nikam nepospíchá. Jako takové je nekonečné a má čas.

Musím říct, že jsem byla uchvácena! A to jak příběhem, tak slovní zásobou, ale především gradací násilí a plíživou změnou v lidech, kdy se stíraly činy samotného zla s činy lidí. A vy si můžete klást otázku - je to opravdu ještě jednání té nenávistné, temné a brutální entity? Nebo je snad odkryto lidské nitro a jde o jeho nejniternější tužby ublížit?

Nevadily mi dvě časové linie, neztrácela jsem se. Zároveň postavy jsou bravurně vymodelovány, včetně těch vedlejších. Autor také dokázal navodit ponurou atmosféru, kdy se do vás zatne drápek strachu a začne se rozlévat do celého těla, až se najednou bojíte zhasnout lampičku u postele...

"Uprostřed mozku se mu rozsvítilo jasné prudké světlo a krůček po krůčku spalovalo další nervová zákoutí. Bolo mu úplně jedno, zda dřív zešílí nebo praskne. Chtěl jen brzký konec. Pohltilo ho to úplně celého. Psychická a fyzická existence se oddělily. Jejich vzájemná závislost padla. Tělo přestalo vysílat podněty, pouze řvalo bolestí a tlakem. Mysl se krčila v temném rohu o kus dál a hystericky vřeštěla, zbavena jakékoliv možnosti zákroku."

Dle ukázek si všimněte, že Honza Vojtíšek je opravdu mistr slova a i kdyby příběh stál za hovno (což se naštěstí nestalo), bude vás bavit jen převalovat ta slova a mnohdy i archaismy na jazyku... Hodnotím 4/5 (přeci jen některé pasáže byly poměrně rozsáhlé a příliš vysvětlující) a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.

5 23.10.2023

"V hrudi se mi dělo něco podivného. Jako by se mi tam něco třepotalo. Nenáviděla jsem ten pocit, protože jsem věděla, co to znamená. Že moje tělo začínalo mít Milese rádo. Doufala jsem, že to mozek nebude chtít dohnat..."

Když se Tate nastěhuje k bratrovi, její seznámení s jeho kamarádem Milesem proběhne vskutku netradičně. Rozhodně k sobě nepocítí horoucí lásku hned na první pohled. Jenže tajemný Miles nedá Tate spát, fyzicky je to k sobě až bolestně táhne. Jenže on nechce vztah a navíc má dvě podmínky - NEPTEJ SE NA MINULOST A NEPOČÍTEJ S BUDOUCNOSTÍ. Tate sice souhlasí, ale může taková dohoda fungovat dlouhodobě?

Moje třetí kniha od CoHo a opět neskutečně atraktivně napsaná, přečetla jsem ji během večera. Autorka poutavě propojila minulost a přítomnost a ačkoliv čtenář tuší, že se za chováním Milese skrývá více, až na konci mu důvod jeho odtažitosti zlomí srdce.

ALE! Hodnotit budu 3,5/5, protože mi pár věcí vadilo. Zaprvé chování Tate, která je tu vykreslená jako blbka, co přiběhne jako pejskek pokaždé, co chlap pískne. Ano, Miles se tak chová z nějakého důvodu, ale ten ona nezná a tak mi nesedí její ponižování se a ztráta sebeúcty. Zároveň autorka vyloženě cílí na sny žen a třetina knihy jsou dokola se opakující erotické scény, přičemž nechybí několikanásobné společné orgasmy a trochu to degraduje hlavní myšlenku knihy...

I přes výše uvedené výtky se mi ale kniha líbila a určitě mohu doporučit ke čtení, CoHo psát umí a líbí se mi propojení romantické linky s nějakým závažným problémem, jako to má ve všech knihách.

"Ale od toho dnem kdy jsem tě potkal, si říkám, jak by někdo mohl být tak krásný, kdyby neexistoval Bůh. Jak by ve mně někdo mohl probouzet tolik štěstí, kdyby neexistoval Bůh. A uvědomil jsem si... zrovna teď... že Bůh nám dává to příšerný proto, abychom v životě nebrali to krásný za zaručený."

5 09.09.2023

,,Byla to chyba. Očekávat, plánovat, snít. Stavěla jsem ho na piedestal. Pečlivě utvářela růžovou bublinu přání, jaký by měl být a jak bychom byli šťastný, spokojený a odskákali ruku v ruce do zapadajícího slunce.,,

Ahoj, já jsem Adriana, je mi 22 a jsem stalkerka. Ne, vlastně ne, jen jsem platonicky zamilovaná. Ne, to taky ne! Prostě znám se už 8 let s mega, giga úžo hercem Matyášem z brněnského Divadla a on mě taky miluje. Jen to ještě neví. Po každém setkání s ním se mi mozek smrskne na velikost mušího hovínka.

