*Pájuše* komentáře u knih

Největší problém této knihy je, že autorka se snaží vnést do všeho světlo, ale moc se jí to nedaří. Postavy jsou ploché, děj vázne a je Vám celkem jedno, co se v další kapitole semele. Za co dávám plus je snaha vysvětlit, co je to vlastně magie, jak funguje atd. Hlavní mužská postava (jehož jméno si už teď nevybavím) mi byla opravdu nesympatická. Očekávala jsem od něho daleko více "mužnosti", jestli se to tak dá nazvat, ale celkově na mě působila... tlumeně? Ne jako chlap, ale jako něco, co se za něj vydává? Zkrátka a dobře nemastný-neslaný ťulpas, který pociťuje vzrušení, když překračuje pravidla a pak se diví, jak se mu to vlastně stalo, že se dostal do průseru. Lila byla naopak živá postava. Snad jediná, kterou jsem si oblíbila - nechyběla ji jemnost, důvtip, a ačkoliv nebyla vždy tou "nejhodnější", byla plná barev a celkově její povahové rysy autorka uchopila velmi dobře.
Kniha se nečetla zle, rozuzlení bylo předvídatelné a trochu košilaté, nicméně i tak mě překvapilo. Jsem si jistá, že kniha si najde své fandy, já ale mezi ně patřit nebudu.

3 01.03.2021

(SPOILER) Tak tohle ne. Tohle opravdu ne! Dlouho jsem přemýšlela, co bych ke knize napsala, aniž bych ji jen kritizovala, ale víte co? Tady se nedá na její obhajobu říct nic! Jediný důvod, proč ji neřadím do odpadu je ten, že jsem se souběžně dívala na seriál, který mi přišel mnohem lepší. Tohle je snad poprvé, co dám přednost filmu před knihou.
Děj byl celkem obstojný, ale že by z něho autorka vytěžila maximum, to tedy ne. Potenciál mi přišel nevyužitý, charaktery hlavních postav naprosto nelogické a samotný obsah knihy… laxnější přístup autorka zvolit nemohla. Číst stále dokola o tom, jak pijou víno, jí, spí, je unavená, je jí zima, ukládá ji do postele atd. jednoho brzy omrzí. V tomhle byl film daleko přístupnější a koukatelnější.
* SPOILER *
Patnácet let starý upír? Proč ne. Profesor? Good cover! Jogín? LOL! Můj ty světe kulatej, tohle bylo tak k smíchu. Představa, že nedýchá (nebo v téhle knize musela Diana napočítat do dvou stovky, načež mu srdce jednou udělalo buch-buch) a dělá jógu byla fakt přitažená za vlasy! Upřímně, I jeho chování se měnilo skoro každou stránku. Počítala jsem, že když mu je tolik, tak se nebude chovat jako pubertální výrostek. Dá se to zkousnout, nicméně později jsem mu to jeho “gentlemanství” už nežrala a spíš mě to iritovalo a začala děj přeskakovat.
Vraťme se ale k jeho prfesi – upír-profesor. Ze začátku mi to přišlo unikátní (číst o upířích studentech jednoho omrzí). Nicméně paradoxně se to ukázalo jako jeho slabá stránka. Totiž, pokud jsou čarodějnice, upíři I démoni tak snadno ve dne rozpoznatelní lidmi (ale v noci jsou ochotní přičíst to na vrub “noci”, dle slov “idiotského” upíra), proč ho tedy autorka pasovala do role profesora, který učí?
Má vůbec cenu zmiňovat další hlavní postavu? Diana – mocná čarodějnice. Dle mě musí mít evidentně pěkně prochlastaný žaludek, protože v jedné části byla spolu s Matthewem schopná vypít čtyři lahve (víno, Malvaz – ať už je to, co je to, šampaňské atd.), její panické záchvaty mě brzo pěkně iritovaly a popírání magie ve svém životě, když jste k tomu předurčení, je vrchol idiotismu (ačkoliv je důvod později vysvětlen).
* KONEC SPOILERU *
Jestli jsem někdy považovala YA knihy za nevyzrálé a postavy těchto knih za “školáky”, pak toto dílo se řadí mezi mateřskou školku! A jestli mi někdy Stmívání přišlo jako “dětská pohádka”, pak tohle je jako čelní srážka s náklaďákem. Podruhé to zažít nechcete.

