Kundera: Český život a doba

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Centrem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s českými kořeny. Právě jeho „českému životu“ je věnován obsáhlý Novákův životopis, mapující ve čtyřech oddílech Kunderovo rodinné zázemí, autorovy básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu v první polovině sedmdesátých let, kdy Kundera už nesměl publikovat a na veřejnosti vystupoval mystifikačně pod pseudonymy. Novák nepíše standardní vědeckou biografii, ale životopis přiznaně osobní, v jehož šťavnaté hovorové češtině lze bezpečně rozpoznat autora románů o Mašínech (Zatím dobrý) nebo povídek o Češích v Americe (Hic a kosa v Chicagu). Vychází ovšem z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů, osobních svědectví a Kunderových publikovaných textů, které na stránkách jeho knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých nebo lapidárních shrnutích....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441420/big_kundera-cesky-zivot-a-doba-0T1-441420.jpg 3.4121
Nahrávám...

Komentáře (63)

Kniha Kundera: Český život a doba

linda2125
09. ledna

Kontroverzní? Ano, nepochybně. Ale sláva, konečně se trochu rozčeřily vody v našem malém literárním rybníčku. Rozpolcené recenze pravděpodobně ke čtení Kundery a Nováka přivedly i řadu těch, kteří by je jinak nečetli... a to je fajn, protože oba si zaslouží, aby byli čteni.
Tato kniha je podle mě nesmírně potřebná. Zajímavá, propracovaná, čtivá... ale také neskrývaně osobní, ke Kunderovi kritická a často až moc ironická a jízlivá. Určitě však není černobílá.
Novák nezpochybňuje literární přínos Kundery světové literatuře a jeho talent, jen boří mýtus, který Kundera po celý život kolem své osoby vytvářel, a jehož narušení nyní tolik jeho kritiků přivádí až k šílenosti. Není však Kunderova mystifikace o životě "geniálního čistého perzekuovaného spisovatele" fakticky podvodem na čtenáři? Lze oddělit osobu autora od jeho díla a jeho dílo bez rozkrytí jeho třináctých komnat skutečně pochopit?
Navíc Novák nepíše jen o Kunderovi. S nesmírnou pečlivostí popisuje dobu, ve které Kundera tvořil, a rozkrývá řadu témat, o kterých, tipuji, neměla většina z nás dosud ani tušení.
A proto se ptám těch, kteří knihu šmahem posílají na smetiště, vážně jste to celé přečetli? A i pokud jste zastánci nedotknutelnosti "mistra", nestojí alespoň tyto "nekunderovské" části za nějakou tu hvězdičku? A co portréty dalších osob, které knihou opakovaně prostupují... Dvořáčka, Zahradníčka, Apollinairea, Pondělíčka... nebo třeba Fučíka? Opravdu ne?

Camri
30.12.2021

Kunderu mám jako spisovatele ráda, ale snažila jsem se o objektivní čtení. Kniha je hodně obsáhlá a poučná, kratší kapitoly se louskají skvěle. Snad jen.... Kdyby se Novák držel informací, které získal a které dovedně zanalyzoval, udělal by lépe. Místo toho ale čtenáři předhazuje své vlastní otázky, které jsou mnohdy zbytečné a zavádějící. Je v pořádku, pokud má čtenář po přečtení knihy otázky, ale badatel/spisovatel/novinář/kterýkoli psavec by je neměl do textu vůbec zahrnovat, neumí-li na ně uspokojivě odpovědět. Pro příště tedy více Occamovy břitvy a méně mělkého rýpání.


