Nifredil komentáře u knih

Ke čtení fantasy jsem se vrátila po delší době a nesáhla jsem úplně vedle. Vedle dua z Ketterdamu je trilogie Griša slabší, pořád patří ale v rámci žánru k příjemnému čtení. Tak trochu jsem si vzpomněla na Velina Al Sornu v sérii Píseň krve, tohle je taková jeho varianta pro holky. První díl je moc fajn a vyloženě navnadí ke čtení dalších dílů trilogie.

1 14.07.2021

Druhý díl v ničem nezaostává za dílem prvním. Akce, propracované postavy, nečekané zvraty a nenudilo to. Ketterdam je úžasně propracovaný, v tomhle díle máme možnost poznat nejen “šedivou” zónu města, ale i další jeho části. Je zajímavé sledovat další vývoj postav, skvělé je, že nikdo nestagnuje a každá z postav se v průběhu děje zase o kousek posune. Bardugo stvořila funkční svět s živými postavami, takže rozhodně můžu s klidným srdcem doporučit všem, kdo si chtějí přečíst něco z žánru fantasy.

2 14.07.2021

Není mnoho knih, které by se snažily ukázat 50. léta z více úhlů pohledu a dařilo se jim to, panu Hájíčkovi se to povedlo. Navíc je v knize nevtíravě a poutavě přidána milostná linka a osobní příběh hlavního hrdiny. Je to osobité psaní, poutavě vystavěný příběh, který lehce plyne. Hájíček je etablovaný a rozhodně i v téhle knize dostál své pověsti dobrého vypravěče a skvělého autora. Rozhodně doporučuji, každý, kdo si knihu přečte, nešlápne vedle.

8 13.06.2021

Po dlouhé době jsem četla fantasy a vybrala jsem velmi dobře. Postavy jsou prokreslené a mají vývoj, příběh parádní a celý ten svět je krásně vymyšlený, všechno funguje, navazuje na sebe. Rozhodně můžu doporučit, je to fajn čtení a není jen pro dospívající a žánr young adult, jak je uváděno, rozhodně je to plnokrevná fantasy.

8 15.05.2021

První díl byl jako zjevení. Úžasný, jedinečný a zcela výjimečný v daném žánru i jako svědectví o době. Dvojka už tak úžasná nebyla, přesto je to zcela mimořádná kniha. Vlasta Chramostová navíc popisuje o kus dříve problémy doby a předjímá určité děje, které se nás týkají dnes v roce 2020. Skvělé čtení, které mohu každému jen doporučit. Literárně i lidsky zcela nadprůměrná kniha.

3 05.05.2021

Milé a příjemné čtení. A je zvláštní, že to píši o knize, která je o padesátých letech a STB, jejich praktikách a vůbec neradostné době, ale tohle je prostě příjemné čtení. Úplně jsem chvílemi viděla ty liščí ocásky, které sebou švihnou ve vzduchu a ty vstupy pana moderátora. Právem nominováno na Magnesii Literu, je to opravdu svižné, příjemné a čtivé.

3 26.04.2021

První díl byl úžasný, kniha, která mě pohltila a vtáhla. Dvojce se to tolik nepovedlo a přiznám se, že jsem utíkala a chtěla přeskakovat, napsala bych, že jsem se nudila, ale tak to nebylo. Prostě mě ta masa negativních osudů převálcovala. A přiznám se, že natolik, až si nejsem jistá, zda chci číst i trojku. Zatím jsem došla k tomu, že to trpí neduhy, které mají prostřední díly a taky k tomu, že nemusím být nadšená ze všeho, z čeho jsou nadšení všichni ostatní. Vím, že budu se svým komentářem asi sama, ale je to tak. Další postřehy snad už jen v kostce: V knize je napěchováno tolik různých dějových linek a tolik osudů, až je možné se v tom ztratit. Vím o čtenářích, kteří si psali jména na papír právě proto, aby se neztratili. Dotkne se odsunů (ano odsunů, ne jen jednoho, je jich více, s lidmi se na Těšínsku trošku hýbalo tam a zpět), dotkne se to nacionalismu, ukáže se vše, co dělá ten malý koutek země tak zvláštní. Přesto jsem nakonec došla k tomu, že paní Karin chtěla tak moc popsat osudy celého regionu a vše, co se dělo, že nakonec použila osudy několika rodin a ty dala dohromady, nejsem si jistá, zda by jedna rodina mohla zažít opravdu až tohle všechno. Přitom vím, že situace v tomto regionu byla složitá. Nechce se mi tomu věřit, ale možná jsem jen já tak nevzdělaná a nevěřící. Je to přece jen určitý pohled na dějiny, není to úplné a ne, takhle to úplně nemuselo nutně vypadat, pořád je to fikce. Něco v té knize prostě chybí. Popsáno je vše živě, skvěle, ale nějak se mi to pak už táhlo, vlastně i svým způsobem opakovalo ve způsobu vyprávění a jak jsem už psala, chtěla jsem i přeskakovat. Každopádně jsem ráda, že jsem to přečetla. A ještě o kus více jsem ale ráda, že ta kniha byla napsaná. O dějinách tohohle zapadlého regionu se zase tolik neví a tohle je v tomto směru fantastický počin.

