Pampalini komentáře u knih

V době napsání to musela být bomba - silná žena s ocelovou logikou, drzostí a šrámem na svém životě, nezastavitelná dvojice detektivů, antropoložka s citem, patolog s humorem, mrtvola snad každých 20 stran. Zběsilá jízda, že si čtenář ani neuvědomí a je konec. Dnes to působí trošičku vyčpěle. Drobná chybička se vloudila když jména zavražděných se objevily na nástěnce a přitom se je Kim dozvěděla až o den později.

Unikátní projekt z krajiny zmítané pocitem nedoceněnosti a malosti. Potěšilo, že se jedná o hodně pestrý výběr, široký záběr motivů, témat, zpracování. Jsou tu příběhy naivní, jednoduché, ale i promyšlené, s hlubší pointou, nebo s ambicí zabavit. Každý, kdo má odvahu si tady něco najde. Mně se nejvíc líbili Jednoducho Alica, Klára a jednorožec, Lótove deti, Internista a hlavně Projekt Giba a Tváre viny.

Vysoký standard žánru, ide o zábavu bez väčších ambícií, čo je dobré. Autor vie písať, nemotá sa v dlhých opisoch, kašle na psychológiu postáv. Tie definujú skutky a úloha v príbehu. Emócie na strane čitateľa sú rovnako nepodstatné. Od prvej strany je jasné, že všetko musí dopadnúť dobre. Pri akciách sa púšťa len do takých, ktorým rozumie a tým pádom (takmer) všetko dobre funguje.

Autor s oblibou zkoumá šedé území překračující logiku. Někdy její hranice dobrým vysvětlením posune a dovede překvapit. Je typický rychlým dějem, minimem popisů, v textě je hodně dialogů a v případě této minisérie se všechno podstatné děje ve vodě nebo u ní. Když vyleze na sucho stane se tuctovým, což je škoda.

Na prvotinu se autorka pořádně rozmáchla. Standardní šablona thrilleru se nemění - vrah magor, bizarní vraždy (celkem hodně), vyšetřovatelé s vlastní minulostí a motivací, depresivní prostředí. Ke všemu něco přidá až celek působí steroidově. Ale to vůbec nevadí, je to čtivé, napínavé a i s menším odstupem si to pamatuji.

Baladické spracovanie smutného príbehu akých sa udialo a deje až príliš. Použitá staročeština dotvára dobovú atmosféru, ale hlavne pôsobí ako zjemňujúci závoj, ktorý krutosti necháva viac-menej tušiť. o to väčší majú dopad. Je zrejmé, že každá krajina má svoju Sodomu. Dôležité je, ako sa s tým ľudia dokážu vysporiadať. Z každej strany tečie rieka smútku. Nielen z utrpenia, ale hlavne z ľahostajnosti a sebectva. Originálne spracovanie - obsahové aj knižné. Trúfnem si tvrdiť, že podobný príbeh stretneme raz za desať rokov. Pani Madla sa týmto usadila na českom (aj slovenskom) hororovom Olympe medzi tých najlepších pár.

Autor vsadil na maximální čtivost. Podle toho se dá celkem rychle poznat. Popisů je akorát na to, aby nebrzdily, hodně dialogů a děje v atraktivních lokacích. Je zajímavé, že i z tématu drog a jejich pašování se dá vytěžit něco originálního co zaujme. Žádná velká literatura s ambicemi, jenom přímočará zábava.

Základná kostra příběhu celkem ujde. Čtenář zde najde snad všechno co v obdobné literatuře hledá. A to všechno je nakonec i kamenem úrazu. Protože to nakonec nefunguje. Dvě obdobné příběhové linie, charaktery postav, jejich motivy, rozhodnutí, která nedělají postavy, ale autorka. Hluboko zakopaná logika (ani náznak snahy vysvětlit bezčasí, proč je bez, když tam stejně čas plyne, anebo jak si mrtvý utírá pot z čela atd.), nerealistické akce, chybějící atmosféra, dětská naivita. Možná to bylo cílem. Nebýt několika zemitějších výrazů a stejně nefungujících drastických popisů by šlo o dětskou literaturu. Myslím, že knize chybí preciznější předtisková příprava. V současnosti toho vychází hodně a množství má vždy špatný dopad na kvalitu. Důležité je, že se to někomu líbí. Snad.

Klasická antická sociální tragédie v jiných kulisách. Jako by Antigona byla uvedena na náměstí v současném Jeseníku. Fajn svět, autorka popisuje jenom nezbytné. Všechno stojí na intrikách a interakcích mezi postavami. Moderní a prudérnější čtenáři budou soudit. Kniha se skládá ze dvou časových linií, jedna je současná a druhá se jí postupně přibližuje z minulosti a podává náhled do pozadí všeho. Pozitivem je, že všechno důležité se uzavřelo. Negativem je, že moderní scifi přestává být vědecká, technologie fungují jako magie a kouzla samo sebou a automaticky podle přání autora.

Letní rychlokniha. Při čtení jsem měl pocit, že se jedná o díl sitkomu s kaleidoskopem násilných scén. Všechno stojí na dialozích a několika lokacích. Dialogů ke konci ubývá, začíná se popisovat, ale moc to nepomáhá. Děj má jednoduchou stavbu, jasně definované postavy, hlavně adolescentní s touhami a prvními pokusy spoznávání. Incest a násilí na dětech je dnes téměř všude. Začíná to trošku zavánět kalkulem.