3 01.03.2021

Kvůli čtenářské výzvě čtu knihy, ke kterým bych se buď hodně dlouhou dobu nedostala nebo bych o ně ani pohledem nezavadila. Těžko říct, kam se řadí Hospoda Jamajka...
Co musím vyzdvihnout na knize je snaha autorky o popis místa. Někdy na mě dýchala neutěšená samota, jindy zase veselost ve volnosti hlavní hrdinky. Autorka si také dobře hraje s jazykovou skladbou.
Co naopak musím knize vytknout jsou někdy dlouhé pasáže, které mě tak nebavily číst! Často se mi stávalo, že jsem se do nich začetla, ale v polovině stránky zjsitila, že jsem nevěděla, o čem čtu.
Pokud bych měla zhodnotit toto dílo, před klasikou našich vlastenců by obstálo stěží. Je to spíše román pro ženy, než pro širokou veřejnost.

3 15.03.2020

Upřímně, buď jsem neměla zrovna náladu na romantiku nebo mi kniha zkátka nesedla, ale nejsem z toho tak nadšená, jak mi bylo popisováno několika lidmi, co mi knihu doporučili. Popravdě ani nevím, co mi na knize vadilo - nebo mi na ni něco vadilo?... No, zkrátka a dobře moc mě nepřesvědčila. Obsah byl skvělý, lehce předvídatelný, nenáročný a emociální, ale celkově ta pochmurnost, - nevím, jak jinak to nazvat - s jakou se kniha nesla, nebylo něco, co by se mi trefilo do nálady. Paní Hooverovou však číst nepřestanu...

3 06.12.2019

Myslela jsem, že poezii chápu. Tato kniha mě utvrdila v tom, že nikoliv. Jiný pohled ač zajímavý, mě příliš neoslovil. Nevím, jestli je to jinou věkovou kategorií nebo mou současnou náladou...? Kdo ví, proč neshledávám tuto knihu úžasnou, jak se mi snažili všichni namluvit. Nečetla se zle, ale raději zůstanu u Shakespeara.

3 12.10.2019

Tak tohle nešlo. Pokud je Arménie a Gruzie založena jen na popíjení alkoholu, už vím, že tyhle země nikdy nenavštívím. I když ta příroda, kterou autor popisoval, byla úžasná! Vůbec by mi nevadilo, kdyby ji popisoval až do konce a příběhy z alkoholového opíjení úplně vynechal. Kniha by byla o tolik zajímavější.

3 30.09.2019

Kdo nemiluje pohádky? Všechny ty čarodějnice a saně, krásné panny a princové, kteří dají zlu na frak a tak si získají srdce své vyvolené. Námět na motivy Krásky a zvířete jsem si prostě musela přečíst. Patří k jedněm z mých nejoblíbenějších pohádek (díky Měsíčním kronikám jsem si zamilovala i pohádku o červené Karkulce :-) ). Ale tady jsem trošku narazila. Ne že by celá dějová linka byla špatná - kniha se čte opravdu dobře. Občas je vleklá a jindy zase uhání mílovými kroky. Co mi ale na knize vadilo byla, bude to znít divně, celá zápletka! Myslela jsem, že to bude klasická pohádka s novým, neotřelým a originálním nápadem. Ale zapojovat tam careviče (rusko) a barony (anglie) je jako míchat vodu s olejem. Nějak se to bije a ty dvě substance prostě nespojíte! Stejně tak jako míchat jednu pohádku do další! Trošku to zavání vykradačstvím.

3 05.07.2018

Na začátek musím říct, že se kniha nečte zle. Děj knihy utíká rychle, stránka za stránkou. Tím moje sympatie končí. Celá ta věc s podvrženci je holý nesmysl, který ke všemu postrádá logiku! Opravdu byste jako milující rodič seděli na zadku, zatímco Vám někdo unese dítě?! Hálo!! Dokonce i ten systém je postavený na hlavu. Vypadá to, že svět Tryllů/Kaninů je světem příživníků. Bez podvrženců by nebyly prachy, bez prachů by svět Kaninů neexistoval. Upřímně, žádná tragédie by to tedy nebyla! K postavám se ani nemá cenu vyjadřovat. Ani jedna z nich není sympatická. Hlavní hrdinka se umí chovat jako pěkná káča, Ridely je asi tak sexy jako orangutani vybírající si blechy a Konstantin je záhadný asi jako prkénko u záchodu. Kromě obálky, na kterou bych se mohla dívat pořád, my kniha nic závratného nepřinesla.

