Pavlina50 komentáře u knih

Příběh tématicky docela připomíná Karikovu Trhlinu, ale ta je přece jenom o několik tříd výš. Čtivost, stejně jako dostatek napětí sice knize upřít nelze, ale jako celek to na mě zas tak moc nezapůsobilo. Pointa mě spíš zklamala. Takový průměr.

6 22.12.2022

Detektivka z doby, kdy pro vyšetření zločinu a usvědčení pachatele ještě nebylo rozhodující žádné DNA, ale stačily náhodná slova, výrazy tváře a další drobné detaily, jako třeba jeden chybějící hrníček a podobně.
Zamotaná vražda, prostředí britské aristokracie, velká rodina a její složité vztahy, z čehož pramení dostatek podezřelých, a závěrečné rozuzlení při účasti téměř všech postav, které se knihou mihly - klasická šablona, kterou si Agatha Christie vytvořila a používala téměř ve všech svých detektivkách.
Je to naprostý opak k dnešním krimi, kde je spousta (někdy až zbytečné) akce a minimum konverzace. Tato klasika staví vše naopak téměř výhradně na dialozích, akce se tu téměř najít nedá.
Agatha uměla psát čtivě, i přes stáří knihy jazyk nevyznívá nijak zvlášť archaicky, umím pochopit to velké množství jejích obdivovatelů.
Občas po nějaké knize od této slavné autorky také sáhnu, ale opravdu spíš jen sem tam. Daleko víc bližší jsou mi přece jenom ty knihy soudobé.
Bylo to takové……asi dobré.
Tři hvězdy.

5 09.12.2022

Pro mě neznámá kniha, o které jsem předem vůbec neslyšela. K půjčení v knihovně mě okamžitě přesvědčil už název knihy - pojmy jako kult, sekta, rituály jsou pro mě pořád čtenářsky hodně přitažlivé. A zklamaná jsem nebyla.
Byl to klasický thriller – žádné „na základě skutečného příběhu“a chci proto věřit, že zvrhlá podstata kultu se opravdu zrodila jen v hlavě autorky…..i když….kolik takových samozvaných spasitelů světa a zachránců „očišťující“ lidi po zeměkouli chodí? A kolik lidí i dnes dokáže takovým kolikrát až absurdním nesmyslům věřit?
Líbilo se mi, jak autorka vykreslila postupnou změnu osobnosti jedné z hlavních hrdinek – Love. Bylo přesvědčivé, jak se z malého „normálního“ dítětě, které nemělo možnost volby a vyrůstalo a dospívalo v komunitě se zvrácenými pravidly, stala dospělá, totálně narušená žena s absolutní absencí přirozeného lidského citu a empatie a naprosto nepochopitelným pohledem na svět.
Pachatel, nebo spíš pachatelé byli už díky názvu a charakteru knihy od začátku knihy docela jasní. Takže překvapení z odhalení se konat nemohlo, ale přesto jsem se - zejména ke konci - od čtení nemohla odtrhnut – budou ty zmizelé děti zachráněny nebo už bude pozdě? O to hlavně šlo.
Autorčina teprve druhá kniha….nadějný příslib.

4 09.12.2022

Ačkoliv je to kniha stářím již trochu pro pamětníky a vykresluje dobu, kdy bylo obecnou snahou a i „v zájmu státu“ zachraňovat jakékoliv manželství, myslím, že v určitém ohledu je i pro ten dnešní svět pořád aktuální.
I když dnes máme úplně jinou životní úroveň a jiné priority, alkohol, nevěra a manželské či partnerské problémy zůstávají pořád stejné. Stejně tak, a možná ještě daleko víc existují poškozené a patologické vztahy mezi lidma, akorát už asi neexistují manželské poradny v takové podobě a s takovými postupy, jak je vykresleno v knize.
Kniha je opravdu dobře napsaná, autentická, chvílemi je smutná, chvílemi úsměvná, psychologie postav je skvěle propracována (například taková postava pana Holmánka mě bude ještě hodně dlouho strašit).
Příběhy nenudí - vždycky jsem byla hodně zvědavá na pointu, jak to vlastně mezi aktéry příběhů dopadne, což mi zajišťovalo nechuť knihu odkládat. A většinou jsem byla závěrem i dost překvapená, sem tam se dostavil i ten pověstný „wow efekt“ – takhle by to přece nemělo skončit. Ale to už je věc názoru. Fajn čtení s nádechem nostalgie, ať už díky době pro někoho příjemné či naopak.

