PeťkaW. komentáře u knih

Jedna z mála básnických klasik, kterou uznávám a která si veškerý ten obdiv a zařazení do učebnic zaslouží. Chodila jsem do školy ve městě, kde se Erben narodil, takže nám jeho básně byly předhazovány prakticky denně. V tom věku je člověk asi jen těžko schopný hloubku Erbenových básní ocenit. S odstupem času mi ale jeho balady přirostly k srdci mnohem víc. Je v nim mnohem víc rovin, než se na první pohled zdá. Každé další čtení objevím něco nového a zajímavého - ať už jde o samotnou myšlenku, nebo jen slovní spojení.

4 23.03.2017

Na tomhle díle oceňuju to, že jsme pomocí myslánek mohli vidět všemožné střípky, které dotvářely celý děj a upřesňovaly charaktery mnoha postav. Celé prostřední knihy značně potemnělo a zdepresivnělo, což je velký pokrok od prvních 4 dílů. Je tu víc smrti, temnoty, krve a rozhodně už nejde o pohádkovou knížku. Jak rostli začáteční čtenáři série, tak JK uzpůsobovala i celkový ráz a podobu knih, což je jedině dobře. Navíc mě hrozně bavilo její pohrávání si s postavou Snapea. Od prvního dílu tak nutila čtenáře bloumat nad tím, jestli je teda dobrý, nebo zlý. Jednou udělal dobrý čin, pak zase zabil... byl to od ní skvělý tah, udržovat čtenáře pořád v nejistotě a hledat všemožná vodítka :)

4 22.03.2017

Knížka, která napoprvé sice zaujme, ale dle mého názoru se dá plně pochopit až při dalším čtení. Každopádně já si ji oblíbila, i když ze začátku působí hodně roztěkaně a člověk se v ději ztrácí. Jde o to překlenout první chaotickou třetinu, pak se vše uklidní a děj dostane zajímavý rozměr.
Neobyčejné pojetí golema, fantaskní mystické motivy, tajuplný děj, zajímavá zápletka plná zvratů a nečekané rozuzlení dělají z Golema knihu skutečně neobyčejnou a právem uznávanou.
Slabším čtenářům, nebo těm, které odrazuje právě zmatený začátek, doporučuji přečíst si na internetu stručný děj knihy. Přijde se tak o to nejnapínavější, ale aspoň budete trochu v obraze.

4 21.03.2017

Ač si pana Lustiga velmi vážím jako člověka i jako spisovatele, nepřišla jsem tomuhle dílu na chuť. Uznávám jeho hodnotu, ale mě si nezískala. Děj mi přišel zdlouhavý, nezáživný, každou další stránkou jsem se prokousávala hůř a hůř... Krom konce, který byl o něco poutavější. V knize je pár pasáží, které mají spád a jsou zajímavé, ale utápí se v šedém zbytku.
Pro mladší čtenáře musí být jen těžko stravitelná. Většina knih se zaměřuje na jednu, popřípadě pár filozofických myšlenek. Tady jich je na každé straně několik, což na jednu stranu oceňuju, protože člověk dostane opravdu spoustu námětů k přemýšlení, ale na stranu druhou ho z toho pak bolí hlava a nestačí všechno to kvantum plně pobrat a ocenit. Musím ale uznat, že některým z těchto myšlenek se podařilo mě totálně rozebrat...

4 21.03.2017

Velmi šikovná kniha pro všechny, kteří se zajímají o literaturu. Přehledná, srozumitelná a dostatečně obsáhlá, aby posloužila i vysokoškolákům. Čerpala jsem z ní nesčetněkrát. Vlastně mám pocit, že bych bez ní asi neudělala vysokou :)

