Škvíra

Sbírka povídek. Některé zajímavé, jiné méně. Celkem ale fajn čtení.

Byla to druhá kniha od autorky po které jsem hrábnul, jelikož Ti druzí se četli dobře.
A musím říct, že to bylo ťápnutí vedle. Příběhy mi prostě nefungovaly. Nemyslím tím, že neměly co nabídnout, ale bylo to takový to, že je z něčeho vybrakovaná část, představena jako dílo a lidi mají jásat. Jako když nějaký rádoby umělec počmárá papír tuší, polije to vodou, tuš se rozpije a voilá, onen má výstavu na Špilberku. A přitom to vypadá jako něco, když se učí dítě kreslit.

Před každým kouskem je autorčina předmluva, co ji k příběhu inspirovalo. Většinou jsou to postapokalyptické myšlenky, covid, lockdown a blá blá blá, pak nějaký graffiti, no a z toho vzniknou prazvláštní nápady, bohužel dosti prázdné.

Většinou je čtenář vržen už do něčeho rozjetého (co, jak, proč vůbec nehledejte).

Třeba takové části jako Konec plavby, Kopírka jsou nezajímavý a předvídatelný.

Lev v bráně bez pointy.

Propojení postavy nějaké Glorie s románem Ti druzí nefungovalo vůbec, Alice tam byla najednou jiná...

Proč proboha někdo spotřebuje papír a tiskařskou barvu na něco takového jako Já nejsem Ed?!

Finalizace a otázka panictví, čí nepanictví, to bylo k smíchu.

Poslední chod byl takový přeplácaný, stejně jako Prach no a Motýlí ostrov, ten už v závěru jen tak prošuměl.

Jediný, co dokázalo alespoň trochu zaujmout byla povídka Věžák.

Až na novou knihu Kolonie mám přečtené vše od autorky.
Píše čtivě, zábavně a mám pocit, že je s každou další knihou lepší a lepší. Sbírku povídek jsem původně odložila, moc se mi do knihy nechtělo. Teď jsem ji chytla do ruky a přečetla za dva dny. Povídky mi sedla snad všechny, což se mi snad nestává. J.C. Tudor zařazují mezi oblíbené autory.

Povídkova kniha, která pobaví milovníky hororové atmosféry a rafinovaných zapletek.Ja jsem si ji užila, příjemná rychlá oddechovka.

Ale jo, povídky hezký ubíhaly jedna za druhou, některé vyloženě bavily, jiné byly slabší.

Tato sbírka povídek mě jako celek moc bavila. Samozřejmě byly některé povídky lepší a některé horší, ale celkově jde o velmi čtivou knihu. Líbí se mi, že je každá povídka úplně jiná. Objevují se zde žánry jako horor a sci-fi, ale nechybí ani mysteriózní nebo postapokalyptické povídky. Před každým příběhem byla super i předmluva, ve které autorka čtenáři přiblížila, kde se vlastně vzal nápad na tu konkrétní povídku.

Tato sbírka povídek byla milým překvapením!
C. J. Tudor píše velmi čtivě a dokáže natolik popsat osobnost hlavní postavy, že si ji během několika málo stránek zamilujete a budete chtít vědět, co se jí děje/stane.
Některé povídky byly slabší, pár průměrných a několik naprosto brilantních. Věřím ale, že to taky souvisí s mým vlastním rozpoložením. Proto knihu nepošlu dál, jak mívám u většiny ve zvyku, ale nechám si ji a časem se k ní hodlám vrátit. Kdo ví, co mě příště osloví...?

Posledni dobou docitam klasiky. Tohle bylo takove vykroceni. A je treba rict ze klasiky jsou klasiky z nejakeho duvodu :)
Prvni dve povidky mi prisly pomerne slaby. Ale dobre se to cetlo. Tak jsem vytrval a odmenou mi byly moc fajn povidky a nekolik skvelych. Co mi prislo zajimavy je ze se skoro absolutne nepotkavam v hodnoceni jednotlivych povidek. Nemam nactenyho Kinga ale videl jsem jeho dost filmu na to abych tady videl jeho jasnou inspiraci. Ostatne sam je tu asi 2x zminen.
Ve vysledku ty povidky nejdou skvely ale aspon se dobre ctou coz je zase neco co je v dobrem odlisuje od nekterych klasik. Za me spokojenej palec nahoru. Navic je to za chvili precteny.

Kříďák nasadil laťku hodně vysoko a tato kniha bohužel patří mezi slabší díla autorky. Některé povídky se mi líbily : Věžák, Lev v bráně, Gloria. Knihu bych brala spíš jako oddechové čtení.
Kde bere autorka inspiraci je poznat hned na první pohled, byla tam určitá podobnost povídek s některými tituly Stephena Kinga. A několikrát zmíněné jeho nejznámější díla.
Úvody k povídkám byly na knize asi nejzajímavější a vždy jsem se těšila na další.