6 08.12.2022

Tak jsem opět trochu vystoupila ze své komfortní zóny a….vlastně to nebylo zas tak špatné. Mile mě překvapilo, že se všechny povídky netočily jen kolem vesmíru, což je pro mě automatická představa, kterou pro mě žánr sci-fi vyvolává. Příběhy byly zajímavé, různorodé a některé z nich nutily i k zamyšlení. Ne proto, že by jim člověk věřil, ale proto, že docela slušně asociovaly určitý stav současné společnosti a její další vývojové směřování. Byly zde některé docela zajímavé myšlenky, ukázky lidské morálky a jednání z pohledu různých mimosmyslových a paralelních světů, ale natolik pochopitelných, že jsem se do nich dokázala snadno vžít a přemýšlela jsem, jak bych se rozhodovala či jednala v takové situaci já.
Do knihy jsem se slušně začetla, vůbec mě nenudila, ale přesto jsem nakonec z chystaných čtyř hvězdiček ještě jednu srazila. Ve většině povídek jsem totiž byla docela zklamána závěrečnou pointou – samotná povídka mě často totiž opravdu svým nápadem strhla, nadchla a dostala tam, kam autor asi chtěl, a očekávala jsem tím pádem i její stejně strhující vyústění. Celá kniha tak na mě v konečné fázi působila dojmem, že autor, ač měl skoro každý příběh velice dobře „rozehraný“, si na konci nevěděl rady, jak to celé ukončit. Tentokrát prostě byl často daleko víc „šokující“ průběh příběhu, než samotné finále.
Ale i přesto si myslím, že kniha za přečtení stoprocentně stojí – spokojenost.

1 08.12.2022

Tak jsem si ráno řekla: „mrknu, co jsem si to vlastně půjčila, přečtu si jen tak první dvě kapitoly a pak se půjdu věnovat tomu, co jsem si dnes naplánovala…“ Ale ouha!
Teď je odpoledne, před chvílí jsem knihu dočetla a zjistila jsem, že na těch několik hodin jsem ztratila pojem o prostředí a čase.
Ano, byla to pro mě opět správná trefa do černého, příběh tří trochu podivínských až asociálních žen mě opravdu pohltil.
Byl to zajímavý příběh opředený tajemstvím minulosti a krásně vykreslené ať už roky padesáté, osmdesáté, i ty téměř aktuální, které máme ještě v živé paměti.
Při čtení jsem tentokrát vůbec neměla potřebu přemýšlet, která postava je mi sympatická a která ne…valná většina z nich totiž sympatická vůbec není, ale co mě na tom bavilo….na každé z nich, i na těch, které by vlastně měli být synonymem špatných charakterů, se našla i spousta dobrých a sympatických vlastností.
A kupodivu mě tentokrát ani nevadilo, že současná dějová linka byla zasazena do počátku doby covidové, Líbilo se mi, že se autorka vůbec nesnažila nijak „covidově moralizovat“ a opakovat zaběhlé covidové mantry, prostě jen bez emocí popisovala obyčejné pocity a komplikace, které tato doba nám všem přinášela. Naopak…dokonce si myslím, že děj zasazený do tohoto období dost napomohl pochopit introvertní povahu a jednání Věrky.
I když je kniha dost předvídatelná ve smyslu rodinných vztahů a propletenců, vůbec mi to nevadilo. Na zvědavosti a napjatém očekávání mi to vůbec neubíralo, protože to, že tuším, kdo je kdo, vůbec neznamená, že si umím také domyslet, co udělá a jak ovlivní psychický stav okolních postav.
V poslední době se knihy tohoto typu v české literatuře množí jak houby po dešti…vždycky si před každou další kladu otázku: „Bude mě to ještě vůbec bavit? Může někdo vymyslet ještě nějaký další příběh, který by překvapil, působil nově, neotřele a zajímavě?“
Jsem moc ráda, že to pořád jde. Těm, kdo milují rodinné, dramatické ságy, tento docela smutný, ale přitažlivý a zajímavý příběh určitě doporučuju.