Jinak jako doplnění k tomuto románu doporučuji komentář od Veronika 5179. Jsou v něm krásně vysvětleny některé dějinné děje v knize zmíněné málo nebo vůbec.

7 17.04.2021

Alistair Hicks je kurátorem jedné z nejvýznamnějších soukromých sbírek současného umění a v knize vysvětluje podle čeho se řídí, když vybírá exponáty, které do ní zakoupí. Mimochodem tak ukazuje stručně přehled současného umění a jeho směrů. Co je na knize cenné je hlavně to, jak Hicks ukazuje jednotlivá umělecká díla zasazená do širšího kontextu a ukazuje jejich význam i smysl ve vztahu ke společnosti. V závěrečné kapitole podrobně vysvětluje svou metodu výběru a vlastně ospravedlňuje tváří v tvář současnému umění, které téměř vždy komentuje dění ve společnosti, nutnost využívat subjektivní hledisko ve větší míře, než dříve. Kniha je tak zároveň kromě přehledu současného umění i fajn vhledem do práce kurátora sbírky a nabízí osobitý pohled na současné umění včetně možnosti poznat jeho zákulisí a hlavně nejvýznamnější umělecké výstavy a akce, kde se s umělci a jejich tvorbou může každý potkat. Potěšilo mě, že jsou v tomto výběru i Čeští zástupci. Zařazení Dominika a Jiřího Langových je cenné zejména popsaným dobovým kontextem a ukazuje, jak důležitá je účast našich výtvarníků na akcích jakými je například Benátské bienále, kde se s jejich tvorbou setká celý svět.

2 12.04.2021

Budu jedna z mála, která nesdílí všeobecné nadšení. Bylo to upovídané, plné krásných obrazů, ale nedokázalo mě to vtáhnout. Nepodařilo se mi začíst, nějak mi chyběla ta správná vlna, kdy bych se naplno přenesla do toho světa vzpomínek. Bohužel jsem se několikrát přistihla u toho, jak od děje v myšlenkách utíkám a to u mě znamená, že mi kniha nesedí. Přesto musím napsat, že líná atmosféra amerického léta, ten těžký vzduch a kluci běhající po městě během prázdnin jsou něco, co ve mě zůstane a i po pár dnech si ten pocit z knihy pamatuji.

6 12.04.2021

Výborně napsaná populárně historicko-filozofická studie o existencialismu. Pasáže o filozofii zasazují uvažování existencialistů do dobového kontextu a nerezignují na složitost úvah. Pasáže, kde autorka píše o životních osudech existencialistů nebo jejich předchůdců a kolegů, jsou nesmírně čtivé. Napsáno je to lehce, filozofické rozbory jsou dostatečně jednoduše podány, složitější úvahy ale nejsou zploštěné. Není to vyloženě odborná monografie, přesto moc pěkně funguje i v oblasti filozofických úvah. Takhle nějak by mohly vypadat všechny populárně-naučné knihy o filozofii. Vyloženě neakademikům je to přístupné, akademiky potěší, že to sice zjednodušuje, ale nerezignuje na komplikovanost a složitost některých úvah. Skvělé jsou také dobové postřehy a historické exkurzy, které jsou spíše zamyšlením nebo k zamyšlení provokujícími úvahami nad danou historickou epochou.

Dočteno a musím přiznat, že nesdílím až tak nadšení, které se objevilo v recenzích v médiích. Je to hlavně proto, že některé povídky prostě zastarají. Jsou čtivé, výborně napsané, ale pracují až příliš s aktuálním děním způsobem, který není nadčasový. A tohle ani nepochybné schopnosti autora napsat dobrou povídku nezachrání. Jako by nějak jejich autoři zapomněli na okřídlené rčení, že Pán Bůh s námi hraje šachy. Hraje.

