Kazatel
Honza Vojtíšek
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406439/bmid_kazatel-7H2-406439.jpg
4
54
19
Kazatel je temný, mrazivý hororový román o středověkém knězi Řehořovi a mladíkovi ze současnosti, Gabenovi. Jedině jejich společné úsilí jim dává šanci jednou provždy skoncovat s něčím, co nechce nic víc než se dostat na světlo. Za jakoukoli cenu!
Přidat komentář
Ako fanúšik hororu som registroval meno Honza Vojtíšek už v minulosti. No dlho mi nič konkrétne neskrížilo cestu. Ozajstný „First contact“ nastal až dielkom Ďábluv hřbet (dueto spolu s Ivanom Kučerom). A keďže hneď po tomto ich spoločnom diele som dal príležitosť Ivanovej prvotine Kozí ľudia, je logické, že musel prísť na rad aj Kazateľ. Hneď na úvod treba povedať, že je vidieť, že toto nie je autorov prvý text (ide o prvý román), ale textov kde sa Honza už stihol „vypísať“ zopár určite bolo. Rutinérsky a profesionálne zvládnutá práca (ako píše Svätopluk Doseděl: horor je Honzova životní láska, řemeslo a styl). Musím súhlasiť ! A každopádne neľutujem ani kúpu, ani čas strávený s Řehořem a Gabenem. Všetko ostatné čo by som chcel ešte napísať už zaznelo v komentároch .
Čo možno nezaznelo a čo mňa trošku mrzí (a škoda, že to Honzovi nikto nepovedal) je pár veci. Prvý krát ma zdvihlo “mozaikové okno“ ! Ja osobne tento slovný zvrat neuznávam. Predpokladám, že malo ísť o vitráž čo by však v rámci príbehu a doby pôsobilo príliš vznešene. Lebo okenná tabuľa/okno, zložené z farebných skiel, sklíčok a spojená najčastejšie pomocou olovených prútov, alebo pásikov je a vždy bola vitráž. Mozaika naopak, je plošný druh umenia tvorený farebnými kamienkami, nerastmi rôzneho tvaru na pevnom podklade, umiestňovaný do malty, štuku alebo tmelu. Preto výrazy ako mozaikové sklo, mozaikové okno sú nepresné, hoci v laickej verejnosti už zjavne udomácnené. Druhá zdvíhačka v mojom prípade boli husle a pohár vína - tiež sa mi zdá, že na tento „sherlockovský motív“ bolo časovo priskoro.. Teda hlavne kvôli tým husliam ..
Ale, kašľať na moje ponosovanie ! Z pohľadu na ostatné komentáre to väčšinu fanúšikov nevyrušilo, takže je to v pohode. A to je na literatúre krásne, že jedno dielo, nás dokáže osloviť, potešiť, či nahnevať, a nemusí to byť rovnaká stať, či časť knihy - ako som si všimol, keď som si pozrel ďalšie komenty či recenzie. Potom aj na základe týchto postrehov a komentárov môžeme pozerať akoby rôznymi okuliarmi na ten istý obraz. Čo je super ! A aj toto mi napadlo práve pri tejto knihe, zvláštne..
Pre mňa ale Kazatel za silné tri a pol hviezdy.
Přiznám se, že jsem tomu nedal moc šancí, ale kdo nepřijde a nedrapne mě za rozkrok hned v úvodu, ten (ta) si moc legrace neužije.
Upřímně jsem si nebyl knihou vůbec jistý, zda mi sedne, jelikož prolínání dvou dějových linek je mnohdy spíše přítěž při čtení. Čtenář se dokáže rychle ztratit v tom.
ALE!
Můžu vám říct, že tady si s tím autor skvěle vyhrál a dokonce to i propojoval v daný okamžik, což bylo neuvěřitelné!
Styl psaní Honzy Vojtíška je naprosto fenomenální a klobouk dolů před touto knihou. Děj byl zpracován skvěle a bavilo mě to číst a stále jsem se nutil v hlavě přemýšlet, jakže to vlastně skončí a skončilo to tak, že to předčilo má očekávání. Šíleně boží čtenářský zážitek.