8 06.12.2022

S ohledem na opravdu miniaturní formát je to taková knížka do kapsy, která se dá přečíst za velice krátkou dobu.
Dá se předpokládat, že tuto knihu, i kdyby byla napsána sebelépe, nebude nikdy adorovat kdokoliv, kdo v minulých letech nesouznil s veřejně známými názory pana Tománka na dění posledních tří uplynulých let.
Právě proto je to určitě jedna z těch knih, které budou díky tomu vyvolávat hodně kontroverze, bez ohledu na samotnou myšlenku knihy. Její děj je natolik svázaný s událostmi posledních let (a samotný způsob propagace knihy i samotným autorem tomu dost nahrává), že je velice těžké udržet si určitý odstup a vnímat ji opravdu jen jako symboliku třeba pro některé obecné a nebezpečné jevy ve společnosti (ovládání davu, manipulace, obchod se strachem…). A to i přestože vím, že ta podobnost s děním posledních let je opravdu od autora cílená.

Podtitul: „Trpce úsměvná kniha, ze které vás bude mrazit“, na mě fungoval ale jen z poloviny, protože mě z ní opravdu mrazilo až tak, že jakýkoliv úsměv, ani ten trpký, ve mně absolutně nevyvolávala.
To, co se v příběhu dělo, mě opravdu jen děsilo – i když absurdita děje byla přivedená až do krajnosti, asociace v hlavě mě jen smutně utvrzovaly v tom, že ovládnout davové myšlení velké masy lidí skutečně není tak těžké, stačí vyvolat strach z čehokoliv a lidský pud sebezáchovy se začně projevovat. U někoho extrémně emotivně, u někoho třeba trochu realističtěji a střízlivěji.
Asi se najde hodně kritiků, kteří budou knize vyčítat, že srovnává nesrovnatelné, očividný nesmysl se skutečně ohrožující realitou, ale osobně si myslím, že to není nutné.
Není to reálný příběh, ale opravdu jen podobenství, co by se mohlo stát, kdybychom všichni bezmyšlenkovitě věřili úplně všemu, co je nám předkládáno a nesnažili se o tom vůbec přemýšlet.
Ať už v tom člověk hledá spojitost s aktuální dobou nebo to bere obecně a z širšího úhlu.
Osobně mě ta kniha jen utvrdila v názoru (bez ohledu na to, že příběh v knize vzhledem k jeho absurditě byl cíleně úplně jednostranný) že davové myšlení bez vlastních střízlivých úsudků není nikdy ku prospěchu věci a že krajně vyhrocené názory na obou protipólech nepřipouštějící dialog či konfrontaci jsou velice nebezpečné, destruktivní a pro lidstvo v konečném důsledku i zničující.

Vždycky je to o konkrétním nastavení myšlení člověka – to, co je pro někoho nezpochybnitelná manipulace může pro druhého znamenat snahu o jeho záchranu.
A myslím, že pravda bývá vždycky někde mezi tím….
A ať má na tuto knihu kdokoliv názor jakýkoliv, její cenu vidím právě i v tom, že nenechá lidi chladnými, že se nad ní vůbec nějak zamyslí a je pak vcelku jedno, jestli ji znechuceně zatratí nebo ji bude doporučovat ostatním.
Protože si myslím, že právě o vlastní myšlení tady jde.


A na závěr ještě nesmím zapomenout, že kniha je moc krásně vytvořena i z pohledu vizuálního – má moc povedený a graficky krásný a strukturovaný obal.

8 21.10.2022

Kniha plná pozoruhodných lidských osudů a činů, ale taková dost zapomenutelná.
Čtení nebylo nezajímavé, ale vsadím boty, že za pár dnů nebo týdnů už si nevzpomenu ani na jeden příběh.
Taky název knihy je v několika málo případech zavádějící – dovolím si totiž trochu rýpnout do termínu „hrdinové“. Vůbec tím nechci znevažovat jejich činy, ke kterým by měl málokdo z nás odvahu, ve valné většině případu se činy osob, o které se jednalo, určitě dá považovat za hrdinské, ale našlo se tam i několik takových, kterým byl podle této knihy titul hrdiny darován jen díky tomu, že v nějaké těžké době (až už to byla léta válečná nebo léta totalitní) jen žili. A takových je přece mezi námi daleko a daleko víc.

