Noctua8 Online Noctua8 komentáře u knih

☰ menu

Slaná vůně přílivu Slaná vůně přílivu Joanne Harris

Líbí se mi jak Joanne Harrisová vypráví příběhy... tetelím se blahem, když se začtu do její knihy.
Slaná vůně přílivu je příběh obyčejných lidí, kteří bojují o každý svůj den s přílivem, mořem, počasím, nepřáteli z druhé strany ostrova, vlastními sousedy a bratry a hlavně sami se sebou. Démoni minulosti ovlivňují každého a na ostrově Les Salants je jich až až. Jsou všude a stále přítomní a vy jako návštěvník, který na ostrov vstoupí, na ně začnete věřit po prvních pár stránkách. Je to kniha o naději a o tom, jak je někdy těžké si ji udržet a jak je důležité ji druhým vnuknout, pokaždé, když k tomu dostanete příležitost. O tom, že život není peříčko, ale je pestrobarevný, okouzlující a pomíjivý, jako barevné peří vzácného cizokrajného ptáka... Moc pěkné čtení.

01.10.2017 4 z 5


Krev démona Krev démona Arnošt Vašíček

Osobně si myslím, že pan Vašíček jednou špatně skončí. Nic ve zlém. Je to zajímavý patron, ale tady už zašel hodně daleko. Asi se už ani nedivím, proč se s Jiřím Strachem nakonec nedomluvili a zastavili natáčení detektivky, ještě před první klapkou. Ale dost spekulací...
Všeobecně si myslím, že pan Vašíček je zajímavý vědec, jednoznačně skvělý konspirátor, ale není moc dobrý romanopisec. Krev démona mě v tomto názoru, ve všech bodech, opět utvrdila. Začátek je trochu líný, ale na druhou stranu musím přiznat, že s přibývajícími mrtvolami dostává děj rychlejší spád a ke konci se už nezastavi. A konec, tak ten je velice překvapivý, bombastický a děsuplný. Troufám si říct, že by se dal nazvat "překročení hranice". Krev démona se čte velice dobře a rychle. Místy je jasné, že autor počítal s tím, že se podle této knihy bude psát scénář, takže některé dialogy a situace jsou přímo napsané pro kameru. Ale co. Všichni si vybaví při čtení Sumaru jako Dvořáka, Runu jako Trojana a Šímovou jako Geislerovou. Příběhu to myslím prospívá, protože tyhle tři chytré hlavy má každý, kdo čte knihy od Vašíčka, rád.... Jen bych snad vytkla těch několik zbytečných sexistických poznámek, které jsou v textu jak pěst na oko. Škoda, že už se asi nedočkáme dalšího pokračování....

01.10.2017 4 z 5


Vetřelec - Probuzení Vetřelec - Probuzení Tim Lebbon

Setkání s Vetřelci je vždycky zajímavý zážitek. Ne, že bych toužila o setkání face to face.... Tuto knihu jsem si dala jako audioknihu a musím s velkým uznáním konstatovat, že hlas Pavla Rímského se pro temná zákoutí nepoznaného vesmíru a vyjádření zoufalství lidí v boji o život, báječně hodí. Zní to možná divně, ale takové drama si prostě žádá své. Příběh jako takový nepřekračuje rámec, toho co známe třeba z filmů. Je to další story o setkání lidí a žravých nelítostných vesmířanů a další příležitost, aby poručík Ripleyová dokázala, že není žádná skleníková květinka. I když se nemohu zbavit dojmu, že v těch 37 letech hibernace, přeci jenom trochu zestárla.
Při poslechu pro mě bylo velmi zajímavé, vizualizovat si děj s postavami a v "reáliích", které znám z filmů. Myslím, že to velmi přispělo k vyššímu hodnocení a kniha se tak stala zajímavější. Kdo má sérii Vetřelců rád, nebude zklamán, ale na druhou stranu nedostane žádnou novou informaci (vlastně jednu ano). Kdo se s Vetřelci ještě nesetkal, asi nebude chápat o co tu vlastně běží.

