Liška v dámu

1 07. října

Nebyl to úplně můj šálek čaje, ale autor mě mile překvapil hezky vypointovanými postavami a přímočarým dějem posazeným do složité doby. Vše je psané v jaké-si bajkové nadsázce, a proto mi kniha přišla vtipně nevtíravá. 3,5/5

2 02. října

Takto - dá se to číst a Kratochvil samozřejmě umí s lehkostí psát. Pomrkávání u hahaha miliónté narážky na Kunderu v jeho díle už mi ovšem nepřijde jako nic úžasného. Nemůžu si pomoci, ale centrální milostný příběh mi přišel banální a velice sešroubovaný vůlí, kauzality dávaly asi takový smysl jako u Dana Browna, historická autentičnost nic moc. Absolutně mi to nepřipadalo věrné, celou dobu jsem cítila, že je to vykonstruovaná pohádka, která nevzbuzuje v mé mysli zaujetí a ponor do příběhu. A vstupy autora do příběhu mi připadají takové, jako by si někdo v příručce o postmoderně přečetl, že se to tak v postmoderních knihách činí. Předvídatelné, na knize jsem si moc věcí neužila. Při vší úctě, výhru Litery nechápu.

15. září

Co se stane, když osud svede dohromady dva produkty zrůdný ideologie? A co když je jeden z nich liška proměněná ve svůdnou dámu?
Kratochvíl tento materiál proměnil na báječnej román. Moc se mi líbilo střídání perspektiv a jakýsi cit pro popsání mrazivejch věcí strohým způsobem. Jen takový zákmity, který mě dostaly mnohem víc než naturalistický popisy.
Řekla bych, že ta Magnesia Litera byla zasloužená.

24 13. září

Fantastické a dokonalé, nádherný jazyk a styl. Padesátá léta u nás a v Rusku, na jedné straně výchova estébáckého agenta a na druhé fantaskní proměna lišky v člověka, k tomu přehršel odkazů do historie, literatury, umění a ještě nezvyklé a přitom příjemné zasahování vypravěče do děje ... uf, kniha, na kterou jsem narazila jen náhodou, jsem s úžasem a zaujetím přečetla za den.

4 21. srpna

Brilantní. Variace na téma Bulgakovova Psího srdce s liščím zabarvením, s množstvím konotací a asociací, s ironickými (tu a tam i obdivnými?) odkazy na ruské a sovětské autory, byliny, filmy, seriály posledních dvou staletí. Jazykově hravé (koneckonců jazyk a jazyky jsou jedním ze stěžejních témat), zábavné, střílející si samo ze sebe (viz štokrlata všeho druhu), přitom s temnými podtexty o potácení se dějinami bez možnosti jim porozumět, o podstatě člověčí a zvířecí, komunistické zhůvěřilosti čili v hlavní roli fízlování, vztahu mezi předurčením božím a lidském, (nemožné) hledání práva na sebeurčení, to vše na pozadí krvavých padesátých let a na území několika států. Mnohokrát jsem se zasmála nahlas, mnohokrát mi zatrnulo.

1 01. července

Zpočátku jsem myslela, že odložím, ale nakonec se kniha pěkně rozjela a dočetla jsem. Děsná doba to byla...

27.11.2019

Toto je pro mě zatím literárním překvapením roku. Velice kvalitní kniha psaná zajímavým jazykem, která navíc obsahovala brilantní myšlenky. Doporučuji. LCR 2020 1/8