PeťkaW. komentáře u knih

Poslední roky se s fantasy roztrhl pytel a najít knihu, která by měla aspoň trochu originální námět a myšlenku je čím dál obtížnější. Inkarceron řadím k těm lepším počinům. Děj je čtivý, běží svižně, líbí se mi i propojení více dějových linií. Zaujala mě myšlenka samotného vězení a mrzí mě, že se o něm autorka nerozepsala víc. Stejně tak Doba a Protokol mohly dostat víc místa. Co se hlavní zápletky týče, trochu mě mrzí průhlednost... ale jak jsem psala - jde o čtivou knížku, která si určitě získá hodně příznivců a která má co nabídnout.

1 22.03.2017

Jako mladší jsem měla Stopy hrůzy ráda. Rychle se četly, měly jednoduché příběhy, žádné těžké čtení... Už i v těch letech mě ale zrovna tenhle titul šíííleně nebavil :) Takže jestli hodláte něco ze SH číst, sáhněte po jiném díle.

1 22.03.2017

Asi budu znít jako barbar, ale Mácha je podle mě jedním z nejvíce přeceňovaných českých autorů. Upřímně mě nikdy jeho díla nikdy nepřišla ani tak zajímavá, ani natolik kvalitní, aby se musel na základních školách probírat už od 4. třídy a aby jeho knihy byly ve všech seznamech povinné četby. Máj je krásná báseň, obdivuhodná, a líbí se mi. Ale zbytek Máchových děl mi nikdy k srdci nepřirostl...

1 21.03.2017

Šikovná knížečka, která se hodí každému, kdo se alespoň trochu zajímá o češtinu, nebo naopak tomu, kdo s ní má občas problémy. Najde se tu spoustu užitečných slov a vysvětlivek, které objasní nejeden problematický jev. Rozhodně bych se nebránila tomu, mít ji pro všechny případy v knihovničce.

1 21.03.2017

U předchozích dílů jsem nerozlišovala první a druhé díly, protože jsem vždy četla vázanou edici, ve které byly spojené dohromady. Tentokrát ale byl rozdíl mezi první a druhou polovinou knihy tak výrazný, že by si každá zasloužila komentář zvlášť.
První díl byl totiž opravdu neskutečně vleklý. Žádná akce, žádný zvrat a skoro ani žádný příběh. Všechno se táhlo a ubíralo pod popisem krajinek a okolního prostředí, což celý děj zbytečně zbrzdilo a knihu natáhlo možná o dobrých sto stránek. Mám ráda detaily a propracovanost, ale tady bylo všeho až moc a kniha místy vážně nudila...
Naopak u druhé poloviny Martin upustil od popisů krajin, líčení historie i heraldiky a konečně se zaměřil na děj, což se ihned podepsalo na čtivosti, zajímavosti a poutavosti. Prokousat se první polovinou knihy byl boj... číst druhou polovinu byla radost. Parádní vývoj postav, překvapivé momenty, napínavé chvíle, masakr většiny hlavních postav a konečně nějaký posun v ději. Rozhodně jde zatím o nejlepší díl/část, která mě opravdu bavila a četla jsem ji s chutí. Krom toho jsem konečně dohnala seriál, takže se těším na další díly dvojnásobně.

1 21.03.2017

Básně v této sbírce plně vystihují myšlenky surrealismu. Jelikož jsem tento směr nikdy nějak zvlášť nevyhledávala, neoslovilo mě nějak extra ani toto dílo. Aby člověk plně pochopil veškerou hloubku, musí mít neobyčejný přehled o všem možném (od antiky, latiny, přes československé dějiny, až po vlastní život autora a spoustu dalšího). Podivuhodný kouzelník je ale báseň skutečně výjimečná, která nutí k zamyšlení a kterou hodnotím jako nejlepší z celé sbírky.

1 21.03.2017

Neruda zkrátka umí a tato sbírka mi přijde jako jedna z nejstravitelnějších. Líbí se mi fantazie a originalita, kterou tu musel básník použít.