21.09.2017 4 z 5


Svatý Xaverius Svatý Xaverius Jakub Arbes

Těžké a krásné zároveň. Čeština druhé poloviny 19. stolení je pro našince bezesporu náročná na čtení. Tři přechodníky v jedné větě a slovosled pomíchaný tam a zpět, mohou leckoho odradit. Ale neměly by. Je v nich kouzlo i malebnost a když se nechá čtenář oslovit dynamikou jazyka, pochopí proč se ti naši obrozenci za češtinu tolik prali. Vydržte .....
Příběh je tajemný a rozhodně napínavý. Já jsem se nemohla dočkat jak to dopadne.... Dlouhou dobu si myslíte, že se jedná hlavně o hledání a nalezení pokladu. Povede se to? Ano i ne? Po přečtení a doznění všech emocí si ale myslím, že je to víc příběh o posedlosti a především o přátelství. O tom jak neuvěřitelně může vzniknout, jakými zkouškami musí procházet a jak dokáže ovlivňovat, naplňovat a hojit. Krásné, poučné a inspirativní. Určitě se k panu Arbesovi vrátím.

14.09.2017 4 z 5


Deset malých černoušků Deset malých černoušků Agatha Christie

Výborná detektivka. Rychlá, svižná, napínavá, nevyhnutelná. Od začátku tušíte jak to asi dopadne, ale každá událost Vám rozšíří zorničky a jen si říkáte, kdy a jak bude "další". Obrovská dynamika příběhu je geniální a řada tvůrců detektivek dnešní doby by se měla od paní Agathy co učit.... Apropó, nezapomeňte na Epilog.

04.09.2017 5 z 5


Aristokratka ve varu Aristokratka ve varu Evžen Boček

Aristokratka ve varu plynule navazuje na Poslední Aristokratku. Prostě začíná tam, kde předchozí kniha skončila. Nutně se vkrádá nezodpovězená otázka, proč byl deník rozdělen do dvou knih, obzvlášť když obě knihy mají něco málo přes 100 stránek. Jediné vysvětlení, které se nabízí je komerce = peníze. Ale o tom žádná..... Dějově jsou si obě knihy podobné a čas na hradě Kostka prostě jen plyne dál a přináší další humorné a bizarní situace. Jen se při čtení nemůžete zbavit dojmu, že už to vlastně všechno znáte. Že se to všechno pořád opakuje dokola. Hrdinové reagují stále stejně a v tak krátkém časovém úseku se nikam neposunuli. Což je sice přirozené a pochopitelné z pohledu života, ale už ne tak z literárního hlediska (obzvlášť pokud se jedná o 2. díl knižní série). V knize chtě-nechtě nějaký vývoj očekáváte. Takže, i když se občas zasmějete, je to vlastně pořád stejné = nuda.

24.08.2017 3 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

Poslední aristokratka je rozhodně kniha, která Vás pobaví. Vtipné situace se střídají jak na běžícím páse a absurdita se mísí s českým švejkovstvím, leností a zarputilou neústupností hlavních postav, takže každý čtenář jen musí pokývnout hlavou a říci si: "... no jo, takhle by to určitě vypadalo...". Kniha je poměrně krátká a dějově neukončená (prostě část deníku). Příběh opouštíte v okamžiku napjatého očekávání co bude dál.... Uvidíme.

24.08.2017 4 z 5


Deník kastelána Deník kastelána Jan Bittner (p)

Nebojím se říci, že tato kniha by mohla být klidně označena jako "gotický román". Snad kromě doby vzniku splňuje všechny podmínky tohoto žánru. Odehrává se na zámku, kde je mnoho tajuplných míst, záhadných zvuků, duchů a nevysvětlitelných úkazů. Je zde rozsáhlé panoptikum podivných živých postav, které se pohybují na zámku a v jeho okolí a s těmi duchy si v ničem nezadají. Je zde nevinná panna v ohrožení, tajuplný zachránce i čtyřnohý věrný ochránce. Je zde naděje, láska, zločinci, nesmělí hrdinové i smrt, jen v situacích a na místech kde byste je nečekali. Nevím jestli se jedná o humornou knížku, protože veselosti je tu pramálo. Každopádně je napsaná velice osobitě a uvěřitelně. Přečetla jsem ji jedním dechem a skvěle jsem se pobavila.

