pollyn komentáře u knih
První polovina byla hodně hodně bláznivá. Dala mi zabrat. Ale druhá půlka? Paráda :) Od srdce jsem se nasmála :)
Kniha se dá popsat jednou větou: On chvíli váhá.
Jediné světlé místo je June.
Dějová linka Cartera se mi moc líbila, včetně Gordona a Lucy. Škoda, že příběh Kendall byl tak překombinovaný.
Líbil se mi vývoj vedlejších postav. Theo jsem si neoblíbila. Prostě ne.
Cress je peckova! Už ve dvojce ji žeru a těším se na každou scénu s ní :)
Soren? Během třech dílů dospěl. Artemis? To byla pořádná hrdinka a holka, co to má v hlavě srovnané :)
Heron? Do něho se člověk nemohl nezamilovat :)
A Blaise? Ach ano. Hrdina fantasy jak má být. Rozervaná duše a chrabrost a hodnoty nade vše ❤️
Dalo by se pokračovat, mohli mít všichni další cíl, mohly se vztahy ještě chvíli komplikovat... Ale takhle to bylo dokonalé :) jsem moc spokojená, všechny bych je chtěla za přátelé. Nebyli dokonalí, nebyli to klaďasové a o to víc mi přirostli k srdci :)
Překlad do češtiny: Džejdý? Jako vážně?
Jinak jsem se od poloviny knihy usmívala jak měsíček na hnoji :) bylo to Darcyovsky milé a romantické:)
Celá série stojí za to. První díl je nejslabší, ale dává čtenáři čas navyknout si na styl a téma příběhu....
Je zvláštní, ojedinělá a nekonvenční. Občas děsivá, těžko uvěřitelné, ale je tam tolik emocí! Vlastně nezáleží na tom, do jakého prostředí je příběh zasazen...
Ovšem až všechny díly naráz dají ucelený obrázek ;)
Bože jak mi Raven lezla na nervy. Fňukna.
Gavin ostatně taky. V jednadvaceti nemá koule na to postavit se matce? Grr.
Nejvíc zajímavá postava byla Weldon. Jako jediná měla něco navíc.
No já nevím. Nemělo to spád.
Spousta prázdných dialogů a zároveň hodně věcí zůstalo nevyřčeno nebo se "prostě staly" bez hlubšího popisu. Vždycky jsem měla pocit, že nějaký mikropribeh někam míří, zdlouhavě se k tomu postavy odhodlávají a nakonec se to přejde jednou větou.
Ve výsledku jsem zklamaná a po dalším dílu už nesáhnu.
Proč to má tak blbý název a lacinou obálku? Je to škoda!
První půlka je taková sluníčková "aaaach" a druhá půlka? Ty brďo, to jsem nečekala. Moc dobrý.
Byla jsem napnutá až do konce :) jedna z nejlepších brownovek :)
Začátek byl dechberoucí, ale s ubíhajícími stránkami šla originalita dolů. Poslední čtvrtinu knihy bych rozvedla, znásobila a pak by byl konec víc uspokojivý. Škoda.
Nicméně bylo ústřední téma originální jako vždy!
Konstrukce příběhu odpovídá žánru, ale stylistikou se vymyká a to je příjemně osvěžující :) styl autorky mě opravdu oslovil. Možná to dělá i to, že originál je v němčině a tak přicházíme o ta klasická překladatelská klišé typu "vlasy v odstínech pepře a soli".
Dějově mě trochu ruší to letecké prostředí, podle mě nadbytečné. A hlavně nízký věk postav je nevěrohodný. Kdyby jim bylo o pět let víc tak by i ta stipendijní Pocahontas víc vynikla. Nevím. Každopádně se těším na další díl.
Teda to byl ale hodně zlej klaďas. Nebylo to špatný, ale ta hlavní tajemství jsem úplně nezkousla.
Hlavní tajemství, spor, na které celou knížku čekáme, na mě úplně nezapůsobilo. Ani k jedné postavě mi to úplně nesedělo a vysvětlení bylo strohé, stručné.
Taky mám výhrady k naivitě obou teenagerů. Jejich ostýchavost ve 14 letech se dá pochopit, ale v 18? Že by neměli alespoň teoretické znalosti o sexu? :)
"a jseš můj kluk?"
U druhého dílu jsem jenom kroutila hlavou. Škoda, že to velmi kopíruje Bez naděje (C. Hoover).
Bez zápletky. Fakt. Vůbec žádná tam není pořád dokola se jede: "jsem pevně rozhodnutý mít je obě až do smrti ve svém srdci" a dojemné "nemůžu uvěřit, že máme takové štěstí". Tadydadydá.
Ani jedna z hlavních postav mi vlastně nebyla sympatická. Ale vzhledem k jejich patologickému chování je to asi dobře :)
Kdyby byl příběh zakončený třeba pár stran před koncem tak bych z knížky měla silnější pocit ;)