petrucha86
komentáře u knih
Nostalgický návrat do mých mladých let, kdy jsem četla jednu “lanczovku” za druhou. Čtivé a zábavné i po tolika letech. Samozřejmě mým dospělým pohledem trochu naivní, ale potřebovala jsem rychle něco oddychového a naprosto to splnilo účel.
(SPOILER) Skvělé to bylo! Taková velmi uvěřitelná, lehce ironická, čtivě napsaná depka, s jiskřičkou naděje na konci. Velmi oceňuji srovnání prostředí společnosti prodávající nevýhodný internet a ezo centra, co nabízí klid v duši. Všichni jsou to ve finále stejní šmejdi a prachy jsou až na prvním místě.
Bylo to takové líné, pomalé, rozvleklé, k výraznějšímu rozpohybování došlo až v závěru knihy...nebylo to vyloženě špatné, četlo se snadno, ale kniha jako by pouze klouzala po povrchu, možná jsem měla přehnaná očekávání. Za mě patří mezi ta méně povedená díla od autorky. Nicméně obálka je nádherná!
Měla jsem problém knihu dočíst, neustále jsem ji odkládala a na to, že se jedná o poměrně tenký svazek, mi dala hodně zabrat. Ty dvě hvězdičky jsou vlastně asi jen za poslední třetinu, kdy pro mě děj začal být konečně zajímavý, i když jisté podezření na rozuzlení jsem měla delší dobu. Co mě pobavilo, byla povídka o šachové partii.
Sofiin svět jsem zatím nečetla, ale po této první zkušenosti nemám chuť po Gaarderovi znovu sáhnout.
Tak tohle bylo něco, po dlouhé době jsem kvůli nějaké knížce ponocovala a ke čtení využívala každou volnou minutu. Jarka coby prototyp zlé tchýně, vesnický buran Štěpán, zakřiknutá puťka Petra, Igor, který se neumí vzepřít své matce, stejně tak jako jeho otec (své manželce)...a mezi těmi všemi Bára, která tam tak nějak nepatří. Všechny postavy byly vykresleny tak reálně, až to bylo místy nepříjemné a při rozplétání vztahů mezi nimi vyplouvají na povrch ještě nepříjemnější skutečnosti. Nemůžu dát jinak než plný počet.
Velmi dojemné, melancholické čtení a i když téma bylo opravdu těžké, četlo se samo a ještě dlouho po dočtení jsem na příběh myslela.
Martin se jevil jako téměř ideální manžel a dojemně starostlivý otec a vlastně všechno jeho počínání mi připadalo naprosto v pořádku. Ulla mě zprvu rozčilovala, za závěr si nějaké mé sympatie získala.
Byla to má první knížka od autora a i když bych to při čtení anotace, vzhledem k tématu, nečekala, rovnou za plný počet.
Člověk stále čeká až se něco začne dít a najednou je konec. Knížky od de Vigan jsou moje srdeční záležitost, vždycky zhltnu na pár zátahů, ani u téhle to nebylo jinak, ale bohužel musím hodnotit jako jednu z jejích slabších.
Rozhovory s šumavskými samotáři mě oslovily o trochu víc, ale i tak to bylo moc příjemné čtení doplněné o krásné fotografie. U některých jsem si nebyla jista, zda si dotyčný tento životní styl vybral dobrovolně, ale rozhovory s těmi, u kterých to bylo jednoznačné, byly opravdovým balzámem! Vyzdvihnout musím rozhovor s paní Kateřinou a bratrem Andělem. Naopak koho jsem moc nepochopila, byla paní učitelka v závěrečném rozhovoru, tam jsem se místy ztrácela.
Všeobecné nadšení z knihy nesdílím, především kvůli formě. Nemohu si pomoct, ale celé mi to přišlo na úrovni nějaké školní úvahy a toto autorčino zamyšlení mě v tom utvrdilo:
“Po skončení rozhovoru mě napadla jedna otázka. Ona by za vůdce dýchala. Dýchal by ale i on za ni?
Dvě hvězdy pouze a jen za téma.
Stejně jako první díl, velmi milé čtení. A i když se tam růžové filtry sociálních sítí kritizují, celý příběh na mě takovým narůžovělým dojmem působí :) Ale to rozhodně není na škodu, jako čtivou oddechovku určitě doporučuji!
(SPOILER) Zajímavé neotřelé téma, velmi čtivé, přečetla jsem podstatě na dva zátahy, ale něco mi tam chybělo, kniha jakoby klouzala po povrchu…což vlastně mohl být záměr a ostatní ať si člověk domyslí, ale to úplně není můj šálek kávy. Nepřidám se k ostatním hodnotícím, které zklamal závěr, vlastně jsem celou dobu tak trochu doufala, že se Adam se Sárou vrátí do města a jejich pobyt ve Stepi zůstane pouhou epizodou.
Takhle beznadějnou, hutnou knihu jsem nečetla snad nikdy. Úplně z ní byla cítit hnusná atmosféra, chlad a vlhkost domu u lesa. Napsáno ovšem brilantně!
(SPOILER) Nerovný souboj dvou idealistů se zákeřnými investory. Stejně jako všechny ostatní knihy od Hájíčka se četlo samo, stejně jako ze všech ostatních jeho knih na mě dýchala melancholie a beznaděj. A i přes to, že konec byl takový, jaký byl (a asi nikdo nečekal happy end), ve finále na mě působil vlastně optimisticky, jako šance pro Tomáše na nějaký nový start (protože stejně jako hlavní postavy z jiných knih od Hájíčka se mu přes jeho zápal pro věc osobní život kamsi vytratil).
Jako v předešlých dvou knihách autor dokázal nádherně vykreslit atmosféru a kouzlo okamžiku. Zdálo se mi, že ke konci kvalita trochu upadá a děj ztrácí náboj, ale nic to nemění na mém hodnocení 5*.
Velmi emotivní čtení, katastrofa střídala katastrofu a mnohokrát mi z děje bylo úzko. Nicméně kniha je to opravdu dobrá a dozvěděla jsem se mnoho nových informací o kraji, který je pro mě úplně neznámý. Před druhým dílem si ale přeci jen dám chvíli pauzu u něčeho odlehčenějšího.
Krásné čtení! Úplně na mě sálala atmosféra o prázdninách opuštěného, rozpáleného města.
Oceňuji téma a oceňuji zpracování vlastní zkušenosti autorky. A taky se poměrně rychle četlo. A to je tak vše, i když se zabývalo domácím násilím, stejně to bylo takové moc “růžové, všichni krásní, úspěšní, bohatí, plno klišé. První kniha od autorky, po další se sahat nechystám.
Narazila jsem na ní úplně náhodou v knihkupectví a jsem moc ráda, že se mnou odešla domů! Velmi čtivý román co vás přiměje se zamyslet. 5* nedávám proto, že mě ze začátku René svým až urputným dodržováním stereotypů trochu rozčilovala, v průběhu se ale toto rozčilení vytratilo :)
Na téma a prostředí jsem byla zvědavá, bohužel mě příběh zklamal. Děj přeskakoval sem a tam, že jsem občas nevěděla, koho se daná pasáž týká a v jaké době jsem, jednání postav zůstalo nevysvětlené, konec useknutý a celkově to bylo takové ploché.