Dle mého by si Adriana měla dojít k lékaři, neustále jí polévá horko, zalévá hřejivý pocit, do žil se vlévá cosi hebkého a nemusím asi upozorňovat na fakt, že je vlhká tak často, že by to vystačilo na promazání orloje alespoň na pár dekád dopředu Dobře, to poslední tam není, ale z toho textu to tak čpí, že jsem se musela zmínit
Matyáš? To je zkrátka supermrdáč, který svým pohledem a melodickým hlasem rozechvěje tektonické desky a vychýlí Zemi ze své dráhy aspoň o metr. Adriana na něj neustále někde čeká jak věrnej čokl před řeznictvím, aby jí letmo pozdravil a zase kamsi běžel.

Autorka se snaží o sarkasmus a humor, jenže to nikdy nemůže fungovat, když na stejných řádcích leží prostoduchost, naivita, sebeklam a sugesce neexistujícího. Reálně jsem se zasmála u 4 scén. To je sakra málo! Celé dílo je patetické, absurdnost střídá bizarnost a vztah mezi těmi dvěma je neuvěřitelně toxický.

Jak to na mě celé působí? Adri je nezdravě zamilovaná do Matyáše a on, jakožto správný muž, je k této informaci zcela slepý (nebo ji záměrně ignoruje?). Takže ona na něj vejrá štěněčíma očima, vyšiluje z každého jeho pohledu, brní jí celé tělo z letmého dotyku a on? On ji vidí jako kamarádku. Nic víc. A tak se rozjíždí kolotoč, v němž křeček běhá do úmoru dokola a dokola....

Dávám 1/5 a to jen proto, že je příběh (paradoxně) čtivý a obálka úchvatná. Jinak je to za mě kniha, která neměla vyjít a moc mě mrzí, že takový brak sebral místo knize, která by si to bývala zasloužila. Postavy zcela ploché, náhodně dosazené, některé části spíše než jako autobiografie zní jako nesplněné sny....

5 07.07.2023

,,Noc uprostřed vody a šlehání blesků. Zvuk zuřící bouře. Vypij to. Plameny vysokých svící. Oneiros. Něco řekla. Nevěsto temnoty. Požehnaná...,,

Matylda je vcelku obyčejná, byť výjimečně nádherná, mladá žena. Liší se jen takovou drobností a tou je čtení myšlenek ostatním lidem. Jejím úkolem ve firmě je fotit produkty a modelky do katalogu. To se však změní v den, kdy ji zaměstnavatel Tobias vezme k lesu, kde najdou mrtvé děvčátko a přikáže Matyldě, aby jej nafotila. Od té chvíle se rozjíždí bizarní kolotoč událostí, kdy mrtvá těla přibývají, policie je nečinná a záměrně slepá a Matyldu začne někdo stalkovat a vyptávat se na ni.

,,Za soumraku se zatáhlo. Obloha se fialově napudrovala jako před karnevalem. Teplý vítr, co dovnitř vanul oteřevřenými okny celý den, utichl. Nechci, aby se setmělo. Za dveřmi stojí smrt a klepe na sklo čistě vybělenými klouby. Nechci žádné další svítání, žádný další den, žádný další večer. Protože ten už bude poslední.,,

Jestli jsem do téhle knihy byla paranoidní, tak po ní už se hodlám uzavřít někde v bunkru 10 metrů pod zemí. Nemůžete věřit ničemu a nikomu. Dokonce ani sami sobě. Tisíce let stará organizace, pokrývající zemi jako pavoučí síť nenápadná, ale příliš silná na přetnutí. Podjaté a zkorumpovaé soudy, policie, lékaři. A k tomu Kainův gen.

,,Drápek iraciálního děsu mě zašimral mezi lopatkami. Tenkrát jsem měla možnost couvnout. Neudělala jsem to.,,

Lidi znáte mě, jak jsem ukecaná, že? Jenže tahle kniha mi na chvíli zavřela zobák! Pořád jsem si pro sebe psala poznámky, cože tam nesedí. Co tam je za nesmysl! Proč je Matylda tak naivní! Jenže! Autorka má vše do detailu zmáknuté, no nestačila jsem zírat. Na konci do sebe vše zapadne takřka nadpozemsky lehce, nenásilně a s přesnou logikou. Přidejte si k tomu božské ilustrace v čele s uměleckou obálkou a získáte tenhle skvost nadupaný mystikou, tajemnem, sektářským fanatismem, propracovanými postavami se zajímavými osudy, příběhu v příběhu a geniální zápletku.