3 01.07.2018

Velmi tématické - četla jsem to vždy jen při cestě do práce nebo domů. Takže jsem měla skoro pocit, jako bych podobné dobrodružství zažívala s Amy a Rogerem, i když jsem míjela jednu vesnici za vesnicí, město za městem. Kniha se ale četla dobře. Je to takové milé, nenáročné a odpočinkové čtivo o snaze vyrovnat se se ztrátou blízkého člověka a zároveň o snaze žít! :-)

3 20.04.2018

Sladká kniha. Až moc sladká. Takova cukrová jednohubka. Nic světoborného nečekejte. Hlavní hrdinka se chová někdy iracionálně, ale dá se to skousnout, když uvážíte, že je to skoro šestnáctka...

3 10.02.2018

Z knihy mám smíšené pocity. První polovina knihy nic moc. Ne že bych se do ní musela vyloženě nutit, ale nijak za srdce mě nechytila, protože se tam nic taky nedělo. Byla to taková "vata", která se dobře četla, ale nic jsem si z toho neodnesla. Druhá polovina knihy byla akčnější, nabitější zvraty a tady mě to konečně začalo bavit. Ovšem, má to jeden háček - Liu. Ze začátku byla beztarostná, jak se na princeznu sluší, což mě nudilo. Potom se z ní stala hotová divoška, která už byla uvěřitelnější a taky o dost zábavnější. Některé věci mi tam ale nesedly - dar, První dcery(??) * SPOILER* S takovou je vlastně Lia naprosto obyčejná, když ten dar podle všeho mají všechny první dcery. Jediné, čím se odlišuje je ten aristokratický původ, což mi přišlo na hlavu postavené. (vrtění hlavou v naprosté nevíře) *KONEC SPOILERU* atd. Kusé informace, které autorka háže čtenáři jako kost psovi jsou skvělá výplň, ale jsou zavádějící. Člověk se v tom lehce ztrácel. Kniha se i přes tyto nedostatky nečte zle.

3 30.12.2017

Klasikou je to nazýváno oprávněně. Nemůžu říct, že bych si Hemingwaye zamilovala, ale tato autobiografie je střípkem jeho duše. Toho, co sám zažil a toho, čeho my - moje generace - byla ušetřena. Určité výhrady k tomu můžu mít, ale těžko je můžu ventilovat, když nevím, o čem mluvím. Sbohem, armádo má v sobě něco pozitivního, i když děj knihy tomu vůbec nenasvědčuje.