4 21.03.2017

Tak jo, můžete si připravit kameny, protože za tohle moc sympatií nezískám, když vidím komentáře přede mnou. Omluvou mi budiž to, že jsem díky anotaci čekala úplně jiný příběh, než který jsem nakonec dostala. A to byl asi největší problém. Připravovala jsem se na těžké čtení, plné depresivních obrazů, silných emocí, možná s trochou romantiky. Prvních 30 stránek to tak i vypadalo, protože autorka začala vykreslovat životní příběh, který byste si za rámeček rozhodně nedali a s Lilianou si její úděl nevyměnili ani za nic. Jenže pak najednou cvak a z dramatu byla čistá romantika alá červená knihovna. Rytíř na bílém koni, červenání se, nějaké neshody, chemie pokročilého stupně, sex a samozřejmě láska až za hrob po cca 3 měsících. Všechna druhotná témata, kvůli kterým měla být knížka tak hrozně "silná", šla najednou na vedlejší kolej a ve stínu romantické linky se úplně ztratila. Stejně tak další postavy, které najednou působily, jako by byly jenom do počtu, protože bylo autorce asi samotné trapné psát jenom o hlavní dvojici. A ve světle toho všeho jsem jí pak už nebyla schopná těch pár dramatických pasáží věřit. Působily na mě nuceně, vykonstruovaně a jako by je tam chtěla násilím nacpat za každou cenu, aby příběhu dodala hloubku. Jenže já radši drama a emoce mezi řádky, které mají kolikrát větší sílu, než když je takhle naplno explicitně napíšete. Závěrečná akční scéna už pak působila vyloženě jako vynucený patos, stejně jako epilog z pohledu Mata. Nechápejte mě špatně - četlo se to dobře, čtení ve finále nelituju, ani v nejmenším nechci zlehčovat témata, které si autorka vybrala a popisovala a je fajn vidět, že polské spisovatelky zvládají i víc, než jenom 365 dní, ale na mě Liliana působila nejvíc jako trochu marná snaha o napodobeninu knížky "Námi to končí" od C.Hoover. Nehledě na to, že jsem čekala zkrátka něco jiného. Tak... a můžete házet.

3 01.06.2022

Po dočtení Nimbusu jsem se cítila stejně, jako když jsem marně hledala další stránky na konci Války za bílého dne od Bretta - frustrovaná, zmatená, na infarkt a hlavně totálně nas***! Shusterman je úplně stejný masochista. Nejdřív si vás hezky ukolébá až pomalu ke spánku (nechápala jsem, co mají všichni s těmi pěti hvězdičkami, vždyť se tu nic neděje a natahování děje dosahuje rovin opravdu kritických). Navíc většina postav tak nějak zvláštně stagnuje v nových pozicích, sžívá se svým postavením bez toho, aby něco výrazněji vybočilo, ale fajn... myšlenky Nimbusu jsou zajímavé a dovysvětlují hodně slepých nebo zdánlivě nelogických míst, které mě rozčilovaly v prvním dílu, takže čtu dál. A pak se děj překulil přes polovinu a autor začal nabírat dech přímou úměrou k tomu, jak vám se dech začal naopak zkracovat, protože tušíte, že se blíží kolosální dějový průser (ok, je to asi stejně dobré, jako první díl, takže tam ty 4 hvězdy dám). Až vás o ten dech v poslední třetině připraví autor úplně a vy jen lapáte na suchu, abyste všechno vstřebali. Protože víte, prostě víte, že se něco takového muselo stát, ale ten způsob, jakým to autor vše podal je prostě... vážně podpásovka. A za to poslední heroické kosení smrtky Curieové, u kterého pomalu stejně hrdinně zamačkáváte slzu, tam zkrátka tu pátou hvězdu imaginárně přihodíte a zadav se jí Shustermane!!!
PS: Ano, komentář nedává smysl, vím to. Stejně tak vím, že kniha měla dost výrazné mouchy a hodnocení je objektivně vzato dost nadhodnocené, ale čert to vem', jinak to prostě nešlo...

