nefernefer komentáře u knih

Výborné povídky. Je v nich všechno z „klasického Urbana“ - jeho fascinace rituály, vírou, krásou, uměním, tajemstvím, magií. Jsou tajemné, někdy dekadentní a zvrácené až děsivé, ale tak skvěle napsané, že vás drží a nepustí, dokud nedočtete. Moc se mi to líbilo :o)
P.S.: Jo a konečně jsem zjistila, proč měl Max Unterwasser ze Stínu katedrály znetvořené oči a část nosu. :o)

10 07.12.2016

Mám docela ráda nonsensovou literaturu, ale tohle do ní snad ani nepatří. To jsou jen ptákoviny, co člověka napadají cestou z hospody. Ani chytré, ani vtipné.

5 06.12.2016

Myšlenky či okamžiky vměstnané do tří řádků. Někdy něžné, někdy vtipné, někdy k zamyšlení. Jemné intelektuální „jednohubky“. Výborné v kombinaci se sklenkou něčeho dobrého pro příjemně strávený večer :o)

Daleko, blízko,
na tom vůbec nesejde.
Patříme k sobě.

V hlavě má guláš
a to je trapné, je-li
vegetarián.

Vyčítáš Bohu,
že je neviditelný?
Špatně se díváš.

14 02.12.2016

Kniha naprosto přesně vystihuje myšlenkové pochody toho, kdo se nachází v nevyrovnaném vztahu. Kdo je hluboce zamilován a jeho láska není opětována. Každý to určitě někdy zažil na vlastní kůži a je do značné míry osvobozující, když zjistí, že se nechoval jako idiot jen on. Že je spousta stejně „postižených“, kteří na tom nejsou lépe, protože všichni jednají podle hluboce zakořeněného prastarého vzorce, který jim velí za každou cenu neztrácet naději. Jenže „Naděje je cizopasník parazitující v lidském těle. Konkrétně v srdci. Naději nestačí nasadit svěrací kazajku a uvrhnout ji do temné kobky. Nepomáhá ani omezení stravy na chléb s vodou. ... Naději je třeba vyhladovět úplně, aby svého hostitele nemohla oslepit a svést. ... Naděje je krutá, jelikož nás svazuje, zotročuje.“
Kdo z vás se v podobné situaci někdy ocitl, tak se v téhle knize najde se stoprocentní jistotou. A řekne si „Jo, to je přesný. Přesně takhle jsem se cítil. Přesně tohle jsem si myslel. Přesně takhle debilně jsem se choval.“ A chvílemi bude mít možná pocit, že je ta kniha vlastně o něm :o) Všem nešťastně zamilovaným ji rozhodně doporučuju. Uleví se jim, že v tom nejsou sami :o)

„Nechápala to. Nejhorší bylo nechápat situaci, v níž se nachází. Připadala si zneužitá. Nic nebolí tolik, jako neschopnost pochopit.“

„...propastná úzkost z nezodpovězené zprávy je pokaždé stejná a jediná možnost, jak se jí vyhnout, je žádné zprávy neposílat.“

14 30.11.2016

Před lety jsem učinila marný pokus o přečtení téhle knihy, protože jsem měla pocit, že je to jedna z těch, které "se sluší znát". :o) Ale monology dobře vychovaného děvčátka z minulého století, byť s velmi bujnou fantazií, mě nějak neoslovily. Po letech se na základě shlédnutí filmu Tima Burtona rozhodla, že si ji nutně musí přečíst, moje patnáctiletá dcera. A byla tak nadšená, že jsem si řekla, že to zkusím ještě jednou. Přece nejsem takový suchar. A když to zvládla ona, zvládnu to taky. Je pravda, že na pozadí vizuálních dojmů z filmové Alenky se mi kniha četla snadněji a tentokrát jsem ji dočetla do konce. Ale nadšení se opět nekonalo. Asi jsem ten správný čas, kdy jsem si ji měla přečíst, propásla.

21 16.11.2016

Ačkoli jedna z prvotin, tak je tak skvěle napsaná, že cítíte i ten odporný zápach Nemrtvých. Brrr :o) Když tedy pominu, že mi není jasné, jak Alf dokázal mluvit s gumovým potápěčským náústkem dýchací trubice v puse (přestože měl laryngofon, tak je to podle mě nemožné), tak jinak to bylo dobré.

...když se usmál, umíraly mouchy. :o))

7 16.11.2016

Miniatura do kapsy. Něžná. Krásná.