3 16.07.2017

Čtivá oddechovka, která nenadchne, ale ani neurazí. Ovšem svým dějem mi připomněla film Sněhurka a lovec. Neříkám, že najít tam prvky z filmu bylo špatné, ale retelling by podle mě měl vycházet z klasiky a měl by být obohacen o nové prvky a ne si vzít prvky z filmu, který už někdo někdy vymyslel. Zkousnu to, protože v knize jsou daleko horší věci.
Knihu jsem si užívala asi tak do první čtvrtiny – hlavně díky postavě Lea! Tato postava dávala knize ten správný šmrnc, který mě neskutečně bavil. Za mě jedna z nejlépe napsaných postav v knize. * SPOILER * Bez této postavy kniha zapadla do tuctových knih, které se od tohoto žánru (YA) knih dají očekávat. * KONEC SPOILERU * Kdyby v knize měl být ještě ke všemu milostný trojúhelník, na milou Sněhurku bych se s chutí vyp*dla.
Taky ta kouzla v knize mi přišla divná. Vykřiknout cizí slovo a za to pak dosadit cokoliv marduškám vytane na mysli, mi prostě nesedlo. Kdyby autorka nechala jen to cizí slovo a pak vysvětlila, co to znamená, ušetřila by si práci s psaním slovníčku, který najdete na konci knihy a který já jsem otevřela jen jednou a pak všechna ta „kouzla“ v knize prostě přeskakovala. Podle mě to nemělo žádnou ucelenou formu. To rovnou mohla na začátku říci: Kaz´lit. Zabij královnu. Kniha by byla o tolik, tolik stránek kratší.
A teď k pár nesrovnalostem, jedná se o spoiler, kdo nechce, ať nečte: *SPOILER *
1. Lorelay tvrdila, že zrcadlo ukazuje budoucnost, přitom z knihy/děje vyplynulo, že ukazuje přítomnost. Takže co? Mám se držet klasické verze, kde zrcadlo ukazuje přítomnost nebo spoléhat na autorku, která mě totálně zmátla, a evidentně může ukazovat obě verze?
2. Konec byl pro mě oříšek. Lorelay vytvořila hradbu z vody proti obrům (dokud budu žít, hradba vydrží). Dáme jí palec nahoru, co říkáte? Potom se děj posunul a ona bojovala s královnou, kterou vázala krevní přísaha ke Kolovi (když mi přineseš srdce princezny, já vytvořím hradbu proti obrům). Kol Lorelay roztrhl hruď, ale srdce nevyndal a milá Lorelay žije. Logicky, když žije i s natrženým hrudním košem, hradba stojí. Jenže v knize se dozvídáme další zajímavou věc – Irina zemřela a vytvořila se další hradba. Vážně?! Pokud se podíváte do závorek, zjistíte, že aby se vytvořila Irinina hradba, musel by jí to srdce donést, ale srdce pořád vězí u princezny v hrudi a navíc ještě dýchá! Takže tu máme místo jedné hradby najednou dvě. Zajímavý to zvrat událostí! Podle mě by se ta Irinina hradba vůbec neměla objevit. * KONEC SPOILERU *
3. A nakonec: ani ta spousta akce, útěků, bojů a odvetných úderů knize nepřidala. Prakticky celá kniha se nese v tomto duchu. To jednoho brzy omrzí a začne se nudit.
Suma sumárum, kniha je opravdu čtivá, ale v některých chvílích vám rozum zůstane stát. Jsou zde nástiny pro další pokračování. No, já s prominutím odmítnu a do dalšího dílu, jestli bude, se už nepustím.

3 28.06.2017

Nejlepší díl celé série. Z předchozích dílů si pamatuji jenom putování od jednoho místa k druhému a prakticky žádný děj. Tohle děj mělo a jaký - plný zvratů, napětí, emocí a konečně té vytoužené "tajné" lásky. Zajímavý konec zajímavé série. Mezi mé oblíbence se asi série nikdy nevyšvihne, ale ten poslední díl se mi navždy vryl do paměti jako jedno z nejlepších zakončení.
Přesto pořád nechápu jednu věc, jak je možné, že Knížat bylo 11 a každý měl nějaké to své dítě (nefa), ale na každém shromáždění těch nefů byly stovky. Kdo byly tedy jejich otcové/matky? Knížata... to asi nebyla. Takže jedna záhada pro mě zůstane asi navždy záhadou.

3 24.06.2017

Ze začátku jsem z kniha byla mírně rozčarovaná. Děj byl vleklý, roztahaný a nudila jsem se. Pak se to ale změnilo a nestačila jsem se divit. Zajímavý a originální příběh, ve kterém se snoubí střet dvou kultur, které do sebe zapadají tak, až je to dokonalé "zmatení nepřítele". Za tohle dávám autorce palec nahoru! :-)
Jak jsem řekla, ze začátku nuda, ale pak... nemůžu se dočkat až se vrhnu na druhý díl. Eon mě prostě chytl za srdce. Ačkoliv nikdy nebude patřit mezi TOP mých knih, má vyhrazené místo v mé knihovně, už jen kvůli těm drakům! ;-)

3 26.12.2016

I přes počáteční sebezapření, že se jedná o eroťárnu, jsem se rozhodla knihu přečíst. Což o to, ta erotika byla na cca posledních 50 stranách, za což jsem ráda, nicméně, díky tomu se mi kniha zdála nevyvážená.
Podle obálky se má jednat o "nejvtipnější knihu roku". Nooo... možná ze začátku byla vtipná, ta vtipnost se ale postupně vytrácela jako rozumová vyspělost hlavní hrdinky. To už mi vtipnější připadá ChL a její Božský bastard. Jsem trochu zklamaná i ze samotného nabíječe. Občas mi přišel jako děcko, kterému vzali bonbon...
Kniha je takový slabý průměr, nenadchne, ale ani neurazí. Čtivost tomu nechybí, ale že by měla v sobě hlubší charizma, to bohužel ne.