Příběh nelze označit jako moderní. Neoplývá akcí, drsnou mluvou, šíleným ohýbáním logiky ani postavami s vlastnostmi superhrdinů. Přesně naopak, je to civilní, postavené na faktech a poznání vědy, které autorka umně použila. Některým z hrdinů by mohl být kdokoli z nás. A hlavní výhodou je příběh, který ukrývá několik originálních prvků. Kniha je pro ty, kteří mají trpělivost, ocení trochu retro nostalgie a chtějí myslet. Je jednou z těch, které se zapamatují.

Autor nadále tlačí na pilu a příběh letí na hraně absurdna odtrženého od reality. Ale nevadí, Theovi a jeho blízkým držíme palce, kroutíme hlavou nad zvraty, zkratka bavíme se. Není to klasický thriller podle šablony určující pátrání po vraždě, dost brutální (čtenář to chce), vyšetřovatel bojuje s vlastními démony nebo buduje beznadějný vztah (poučení pro čtenáře) a pak zas dalších několik vražd (čtenáře to udrží). A líbí se mi dostatečná rozporuplnost přijetí a hodnocení, co svědčí, že každý v příběhu hledá něco jiného. Což je fajn.

Poetický horor v postapo kulisách s dobrými postavami, ktoré skutočne trpia a umierajú. Z každého slova cítiť beznádej. Autor používa zaujímavé výrazové prostriedky, kľudne archaizmy, originálne prirovnania a postrehy. Budúcnosť šikovne prepletá so súčasnosťou a pridáva odkazy, ktoré sú každému známe. Je málo takto drsných príbehov v ktorých sú vety ako: ...šel si odskočit od ohniště, kde snové zachráněné dívce dodal na realitě. Nechal ji pokleknout, aby mu ústy mohla odplatit jeho statečnost. Vlastní dlaně se staly náhradou za vlhká ženská ústa, ale...

Miniatúrne spracovanie príbehu svedčí, pri väčšom rozsahu by to mohlo čitateľovi spôsobiť ujmu. Jedná sa o otvorenú a brutálnu sondu do života, ktorý nikto žiť nechce a predsa sú ľudia, ktorí žijú - skôr prežívajú - na okraji spoločnosti. Kruté, drsné a uveriteľné podanie, žiadna snaha čo i len trocha niečo prilepšiť. Taká rana kladivom medzi oči.

Surreální miniatura s prvky magického realismu a bizarností. Všechno působí jako osobní psychohygiena anebo podklad pro psychoanalýzu. Anebo jednoduše trip na LSD. Velice zručně podané, je vidět, že autorka umí psát, takže tomu dokázala dát nějaký smysl.

Miniatura připomínající ranné espresso, černé, bez mléka, hořké jak život, které vám někdy může srazit celý den. Kdesi na jazyku zůstává pocit zmaru, bezmoci a smutku. Někdy je život plný špatností, několik světlých chvil nakonec obvykle ztrácí význam. I tady je jenom špína, zkaženost a násilí hlavně na slabších a bezbraných. Příběhů s obdobnou tematikou je hodně. Víme o tom, děje se to, ale vždy šokují a nevěřícně kroutíme hlavami. Žádalo by si to širší a hlubší pohled, ale to by mohlo ubrat na intenzitě.

Na žánr thrilleru se jedná o netradiční počin a příběh zaujme když ne originalitou tak určitě jiným přístupem. Po přečtení mám pocit, že téměř patří do kategorie sci-fi. Theo je typický neotřelými postupy, má hodně široký záběr řešení a svojské vyšetřovací postupy. Tady všemu nasadil korunu - narafičení místa zločinu jak to udělal on se jen tak nevidí. Trošku mi chybělo více pocitů, propracovanější psychologie a lidskost některých postav. Autor posouvá hranice žánru, který se někdy zdá neměnný. A to je fajn.

Kniha je popkultúrnou chuťovkou s jednoduchým príbehom. Pre postavy je typické, že všetky problémy vyriešia jednoducho a rýchlo bez toho, aby to na nich zanechalo stopy. Čosi sa chystá, potom sa to udeje, veľa sa rozpráva, vzduchom lietajú miliardy, občas - akoby mimochodom - niečo vybuchne a nasleduje dejový oblúk. Autor sa v doslove zmieňuje, že ho v polovici písania napadol covid a je to celkom zrejmé - najlepší je začiatok a ešte prvé časti. Čím viac sa dej zahusťuje, tým pôsobí jalovejšie a bez invencie, tuctovo. Zaujímavé úlohy majú mačky a delfíny.

Do značné míry originální, ale nápadů a invence bylo tolik, že se zapomnělo na logiku. Ta se dá ohýbat, ale ne ignorovat. Všechno je bizarní, tlačené do extrému, autorka stvořila svět, který je odrazem našeho i s osobami nebo místy s pozměněnými názvy. Extrémnější podoba popkulturního umění, myslím, že hlavně pro mladší čtenáře, kteří spoznávají svět přes jeho alternativní obrazy.

Sbírka má všechno, co dobrý současný horor nabízí. Každý z autorů přispěl po svém, z textů je cítit SK, někdy v náznaku, někdy doslovně. Nechybí nápady, napětí, beznaděj, poučení (pan Boček), ale ani smutek, radost, nostalgie. Je jako život a všechno se někdy může stát. Povídka od pana Sivoka mě doslova rozsekala (to se nedělá). Povedené a důstojné vyjádření vděku a připomenutí vydání Carrie.