1 19.10.2022

„Bůh nedává důkazy o své existenci, ale pouze znamení. Kdo je hledá, ten najde…“

Hezký, smutný příběh o jednom osudovém okamžiku, díky kterému hlavní hrdinka příběhu přišla úplně o všechno.
Celkově to byl takový nekomplikovaný, lehce plynoucí příběh, v mnoha ohledech sice i dost nevěrohodný (pro mě zejména ta finální pointa a vůbec – celé to podivné soužití v hájovně), z druhého úhlu pohledu je ten příběh ale naopak hodně mrazivý, protože situace, kdy se v jedné vteřině může změnit úplně obyčejný život v pravé peklo, může reálně potkat kohokoliv z nás.
Chladnou mě to rozhodně nenechalo, emoce se dostavily.
Lindu jsem se snažila chápat – její snahu uvěřit tomu, že se jí to opravdu děje, taky její pocity po návratu na hájovnu, potlačování vlastních citů, srovnávání se s novou situací a její řešení, když se v ní vnitřně bila vděčnost s pocitem zrady.

Četlo se to opravdu hezky.

Škoda jen, že anotace ke knize prozradí už dopředu téměř celý děj, takže jediné, na co čtenář čeká, je jen to, jak to nakonec Linda všechno vyřeší.

8 19.10.2022

Řekne se „obyčejná cesta metrem“. Když náhodně zůstane vlak stát, tak prostě čekáme, až se zase rozjede. Kolik z nás v tu chvíli napadne, že by mohlo třeba jít i o život?

Je podivuhodné, jak autor z časového úseku trvajícího ani ne dvě hodiny stvořil dílo, které se čte delší dobu, než trvá celý příběh.

Ačkoliv je to bezpochyby kniha, která rozhodně nepatří mezi „zbytečné“, zejména díky oprávněné poctě hasičům a jejich nesmírně náročné a hlavně nebezpečné práci, je mi proto líto, že mě zas až tak nechytla.

I když mě hodně dostala hned úvodní věta knihy: „Den, kdy zemřete, začíná úplně běžně, “ dál už to byl trošku problém. Pořád jsem se nemohla do knihy pořádně začíst, a i přes hodně dramatické události mě to do děje nedokázalo vtáhnout. Zejména na začátku mi při čtení dělala velký problém nejen ta profesní terminologie, ale i to velké množství jmen hasičů a trvalo mi, než jsem se v nich trochu zorientovala a spojila s konkrétní postavou.

A právě na postavách hasičů byla celá kniha postavená, cílená výhradně na jejich jednání v této vzniklé náročně situaci. Jejich charaktery, povahové rysy i myšlenky, které se jim honily v hlavě, zde byly vykreslovány dost podrobně. Líbilo se mi, jak byly popsány jejich vnitřní pocity, kdy se dostávali do mezních situací, kdy se v nich prala vůle někomu pomoci a zachránit jakýkoliv cizí život s pudem sebezáchovy a s vlastním přirozeným strachem. Současně bylo velice zajímavé a obdivuhodné sledovat, jak jsou nuceni během zlomku sekundy vyřešit nezáviděníhodné dilema, jak dál pokračovat a pak jen čekat, zda právě toto rozhodnutí bylo to správné.
Oproti tomu pasažéři zde byli jen anonymními a hlavně bezejmenným postavami, až na drobné výjimky nebyly jejich pocity, emoce a strachy nijak přiblíženy. Byli spíš jen takovou kulisou pro celý příběh.

Celý tento příběh bych asi ocenila víc, pokud bych to celé mohla sledovat i vizuálně.
Proto jsem při čtení přemýšlela, že by z toho mohl být docela zajímavý a napínavý katastrofický film z ryze českého prostředí, a to i bez akčních hrdinů typu Bruce Willise, protože lidské životy v reálném světě většinou zachraňují zase jen ti „obyčejní“ lidé.

