-Nikola- -Nikola- komentáře u knih

☰ menu

Video s Ježíšem Video s Ježíšem Andreas Eschbach

Když mě postupný děj uklidnil, že se nejedná o praštěné sci-fi, tak mě kniha neuvěřitelně pohltila. Bylo zde skloubeno vše. Od akce, dobrodružství, historie, náboženství,... Přišlo mi to spíše jako jedna úžasná úvaha, která byla jenom převlečena za sci-fi, aby získala atraktivnosti. Děj mě donutil hodně přemýšlet. Už jen ta představa, že by někdo vlastnil tak silný důkaz o existenci Ježíšově je nepředstavitelná. Ano, informace v dnešní době znamenají moc. A abych dodala ještě citaci: "Církev je multinacionální koncern produkující smysl života pro miliardu lidí."
Jsem prostě unešená tím myšlenkovým proudem, který autor v knize rozvinul. Co jsou peníze oproti víře a vědomostem? Co má pro lidí větší smysl?
Největším paradoxem ovšem zůstává, že i kdyby se nějaké podobné video pomateným způsobem vyskytlo (jakože tomu nevěřím!!!), tak lidský druh je natolik podezíravý a nedůvěřivý, že by stejně ničemu z toho nerozuměl.
Jestli rádi dumete, jak by se lidská společnost zachovala v urřitých situacích, v knize najdete určitě super námět ;)

22.10.2015 5 z 5


Umřel jsem v sobotu Umřel jsem v sobotu Josef Formánek

Paráda! Příběh se zápletkou a rozuzlením jak má být. K tomu ještě ten styl psaní! Tak ten je jedinečný. Střídající se příběh, verše, rýmy, zážitky z cest nebo proud asociací.
Takové dílo žádného čtenáře neurazí! Jak už kvalitou příběhu, stylem tak i neotřelými názory.

23.06.2015


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Kniha vskutku zajímavá už jen proto, že většinou chyběly myšlenky hlavního hrdiny, takže jsem měla v některých částech chuť hlavním hrdinou zatřást a vlít mu trochu světla do tmy a nečinnosti jeho citů, myšlenek a svědomí. Hlavní postavu jsem spíše vnímala jako jakýsi objekt a činy které vykonával byli jenom úkoly, ke kterým byl tento objekt stvořen.

12.07.2013 5 z 5


Analfabetka, která uměla počítat Analfabetka, která uměla počítat Jonas Jonasson

Bohužel patřím mezi ty, pro které kniha není to pravé ořechové. Ale to už bych nebyla já, abych knihu nedočetla až do konce a nesnažila si z ní aspoň něco odnést. Kniha mi připadala krásně paralélní. Fakta doprovázela fikci. Pro mě bylo až dechberoucí, jak se šílené reálné věci mohou smíchat s šílenými věcmi fiktivními. A mezi to vše je hozen čtenář a ten se rozhoduje, čemu věří. Je normální, že na světě žijou analfabeti v chudobných podmínkách, že existují rasisti, političní fanatici a lidé souzení pro své demokratické postoje. To vše je na běžném pořádku. Proč tedy nevěřit v to, že na světě je někde utajená jaderná zbraň, že člověk se narodí, aniž by o něm úřady měly nejmenší tušení či že člověk může přežít, když skočí z helikoptery a propadne se rozbitou střechou. Svět je tak zvláštní místo a naše mysli (i myšlení) ještě víc :)

18.04.2019 3 z 5


Manon Lescaut Manon Lescaut Vítězslav Nezval

Parádní záležitost, tato kniha.
Zase jsem se jednou vžila do hrdiny - tentokráte to byl pro mě nezvyklý hrdiny, rytíř Des Grieux.
Racionální myšlení bylo obětováno pro krásy mládí. Jeden život zmařen. Stačil jeden pohled.
Možná to vidím až hodně tragicky, možná by moudrý rytíř trpěl více, kdyby se Manon zřekl, kdo ví.
Každopádně se mi vybavil jeden citát O. Wilda, který mě tolikrát pobouřil a s kterým jsem tolikrát nesouhlasila, teď se mi zdá hodně výstižný:
"Ženy nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou."

27.02.2016 5 z 5


Zlatí úhoři Zlatí úhoři Ota Pavel

Paráda, Člověk si hned uvědomí, že je opravdu potřeba si vážit víc přírody. Takového dětství, jaké zažil Ota Pavel, je třeba si vážit. Tak jak si ho váží on, tak jak si váží svého otce. Možná nás i trochu mravně vzdělává, ale na druhou stranu, kdo by si nepřál mít tak báječné vztahy s rodinou? Otův tatínek byl teda pěkně vykutálenej a i když měl svoje chybičky, tak šlo vidět, že ho synové milují a odpustí mu to. Nádhera.