Pablo70
06.12.2021

Když jsme v 70. letech na Karlově univerzitě probírali dějiny literatury, profesor Brůžek nás seznamoval s „boji“ o Wolkera, Halase… Znova jsem se s ním setkal až při čtení Novákovy knihy o Kunderovi. Byl to právě Brůžek, normalizační ministr kultury, kdo nařídil a zařídil likvidaci „závadových knih“ (jak jim říkali StBáci) z veřejných knihoven, Novák to popisuje v jedné z kapitol o tom, jak to tu „chodilo“, a já jsem si v duchu uplivl, byť Brůžek byl jeden z těch lepších, co nám tehdy přednášeli…
Koho jste v Novákově tlustospisu potkali vy?
Četli jsme samozřejmě i Pondělíčkovy knihy o sexualitě a když jsem si přečetl, že napsal i psychologický rozbor StBáckých metod výslechu, zalitoval jsem, že jsem ho neznal předtím, než jsme s nimi přišli do styku…
Dobrá je i analýza Hrabalova „selhání“ v Tvorbě a za všechny prachy stojí počtení o sledovačkách a akcích tajné státní policie za Husáka. Myslím, že takových knih, jakou napsal Novák, by mělo být víc, aby ti mladší, co to nezažili, pochopili VO CO DE.
Četli jsme i Kunderu, byl jedním z autorů, co v 60.letech provětrali českou literaturu. O jeho stalinistické etapě jsme jako dospívající, neměli ani potuchy...
Nebudu tu hodnotit „boje“ o Kunderu – bylo o něm napsáno hodně a já nejsem ten, kdo by ho měl soudit. Jen k té „nestrannosti“ autora mám pár Novákovských otázek: Přestali jste poslouchat Nohavicu poté, co se nedokázal čestně vypořádat se svým donášením na Kryla? Přestali jste poslouchat Kryla poté, co ryl i do poměrů v čerstvě svobodném Československu? Odmítáte poslouchat Prodanku proto, že Sabina byl konfident? Odmítáte poslouchat Boba Dylana, protože celý život falzifikuje údaje o své identitě? Atd.
Žádný osud není černobílý a jeho příběh je takový, jaký je člověk, co ho vypráví. To platí jak o Kunderovi, tak o Novákovi a my, kteří ho čteme, ho vyprávíme dál podle toho, jací jsme.

Acamar
13.11.2021

850stránkový názor Jana Nováka na charakter Milana Kundery.
"Demaskace" světoznámého romanopisce, ve srovnání s lidskými kvalitami našich méně věhlasných literátů, jejichž osobnosti, politické postoje a osudy autor v krátkých vsuvkách předkládá a oceňuje (což o to, to asi většina z nás). Možná si to M.K. svým mlžením, tajnůstkařením a posedlostí kontrolou nad vlastním sebeobrazem na veřejnosti, tak trochu sám vykoledoval... přesto, při rozsahu a detailnosti biografie s tak zřejmým puncem antipatie k jejímu objektu nelze nepomyslet, jestli to také není už na nějakou tu diagnózu...
Nakolik byl výběr předkládaných informací účelově selektivní, případně vytrhávaný z kontextu, nedokážu posoudit, ale Novákovy interpretace jsou pro mne osobně, ač nejsem žádným velkým obdivovatelem M.K., už nepříjemně manipulativní. Ale jinak to pro mne bylo čtení zajímavé, přínosné, a s ohledem na další "mimokunderovské " informace i podnětné.

PoetickaM
05.11.2021

Asi tak. Nemám ráda "Mařenku Vomačkovou ",tak o ní nebudu psát....
A protože jsem "cynik na n tou"miluju Kunderovy knihy

Radek99
02.11.2021

Rukověť oportunistova. Portrét bezesporu velkého literáta, který se chtěl mít dobře za každého režimu a nevadilo mu, že jde zrovna o režim totalitní, tak tomu účelově uzpůsobil svou literární produkci - v období stalinismu psal budovatelské básně, v období Pražského jara a politického tání začal psát romány kritizující dobu stalinismu, v době normalizace se distancoval od disentu a odmítal vydávat svá díla v samizdatu, aby si nepohněval normalizační režim... Jan Novák odvedl opravdu mravenčí práci. Navíc obecně je biografie popisem osoby na pozadí doby, Janu Novákovi se podařil opak - popsal (mezní a těžkou) dobu na životním příběhu českého literáta...

tonysojka
09.11.2021

Naprosto souhlasím s komentářem Radek 99,napsal to vlastně za mne.
Jen dodám,že i když se mi Kunderovy knihy "Nesnesitelná lehkost bytí",Život je jinde,Nesmrtelnost a Valčík na rozloučenou" líbily,tak tohle demaskování těchto děl i jiných pomocí citátů a rozborů a porovnáváním s díly jiných autorů,kteří ve stejné době "opravdu "byli ve sporu s normalizačním režimem,mi vůbec nevadilo.
A když jsem četl,že v době komunistických represí,popravování pěl ody na Stalina(nebyl sám) bylo mi hodně špatně.Ale nesoudím.Nevím jak bych se choval já,každý se přece chce mít dobře.Jenže ne každý za každou cenu.Ti ne každí skončili v lágrech a na šibenici.
Jeho soud vychází z porovnání osudů několika lidí např. Jana Zahradníčka nebo člověka
,kterého údajně Kundera udal,anebo jeho přítele Pondělíčka.Ty příběhy jsou s porovnání s Kunderovým příběhem opravdu"mazec"
Je mi líto domácích i zahraničních obdivovatelů Kundery,neboť jeho obdivem nevědí ,co činí.Jen v kontextu Českého života a doby,jak zní podtitul ,a který byl pro mne informačně zajímavější a bohatší ,se lze trochu dopídit důvodů co a proč napsal.A to zjištění není pro něj i pro nás moc lichotivé.