3 17.03.2022

Když jsem četla knížku "Než vystydne káva", měla jsem nonstop chuť na kafe. No... a tady si doplňte přímou úměru, když - se děj odehrává na francouzských vinicích a hlavní hrdinka je vinná čarodějka :D. Musím říct, že to bylo příjemné překvapení. Autorce se podařilo podat magii originálním způsobem. Vyskytují se tu "typické" čarodějky, ale námět propojení s přírodou a konkrétně vinicemi, byl hodně neotřelý. Příběh měl víceméně jasně daný rámec a některé linky jste prohlédli poměrně brzy, což sice zamrzelo, ale neubralo to na čtivosti a dojmu z knihy tak moc, abych snižovala hodnocení. Příběh na některých místech působí trochu spisovatelsky naivně... nevím, jak lépe to vystihnout. Přece jenom jde o prvotinu a trochu je to z textu znát, ale zároveň autorka píše lehce, má hezké popisy, které nenudí a navozují tu správnou atmosféru. Celkově mi knížka skvěle sedla a já jsem ráda, že mě neodradilo označení prvního dílu ze série, takže pokud nad čtením přemýšlíte a bojíte se otevřeného konce, můžu vás uklidnit - děj je naprosto uzavřený.

3 08.03.2022

Asi jsem ještě neměla v ruce YA knihu s tak hororovým podtónem. Craig budovala příběh pomalu, zvolna. Informace trousila zlehka a nechala pracovat spíš čtenářovu představivost, než aby sama podávala konkrétní fakta. Zato atmosféru vybudovala excelentně. Hutná, syrová, temná... a s každou další stránkou se prostředí stávalo nehostinnější a pochmurnější. Skalnaté prostředí ostrovů, jakoby k nejasným vraždám a záhadám přímo samo vybízelo. Vše navíc výborně a do detailu popsané. Člověk měl skoro pocit, že cítí mořskou sůl. Krom toho si autorka dokázala neskutečně lehce pohrát s myslí svých postav, i čtenářů. V poslední třetině knihy jste úplně ztratili přehled o tom, co je vlastně pravda. Nic nemuselo být skutečné. Ze záporáka byl klaďas, z klaďase záporák... nebo ne? Psycho... jiným slovem to moc popsat nejde :) A na to všechno krásně napasovaný retteling o 12 tancujících princeznách. Po dlouhé řádce YA knih, kdy už pomalu od 15. stránky vím, jak vše dopadne, byl Dům soli a smutku hodně příjemné překvapení, u kterého sice tušíte, ale pak se vám hlava zamotá takovým způsobem, že vlastně jen doufáte, že se konce dožijete s příčetností :D . Na plný počet to sice není, protože mi přišlo, že cca v polovině knihy děj trochu ztratil dech a osobně bych uvítala v závěru trochu víc stránek, na kterých by bylo jasnější rozuzlení a dovysvětlení některých motivů, ale jinak... spokojenost.

3 08.03.2022

Bez vytáček píšu hned v úvodu, že jsem se začítala hodně opatrně a hodně skepticky. Takže tu facku jsem si od autorky docela i zasloužila. Malá soukromá omluva, paní Hajduková.
Sice si i po dočtení myslím, že šlo hodně motivů zpracovat lépe a přehledněji a určitou podobnost s filmem Dracula - Untold taky radši přejdu, ale co už... Autorka zvládla víc než dobře, a hlavně čtivě, zpracovat "faktickou, historickou" část. Napasování na současnou linku občas pokulhávalo a celkově by si prvek reinkarnací a závěr zasloužily trochu promakanější provedení, ale nebylo to tak hrozné, aby mě to při čtení rušilo. Osobně jsem na knížku po celou dobu nahlížela jako na holou fikci a myslím si, že takhle si příběh užijete nejlépe. Dracula je postava, která asi nikdy nepřestane fascinovat a možností, jak jeho život a osobnost uchopit, je nepřeberné množství. Tady si autorka vybrala takový... zlatý střed, řekla bych. Trochu historických reálií, trochu fantasy prvků, něco z klasických pověr, přijatelná míra romantiky, nějaký ten sex - ano sex a občas dost podrobně popsaný, takže ne úplně pro náctileté, a všechno dohromady to prodchla úžasnou atmosférou starobylého Rumunska. Čtivost byla už jenom zlatý hřeb (pardon, ale asociace s nabodáváním na kůly se přihlásila sama :D ).
Draculova žena nebude knížka, kterou budou vyhledávat davy a jak jsem psala výš, má rozhodně svoje mouchy, které někteří neskousnou. Ale já přistoupila na hru autorky a čtení si užila víc, než jsem čekala.