28.12.2014 5 z 5


Padesát odstínů svobody Padesát odstínů svobody E. L. James (p)

Četla se mi o poznání hůř, než dva předchozí díly. Šlo vidět, že autorka touží po více akce a díky tomu, že jsme ji očekávali, se děj po navrácení Anny a Christiana po líbánkách do Seattlu urychlil. Rozhodně se mi líbila poslední část knihy, kdy Stín slavil své první Vánoce, to bylo opravdu dojemné a tím víc jsem Christianovi přála jeho pohádkový život. A taky jeho pohled na první setkání s Anou byl boží. Překvapující byl pro mě fakt, že když se na něj Ana dívala svýma modrýma očima, tak si před ní připadal obnažený.

05.03.2014 4 z 5


Myši Myši Gordon Reece

Od této knihy jsem nevěděla co čekat, ale nakonec jsem ji přečetla jedním dechem. S některé činnosti nebo myšlenkové pochody bych nejspíš změnila, ale jinak to opravdu bylo dokonale promyšlěné. Nakonec bych jenom dodala: všechno zlé je k něčemu dobré.

28.08.2013 5 z 5


Revisor Revisor Nikolaj Vasiljevič Gogol

Opravdu vyvedená komedie, nenáročná na čas, odpočinková a opravdu jsem se u ni skvěle pobavila. Vřele doporučuji.

17.07.2013 5 z 5


Nana Nana Émile Zola

Prvně jsem se nemohla ubránit srovnání s Miláčkem od Maupassanta, ale brzy se děj začal lišit. Nemůžu si pomoct, ale opravdu mě začíná děsit "zvířecí pohlavnost" našich předků. Např. manželé Mignonovi mi vyrazili dech. A taky dodám jeden Nanin citát: "Když se mi mužský líbí, vyspím se s ním."
Zola opravdu důkladně líčí hnilobu společnosti, která se doslovně projeví i na Naně. Ještě stále teď nechápu, jak původně chudá holka může být tak chamtivá, zlomyslná a nevážicí si svého štěstí.
Když to shrnu, tak je to opravdu hodně dobrá kniha, která v některých ohledech odpovidá i dnešní společnosti. A ponaučení? Nebuďte blbí a nešlapte si po štěstí!

17.06.2013 5 z 5


Černý Petříček Černý Petříček Karolina Světlá (p)

Dnešní příběhy a romány postrádají to, co je obsaženo v příbězích K. Světlé a jejich vrstevníků či předchůdců. Psali o lidech a pro lidi. A lidé milovali, a někteří stále milují, spletité příběhy zasazené do prostředí, které známe, do poměrů nám blízkým a hlavně vystihují charakter, který je Českému národu podoben. S nastaveným zrcadlem musíme polknout tu hořkou pilulku. I z těchto poměrů byla vybudována naše společnost.

03.02.2020 4 z 5


Faktótum Faktótum Charles Bukowski

Když vidím knihu Bukowského, bez váhání po ní sáhnu, i když se pokaždé naše poněkud konzervativní knihovnice ujistí, zda si chci opravdu tento titul půjčit. Na Charlesovi mě baví spousta věcí, např. to, že pro běžného čtenáře, a tutíž jako pro společnost takovou, je životní styl Charlese neakceptovatelný, ale Charles naopak odmítá akceptovat to, co společnost vyprodukovala - bezcharakterní jedince bez vlastního názoru, kteří se věčně ženou za penězi, úspěchem a slávou. Knihy Charlese Bukowského fungují jako reverzní psychologie.

28.01.2020 4 z 5


Povídky podivných Povídky podivných Ransom Riggs

Příběhy mě okouzlily. Představovala jsem si, kdo by byli podivní v reálném světě. Jaké postavy bych ke každému podivnému přiřadila dle charakteristiky. Tak pro mě povídky dostaly další rozměr, neboť se zrcadlily s realitou. Jinak opravdu hezká četba, nenamáhavé na čtení a přitom pointy a ponaučení z nich tvořily hodnotnou četbu a dobrou investici času.

03.03.2019 4 z 5


Co mě naučil tučňák Co mě naučil tučňák Tom Michell

Knihu mi darovala kamarádka, než jsem odjížděla do Estonska. Byla to jediná kniha v českém jazyce, kterou jsem měla k dispozici po dobu šesti měsíců. Bohužel knížka nevydržela skoro ani cestu tam, už na letišti jsem přečetla jednu polovinu.
Na příběhu se mi líbila živě vylíčná krajina, kultura tamějších lidí i snaha pomoct němé tváři tučňáka, i když to v některých případech znamenalo jisté nepohodlí a vynaložení značného úsilí.
Bohužel ani jeden takový skutek zdaleka nenapraví to, co přírodě způsobíme. Taky bychom se měli něco naučit...