25.07.2017 5 z 5


Ve službách mocných Ve službách mocných František Niedl

A další super pokračování.... Z mladíků se stávají muži, kteří dávají světu najevo, že je s nimi potřeba počítat. A je jedno jestli se jedná o mladičkého krále Jana Lucemburského, s kterým bude muset začít počítat celá Evropa. Nebo chlapci z Olšové a Vřesové, kteří sice se ctí slouží svým pánům, ale na druhou stranu si nenechají nic líbit, chrání svoji rodinu, majetky a troufají si i nesouhlasit s těmi pány. Nejvýraznější postavou je Wolfram Katzinger, který jako bývalý johanitský rytíř prošel válečným ohněm a v této knize i ohněm vášně :-) Připomíná mi tak trochu Hynka Tase z Boru.... i když toho mám zatím pořád nejraději, pšššt :-)

25.07.2017 5 z 5


Růže a lev Růže a lev František Niedl

První díl série byl trochu rozvláčný, ale v druhém díly už je to zase super jízda. Jestli se tohle označení hodí použít pro dobu 14-tého století. Nelehký život ve středověku, lesy plné lapků a mordýřů, rytíři na koních pod velením charakterních mužů, kteří ale dovedou bez uzardění potěšit opuštěnou hradní paní a nad ránem pak popravit pár zloduchů. Kombinace dobrodružství, napětí a obyčejné lidskosti potěší každou romantickou duši. Já jsem nadšená a miluju všechny postavy.

25.07.2017 5 z 5


Rytíři z Vřesova Rytíři z Vřesova František Niedl

Historické romány Františka Niedla jsou v podstatě sázka na jistotu. I takhle kniha je pěkná a čte se jedním dechem. Jen se nemohu zbavit dojmu, že to vlastně není román, ale takový obsáhlejší prolog pro další knižní sérii, která každopádně ale bude muset mít nejméně 500 stran na knihu.... V Rytířích z Vřesova se otevírají životní osudy několika postav, které se na konci neuzavírají, ale jsou spíš teprve na začátku cesty. Jsem moc zvědavá co FN vymyslí dál. Vím že má oblíbené trilogie, ale tak jak to "rozjel" u vřesovských, bude to chtít něco většího.

25.07.2017 5 z 5


Hypnotizér Hypnotizér Lars Kepler

Já asi nejsem na severské autory ještě dost zralá. Dlouho jsem se bránila, nakonec jsem podlehla čtenářské výzvě a současným trendům a los padl na Hypnotizéra. Příběh je sice zamotaný s mnohými odbočkami, což by samo o sobě mělo být super, ale když se to nakonec pospojuje, tak se jedná vlastně o triviální zápletku. A podle mě je těžko uvěřitelná. Co mi na knize vadilo asi nejvíce byly nepravidelné vulgární výlevy postav, které byly úplně mimo celkovou linii vyprávění. Říkám si, co se autorům muselo při psaní vždy stát, že se museli uvolňovat takovým nízkým způsobem, který nepřirozeně vyčnívá nad celkovou "klidnou" severskou náladu prostředí a příběhu. Zároveň mi nesedla gangsterská linie tolika dětí. V tom jsem staromódní a děti by měly být tak nějak nedotknutelné..... Takže za mě dost rozpaky a velký otazník, jestli se k severu ještě vrátím.

25.07.2017 2 z 5


Sněžný tygr Sněžný tygr Desmond Bagley

Moc pěkná kniha. Zajímavý příběh, který má hlavu a patu, dynamiku, napětí, velké emoce a naprostou uvěřitelnost. Líbí se mi i nenásilné zakomponování "sněhové a lavinové" osvěty pro čtenáře. Bagley je velmi dobrý vypravěč s dostatečnou erudicí. I když jsem od začátku věděla, jak to dopadne (příběh je psaný retrospektivně), hltala jsem každé slovo a s napětím očekávala další krok. A jako správně pohlcená čtenářka, jsem si i poplakala. Smrt je zde popsána neuvěřitelně lidsky a obrazotvorně, že jsem osud každého z lidí v městečku měla před očima jako na plátně. Tomu se nedalo odolat. Jedinou výtku bych měla kvůli konci. Chybí dostatečně rozepsaný závěr, jako by z knihy někdo vytrhnul posledních 5 stran. I když jeden z hlavních hrdinů říká "...ano, tohle je konec", chybí mi v příběhu závěr, takříkajíc konečná řeč nebo zpráva vyšetřovací komise. Nicméně klidně doporučuji k přečtení. Obzvláště v horké letní dny, aby se člověk trochu zchladil.