Vytkla bych jedinou věc občasné nepochopitelné uvažování Matyldy. Zabijou jí někoho blízkého a ona neudělá nic, jen zkouší volat. Přijde domů a cítí přes dveře násilníkovi myšlenky, ale stejně vejde dovnitř? Ale jsou to jen lehké stíny na impozantním díle, takže hodnotím 4,5/5 a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.

5 29.06.2023

,,Na jediný krátký prchavý okamžik se zdálo, že bude všechno v pořádku. Stačilo mrknout a propásli byste to. Zadržet dech a vítr by to odvál. Mír jsme měli téměř na dosah, ale pak se doslova zablesklo a bylo to... prostě pryč.,,

Den, kdy antropomorfní plyšový robotí tygr chůva Dráp najde svoji krabici je dnem, kdy končí svět jak jej zná. Roboti jsou do té doby nedílnou součástí společnosti, zastávají všechny podřadné práce. AI připraví o práci půl miliardy lidí, kteří sice dostávají minimální peníze, jenže co se stane s frustrovanými lidmi, kteří nemají žádný smysl života a žádné peníze nazbyt?

A tak se jednoho dne díky fanatismu a zuřivosti lidstva rozpoutá peklo na zemi, na jehož počátku stojí pouhá touha robotů být volní a svobodní. Dráp je nucen postarat se o malého Ezru dítě, pro nějž byl zakoupen a jemuž měl sloužit. Dítě, kterému zmasakruje rodiče věrná robo-uklízečka poté, co se všem robotům vypne příkaz nezabíjet lidi.

,,Moji američtí spoluobčané! Moji bratři a sestry! Moji sourozenci z Boží vůle! Dnešní noc je první nocí velké války o naši práci, o naši spásu, o naše duše. Dnes večer jsme zasadili mocný úder tyranii všudypřítomné automatizace a těm hanebnostem, které se vydávají za myslící věci. Bratři a sestry, což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká?,,

Jde o velmi znepokojivé, surové a tíživé vyprávění z pohledu robota. Jsme svědky nejen jeho sebeuvědomění, ale i existenční krize, řešení morálních dilemat. Co se stane s roboty, kteří se nebudou muset řídit Azimovými zákony? A zatímco Dráp bojuje o holý život Ezry, ten je nucen v osmi letech předčasně dospět a utkat se s krutým, nemilosrdným soukolím války mezi lidmi a umělou inteligencí, která se snaží vyhladit celé lidstvo. Tohle jsem si tak moc užila! Sledovat, jak otroci zabíjejí své pány a mstí se jim za nucenou celoživotní službu bylo děsivé. Konec mě totálně rozložil na atomy. Určitě doporučuji ke čtení, pokud milujete souboj lidstva s AI. (například Já robot nikdy neomrzí...) Hodnotím samosebou 5/5.

,,Byl jsem zkonstruován, ale vy jste byli také. Já v továrně, vy v děloze. Ani jeden z nás se o to neprosil, a přesto se to stalo. Sebeuvědomění je dar. Dar, který nemá žádná myslící věc právo odpírat druhé.,,

5 26.06.2023

,,Tma se přibližovala, a přitom se nehnula z místa. Prolínala se temnotou a hrála si na klid. Racionálno se snažilo zvítězit a únava si brala svou daň.,,

Daniel Hejtman je spisovatel, žijící naplněný život. Jeho práce ho baví, má úžasnou manželku a milovanou dcerku Markétku. O tohle všechno přijde v den, kdy Markétce vystřelí jeden nešťastníček mozek z hlavy. Žena ho opustí a jemu zbydou jen fotografie. Se záhadným stínem. Dokáže se díky tajemnému neznámému spojit s dcerou?

Po knize Líp už bylo od Jiří Sivok jsem nečekala, že me něco takto překvapí. Syrový, temný horor se skvěle psychologicky rozpracovanými postavami. V knize sledujeme příběh několika osob, každou v jiném čase, ale nepůsobí to nijak rušivě, ani zmateně. Naopak, jednotlivé osudy se prolnou až k závěru, kdy je hlavní hrdina postaven před otázku, zda nechat mrtvé mrtvým, či zaplatit jakoukoli cenu za ždibec naděje.

Nemohu hodnotit jinak než 5/5, tady nechybí vůbec nic. Délka zcela dostačující, originální zápletka, poutavý příběh a zajímavé rozuzlení.