Nicméně smekám klobouk nejen před prací hasičů, ale i před samotným autorem a jeho znalostmi a detaily, které v knize jsou. Je na první pohled patrné, že knihu „nepsal na koleni“, ale že všechno, co se v knize odehrává má určitě hodně pečlivě konzultované s lidmi, kterých se tato problematika týká, ať už lidí kolem metra nebo všech složek záchranného systému, samozřejmě především hasičů.

Kniha rozhodně není špatná, má přesah, jen tři hvězdičky dávám jen proto, že mi prostě nesedla a netrefila se do mého vkusu.

13 19.10.2022

Napínavý psychlogický thriller, kde (jak se v tomto žánru stává čím dál častěji) je všechno jinak, než to na první pohled vypadá.
Kniha nepostrádá čtivost, napětí ani trochu tajemnosti (zejména škola a podivné dění v ní vzbuzují příjemné napětí).
Kdo vlastně a co skrývá? Kdo s kým manipuluje?
Další z dobře napsaných thrillerů s nečekaným odhalením v závěru, které nutí přemýšlet. Zejména nad motivací pachatele, protože tohle je opravdu jen velice těžce pochopitelné.
Je to vlastně taková další kniha, která je zároveň i hrou – přijde na to čtenář?
Já ne, a vlastně jsem i ráda, protože jsem tak nebyla ochuzena o to záverečné velké překvapení, které (pokud je opravdu překvapením) vždycky knihu dokáže dostatečně ozvláštnit a zařadit ji do vyššího a méně zapomenutelného levelu.
Kniha za přečtení určitě stojí.

1 18.10.2022

Krásná kniha o svědomí a o vyrovnání se s vykonaným činem, který vůbec nebyl vlastní volbou…

Téměř celá kniha plyne spíš v takovém poklidném duchu, a to i navzdory tragické době 2. světové války, ve které se odehrává. Téměř až do konce sledujeme příběh několika vcelku obyčejných postav malého předměstí Přerova, kteří se v této neveselé době snaží žít své obyčejné životy, zabezpečit a uživit rodinu, hledat lásku a pochopení, nebo také bojovat s minulostí, která jim komplikuje současnost. Všechny postavy jsou naprosto bravurně vykresleny - do pocitů každé z nich jsem se dokázala vžít a vlastně žádná z nich mě nenechala úplně chladnou. A to bez ohledu na jejich lidský či až nelidský charakter.
A právě ten relativní klid, i přes několik dramat a smutných událostí, mě po celou dobu čtení vnitřně nějak znepokojoval a pořád jsem cítila podivné mrazení …“tam se něco určitě musí semlet“.
Jen jsem čekala komu a jak.
A že jo…
Na velice malém prostoru, opravdu jen na pár stránkách téměř v závěru knihy se autorce podařilo dát knize neskutečnou gradaci. Poklid byl naprosto rozmetán událostí – další z velkého množství, o které se v dějepise nedozvíme.
Velká, tragická, i když v kontextu celé republiky zřejmě v tom velkém množství válečných tragedií, ne tak určující, ale pro obyvatele této části země určitě velice bolestná.
Toto finále knihy a důsledky, které tato událost nesla, mě pocitově dost zasáhly.
A jsem ráda, že jsem se seznámila s událostí, která se stala jen cca 40 km od mého bydliště a o které jsem dosud nikde neslyšela.
I ta poslední kapitola, s velkým časovým posunem, byla napsána moc hezky a celý tento smutný příběh krásně uzavřela.
Pro mě je to další z knih s velkým etickým odkazem, že „oko za oko a zub za zub“ opravdu není cestou lidskosti.

U předchozí přečtené knihy od této autorky mě hodně zaujal smysl názvu – Páté jablko. U Kyselých třešní je to úplně stejné – tento nenápadný a obyčejný název má v sobě hodně promyšlenou, vypovídající, i když velmi smutnou symboliku.

Lenka Chalupová je pro mě opravdovým objevem bezesporu konkurující již zaběhnutým a známějším českým jménům v literatuře.