04.07.2017 5 z 5


Maryša Maryša Vilém Mrštík

S Maryšou jsem se seznámila ve škole, když nám učitel pustil záznam z divadla (http://www.csfd.cz/film/278791-marysa/). Bylo to něco neuvěřitelného. Po celou dobu mi běhal mráz po zádech z těch skvělých hereckých výkonů. Dokázali zobrazit veškeré emoce i atmosféru. Týká se to především toho srdcebolu, který celou knihu provází. Co musím také ocenit, bylo natrénované nářečí.

Některé pasáže jsem musela přečíst hned několikrát. Ne že bych jim nerozuměla, prostě jsem se jimi chtěla chvíli kochat.

Doporučuji všem! Ne jako knížku k maturitě, i když je pravda, že je tenká a jenom rozborem jazykových prostředků by jste zabrali notný čas probíhající zkoušky. Ale Maryša představuje klenot české literatury a kultury. Každý Čech by se s ní měl seznámit a pochopit, co se dělo ještě před několika lety na této půdě a jaký ks cesty český národ urazil. Možná bychom si htaky konečně uvědomili, že bychom měli být vděční za to, co máme!

01.09.2015 5 z 5


Šunkový nářez Šunkový nářez Charles Bukowski

Paráda. Pomohlo mi to v lepší orientaci (pro mě tak) nepochopitelného člověka. Vždycky jsem si říkala, že kdybych se někdy setkala s Ch. B., tak bych mu vlepila jednu facku. Teď si ovšem nejsem jistá, jak bych se zachovala. Má právo být naštvaný na celký svět, když se celý svět spikne proti němu. Je to brilantní autor a obdivuji jeho tvorbu!

28.06.2015 4 z 5


Blues Blues Václav Hrabě

Tohle nebyl zrovna můj šálek kávy. Ale rozhodně jsem si i zde přišla na své. Předevšímbáseň Infekce byla kouzelná a ode dneška patří k jednim z mých oblíbených.

22.06.2015


Příběhy sráče Příběhy sráče Jaroslav Irovský

Miluji klasiky. Miluji je, protože věřím, že nám můžou přenechat moudré rady do života, zabránit v opakování chyb, které sami udělali, ale především nabízí pohled na věc z jiného úhlu. Jak už ze společenského hlediska, nebo dobového, národnostního, sociálního, atd.
Ale možná se nemusím obracet jenom ke klasikům. Naprosto jedinečný pohled na věc nabízí i Irovský. Rozdíl je v tom, že to člověka možná chytne ještě víc za srdce. Stejná doba, stejní lidé, stejná země... Člověk se potom přece jen zamyslí. Možná je lepší vyhledávat pesimisty nebo spíše realisty drcené osudem. Možná je lepší nadávat, ale jít stále proti davu.
Zárověň kdybych měla srovnat Irovského s Bukowskim, tak dodávám, že autor umí napodobit atmosféru skoro identicky. Taky mě mile překvapilo, že v díle stále zaznívá naděje na lepší život. Přece jen autor může ještě něco změnit. Bukowski už byl většinou smířený se svým osudem a myšlením "udělal jsem, co jsem udělal a klidně si mě za to snězte".

21.06.2015


Němá barikáda Němá barikáda Jan Drda

Hrdinové byli až moc vyumělkování. Ale nemám nic proti. Tyhle doby prostě potřebují pořádně "chlácholivou náplast".
Povídky vyžadovaly mou velkou pozornost. Nedokážu pochopit, jak se na pár stránek vešla tak ohromná myšlenka soudružnosti. Rozhodně toto dílo patří k stěžejším dílům české literatury, neboť zaznamenává, co naší předci byli ochotni podstoupit a obětovat pro národ příští a pro stát jako takový, který známe dnes!

19.06.2015 5 z 5


Nokturnely Nokturnely Vladimír Holan

Taky si dovolím citovat kousek básně Borovice:
Co byl tvůj život? Opouštěl jsi známé pro neznámé.
A osud tvůj? Usmál se na tebe jen jednou
a tys při tom nebyl...

Silné verše, ne všechny mě zaujaly, ale tak už to bývá. Škoda, že z autora vyplývá taková skleslost, člověk by skoro propadl depresím.

18.06.2015 4 z 5