Jinak pro mě osobně je jednoznačně nejlepší povídkou celé antologie povídka paní Kadlečkové. Na Čapka navazuje jemně, přitom z jeho slavné hry vytahuje to opomíjené a nanejvýš zajímavé. Navíc pracuje s tématem, které je jí blízké. Vlastně tématy, protože nejen tinktury, ale i hrdina outsider, který není tím, kým se zdá, je jejím tématem.

Z ostatních ani moc nemám zájem někoho vypíchnout. Je to totiž natolik různorodá směsice, že bych musela dělat rozbor každé z povídek, aby hodnocení mělo smysl. Jako u každé antologie jen čas ukáže nakolik jsem měla ve své mini recenzi pravdu a nakolik tato antologie bude smysluplně držet pohromadě za 10 nebo 20 let.

Jo a přečtěte si to. Česká sci-fi dlouho na takovou událost čekala, Čapek si rozhodně takovýhle hold zaslouží a litovat nebudete.

3 13.02.2021

Co jiného dát, než 5 hvězdiček. Je to tak jasné jako, že sere medvěd v lese, přece. ;-)

13 10.02.2021

Čekala jsem úplně jiné čtení a příběh. Je to milé, motiv odcházení je zpracováný pěkně. Já čekala to, co je na obálce, ale příběh je jiný než obrázek a je to dobře.

2 30.01.2021

Bezvýznamný text bezvýznamného autora napsaný bezvýznamných stylem - ne vážně, pupíky si budu pamatovat a u Stalina jsem vyprskla smíchy. Nádherná mystifikace, ale ono tam těch mystifikací je více. Rozhodně doporučuji ke čtení. Osobně se mi to líbilo daleko více než Nesnesitelná lehkost bytí.

2 01.01.2021

Silné čtení a ne pro každého. Zdánlivě banální příběh je krutý v tom, jak je podaný. Takových příběhů se denně udá mnoho, nic až tak překvapivého se vlastně nestane. Celou dobu ale sledujeme vnitřní život postav v rámci rozpadu vztahu/ů svázaných nějakým způsobem s jedním manželstvím a to v mistrovské podobě. Jednotlivé postavy jsou perfektně odlišené, každá kapitola popisuje jiným pohledem totéž. Vše je perfektní v tom, jak drží opravdu jasně své mantinely a nikdy nevybočí. Jestliže hovoří jeden, je zcela jasné kdo a proč i co ho motivuje k jednání. Samotný příběh je ale vlastně banální. Zajímavé je, že kdyby nebylo zpracování tak skvělé, tak to bude vlastně jen velmi obyčejná červená knihovna.

2 01.01.2021

Velmi tomu kolísá kvalita, některé povídky jsou mistrovské, některé spíše rozpačitější. Perfektní je překlad. A pozor, každý kdo četl Kvítek a čeká pokračování nebo vysvětlení by se měl připravit na něco zcela jiného. Tohle je hra se žánrem, experiment s možnostmi, které nabízí prostor povídky, rozhodně ne pokračování nebo jakékoli navazování na Kvítek.

3 15.12.2020

Do poloviny jsem se docela trápila, pak zvědavě četla a čekala, co se ještě dozvím. Pokud rádi objevujete jiné stránky příběhů a zajímají vás různé pohledy na stejnou událost je tohle dobrá volba.

3 19.11.2020

Musela jsme si nechat pár dní na uležení dojmů i tak nebudu nakonec psát souvislé hodnocení, jen si dovolím poznámky ke knize v bodech:

1. Neuvěřitelně čtivé a zajímavé pro mě byly odbočky v podobě drobných medailonků různých osobností. O osudu Pavla Haase jsem si přečetla velmi ráda, u Zahradníčka mi běhal mráz po zádech, další jsou také skvělé.

2. Novák používá termín psaní z břicha, ale nikde ho v knize nevysvětluje a jeho zasazení do textu mě několikrát doslova trklo. U Kundery nejde o psaní od srdce, které se často používá pro literaturu vyloženě srdečnou a milou. Jeho věci jsou promyšlené, pečlivě cizelované a z toho, co bylo i zaznamenáno v policejních odposleších a je popsáno i v knize, mu evidentně každá změna působila až fyzicky nevolnost. Ten termín je divný, ale jedině tak mi dává v kontextu té knihy smysl.

3. Po přečtení si troufnu říct, že Novák se snaží nabídnout protipól Kunderovi, kterého buduje sám Kundera. Už tím je ten text cenný. Je to jiný pohled na tolik diskutovaného autora.