V ději se mi líbilo zapojení moderního světa se středověkem, zapojení víry v 15 století a mnoho dalšího.
Kniha byla brutálnější, ale rozhodně čtenáři to jen podtrhne kvalitu knihy, která je až troufám si říct vysoká.
Tajemno v knize obzvláště nechybělo a také vraždy, psychické vykreslení Gabena, sexuální scénky..,apod.
Jak říkám, vydařená kniha z pera českého autora.
Dle mého jedna ze skvělých knih tohoto roku.
Miluju české horory, miluju Kazatele. Příběh je zasazen do historie, ale prolíná se se současností, což je moje oblíbené téma. Moc jsem si čtení užila.
V případě Kazatele možná budu trochu kacíř. Z nějakého důvodu mi po seznámení s hlavními postavami ústřední zápletka přišla relativně předvídatelná. Střední část knihy jakoby čtenáře vedla pouze od jedné „epizody“ k druhé; občas jsem měl problém „přeladit se“. V poslední třetině dění věci začínají zapadat do většího obrazu. Nicméně skrytou slabinou románu je dle mě prostá věc: přílišné vysvětlování. Většinu času to nevadí, ale v jistém bodě vyprávění jako bych viděl „lepící pásku“, díky které děj může zamířit kýženým směrem.
Jde znát, že se jedná o jednu z počátečních publikací nakladatelství Golden Dog; text je čas od času obtěžkán gramatickými chybami a místy mohla zaúřadovat stylistika. Ale nakonec jde v důsledku jen o detaily. Román oplývá velkou dávkou čtivosti, představitelně vykreslenými brutalitami a neúprosně rostoucí temnou atmosférou. Navíc se mi hodně zamlouvá obálka knihy a (to píšu snad poprvé) papír, z něhož je zhotovena. Takže i když výše hovořím o nedostatcích, oslovilo mě to a přisálo se to k mému srdci. Přesto a právě proto, že jsem uhodl, co najdu na posledních řádcích...
Velmi sympatická záležitost, kterou by žádný horrorový fajnšmekr neměl minout.
dve časové osi, rôzne storočia a náramne precízne atmosfericky vyskladaný príbeh. Pre fanúšika hororu nutnosť, ostatným by som to aspoň odporučil vyskúšať.
Další matador žánru je za mnou! Byla to dlouhá cesta plná bolesti a temnoty. Horor dle starých not, tak jak to máme rádi. Kazatel Honzy Vojtíška přichází a pohybuje se v dávné minulosti i přítomnosti. Autor se nebojí přitlačit na pilu a zásobuje čtenáře, nebojím se říci, bravurními popisy. Prostředí část může působit trochu rozvlekle, ale počkat si na finále se vyplatí. Je víc, než jisté, že Golden dog už od začátku ví, co dělá...
Co jsem tak pročítal o autorovi, tak mi z toho vycházelo, že ač je pro Honzu Vojtíška tato kniha debutem, je již řadu let profesionálním povídkářem a vypravěčem hororů. A na knize je to místy v rámci kapitol zatraceně znát. Během čtení, musím říct, jsem hodně oceňoval perfektní charakteristiky hlavních a především vedlejších postav. Některé kapitoly o vedlejších postavách by mnohdy hravě zvládly i coby samostatná povídka, nutno dodat, že perfektní povídka. Hůř jsem se cítil ve druhé polovině knihy, kde Řehoř a Gaben dělali věci, které šly mimo moje chápání a místy mi z toho bylo fakt odporně. Vše ale mělo svůj smysl a vyplatilo se počkat až do samotného závěru. Kazatel je tak hodně originálním hororem. I když jsem s příběhem byl trošku jak na houpačce, mělo to svůj smysl a nakonec jsem knihu zavíral s obrovským nadšením.