8 18.10.2022

Je to třetí kniha, kterou jsem z této série četla, a za mě bohužel mírně slabší, než ty předchozí, i když i tak si pořád drží vysokou úroveň.
Zápletka je zajímavá, především proto, že se v knize vlastně nestalo nic „nezákonného“, ale celé se to točí kolem 30 let starého a již oficiálně uzavřeného případu vraždy mladé dívky při rituálu svátku vítání jara, což právě celému příběhu dává zajímavý mystický a přitažlivý náboj. Po oficiálním uzavření případu zůstalo stále dost otazníků, a to se rozhodla rozklíčovat hlavní hrdinka příběhu Thea. Bohužel právě její osoba (i když to určitě nebyl autorův záměr) mě paradoxně iritovala ze všech postav skoro nejvíc (i když sympatiemi tedy neoplývala většina postav).
Ta přemrštěná umanutost They neustále se „rýpat“ ve 30 let staré události mě připadala už krapet nevěrohodná a nepochopitelná.
Její myšlenkové pochody a konání už mě začínalo dost lézt na nervy, protože „vyšetřit“ tento starý čin se stal očividně jedinou prioritou v jejím životě bez ohledu na lidi kolem.
Navíc vysvětlování na konci knihy bylo zamotanější, možná než bylo třeba, až moc překombinované, natahované a v konečné fázi jsem cítila i trochu zklamání z pointy..…mám pocit, že tady platí to známé - méně je někdy více.
Ale jinak dobré čtení - kladem knih tohoto autora je bezpochyby absence hluchých míst, Motte umí psát velice poutavě a v tempu, které nepřipustí vcelku ani na chvíli pocit nudy.

Každopádně taky proto si i přes tyto mírné výhrady rozhodně nenechám ujít pro zkompletování celé série ani Zimní oheň.

8 16.09.2022

Tohle byla pro mě zase trefa do černého.
Mělo to všechno, co od psychologického thrilleru očekávám - promyšlenou zápletku, která má hlavu a patu, slušnou porci napětí a tajemství, působivou atmosféru s trochou nadpřirozena a v neposlední řadě i sympatické postavy a taky dobré vykreslení jejich charakterů a myšlenkových pochodů.
Naopak, co mi vůbec nescházelo, byly jakékoliv přímé a brutální popisy pachatelových činů, zejména vzhledem k tomu, o jaké oběti se v tomto případě jednalo.
Palec nahoru dávám i za některé překvapivé odhalení, především neočekávané propojení některých postav. Motivace pachatele byla opravdu mrazivá a dost mrazivě vyznívalo i „nadpřirozeno“ kolem malého Jakea.
Kniha se mi líbila opravdu komplexně, protože nakonec do sebe všechno perfektně zapadlo, nic nezůstalo viset ve vzduchu a vcelku žádné podstatné otázky nezůstaly nezodpovězeny a nevyjasněny.
Čtení mě pohltilo, že mi opět bylo líto, že musím jít aspoň chvíli spát a udržet zvědavost do dalšího dne.
Skvělá prvotina.

10 15.09.2022

Lákavá anotace nabízející netradiční spojení vánočního času s žánrem thriller, krásná obálka
(i když s ohledem na děj k němu nějak nesedí) a hlavně taky to, že v naší knihovně byla tato kniha zásadně na pořadník, mě k ní přitáhlo.
Začátek – nadšení. Výborná čtivost, slušná míra napětí.
Autorka nás do děje vhodila rovnou a bez jakéhokoliv zbytečného natahování – to oceňuji, i když nad chováním Jessicy v tom obchodním centru jsem se chytala za hlavu…absurdně naivní, vlastně spíš hloupé a nepochopitelné. Jako když malé dítě nalákáte na bonbon.
Napětí fungovalo, nápad s dárky od únosce byl hodně zajímavý, protože na jednu stranu dárky neoddělitelně k vánocům patří, ale samotný jejich charakter zase perfektně zapadal do zvoleného žánru.
Ovšem v polovině přišel zásadní zvrat, a v tu chvíli pomalu začalo moje nadšení opadat. Směr, kam se začal děj ubírat, mě spíš zklamal. Navíc kniha přestala mít trochu spád a celkově začala působit daleko méně zajímavě a atraktivně. Moc mě nebavila ani osobní linka vyšetřovatelky Kim, dá se říct, že tyto kapitoly jsem víceméně jen tak proběhla, abych raději hned navázala na klíčový příběh Jessicy.
Moc se mi nelíbilo ani to podivně splácané a překombinované rozuzlení.
I přes tu velkou čtivost a přehršel zvratů to proto za mě na plný počet hvězdiček nebylo, zas tak úplně mě to neuzemnilo.
Ale první polovina a čtivost mi na čtyři hvězdičky přece jenom vyšla.