1 21.03.2017

Abych byla upřímná, čekala jsem od téhle série něco úplně jiného. První díl se tvářil spíše jako akční fantasy a já doufala, že se v podobném duchu ponesou i pokračování. Místo toho jsem dostala přehršel nepromyšleného a nepropracovaného sci-fi, což bylo poměrně nepříjemné překvapení. Knihy jsem dočetla vlastně jen z jediného důvodu - nesnáším rozečtené série. První díl byl dobrý, ale následující dva díly pozitivní dojem zabily. Nedoladěné, zmatkovité, nedotažené, nelogické... a kupa dalších a dalších "ne-". Za celou dobu jsem si nebyla schopná vytvořit k většině postav nějaký vztah a když už jsem si ho udělala, tak je autorka nechala naprosto zbytečně zemřít. Veronica Roth se měla držet rozjetého konceptu a zbytečně nezabředávat do utopických myšlenek a postapokaliptických teorií. Zklamal mě i závěr, i když byl dost předvídatelný. Jedno velké patetické gesto hlavní hrdinky totiž 3 celé knihy opravdu nezachrání a ještě patetičtější truchlení jejího přítele, také ne. Věřím, že si série o Tris najde hodně fanoušků, ale já se k ní rozhodně vracet nebudu a musím říct, že tohle je opět vzácná výjimka potvrzující pravidlo, a to sice v tom, že film je lepší než kniha.

1 21.03.2017

Už od malička mám velkou slabost pro všechny možné mýty, legendy, báje a především pro starověký Egypt a celkově archeologii, takže kombinace toho všeho ve fantasy příběhu mě zákonitě strhla. Scott výborně skloubil i zdánlivě neslučitelné a s historií i životy bájných i historických postav si opravdu vyhrál. Líbí se mi, že prostě jen nesedl a nezačal psát, ale dal si tu práci s hledáním reálných míst a všech legend. Jeho podání fantasy světa je neotřelé a zatím se ke mně nedostala žádná podobně pojatá kniha. Samozřejmě jako každá kniha má i Alchymista svoje slabší stránky (např. začátek knihy působil strašně amatérsky a laicky zpracovaný), ale pozitiva je dle mého názoru zdatně převyšují, takže se dají přehlédnout. Děj odsýpá, je akční, nikde nedrhne a nenudí, což je zázrak vzhledem k tomu, že je celý příběh knihy nahuštěn do dvou dnů. 4 hvězdičky dávám víceméně jenom proto, abych měla rezervu na další díly. Někdo se nudil a čekal víc, já byla nadšená...

1 21.03.2017

Jedna z nejkrásnějších pohádkových knížek, která se mi kdy dostala do ruky. Jako malé mi tyhle pohádky mamka četla každý večer. Rozdělení příběhů na jednotlivé dny v roce je velmi originální, ale pochybuju, že by kniha na celý rok skutečně vydržela. Alespoň tedy já škemrala vždy alespoň o tří denní dávku ;). Hajadánovy povídačky obsahují jak klasické pohádky typu Popelka, Růženka, Zlatovláska, ale i spoustu nových a neznámých příběhů, které upoutají. Všechno je doplněno krásnými obrázky, kterých je často několik na jedné stránce.

1 21.03.2017

Meyer natahuje a do hlavní dějové linie vkládá krátkou prequelovou knihu, která je pro zbytek příběhu tak nějak navíc a tím i trochu zbytečná. Ví to ona, vědí to čtenáři, ale stejně to funguje. Navíc je to skvělý způsob, jak přiblížit život Levany, aniž by to zasahovalo do "hlavních" knih. Zisk z další prodané knihy je pochopitelně jen druhotné plus :D . Ale dost rýpání. Jako vždy - skvěle a čtivě napsané. Výborně vykreslené charaktery postav. Dozvídáme se víc o politice a pletichaření na Měsíci a zároveň se objevují střípky informací důležité pro následující knihy. Neříkám, že teď bude Levana jedna z mých oblíbených postav, ale rozhodně na ni po přečtení tohoto příběhu budu pohlížet trochu jinak. Konec konců - nikdo není zlý sám o sobě. Vždycky k tomu člověka někdo nebo něco přinutí.

1 21.03.2017

Úvod knihy byl na můj vkus trochu rozvleklejší, ale vzhledem ke změně prostředí a "roztržení" ústředních postav, se dalo čekat, že si Maas bude muset připravit půdu pro další vyprávění. Přiznám se, že dějová linka z královského paláce mě nijak extra nenadchla a většinou jsem ji přečetla bez valného zájmu. Naopak linka Celaeny a Manon nabídla dost nových myšlenek a motivů, jejichž rozvinutí bude rozhodně v dalším díle zajímavé a jsem na něj zvědavá. Závěr byl správně akční, hrdinský, epický a heroický, jak by měl u správného fantasy titulu být a přizná se, že scény s ukázkou Cealeniny moci jsem si vážně užívala, stejně jako její popichování a slovní pošťuchování s Jeřábem, jehož postavu zkrátka nejde nemilovat od první chvíle. Která z nás by takového osobního vílího válečníka nebrala všemi deseti, že dámy?! :D
Série má velký potenciál na to, aby stala velmi vyhledávanou a oblíbenou, za což jsem jedině ráda, protože si to opravdu zaslouží.