,,Donutil se vstát z křesla. Přešel celou místnost a zamířil ke dveřím. Ve futrech se ještě otočil. Doufal, že mrtvé dítě zmizí. Nezmizelo. Sledovalo ho a u nosu se mu začala nafukovat bublina rudé barvy. Praskla a ohodila černou plochu reproduktoru kombinací soplů a krve.,,

Za poskytnutí knihy moc děkuji Nakladatelství Golden Dog.

5 12.06.2023

Rosie je obyčejná holka, které se splnil sen - vlastní malé studio, kde dělá rozhovory s kapelami a zpěváky. Když se jí konečně podaří domluvit na setkání s kapelou Scarlet Luck, je nadšením bez sebe. Do té doby, než se hned na začátku vše zvrtne a pokazí.... Rosie ja najednou vystavena nenávisti fanoušků kapely, setkává se s kyberšikanou, útoky na veřejnosti či přáním smrti.

Kapela se pokusí situaci uklidnit a Rosie pozve na svůj koncert, kde se opět setká s Adamem. Ale ani tentokrát vše nejde dle plánu.

Vždy jsem říkala, že nesnáším romaňtárny. Ale některým bych i udělala ve svém srdci místo. Kniha s Rosie a Adamem k nim patří. Rozhodně to není kniha, nad kterou budete vzdychat ještě za pět let a na níž vám spočinou poslední myšlenky před smrtí, avšak! Jako odpočinková a nenáročná četba je to skvělé, postavy Adama a Rosie propracované, přesto však obyčejné a všední se zcela běžnými problémy. Oba zlomení a zklamaní, najdou si k sobě cestu? Rosie i Adama si od začátku zamilujete, to vám slibuji!

Nebyla to typická romaňtárna, navíc má otevřený konec (božeeee). Ale líbilo se mi prostředí "amerického snu", kdy se stačí znelíbit pitomostí a místo oblíbenosti a nabídek kamarádství vás čeká div ne lynčující dav a otevřená nenavist... Autorka nejen, že šikovně do příběhu zahrnula témakyberšikany, ale rovněž i problémy s alkoholem a postřehy, že ani všechny peníze světa z vás neudělají šťastnějšího člověka.... Zároveň mě kniha pohltila od prvních stránek a odložila jsem všechny povinnosti, abych mohla dočíst. Což se nyní vzhledem k otevřenímu konci zdá neuvážené. Určitě si pak přečtu druhý díl, protože evidentně autorka ví, jak psát a zaujmout.

5 19.04.2023

Znáte žánr bizzaro fiction? Před touto knihou Polské noční můry jsem neměla ani ponětí.

18 povídek od 18 různých autorů. Každá o špetičku odpornější, každá svým způsobem výjimečná. Do Polských nočních můr jsem šla s lehkými předsudky vůči polským autorům. Zcela bezdůvodně a ano, velmi se stydím. Obzvláště po dočtení, kdy některé z povídek bych si klidně dokázala přečíst i v knižní, prodloužené, podobě.

Kniha má nádherný a originální přebal, což se nedá říci příbězích v ní (rozuměj obsahově, ne kvalitou). Jak už je u Goldendogu zvykem, tak netečou proudem jen slzy, ale i spousta krve (včetně té menstruační...), hnisu a dalších tělesných výměšků. Takže ne, není to pro slabé žaludky a po jídle se to možná bude číst o fousek hůře.

Zcela upřímně - některé povídky se mi nelíbily, pár mě jich dokonce nudilo. Ale naštěstí to byla menšina, tudíž to celkový dojem z knihy nijak nemění. U některých povídek jsem se dočkala takřka poetického pojetí a prostě ten překlad od Honzy Vojtíška tomu dodává šmrnc a sedne jak prdel na hrnec! (Říkám pořád, že překlad dělá knihu...)

Najdete zde povídky ze hřbitovního prostředí, netradiční varianty klasik jako Baba Jaga či Ďáblova bible. Najdete zde zcela bizarní povídku Levička, ze které se mi tedy řádně navalilo. (A to už je co říct, hej?) Objevuje se zde tématika drog, znásilnění, týrání, vraždy, nadpřirozena, to vše mixnuté bizárem, který mozek zkrátka není schopen pojmout. Jako bonus po každé povídce jednostránkové povídání o autorovi daného příběhu. Ale přiznávám bez mučení, to mě nezajímalo a přeskakovala jsem.

Knize dávám 4/5 a doporučuji všem, kteří si libují v příbězích plných strachu, zoufalství a beznaděje, kdy všude kolem je všeobjímající temnota a nikdy nekončí zlo...