04.06.2017 4 z 5


Pád Pád Lauren Kate

Literatura pro dospívající dívky, proč ne. I když už jsem tedy dávno dospělá, zaujala mě myšlenka, nebo lépe řečeno nápad - osudové lásky napříč stoletími. Muž, který čeká na svoji jedinou milou, trpělivě ji hledá v davu lidí, protože bez ní nemůže být. Jeho životu dává smysl jen tato naděje, že ji znovu najde (nebo ona jeho). Zná každičký její úsměv, zachvění i myšlenku. Bohužel, když ji získá - ztratí ji. Dívka, která se rodí zas a znova a znovu prožívá to okouzlení ze setkání, protože se smrtí přijde i zapomnění. Ruku na srdce dámy, která by to nechtěla zažít :-) V životě nic takového pravděpodobně fungovat nemůže a v této knize to je možné asi jen proto, že muž je tady anděl. Potud dobré.
Samotný příběh je bohužel v první knize ságy tak stručný a nejasný, až mi to připadá od autorky nefér. Chápu, že věděla už dopředu, že bude psát knižní sérii, ale i tak měla do prvního dílu zahrnout víc informací. Víme co se děje, ale vůbec nevíme proč se to děje. To považuji za velké mínus. Postavy mají našlápnuto být zajímavé, ale autorka si opět nedala moc práce s tím o nich něco "pustit", vykreslit víc charaktery, dát jim prostor ve více epizodách. Na konci knihy zůstává víc otázek než odpovědí. Další díly jsem zatím nečetla, ale říkám si, jestli by nebylo lepší napsat jednu dobrou "nabušenou" knihu, než čtyři jalové.

22.05.2017 3 z 5


Neviditelná knihovna Neviditelná knihovna Genevieve Cogman

Asi trochu zklamání. Kniha, díky tématu knihovny a knihovníků, měla velký potenciál, ale autorka použila všechno co ji napadlo a ještě něco navíc, tak je z toho nakonec takový miš-maš. Jsem si vědoma, že v dnešní době fantasy příběhů je dovoleno téměř vše, ale stále platí, že méně je někdy více. Dle mého názoru patří vlkodlaci prostě a jednoduše do lesa a upíři na hrad. A ne do přírodopisného muzea a do vzducholodi. V Neviditelné knihovně se to hemží alternativními světy (což není úplně špatný nápad), nadpřirozenými postavami a bytostmi, u některých ani nevím, co jsou zač. Tajnými jazyky, magií, kouzly, draky, obživlými chrliči, plechovými housenkami (asi obšlehnutými z Avengers), hlasy z jiných dimenzí a interaktivním tetováním. Do toho je zamotaná pěkná člověčí závist, láska, nedůvěra a touha dovědět se něco o své rodině.....a vědeckotechnická revoluce. A také jeden super-ultra-mega záporný hrdina, před kterým se třese samotná Knihovna v celé své velikosti. Jak říkám všechno a ještě něco navíc. Bohužel, nakonec z celého toho množství postav, typů, kouzel a situací dobrý příběh nevypadl.
Zaujala mě vedlejší postava draka Kaie (jak asi vypadá drak, který vypadá jako chlap - pěkný mladý chlap ?), kterému autorka v tomto díle moc prostoru nedala, ale na druhou stranu naznačila, že v tom klukovi NĚCO je. Kvůli němu si přečtu ještě druhý díl a uvidíme.

14.05.2017 3 z 5


Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli Pierre Bayard

Zajímavá kniha, která mě osobně pomohla překonat nepříjemné pocity, které mívám, když přečtu nějakou knihu "hopem". Ono to totiž asi opravdu jinak nejde. Při čtení bývám velmi poctivá. Buď knihu přečtu od a-z, a pak tvrdím, že jsem ji četla, nebo mě nebaví, nemohu se skrze ní prokousat a pak tvrdím, že jsem ji nečetla. Ale na druhou stranu jsem schopná mluvit poměrně plamenně o knihách, které jsem nečetla a znám je jen z doslechu, recenzí, filmu atd. Čtení/nečtení je opravdu velmi složitý proces, komplikovaný zapomínáním a sdílením názorů ostatních. Pierre Bayard to pěkně poskládal do eseje (nikoliv do románu) a vnímavá duše čtenáře najde to "své". Pro knihomoly - povinné :-)