Dlouho jsem přemýšlela, co napsat, protože knihu jsem nedočetla, přesto jsem chtěla napsat aspoň nějaký názor na tu polovinu, kterou jsem s úsilím zdolala. Snažila jsem se několikrát, ale prostě mě to nějak netáhlo. Příběh není špatný a vypravěčský styl a slovní zásoba autora jsou chvály hodné, přesto mě kniha tak úplně nebavila. Když se zamyslím nad tím, co čekám od hororové knihy, tak je to asi to vzrušení a strach, který se proplétá v příběhu a nutí mě číst dál a dál. Zde mi to chybělo. Jedna smrt střídá druhou, sotva se postava objeví už umírá a to kolikrát dost nechutně. Spíš jsem měla strach, co nechutného přijde dál a po tom prostě, aspoň já osobně, netoužím. Nějak mi unikal i smysl té oné mocnosti, která chtěla jít neustále za světlem. Zlý duch, ďábel, satan? Ale jelikož jsem nedočetla, tak zde nechci kritizovat, je možné že smysl by mi určitě došel na konci knihy, ale nedojde, protože já knihu odkladám a neuvažuji, že bych kdy ještě otevřela.
Kazatele už bych si znovu nepřečetla, ale to nic nemění na tom, že se jedná o velmi vydařený český horor, který je však určen pro cílové čtenáře, tedy milovníky hororu. Myslím si, že u širšího publika čtenářů bohužel neobstojí, jedná se spíše o fanouškovskou záležitost. Rovněž si nejsem jistá, zda se tato kniha hodí na seznámení s tímto žánrem, neboť ti čtenáři, kteří by doufali v strach a děs zhmotňující se na stránkách, by nejspíš byli zklamaní. Mrazivý je dost, ale bohužel jsem se u něho nebála - a zrovna na to jsem se nejvíc těšila.
Moje prvotina českého hororu vůbec.
Ale abych pravdu řekla, něco mi tu chybí. Oceňuji a užívám si krásná líčení všech úmrtí, všechny úžasně nemravné momenty a poznámky (velice bych ocenila nějakou autorovu erotickou povídku), kterých je na můj vkus v hororu více, než bych si představovala, ale asi to bude zvykem. Zpočátku chaos, spousta zbytečných vycpávek. Ale gradující konec, špičková slovní zásoba a parádní vykreslení postav, atmosféry a všeho ostatního. Nicméně i přesto, že se stránky hltají jedna za druhou, stále postrádám velké WOW, onen pocit, který se obvykle po skončení vydatného díla dostaví. Něco, něco...
Líbilo se mi autorovo částečné zasazení děje do minulosti. V jedné recenzi jsem četl, že ze začátku jde vidět autorova nerozvážnost... Mně se naopak líbilo počáteční vykreslení postavy Řehoře a Janka; měl jsem při čtení skutečně pocit, že se jedná o muže sloužícímu Bohu a že je děj zasazený do 15. století. Znalost historie u autora je zde očividná.
Dialogy postav působí inteligentně a věrohodně, nicméně občas mě zarazilo některé chování postav, např. když se Gaben dozví tragickou zprávu od policistů (nebudu uvádět, ať nespoileruju), čekal bych, že Gaben projeví více zděšení, šok, zkrátka projeví více emocí. Dozvědět se osobně něco takového, tak by mě to asi dost rozhodilo. Některé násilné a sexuální scény jsou popsány na mě až příliš naturalisticky, ale to je asi už otázka vkusu, ostatně je na to upozorněno už na začátku nakladatelem.
Příjemnou odbočkou byly rovněž dějové linie vedlejších postav, i když mi občas chybělo, jak to s nimi dopadlo. U popisu zla bych ocenil nějakou hlubší motivaci.
O autorovi se dá na konci dočíst, že píše společně se slovenským spisovatelem Ivanem Kučerou román, chápu, že hororový, tak jsem zvědav na jejich literární počin a nebudu se zdráhat si ho koupit.