5 01.04.2023

"Vzápětí se však popel pohne, černé flíčky zamžikají a já si uvědomím, že se dívám přímo na ni - vzpíná se na zadních, ukazuje ohavné růžové pařáty a dlouhé ostré zuby. Z plna hrdla zavřeštím a můj výkřik prořízne klid noci".

Hlavní hrdinka Mallory je již osmnáct měsíců čistá. Je to za ní, už není ta bejvalá feťačka a chronická lhářka. Získá práci snů v bohaté rodině, jejím jediným úkolem je starat se o malého Teddyho. Kreslí to, co malé děti - medvídky, domečky, zajíčky, kytičky... Ale jeho obrázky jsou čím dál zlověstnější a zdá se, že malý kluk nemůže být schopen takové věci malovat.

Vypadá to, že se z Teddyho stává médium ženy, která pomocí malého kloučka chce objasnit dávnou nevyřešenou vraždu. A Mallory se tak musí vyrovnat nejen se svojí minulostí, ale i s neuvěřitelností příběhu, eskalací kreseb a pokusit se vše vyjasnit dříve, než bude příliš pozdě....

Prvních 100 stran plyne v poklidu, jen občas vás autor dloubne do žeber buď zcela geniálním obrázkem, nebo nerozvinutou myšlenkou. Mimochodem obrázků je v knize spousta a stupňují se zároveň s dějem a nejen díky tomu je to jedna z nejlepších knih za poslední dobu, co jsem četla. Duchařinu příliš nečtu, tak se mě hlavně neptejte, zda je to podobné s Darcy Coates, protože to nedokážu srovnat.

Oceňuji téma drog v knize, které ukazuje, jak i člověk x měsíců čistý musí neustále bojovat nejen s předsudky a obviněním druhých, ale především se zpochybňováním vlastní příčetnosti.... Kromě prvků hororu je to zároveň i thriller se špetkou detektivky, posledních 100 stran jsem vdechla s rozbušeným srdcem. Konec? Tak ten je snad trojí a když už si myslíte, že je to konec příběhu, tak omyl!

Knize dávám 5/5⭐️, protože kniha má úžasný spád, rozhodně se nevleče, autor měl neotřelý a originální nápad, konec jsem nečekala ani v nejdivočejším snu. Věřím, že teď už klikáte na Přidat do košíku a budete unešeni jako já :)

5 01.03.2023

Po dočtení této knížky jsem měla chuť prodat byt, koupit jachtu a vyrazit na moře. Pak mi došlo, že mám chlapa, co je hróóózně přízemní. Pak jsem rozklikla ceny pronájmu jachet. Pak jsem se zase vrátila zpět na zem .
️Přísámbohu, že jsem při čtení cítila vítr ve vlasech, na rtech sůl a při zavření očí viděla ty tyrkysové mělčiny a tmavomodré hlubiny kolem Karibiku! A ta chuť na piňa coladu . Anna s Benem koupí jachtu a plánují proplout ostrovy Karibiku. Jenže Ben se rozhodne opustit nejen Annu, ale i celý svět a spáchá sebevraždu. Po více než 10 měsících od chvíle, kdy se Anně zhroutil svět, jí pípne upomínka, že dnes je ten den, kdy spolu měli vyplout.
️Anna se sebere a sama vypluje. Po pár vcelku nebezpečných příhodách zjistí, že plout sama není tak úplně bezpečné a rozhodne si najmout zkušenějšího lodivoda.... To by nebyl osud, aby jí jednoho nepřivál do cesty. A tak se dva zmrzačení lidé, byť každý jiným způsobem, plaví na jedné malé jachtě z ostrova na ostrov. Zapomene Anna na Bena? A pustí si Keana blíže k tělu? To už si musíte přečíst sami.
️Knihu jsem si opravdu užívala, ano, je lehce prvoplánová, ale to příběhu na kvalitě neubírá. Popisy ostrovů, delfíni, želvy, velryby, pohostinnost a vstřícnost latinsko-amerických lidí, občasná bouře, skrze kterou však vždy vysvitne slunce a kapka romantiky, víc snad ani nepotřebuješ, milý čtenáři .
️Užívala jsem si vyhledávání ostrovů, autorka si dala práci a vše je zcela autentické. Líbí se mi dotknutí tématu deprese a dopadu na všechny, kterých se sebevražda týká. Anna je skromná, ale neuvěřitelně silná a odvážná, já bych na moře sama určitě nevyplula. A také měla štestí na hodné lidi, přijde mi odvážné, až neopatrné, jako samotné ženě vlézt na každou loď, kam mě pozvou .

5 13.02.2023