3 08.03.2022

Jak tu již bylo psáno - tahle útlá knížečka obsahuje příběh, který není ani pro děti ani pro dospělé. Pro dospělé je jazyk moc dětský. Pro děti je děj docela drsný, hlavně pak závěr. Za zmínku určitě stojí krásné ilustrace, které celý příběh povznáší o level výš. Ledový drak je taková milá jednohubka na hodinku čtení, při které se vrátíte o pár let zpátky do dob, kdy vám četly pohádky mamky. Doporučuju každé věčně fantazírující duši, která odmítá (alespoň v něčem) dospět.

3 07.08.2018

Z téhle knihy mám trochu smíšené dojmy. Na jednu stranu je to typická zamilovaná teen romance, taková zahraniční promakanější verze Lanczové, a na druhou stranu pak docela drsné drama, probírající citlivá témata. Na jedné straně je zamilovaná pubertální a jaksi lehčí první půlka knihy (i když pořád výborně, vtipně a čtivě podaná) a na druhé pak akční emotivní rozuzlení příběhu. K jedné straně hodnocení mě dál naklání výborná čtivost, skvěle vykreslené postavy a poutavý výběr jazyka, do průměru zase padá fakt, že jeden z hlavních problémů jste měli prokouknutý už v půlce knihy a navíc si autorka pro mě vybrala v ději až moc "náhod" najednou. I když je pravda, že většinu z nich byla schopná docela slušně vysvětlit a celkově do sebe v závěru hezky všechno zapadlo. Asi mi tím teplem trochu změknul mozek, takže se nakonec přikloním ke 4 hvězdičkám :) Bez naděje není žádný literární počin století, ale jako taková malina na slupnutí na 3 letní odpoledne u vody, u které se odreagujete a zažijete lásku až za hrob, se hodí skvěle.

3 04.08.2018

Žádné překvapení se nekonalo - Tyl mě zkrátka nebere. Ale v porovnání s jinými knihami, které jsem od něj četla, je tohle slabý nadprůměr, co se dá přežít, proto 3 hvězdičky. Nějaká zajímavá myšlenka nebo pasáž se tu taky najít dají a těch 80 stránek je celkem přežvýkatelných. Pokud už od tohoto přeceňovaného autora musíte něco přečíst, tak Strakonický dudák je dobrá volba

3 18.08.2017

Krvavé ostří by klidně mohlo být samostatnou knihou, nejenom povídkovým souborem, protože jednotlivé příběhy na sebe časově i dějově dobře navazují. Jsem za toto doplnění série ráda, protože jsme tak dostali šanci zjistit, co se dělo před Endovierem a co vedlo Celaenu k tomu, že je taková, jaká je. Je pravda, že v těchto povídkách je trochu frackovitější a otravnější než v následných dílech, ale k vývoji její postavy to sedí. Osobně se přikláním k tomu, aby se tento prequelový soubor četl až po hlavních titulech, protože si myslím, že bez znalosti jejich děje, by mohl ledaskdo být trochu zklamaný. Autorka zkrátka počítá s tím, že hlavní vlna čtenářů je četla už předtím, a proto kupu věcí, míst a motivů vůbec nevysvětluje. Návrat do historie jsem si užila do poslední stránky, i když konec byl značně depresivní a ani znalost původních knih vás na něj nedokáže dost připravit, a doporučuju ho každému, koho Skleněný trůn chytil za srdce.

3 24.04.2017

Za běžných okolností bych se ryze chlapeckému tématu vyhnula na míle daleko, ale referáty a učitelé si moc nevybírali, takže jsem ji jednoho dne přečíst musela. K mému překvapení nebyla fotbalová tématika ani zdaleka tak hrozná a kniha se výborně četla. Děj je jednoduchý, pěkně ubíhá, jazyk čtivý... pokud musíte číst něco z tohoto období kvůli škole, je Bassova jedenáctka dobrou volbou.