1 21.03.2017

Nechce se mi věřit, že další sága, která se mnou byla několik let, je u konce. Někomu se nelíbí, že děj ničím nepřekvapil. Ale upřímně, co jste čekali? Většina už daná byla od prvního dílu a šlo jen o to, dát tomu nějaký tvar. A to se Paolinimu povedlo. Jeho styl vyprávění mě baví, má co říct, umí zaujmout a upoutat. Všechny díly jsem přečetla vždy během pár dní, protože jsem se od nich nedokázala odtrhnout. Jde o úžasný příběh, který má v mém čtenářském srdci obrovské a trvalé místo. Jediné, co mě mrzelo je, že jsem se nedozvěděla Eragonovo skutečné jméno a že nebyl víc rozvitý příběh Angely. Ale kdo ví? Inheritance a celkově příběh Eragona nabízí mnohem víc a třeba se Paolini rozhodne toho znovu využít a překvapí nás v budoucnu další knihou ;)

1 21.03.2017

Knihu jsem četla asi v patnácti letech a doteď si pamatuji valnou většinu příběhu, protože na mě silně zapůsobil. Je v něm několik opravdu zajímavých myšlenek. Příběh se rychle čte a dokáže pohltit.
Když si člověk uvědomí, že Paolini knihu napsal v patnácti letech, jako své první dílo... klobouk dolů. Ano, najde se sem tam chybička, ano je tam vidět inspirace jinými díly, ale už jenom fakt, že se do dnešního dne prodalo neskutečné množství výtisků svědčí o tom, že kniha má něco do sebe. Díky Paolinimu se fantasy zase dostalo do popředí.
Jedinou vadou na kráse téhle knihy je film, který je jedním slovem otřesný. Nechápu, že mohl Paolini dovolit, aby se natočilo něco takového, souhlasit s tím a ještě si v té hrůze zahrát malou roli... tím mě opravdu zklamal.

1 21.03.2017

Od autorky jsem četla na začátku roku Spolubydlící, kteří se mi líbili moc a moc, takže jsem od její další knížky čekala, že to bude sázka na jistotu. Hmmm... bohužel už po dvaceti stránkách přišlo velké rozčarování a přímo obří zklamání. Dočtení knížky mě skoro fyzicky bolelo a oddychla jsem si pokaždé, když jsem ji odložila. A to je prostě špatně... Vážně nevím, kde se stala chyba?! Jestli byla knížka sama o sobě tak špatná, nebo jestli jsem ji jenom četla v době, kdy mi příběh moc nesedl.
1) Obě hlavní postavy se chovaly přesně naopak, než kolik jim logicky přisuzoval jejich věk, takže věřit jim jejich dějové linky bylo dost náročné.
2) Vedlejší postavy jsou opravdu jenom do počtu. Nejsou víc rozepsané, takže si k nim nemůžete udělat žádný větší vztah.
3) Leena byla ufňukaná, sebestředná, neuvěřitelně naivní a ještě tele, které mělo štěstí, na lidi kolem, protože vážně pochybuju, že by někomu někdy v reálu prošlo nabourání cizího auta jenom s omluvou. Prostě sympaťanda, kterou jsem po prvních dvou jejích kapitolách měla chuť uškrtit.
4) Nepřeháním ani zdaleka, když napíšu, že jste uhodli VŠECHNY dějové linky po cca 50 stranách.
5) Navíc byla většina těch vedlejších dějových odboček naprosto zbytečná, nicneříkající a kdyby se autorka víc soustředila na hlavní motiv výměny a osobního růstu hlavní dvojice, udělala by rozhodně líp.
A to jsem vyjmenovala jenom tak na okraj vážně ty nejhorší prohřešky. Chápu, že jde o oddechovou knížku pro nenáročné čtenáře, ale prosím vás - tohle je spíš výsměch a degradace čtenářstva na prostoduché stádo bez schopnosti vlastního myšlení. Vím, že jsem drsná, ale prostě... mě to neuvěřitelně naštvalo a zklamalo, že je jeden a ten samý člověk, který napíše skvělou knížku, schopný napsat i... tohle.