Akorát…..asi jsem natvrdlá, ale ten epilog jsem teda opravdu moc nepochopila.

Komentář upravuju na druhý den....s odstupem času teda beru poslední větu zpět - nedalo mi a epilog jsem si přečetla ještě jednou a pořádně pomalu a konečně mi to snad docvaklo. Tak tedy té čtvrté hvězdičky opravdu nelituju.

12 14.09.2022

Po velice příjemném překvapení z četby Rodinného podniku jsem se vrhla na další knihu této autorky a rozhodně jsem nelitovala.
Ivančino vyprávění z lázní mě snad pobavilo ještě víc.
Samotný příběh není ničím výjimečný, a troufám si říct, že ani extra zajímavý, ale způsob, jakým autorka tyto běžné situace a postřehy popisuje, je prostě kouzelný.
Její práce s českým jazykem (a to, i přestože mnohokrát vyznívá značně archaicky), slovní obraty, nápadité a originální přirovnání, vtipné dialogy, skvělý situační humor – to všechno povyšuje standardní cíleně humornou knihu raketovým způsobem na úplně jinou úroveň.
Sestava jednotlivých postav a postaviček je perfektní – ačkoliv jsem v lázních nikdy nebyla, umím si představit, že přesně na takovouto pestrou, zajímavou a podivnou směsku lidských charakterů a povah, tam opravdu lze narazit.
A hlavně si umím představit, že se k této knize někdy v budoucnu (až mě popadne jakýkoliv splín), klidně vrátím a namátkově přečtu kteroukoliv kapitolu, protože věřím, že mě dokáže zvednout náladu.
Nemůžu odolat a dát sem aspoň dva úryvky z knihy…barvitost, nápaditost a originalita autorčiny mluvy je prostě neodolatelná.
Stačí například takový obyčejný popis snídaně či oběda…a co s tím paní Ivanka dokáže udělat, mě prostě fascinuje:
„Druhý chod na mne účinkoval jako sedativum. Polovařené vepřové ve vodnatelném sósu se ustrašeně krčilo vedle špenátu, v němž mouka jasně vyhrávala nad zeleninou. Většinu talíře zabíraly knedlíky bělostné jako padlý sníh, jelikož se jim nedostalo potěšení seznámit se s vajíčkem…“
nebo
„K snídani byla vánočka, jež mohla být vláčná pár týdnů předtím, než ji k nám přivezli přes Saharu na velbloudech, a anemické kakao. Bledší než ono byla už jen paní Váchová, která mě uvítala sdělením, že to ubohé dítě Helenka nemůže vůbec opustit lože, ačkoliv ji během noci nekonvenčním způsobem opustily jak borovička, tak večeře…“
…no není to kouzelné???

8 14.09.2022

S tvorbou Ivanky Deváté jsem se setkala poprvé a byla jsem mile překvapena.

Její humor mi naprosto sedl, z jejího vyprávění čiší pozitivita a nadhled získaný prožitými životními zkušenosti, její literární vyjadřování se mi moc líbí.
Celé to působí velice vtipně, lidsky, trochu potrhle, hravě, ale současně vkusně...prostě příjemné a naprosto oddechové čtení pro dobrou náladu.

Suverénně nejvíc mě bavila ta první část, kde autorka čerpá ze svého života a popisuje tyto svoje zážitky s takovým nadhledem a sebeironií, až mě to několikrát donutilo dokonce k hlasitému smíchu, což se mi u knih zas až tak často nestává.
Knihu jsem četla na dovolené jedno odpoledne, kdy celodenní silný déšť nedovolil žádné venkovní aktivity – prostě přesně vhodný čas pro takovou oddechovku.
A díky této knížce to propršené odpoledne nebylo ale vůbec promarněné.