16.04.2017 3 z 5


Černé světlo Černé světlo Peter May

Peter May je skvělý autor. Jeho trilogie z ostrova Lewis je legendární. Ale každý autor se musí ke svým "legendám" nějak propracovat. A to cestou skrze méně propracované, působivé a vymazlené příběhy. Takovým příběhem je i třetí případ Lorenza-Enza Macleoda, ze série Akta Enzo. Příběh vyšetřování letité vraždy, atentátu na člena rodiny, vraždy milenky a řešení dalších nepříjemností v dobách zimních plískanic, jen taková romanticko-sociální sonda do života detektiva Macleoda. Vrahoun se představí sám, hned na začátku a místo složitého skládání střípků důkazů, pravd a polopravd Vás čeká pohodlné, svižně odsýpající vyšetřování, kdy vše pěkně zapadá jedno do druhého. Překvapení čeká až na úplném konci knihy, ale je tam jen tak, aby se neřeklo, že to bylo tak jednoduché. Knihu jsem přečetla ráda, rychle, ale troufám si říct, že to Peter umí líp...

16.04.2017 3 z 5


Všechno nebo nic Všechno nebo nic Eva Urbaníková

K přečtení knihy mě inspiroval film. Ten je fajn. Kniha - to je čirá hrůza. Povrchní, těžko uvěřitelný příběh, co vlastně ani není příběh, protože mu chybí děj, spád, hloubka, cokoliv co by zaujalo. Charaktery postav nejsou charaktery, ale splácanina dívčích snů o princi a kamarádech, o nezávislém životě, ve kterém si chce hrdinka jen užívat bez ohledu na následky - utopie. Spojení vele-úspěšné podnikatelky a sexuálně závislé blbky v jedné osobě, snad ani není prakticky možné. Hlavní hrdinové jsou prototypem lidí, které bych v životě nechtěla nikdy potkat. Připadá mi velice smutné, že tak špatně napsaný příběh, ne příběh - kniha, se mohla stát bestsellerem. Svědčí to o rapidně klesajícím zdravém rozumu a soudnosti čtenářů a o celkové dekadenci společnosti ? Čas na čtení raději věnujte jinému autorovi !!

27.03.2017 odpad!


Knihkupec Knihkupec Mark Pryor

Stejně, jako asi vícero jiných čtenářů, mě na prvním místě zaujal obal knihy, který je opravdu nádherný. Kdo miluje Paříž a knihy nemůže takové kombinaci názvu, obrazu a anotaci odolat. Bohužel očekávání se tak úplně nesplnilo a celkový dojem z knihy je pro mě vlastně hodně rozpačitý. Kniha je sice čtivá, o tom žádná. Počáteční směr příběhu slibuje něco neobvyklého, co se týká starých tisků, ale postupem se z toho stává taková překombinovaná slátanina všeho možného. Příliš mnoho Texasu a málo Paříže. Postava Huga je sympatická a uvěřitelná, což je fajn. Ale "záhadu" jsem odhalila o mnoho stránek dřív, než hrdinové, což není v pořádku.

13.03.2017 3 z 5


Motýlí ostrov Motýlí ostrov Corina Bomann

Motýlí ostrov neboli Cejlon. S čajovými plantážemi, kvetoucími frangipani, domorodými rituály a tajnými skrýšemi, které dokážou uchovat tajemství jednotlivců i celých generací. Příběh mladé ženy, která se vydává hledat právě takové tajemství a na své cestě nachází svoji historii i budoucnost. Příběh dalších dvou mladičkých dívek, které se teprve chystají být ženami a tak nějak tuší, že to nebude úplně jednoduché. Tak asi o tom, je tato kniha. Milé čtení, které sice nezanechá žádný výrazný pocit po dočtení, ale na chvilku Vás dokáže odpoutat od dusivého smogového ovzduší a přenese Vás do voňavého slunného podnebí Srí Lanky, nebo starobylé vlídné Anglie. Doporučuji pro chvíle, kdy potřebujete někam "utéct".

19.02.2017 4 z 5