3 17.09.2016

Předem se omlouvám, ale bez spoilerů to prostě nešlo. A ještě jedna omluva, bude to opravdu dlouhé. :-) A začnu pěkně zhurta:
1. Kniha mi svou první kapitolou připomněla scénu z Underworld. Přesně ta scéna byla ve filmu s tím rozdílem, že ve filmu pršelo, kdežto v knize ani nekáplo. Že by se autorka nechala inspirovat nebo je to jen souhra náhod? :-)
2. Upřímně, vážně autorce nežeru, to její věčný omílání "měla bych jíst zdravě, je to kalorická bomba". Vždyť Merit je proboha upír. Je mrtvá a nepřibere ani gram tuku! Takže tohle na mě působilo jako trn v patě.
3. Myslela jsem, že když upíři vyšli s pravdou ven o své existenci, tak veškeré protesty lidí postihnou všechny Domy. V knize to vypadalo, že protestují jen před Cadoganským Domem, zatímco u ostatních byl relativně klid. Není to trochu divný?
* SPOILER *
4. Proč autorka v minulém díle Ethana zabila a teď ho zase nějakým zázrakem přivedla zpět, jen proto, že se jí to zrovna hodilo do krámku?! Vážně mě tím pěkně namíchla. Jasný, bez Ethana bych si díly nedokázala představit, ale když měla potřebu ho znovu oživit, v první řadě, ho vůbec neměla vraždit. Nebylo by jednoduší v minulém díle napsat, že byl ošklivě zraněn, ale že se z toho vylízal, když už tam chce mít autorka nějaký to drama...
5. Vůbec jsem nepochopila, co měla znamenat ta magie mezi Merit a Jonahem. Jako nějaké klišé se spřízněnými upírskými dušemi???
6. Lindsey je kolem dvě stě let stará upírka, ale odpadne při prvních paprscích slunce, zatímco Merit, která je upírem-batoletem hrdinně odolává sluníčku? Nevím, jestli si autorka ze mě dělá srandu nebo to fakt myslí vážně. Hlavně že Ethan se pokaždé nezapomněl zmínit, že čím bude straší, tím vydrží déle vzhůru i s příchodem slunce...
* KONEC SPOILERU *
7. Kniha na mě ani nezapůsobila svou komplikovanou zápletkou, která mě osobně byla nad slunce jasnější a náznaky, toho, kdo za tím vším stojí, jsou jasně patrné už v polovině knihy. Čili kniha je průhledná jako sklo. * SPOILER * To, že hlavního padoucha udělala z Mallory bylo jediné pozitivum celé knihy! Vážně mě to nepřekvapilo, ale udělala mi tím radost. Tady je na tom krásně vidět, jak se moc může zvrtnout i v rukách dobrého člověka. * KONEC SPOILERU *
8. V minulém díle jsou menší indície k Rudé gardě. Možná by autorce neuškodil vrhnout další díl tímto směrem. * SPOILER * Na konci knihy se Merit tak nějak loučí-neloučí s Jonahem/Rudou gardou. Mě to přišlo, jako kdyby autorka zatloukla pomyslný hřebíček do rakve celé série. Čímž mě trošku namíchla a ani fakt, že Merit do Rudé gardy vstoupit chce i tak, to nespravil. * KONEC SPOILERU *
9. Vážně je možné, aby se o Merit a Ethanovi dalo mluvit o nějakém "parťáckem" vztahu, když Merit řešila všechno sama s pomocí týmu v Domě, zatímco Ethanovi jen avizovala, co zjistila? Takhle si parťáckej vztah rozhodně nepředstavuju. Těžko tomu uvěřit, když se Ethan ochomítl k závěrečnému boji. Takže k tomuhle označení přišel jako slepej k houslím. * SPOILER * To mezi Jonahem a Merit byl parťáckej vztah - vyráželi spolu do akce, kryli si navzájem záda. Tohle je podle mě parťáckej vztah a ne když jeden sedí na zadku a nechává si od druhé hlásit, jak jde vyšetřování. / KONEC SPOILERU *
A konečně poslední bod a bohužel taky * SPOILER * Vážně se Merit vydá na "lov" Mallory, zatímco Mallořin přítel bude sedět doma na zadku?? Takhle se má chovat zamilovaný člověk? A ke všemu člověk, který v minulém díle byl jako jediný schopen zastavit Mallory? Meritina tzv. záchrana byla opravdu hodně co platná! * KONEC SPOILERU *
Kniha nebyla špatná. Bohužel mi nad některými věcmi zůstává rozum stát. ChN knihy jsou čtivé, dialogy svižné a písmenka utíkají po stránkách rychlostí blesku, takže než se nadějete, je kniha u konce. Nicméně jsou zde věci, které autorka nevychytala. Na to, že série už má pátý díl... knize to akorát ubírá na kvalitě.