5 09.09.2022

Je to kniha o ženách a vzhledem k bytostně ženskému tématu – primárně určená taky pro ženy – trochu naivní, trochu idealizovaná, ale zároveň s ohledem na dobu, ve které se odehrává, i dost emancipovaná.
Líbila se mi ta propojenost s daleko známějšími biblickými postavami (Izák, Rebeka, Ezau, Jákob, Josef…), o existenci Díny v Jákobově rodu jsem totiž dosud vůbec neměla povědomí. Proto se mi líbil ten nápad vybrat si právě ji jako ústřední postavu a postavit na těch docela malých známých základech příběh Díny podstatně rozvitější, barvitější a obsažnější, než jaký lze dohledat například na wikipedii, a takto ho pak zasadit mezi ty známé příběhy ostatních členů její rodiny.
Dál už je to jen na vkusu čtenáře – chápu, že v mnoha případech může vyvolat určitě velké emoce a dojetí, na mě to ale stylem psaní působilo bohužel až moc červeně – přesně jako ten název knihy, stan, a hlavně to, k čemu byl určený.
Ale třemi hvězdami oceňuju tu fakt nápaditou myšlenku.

1 09.09.2022

Zajímavé nahlédnutí do jiné kultury, do jiné mentality lidí, do země, kde pokrok znamená rouhačství a kde jsou naše naprosto běžné formy kultury, jako například obyčejná návštěva kina, jen zvrhlé a urážlivé činnosti.
Kniha popisuje rozpad jedné íránské rodiny v důsledku náboženské radikalizace a dopadů náboženského fanatismu.
První dvě třetiny knihy plynou v poklidném tempu - seznamujeme se s vlivnou rodinou správců místní mešity a s jejich vesměs klidnými osobními životy, do kterých v poslední třetině drsně vstoupí dějinné události nástupu islámského státu.
Tato poslední třetina knihy je ve srovnání s těmi dvěma předchozími strhující. Proměny dosud obyčejných lidí ve fanatické islamisty, ztrácející veškerou lidskost a pro víru se dokážou zříct třeba i vlastních dětí…v kontextu dnešního světa bohužel vlastně nic neznámého.

Tyto nepochopitelné proměny lidí vystihuje zdrcený povzdech hlavní postavy románu – Aga Džana: „Není jasné, jestli si lidé nasadili masku, nebo ji naopak odložili…“

Opět hodně drsné a těžké čtení, bohužel zde se ta brutalita a strašlivé činy neurodily pouze v hlavě autora jako v případě krvavých thrillerů.
I toto je náš svět.
Čtení mi zpočátku ztěžovala ta krkolomná jména, musela jsem se hodně soustředit, těžko se mi zapamatovávala, ale když jsem si na ně zvykla, do příběhu jsem se ponořila a nechala se unášet tímto smutným a silným příběhem.
Kniha měla pro mě i bonus v podobě dalšího rozšíření obecného přehledu – dějiny Íránu, což vždycky chápu jako velký přínos.

2 15.08.2022

Víceméně zklamání z nenaplněné lákavé anotace.
Téměř nulová atmosféra, nesympatické postavy a divné vztahy mezi nimi (jako skupina kamarádů vůbec nepůsobili), zdlouhavé a nudné popisy lesa, žádné napětí, natož strach se neobjevil, děj se vlekl.
Tato první polovina mi dějově připomínala Trhlinu od Kariky, ale ta mě teda bavila o několik tříd víc.
Halucinace, paranoia, kdy je honí cosi nadpřirozeného, ale mě to nějak nechávalo totálně v klidu a docela nudilo.
Pak najednou v půli knihy zlom, jako kdyby ji začal psát úplně jiný autor, jako kdybych četla dvě jiné knihy.
Začátek druhé poloviny už byl podstatně zajímavější, konečně ve mně vzbudil tu očekávanou zvědavost a napětí, ale když jsem pochopila, o čem to celé vlastně je, zklamání bylo o to větší.
Finální zápletka mi byla spíš k smíchu.
Nějak to prostě celé nemělo šťávu a navíc ta fantasmagorie na konci?
Škoda – potenciál to určitě mělo.

4 15.08.2022