Na románovou prvotinu Honzy Vojtíška jsem byla dost zvědavá, jelikož tenhle pán mi díky časopisu Howard už roky rozšiřuje moje hororové obzory. A byla jsem příjemně překvapená. Děj se ubírá nepředvídatelným směrem k předvídatelnému, ale logickému konci. Autor si je velmi dobře vědom možností českého prostředí a v rámci toho dokázal vytvořit funkční, uvěřitelný a čtivý příběh, který zaujme, ani nepostřehnete jak. Navíc svým zasazením do českého prostředí a autorovým stylem působí Kazatel jako něco, co se prostě mohlo stát a je napsaný s úctou (a zřetelí) k žánru a jeho klišé. Nejedná se o závratně děsivý příběh, ale o milou jednohubku, která vás vtáhne do sebe, polechtá ta správná centra, pomuchluje a na konci nechá trochu bezradné, že tohle je už vše.
Príbeh, akých je v našich končinách málo. Nie jednoduchý, s dvoma časovými líniami a premysleným postupom udalostí. Ako horor disponuje všetkými potrebnými atribútmi - zlom, násilým, sexom. V atribútoch je to fajn. Pokrivkávanie prichádza v deji a postavách. Postavám chýba osobitosť, ktorá zaujme. Řehoř sa mení na Kazatele, ani neviem prečo. Gaben je celý toporný a dejom sa sunie až príliš vedený za golier. Honza sa až príliš snaží budovať atmosféru a tým sa popisy stávajú príliš dlhé. Jednoznačne stojí za prečítanie. Skrátka, príbeh by si žiadal ešte jednu korekciu a ubrať. Takmer som dal 4...
No páni! Tohle že byla kniha od českého autora? Já opravdu tleskám. Výborně vykreslené postavy, dokonale promyšlený děj, dech beroucí popisy daného okamžiku a to nečekané brilantní propojení minulosti s přítomností! Klobouk dolů, to jsem opravdu nečekala. Ke konci knihy jsem si říkala, že bych ráda viděla Kazatele zfilmovaného, musel by to být fakt trhák. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Na světě jsou dva typy lidí. Ti, kteří latentně béčkové příběhy milují – a pak jsou tu ti ostatní. Pokud patříte do druhé skupiny a pokud právě hledáte tip na zajímavé čtení, mám pro vás dobrou radu – jděte raději o dům dál. Protože Kazatel, to je žánrovka, za kterou by se nemusela stydět ani kategorie půlnočních filmů v Karlových Varech. Což je pochvala! :-)
Kazatel je Vojtíškova románová prvotina. A zatímco některé momenty v Kazateli jsou vysloveně super (jako například popis charakterů, akční scény nebo práce s tajemstvím), jiné už se tolik nepovedly (vyústění hlavní zápletky nebo třeba popis světa).
Za sebe dávám 3,5 hvězdičky a všem fandům českého hororu určitě doporučuju Kazatele aspoň prolistovat.
„Proč?“ podivil se Bartoloměj. „Děláme to snad špatně?“ – „To samozřejmě ne, ale prý je to rychlejší.“ – „Je kam spěchat?“ Román Kazatel som prvý raz čítal niekoľko rokov pred jeho vydaním. Poskytol mi ho Honza Vojtíšek kvôli prípadným návrhom na vylepšenie textu. Takže keď sa v roku 2019 konečne oficiálne vydral na temnotu sveta, nemohol som dopustiť, aby chýbal v mojej domácej knižnici. Aj s podpisom, samozrejme. Kazatele vydal Golden Dog a ostatné vydavateľstvá, ktorým Honza rukopis posielal (a viem, že ich nebolo málo) môžu ľutovať; mohli mať vo svojom portfóliu kvalitný historický mysteriózny hororový triler. Vojtíšek píše tak, ako keď skúsený murár stavia dom. Od rána pri chlapíkovi stojíte a zdá sa vám, že mu to pribúda na prvý pohľad pomaly, ale potom sa začne zmrákať, vy sa na to zadívate znova a uvedomíte si, že za ten čas vám pred očami vyrástol dom. Okej, už som mal v živote lepšie prirovnania, ale viete, ako to myslím. Hlavnou hviezdou knihy je kňaz Řehoř: dominantný, charizmatický, nepredvídateľný, nebezpečný. Ostatné postavy sú tu síce určite nie navyše, ale oproti nemu sú predsa len trošku slabšie. Román by som možnože jemne skrátil, takto to občas trošku upadá do letargie. Naopak, rozhodne oceňujem vyložene hororové, clivebarkerovské (pred)finále. A vizuálne taktiež palec hore, páčil sa mi typ papiera, na akom je to vydané + pravdaže obálka (nielen ponurou stredovekou ilustráciou, ale i špeciálnym materiálom, ktorý je fakt pekne príjemný na dotyk).