3 28.03.2016

Knihu jsem četla již před dlouhou dobou - ještě někde na středí. Měla jsem trošku nostalgii po "starých dobrých časech" a tahle kniha mi v tu chvíli přišla jako dobrá volba.
Je zajímavé, jak se názory v průběhu času mění. Co se Vám dřív líbilo, teď pro Vás ztrácí význam. Jen to ukazuje, jak se vyvíjíte. Musím říct, že u některých knih, které jsem dříve hltala a později jsem se k nim vrátila pro mě ztratily své kouzlo a už jsem se z nich, jak se říká, "neposadila na zadek". Nicméně u mě to funguje tak, že na své "poprvé" člověk nikdy nezapomene.
A tahle kniha byla moje první kniha z pera téhle autorky a musím říct, že můj názor na ni se vůbec nezměnil. Je skvělá, propracovaná, uvěřitelná, mají sympatické hlavní hrdiny. Možná je předvídatelná, ale není to žádná tragédie. Pokud chcete relax, není nic příjemnějšího, než sáhnout po osvědčených knihách. ;-)

3 24.03.2016

Kniha se četla jedním dechem, jak se od JG dalo čekat. Tuto autorku miluji už jen kvůli tomu, že jejím příběhům věřím od první stránky až do poslední kapitoly. Možná jsou její příběhy trošku naivní - co se týče některých jejich starších děl - ale pořád má JG, co nabídnout. Úžasná autorka se smyslem pro humor, realistickým dějem, živými dialogy a bezprostředním talentem udržet čtenářovu pozornost od začátku až do konce. Nikdy jsem nebyla z jejich knih zklamaná, protože vím, že ač nabízí rozdílnou kvalitu, vždycky si u jejich knih odpočinu.
Zatímco předchozí díly v sobě zahrnují více kriminální zápletku a dialogy byly pro mě humornější, i tento díl má co do sebe. Příběh byl přesně jako název knihy - byla to opravdu rychlá jízda. :D

3 29.01.2016

Upřímně, kniha mě nijak nezaujala. Skončila jsem na šedesáté straně a v duchu si říkala, že je to další slátanina bez ždibíčku inteligence. Nicméně, když jsem se koukla na hodnocení tady, byla jsem překvapená. Proto jsem se rozhodla ji dočíst, ačkoliv s velkými obavami, jak děj bude pokračovat...
Námět je zajímavý, léky na dlouhověkost, které vyřeší problémy se "smrtí" jsou originální, nicméně si nemyslím, že si kniha zaslouží takhle vysoké hodnocení. Už jen proto, že jsem Anně zazlívala neustálé omílání jedné a té samé věci pořád dokola. Číst vsuvky jejího myšlení v deníčku pro mě bylo utrpení a pořád jsem skřípala zuby, když jsem četla "Přebytečná", "nenávidím svoje rodiče". Je mi jasné, že autorka tak stvořila tenhle svět, který na ničem jiném nefunguje, ale když to čtete na každé stránce, vážně vás to dokáže znechutit. Další zádrhel pak byl ve způsobu, jak rychle se přeorientovala z "nenávidím svoje rodiče" na "miluju svoje rodiče". Zkrátka, měla jsem problém tomu věřit. Když jste vychovávaní celý život s tím, že vás vaše rodiče nemilují, jak během chvilky na tohle můžete zapomenout? Zdá se mi to nelogické a prakticky nemožné. Na tohle je potřeba čas, aby ten člověk začal věřit v pravý opak. Faktem ale zůstává, že jediná věc, která se mi líbila byl způsob, jak se Anna vyrovnávala s tím, že ji Peter pořád dokola opakoval, že není Přebytečná. Za to dávám o jednu hvězdu navíc.
Ačkoliv za námět dávám palec nahoru, celková nedůvěra, s jakou jsem knihu četla, se mi jeví jako mrhání časem.

3 28.01.2016