01.11.2022

Jak okomentovat a ohodnotit něco, co se vám sice dobře čte, ale přitom víte, že po týdnu si z knížky budete pamatovat možná tak základní rysy a náznak děje? Nápad, podřídit knihu oslavám a událostem, na kterých hrají prim květiny, byl určitě docela zajímavý, ale zároveň tím příběh působil trochu neuspořádaně, zkratkovitě a čtenář měl možnost vidět postavy jenom v určitých "vyzdvihnutých" situacích. Ve většině z nich se navíc hlavní hrdinka chovala vyloženě na ránu, takže sympatie, na rozdíl od všudypřítomných kytek, ve mně moc neklíčily. West píše lehce, čtivě - to se jí musí nechat, a označila bych ji za takovou světovější a modernější verzi naší Lenky Lanczové, kterou budou mladší ročníky milovat. Já knížku přečetla... a tím to asi tak končí.

14.03.2022

Je jenom dobře, že se v českých vodách objevuje čím dál tím víc mladých autorů, kteří se nebojí "znít světově" a přitom mít na zřeteli to, kde vyrůstají a odkud jsou. V tomhle případě autorka velmi zajímavě přepracovala pověst o třech Krokových dcerách, ke kterým si půjčila i kupu slovanských mytologických bytostí. A světě div se - nebylo to vůbec špatné. Líbilo se mi, že se autorka nebála ušpinit postavám trochu ruce a nezalekla se ani konce děje, který by mohl kdekoho zklamat. Příběh hezky odsýpal, čtivost se držela na vysoké úrovni po celou dobu, zápletka byla sice jednodušší, děj víceméně přímočarý a nečekaná zrada nebyla zase tak nečekaná, ale jinak... Jsem si čtení užívala. Trochu mě mrzela akorát délka knihy, které obvykle vytýkám příliš velký počet stránek. Tady by tak stovka naopak vyloženě prospěla, aby postavy měly víc prostoru vyniknout. Stejně tak magické bytosti - najednou se objevily a zase zmizely. Osobně bych uvítala i větší objasnění Moreny a jejích pohnutek a víc stránek s Dragovitem, který neměl jakožto záporák moc možností, jak zazářit. Ale ve výsledku jsou to maličkosti na jinak kvalitně zpracované prvotině, která si pozornost milovníků tohoto žánru určitě zaslouží.

08.03.2022

Blog Karoliny čtu jen hodně namátkově, takže pro mě většina příběhů byla novinkou. Příběhy jsou psané s velkou nadsázkou a člověk musí být na tuhle vlnu humoru a vyprávění správně naladěný, musí mu sednout. Hranice mezi vtipem a kýčem je totiž hodně tenká a každý ji má položenou trochu jinde. Já se ale bavila výborně. Ne, že bych padala ze židle, ale přítel se po mně kolikrát podíval, když jsem nekontrolovaně vyprskla smíchy. Tahle knížečka je jedna velká oddechovka na jeden, dva večery nebo super nárazové čtení třeba k čekání na vlak, u kterého vám čas uteče, ani nebudete vědět jak. Jestli potřebujete vypnout, nepřemýšlet nad složitým příběhem a chcete si trochu prodloužit život, tak tohle bude správná volba.

07.06.2018

Knihu jsem si přečetla na doporučení kolegyně, která ji má moc ráda. Jako "kabelkové" čtení je Cesta za láskou naprosto ideální. Krátké příběhy proložené recepty vám skvěle ukrátí dlouhé chvíle, nebo při nich hezky zabijete jeden, dva večery. Humor autorky je specifický a nejedna hláška mě donutila bublat smíchy. Zároveň vás ale některé pasáže donutí zamyslet se z jiného úhlu nad nejrůznějšími životními situacemi. Jako relaxační oddechové čtení po dlouhém dni - super volba.

12.02.2018

Chvilku po dočtení mě až bolely zuby, jak sladký konec byl ;) Ale není to myšlené jako výtka - vždyť právě kvůli tomu podobné knihy čteme. Každopádně... do půlky knihy jsem se do čtení musela dost nutit. Příběh mě nijak zvlášť nebavil, děj neodsýpal, tempo se vleklo a pozornost poutalo jenom krásné prostředí Paříže. Ale jakmile začala hlavní hrdinka odhalovat víc z tajemství a historie dopisů, zrychlilo se i tempo a děj víc bavil. Někdo tu autorce vyčítal přemíru dějových "náhod", ale s nimi musí člověk u Potter tak nějak počítat. Po knize už určitě znovu nesáhnu a myslím, že má Alexandra v záloze lepší kousky, ale jako opravdu nenáročné čtivo na chvíle, kdy vám chybí romantika a potřebujete trochu té naivity a happyend, je Láska z Paříže trefou do černého.

07.01.2018