Románová prvotina autora, která však nezapře své kvality.
Povídkové sbírky Honzy Vojtíška mám ráda, ale tenhle román jsem si po pár stranách zamilovala. Dokázal totiž napsat 99% textu naprosto nepředvídatelně a to už jsem dlouho nezažila. Propracování dějových linek, reálie, charakteristiky hlavních postav Řehoře a Gabena, to vše svědčí už od začátku o kvalitě díla. Po dlouhé době, jsem nebyla téměř schopna se od knihy odtrhnou i za cenu čtení s baterkou přes noc. Střet tajemna a všedního života, subkultur a mainstreamu vyladěný do posledních detailů, to vše a mnohem víc je... Kazatel
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Třináctá hodina |
| 2019 | Kazatel |
| 2022 |  Ďáblův hřbet |
| 2018 | Může se to stát i vám |
| 2021 | Jihočeský horor |
Kniha Kazatel je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 67x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 46x |
| Chystám se číst | 26x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
"Do těla se mu zakouslo tisíce rozdivočelých mravenců, rozlévali se jako voda z právě rozbité mísy. Nejprve se to zdálo i příjemné, ale když se ohnivé zuby dostaly hlouběji a pokryly prakticky celé jeho tělo, bolest zařvala naplno a sevřela ho ve smrtícím objetí."
Co mají společného kazatel Řehoř z 15. století a mladík Gaben ze současnosti? Zpočátku nic, avšak posléze bude čtenář svědkem propojení osudů těchto dvou mužů, byť to zní neuvěřitelně a oba od sebe dělí stovky let. Jenže zlo, to nikam nepospíchá. Jako takové je nekonečné a má čas.
Musím říct, že jsem byla uchvácena! A to jak příběhem, tak slovní zásobou, ale především gradací násilí a plíživou změnou v lidech, kdy se stíraly činy samotného zla s činy lidí. A vy si můžete klást otázku - je to opravdu ještě jednání té nenávistné, temné a brutální entity? Nebo je snad odkryto lidské nitro a jde o jeho nejniternější tužby ublížit?
Nevadily mi dvě časové linie, neztrácela jsem se. Zároveň postavy jsou bravurně vymodelovány, včetně těch vedlejších. Autor také dokázal navodit ponurou atmosféru, kdy se do vás zatne drápek strachu a začne se rozlévat do celého těla, až se najednou bojíte zhasnout lampičku u postele...
"Uprostřed mozku se mu rozsvítilo jasné prudké světlo a krůček po krůčku spalovalo další nervová zákoutí. Bolo mu úplně jedno, zda dřív zešílí nebo praskne. Chtěl jen brzký konec. Pohltilo ho to úplně celého. Psychická a fyzická existence se oddělily. Jejich vzájemná závislost padla. Tělo přestalo vysílat podněty, pouze řvalo bolestí a tlakem. Mysl se krčila v temném rohu o kus dál a hystericky vřeštěla, zbavena jakékoliv možnosti zákroku."
Dle ukázek si všimněte, že Honza Vojtíšek je opravdu mistr slova a i kdyby příběh stál za hovno (což se naštěstí nestalo), bude vás bavit jen převalovat ta slova a mnohdy i archaismy na jazyku... Hodnotím 4/5 (přeci jen některé pasáže byly poměrně rozsáhlé a příliš vysvětlující) a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.