Nelze hodnotit knihu jako celek, protože některé povídky byly úžasný a jiný zase průměr nebo nic moc. Knihu jsem si užila. Bylo super, že autorka před každou povídkou napsala předmluvu - člověk se tak mohl vcítit do autorčina záměru. TOP povídky za mě: Věžák, Poslední chod a Motýlí ostrov, kde mě ale zklamal ten konec (chápu, autorka to má v plánu možná dokončit nebo vydat později, ale.. nechyběly mi strany v knize třeba? - NE... hm) Také povídka Lev v bráně a Prach stojí za kladnou zmíňku. Kopírka byla docela vtipná a tak nějak předvídatelná.

Po přečtení první povídky jsem se fakt lekla, co jsem si to koupila za děs. Naštěstí hned další byla povedenější a tak to šlo i dál. Krom asi 3 povídek, které pro mě byli opravdu peklo, a nechápala jsem je (nejspíš budu stupka) se mi kniha nakonec celkem líbila a myslím, že i pár povídek by si zasloužilo samostatně zpracování. Alespoň by se dočkali pořádného konce, a ne takový ten styl " domysli si sam", tím my přijde, že autor si chtěl usnadnit trochu práci.
Líbí se mi předmluva ke každému příběhu, který tam autorka zařadila, a tak navázala na povídku.

C. J. Tudor je autorkou několika románů (z nichž už jsem některé četla a dříve jsem recenzovala i Upálené) a Škvíra je její první povídkovou sbírkou. Jak sama v předmluvě uvádí, původně měla kolem roku 2020 rozepsaný další román, ale během pandemie covidu a po následné smrti otce ji postihl autorský blok. Se svými nakladateli se tedy dohodla, že plánovaný román nakonec nevydá, ale místo toho dá dohromady alespoň sbírku povídek.
V knize se objevuje celkem 11 převážně temných povídek a každou uvozuje spisovatelčin komentář k jejímu vzniku či tvůrčí inspiraci. Zřejmě vzhledem k již zmíněné pandemii se v mnoha povídkách objevuje post-apokalyptický nebo dystopický motiv (např. Konec plavby, Finalizace, Poslední chod, Motýlí ostrov). Autorka je také velkou fanynkou Stephena Kinga, takže některé povídky mají takovou typicky kingovskou atmosféru (např. Prchavé blues, Kopírka), nebo se na jeho díla explicitně odkazuje přímo v textu. Stejně jako v každé antologii se i zde vyskytují lepší i slabší povídky - některé mi však přišly nedokončené nebo na můj vkus málo rozpracované, a žádná mě takříkajíc "neposadila na zadek". Z těch lepších bych zmínila povídky Prchavé blues, Konec plavby, Poslední chod, Lev v bráně a Kopírka, naopak za nejslabší bych označila Glorii, což je fragment nedokončeného románu z předmluvy a vyskytuje se zde postava z dřívějšího románu Jáma (který jsem zatím nečetla a tímto jsem si ho možná vyspoilerovala).
Doporučuji zejména pro fanoušky autorky pro doplnění její tvorby - samostatně by mě povídky asi bohužel nezaujaly, ale jako taková oddechová temnější literatura fungují taky dobře!
Hodnocení: 3,5*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Hodně jsem se povídek bála, protože autorku Tudor miluju právě proto, že se u ní snad nejlépe dokáži “naladit” na postavy a procítit s nimi celý děj knihy. Bála jsem se, že toto není v krátkých textech možné, ale byla jsem opravdu překvapena. Některé povídky byly opravdu prapodivné, některé jsem dočetla a hledala další stránky, protože jsem potřebovala vědět víc. A to mě zřejmě bavilo. Doporučuji.

Škvíru jsem objevil v knihkupectví ve výprodeji, tudíž jsem od toho neměl valná očekávání, musím ale podotknout, že jsem byl velmi příjemně překvapen. Samozřejmě jsou tam lepší (Konec plavby, Věžák) i horší (Gloria, Já nejsem Ed) povídky, jako celek to ale fungovalo celkem dobře. Například na Prchavé blues nikdy nezapomenu, Motýlí ostrov by byl zase skvělý román. Já osobně mám sen také vydat svoji sbírku povídek a právě v některých ze Škvíry jsem se i inspiroval.

Taková pohodinda :-)
Některá povídka vyrazila dech, jiná ze mě dostala jen dlouhé znuděné "hmmmmm".

Nebylo to vůbec špatný ! :) Nějaké povídky zajímavější, nějaké méně, ale všechny měly něco do sebe. Nejvíc strašidelná byla za mě druhá povídka. U některých se člověk i fakt zasmál. Pěkný přirozený styl psaní.

Moje první knížka od této autorky. Celkový dojem mám rozpačitý, něco dobré, něco horší. Často jsem měl pocit, že už jsem to někde viděl / četl, prostě nic nového převratného ani originálního, ale spíše remake osvědčených příběhů.
Konec plavby 3*
Věžák 4*
Prchavé blues 4*
Finalizace 3*
Lev v Bráně 3,5*
Gloria 4,5*
Já nejsem Ed 4*
Poslední chod 4*
Kopírka 4*
Prach 3,5*
Motýlí ostrov 4*
Celkově 4*

Zajímavé, někdy až znepokojující povídky, u některých se člověk i zasměje. Celkově takový průměr bych řekla

Některé povídky by zasloužily více rozepsat a být tak samostatnou knihou.