4. Velmi zajímavé jsou pasáže o recenzích, které mladý Kundera psal do Kulturní politiky ještě před svým působení na FAMU. Jsou děsivé, pro mě osobně nechutné a to je nemusí ani Novák v knize nějak komentovat. Stačilo mi už jen si přečíst to, co Kundera sám napsal.

5. Známé kauze s udavačstvím je věnována jedna kapitola a nijak se v ní Novák nepitvá Kunderovým chováním. Na knize je daleko cennější průřez naší literaturou od 40. let až do let 70.
Skvělá je hlavně poslední pasáž knihy, kde je detailně vysvětlený samizdat a zmíněny i mechanismy doby a fungování totalitní moci. Patřím ke generaci, která se o spoustě autorů v knize zmíněných nejprve neměla a nesměla nic dozvědět, později se o nich učila, ale ne tak podrobně jako to popisuje Novák. Hlavně kapitolu o tom, jak přesně samizdat fungoval bych dala snad i jako příklad do učebnic českého jazyka nebo dějepisu.

6. Kauza kolem recenze Kohouta v Hostu je výborná. Asi to bude jeden z kamenů úrazu a důvod toho, proč řada recenzentů nechce Novákovu knihu přijmout, respektive ani nemůže. Všichni jsou obdivovateli lidí jako je Pavel Kohout a na takové modly se nesmí sahat. Novák si ale na modly sáhne několikrát a je mu docela jedno, co si čtenář případně bude myslet.

7. Psát o autorovi, který sám tolik píše o sexu a vztazích, nelze bez zmínky o jeho sexuálním chování a vztazích, respektive, jestliže chceme pochopit odkud to dílo čerpá, je nutné to zmínit. Novák to nedělá skandálně, je to poměrně věcné. Na to jaké detaily se zřejmě objevují v policejních spisech a co vše se dozvěděl od některých svých zdrojů, ještě i cudné.

8. Fantastický objev jsou Kunderou psané horoskopy. To je jednoznačný přínos té knihy. Pasáže v přímé souvislosti s jejich vznikem a popisy okolností jejich vzniku jsou jednou z nejlepších částí knihy. Když už pro nic, pro tohle a vůbec pro popis chování Kundery po roce 1968 má ta kniha smysl. Nejzajímavější je paradoxně ne popis chování Kundery, ale popis mašinérie moci a jejího fungování. Všechno to telefonování na všechny strany, popis převleků, úskoků, podzemního fungování a snahy nenechat STB vše najít je opravdu napínavě popsáno.

9. Není to vědecká práce, ale literární životopis. Těžko proto hodnotit měřítky vědecké studie. U nás ne příliš zastoupený žánr, ve světě běžná věc. Pro vyloženě vědeckou studii o Kunderovi je třeba sáhnout po jiných knihách. Tohle je spíš na pomezí až reportážního stylu psaní.

20 11.11.2020

Neuvěřitelně obsáhlá a čtivá kniha. Zejména v druhé půlce. Pro mě osobně byla nejzajímavější poslední část, kde byla popisováno, jak Masaryk prosazoval Beneše. A moc oceňuji, že to není psáno bulvárním způsobem, ale ani se to nevyhýbá opravdu problematickým rozhodnutím a kontroverzním krokům a to i z morálního hlediska.

3 23.09.2020

Durrella mám moc ráda od puberty, kdy jsem ho doslova hltala, takže jakýkoli Durrell má u mě dopředu tak nějak automaticky plný počet hvězdiček, tohle je ale trošku slabší Durrell a proti jiným jeho knihám je to z úplně jiného soudku. Neuvěřitelně zajímavá jsou všechna fakta a informace o přírodě, které Durrell v knize uvádí. Příběhem je to ale násilně pospojované a opravdu důležité jsou právě ty přírodovědné pasáže. Trochu mi přijde, že pan Durrell chtěl hlavně napsat knihu o všech těch fantastických lokacích a zvířatech na nich, méně pak už povídání o natáčení. Když píše v jiných knihách o výpravách za zvířaty po celém světě a jejich lovu, následném pozorování, starání se o ně a všem kolem práce pro zoo opravdovější a čte se to daleko lépe. No a je to úplně jiné, než příběhy z dětství, které tak fantasticky popsal v sérii z Korfu. Takže pro nadšené přírodovědce je tohle ideální, méně už pro někoho, kdo by si přál číst také příběh. Pokud navíc čekáte humroné vyprávění, můžete být těžkopádností situací možná až zklamáni. Za mě tedy pořád fajn, protože je to Durrell a na toho nedám dopustit, ale z jeho tvorby slabší věc.

2 13.09.2020