TipsyChipsy
17.10.2021odpad!

(+ SPOILER) Tento způsob zobrazení života Milana Kundery se mi nelíbí a myslím, že není adekvátní významu tohoto spisovatele. Jan Novák je posedlý každým detailem, kterým může doložit (zdroji s Ibidy) Kunderovu závadnou osobnost.
Příklady: Kundera věčně lže, třeba tím, že nepřiznal, proč vyřadil z jednoho vydání Směšných lásek povídku Já truchlivý bůh. Podle Nováka by se měl přiznat, že je posedlý číslem sedm (sedm povídek). A co je na tom?
Novák objevuje u Kundery zajímavé jevy, o tom, jak režíruje svůj život, podobně jako hrdinové jeho románů, kamufluje, manipuluje, ale nebylo by možné k tomu přistoupit nějak pozitivně? Autor, který by chtěl vyzdvihnout jeho dílo, by asi přistupoval ke zvláštnímu charakteru Kundery jinak. Jan Novák jenom rozebírá jeho romány jako srovnávač jeho života s dějem románů. A není to málo?
Novák popisuje, že Kundera dokončil dílo Umění románu jen ze zištných důvodů, aby vyhrál cenu a kvůli kariéře na FAMU. A co je na tom špatného? Všechny příklady, kdy se dá Kundera zobrazit špatně, Novák popíše tak manipulativně, aby to bylo jasné každému..
Když Kundera na sjezdu spisovatelů neřečnil, komentuje to Novák jako zbabělost. Když Kundera na dalším sjezdu řeční a mluví jako reformní spisovatel, Novák ho kritizuje, že nechce rozbít socialismus, ale jen drobné ústupky. Když Kundera napsal otevřený dopis soudruhu Zelenkovi do Literárních novin, kde trvá na svých reformních postojích, Novák to sice uvádí, ale bez komentáře. Komentuje jen poklesy Kundery, i kdyby si je vycucal z prstu.
Když Kundera kritizuje neexistenci kvalitních osobností na brněnské JAMU, dostane za uši za to, že tím podle Nováka vrazil dýku do zad vlastnímu otci. Oidipák! Nemůže Kundera napsat svůj názor a mít pravdu, pane Nováku?
Novák uvádí Kunderův článek Malý a velký z 1.8.1968, kde Kundera přímo kritizuje Sovětský svaz. Bylo by možné Kunderu za to pochválit. Ale ne, Novák se jen podivuje, že když Kundera věří v horoskopy, proč neví, co se stane za 20 dní...
Kundera si velice cení kulturního rozmachu, který přinesla 60. léta, relativní svobody a rovnosti v příležitostech, plurality názorů. To Novák zase kritizuje, protože Kundera zůstává přesvědčeným komunistou. A to je pro Nováka cejch toho nejodpornějšího.
Kundera vydělává peníze. To je těžké rozdýchat pro Nováka. Nevím, že by se v životopisech slavných rozebíralo, kolik přesně berou. Ale když píšete životopis za účelem ostudy pro dotyčného, je to vhodné. Kdyby třeba zpronevěřil peníze v bance a utekl s nimi z republiky, jako Novákův tatínek, bylo by to popsáno jako dobrodružný kousek. Kdyby k tomu ještě někoho zabil, popsal by to Novák jako dobrodružný trip jaký měli bratři Mašínové. Když opouští republiku Kundera, dočká se jen kritiky za to, že v republice nechává lidi, kteří na to, že mu pomáhali, doplatí.
Novák prostě tvoří paralelní svět, jeho přesvědčovací literární talent mu to umožňuje. Pokud je mu někdo sympatický, jako třeba komunisto bijci Mašínové, dokáže je v jiné knize podat sympaticky bez toho, že by se navážel do toho, že jsou to vrahové nevinných obětí. Když píše o významném spisovateli, dovolí, aby jeho zásluhy jen tak mezi řádky čtenář mohl vycítit. Ale tu opravdu cennou podstatu osobnosti Kundery nedokáže a nechce objevit a čtenáři zprostředkovat.
V románu Nesmrtelnost se Kundera zamýšlí nad nesmrtelným dílem, které vezmou do rukou imagologové a budou si ho přizpůsobovat. To se Vám povedlo, pane Novák.

1