3 03.04.2017

Jedna z prvních knížek, kterou jsem vytáhla ze své dětské knihovničky a sama ji přečetla. Krásné ilustrace jsem si prohlížela pořád dokola a příběhy znala skoro zpaměti. Díky tomu budou mít tyto bajky už napořád místo v mé čtenářské duši.

3 03.04.2017

Možná jsem sérii trochu přechválila, když jsem v komentáři opěvovala předchozí díl. Vyhořelá nás znovu zavedla do jiného prostředí, našlo se tu několik nových a zajímavých postav. Ubrání pasáží z pohledu Zoey taky bylo ku prospěchu věci, protože upřímně - kdo jí už neměl po všech těch dílech tak trochu plné zuby?! Kniha se pořád výborně čte a stránky ubíhají skoro samy, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že tenhle díl byl jenom nastavovanou kaší a vařilo se tak trochu z ničeho. Některé části na mě působily dojmem, že samy autorky nevědí, jak to vlastně bude dál. Uvidíme, jak to všechno splácají dohromady a jestli další díl bude fungovat o něco víc.

3 28.03.2017

Mezi Křestem ohně a Věží vlaštovky jsem měla docela dlouhou prodlevu, takže mi chvilku trvalo, než jsem si upamatovala všechny předešlé události a utřídila si znalosti z předchozích dílů. Sapkowski opět potvrdil, že má úžasný vypravěčský talent. Jeho volba, napsat tento díl převážně v retrospektivě, byla skvělým tahem, který úžasně ságu oživil. Uvítala jsem taky to, že se do popředí konečně dostala Ciri a osudy Geralta ustoupily do pozadí, protože upřednostňování jeho postavy na úkor Lvíčete bylo to, co mi převážně vadilo na předchozích dílech. Slabší čtenáři možná můžou být trochu zmatení z různých skoků v časových rovinách, ale mě tahle hra bavila a užívala jsem si ji. Smekám před spisovatelovým talentem poskládat všechny jednotlivé střípky příběhů různých postav, které se ještě udály v různých časech tak, aby to všechno nejenom dávalo smysl, ale i se dobře četlo a bylo poutavé. Tuším, ač mě poslední díl teprve čeká, že se připojím k dalším, kteří tento díl považují za nejlepší.

3 28.03.2017

Martin umí vyprávět, opravdu ano. Dokáže udržet pozornost, bravurně vykreslovat, pletichařit, hrát si s postavami a jejich osudy. Ale nic nedokáže nahradit pořádný děj, kterého je v, prozatím posledním, díle opravdu pramálo. Vzhledem k neuvěřitelnému počtu hlavních postav a dějových linií je rozdělení na Hostinu pro vrány a Tanec s draky více než logické. I tak ale mohly být oba díly o dobrých několik stovek stránek kratší, kdyby se Martin nezabýval mnohdy zbytečnými poznámkami z minulosti a všemožnými opisy, myšlenkovými pochody a nepopisoval kolikrát jednu věc pořád dokola. Píseň ledu a ohně je neobyčejná série, která nemá v současnosti obdoby a nejspíš ještě nějakou dobu potrvá, než se někdo další do podobného eposu pustí. Určitě stojí za přečtení, protože si to čtení užijete. Ale ukamenujte mě - já četla už i lepší a záživnější série :)

3 28.03.2017

Číst tyhle pohádky malým dětem... no nevím, buď by nechápaly, nebo by to v nich zanechalo trvalé následky. Každopádně já už mám knížku přečtenou několikrát a když nemám náladu, vždycky po ní sáhnu znovu. Wilde prostě uměl a tohle dílko je toho skvělým důkazem. Věděl nejen co se slovy, ale co s myšlenkami a postřehy, které čerpal z okolí kolem sebe. Jeho příběhy mají hloubku, duši a při každém čtení znovu a znovu zaujmou. Jeho pohádky tu mají právem tak vysoké hodnocení a pozitivní komentáře. V dnešní době tu na literárním poli někdo takový s jeho talentem a hlavou opravdu chybí.

3 24.03.2017