Žen jako ty je málo milá moje
Žár v srdci trvá déšť ho nezháší
Žízeň mě drží v stavu nepokoje
Žít s láskou tvou je slast
má nejdražší

11 11.11.2016

Nařčení z pornografie je v případě této knihy naprosto bezdůvodné. Tak cudně napsanou knihu o sexu jsem už dlouho nečetla. Ale nařčení z amorálnosti je dle mého zcela oprávněné. Pro mě jako pro člověka vychovaného v evropské kultuře je těžké pochopit některé aspekty japonského myšlení. Všechna ta svazující zakonzervovaná středověká pravidla určující, jak se člověk smí nebo nesmí za určitých okolností chovat. Zkostnatělé axiomy toho, co je mezi mužem a ženou přípustné. Tanizaki nevytvořil bezduché lechtivé čtení nahlížející do ložnice staršího manželského páru. On přesně vystihl pokrytectví a faleš, kterou plodí dodržování dávno přežitých a nesmyslných tradic. A nejen na postavách obou manželů, ale především na postavě jejich dcery ukázal, že léta potlačované touhy mají za následek značné pokřivení morálních zásad.

17 11.11.2016

Obdivuji, když někdo dokáže na minimálním prostoru dokonale vyjádřit myšlenku, vystihnout náladu. Japonské haiku jsou v tomto ohledu určitě nepřekonatelné, protože staví na staleté tradici, a jsou jistě krásné, ale myslím si, že ať se překladatel snaží, jak chce, nikdy nemůže do češtiny tu dokonalost a čistotu přenést, takže k českému čtenáři jakoby doléhá jen odraz jejich původní krásy. Zato haiku, které jsou v češtině přímo napsány a pro češtinu stvořeny, nejsou zatíženy těžkopádností překladu, a tak si je můžeme vychutnat v celé jejich krystalické kráse. A že to krása opravdu je.

Bez tebe s tebou,
ty beze mne jsi se mnou.
Tajemství lásky.
(M. Čepelka)

14 07.11.2016

Je fakt, že tenhle díl je z celé série nejslabší. Ale přesto dávám plný počet, protože i když se v něm vlastně skoro nic nestalo, a kdyby ho autor vynechal, nikomu by nechyběl, tak jsem se stejně královsky bavila. Nad hláškami jako "Mrtvoly mi plavaly v patách a přes tělesné deficity jim to docela šlo ... Co jsem si všiml, byla na tom nejhůř beznohá, jednoruká, ohořelá mrtvola teroristky; přestože se snažila nejvíc ze všech, stále klesala. Takhle toho ironmana neuděláš, děvče." se prostě nejde nebavit :-))

13 02.10.2016

Vypadá to, že se ze mě stává Tomova skalní fanynka :-) Naskočila jsem na jeho vlnu a už se vezu. A přestože jeho knížky čtu pomaleji než jiné, protože si chci vychutnat každou větu, tak je to skvělá jízda. Z neotřelých příměrů jako "hovnivál času uválel její půlky do bujných oblin" mám až dětinské potěšení :-) I v téhle knížce je patrná Tomova fascinace pyramidami a něžným pohlavím. Hlavní hrdina je neodolatelný hochštapler a beznadějný romantik - kouzelná kombinace :-) A opět se musím hluboce sklonit před uměním pana překladatele. Nevím, jak zní originál následujícího odstavce, ale přeložit ho do češtiny určitě musel být dost velký "překladatelský oříšek" (něco jako kolik višní, tolik třešní :-) ) a ten překlad je sám o sobě geniální:

„... já se snažím nevěřit ... prchám před všemi uzurpátorskými véčky ... V jako víra. V jako vlastnit. Véčka, jež mohou za většinu mrtvých na tomto světě. Jestliže k nám nepatříte, jste podřadní, nebo nepřátelé, nebo obojí; a pokud Věříte v něco jiného, než v co Věříme my, nemůžete k nám patřit ... lidé mají potřebu se někam Včlenit, Věřit v něco ...bude-li nás stále přitahovat potřeba Věřit a Vlastnit, nikdy nedojdeme klidu ... Slyšíte ten Vichr, který Víra a Vlastnictví rozvířily? V-vlajky. V-vazalství. V-velení. V-vášně. V-vivisekce. V-vyrabované V-vesnice. V-výstřely. V-výstrahy. V-výbuchy. V-vraždění. V-vyhlazování. V-výsměch. V-vztek. V-války ... Samozřejmě existují také dobré věci začínající na V. V-víno, například. V-věnečky. V-Velvet Underground. V- vateň...“

Tak a teď si najděte, co je to vateň :-))) Ještě jednou má hluboká poklona překladateli.

27 29.09.2016

Krátké povídky, co neurazí, ale ani nenadchnou. Některé lepší, jiné horší. Kupodivu mi byly bližší ty, které autorka psala z pohledu muže. Její ženské hrdinky mi k srdci nepřirostly. A musím říct, že ačkoli rozhodně nejsem žádná puritánka a nějaké to ostřejší slovo mi vůbec nevadí, tak co se týče téhle knížky, mi užití vulgarismů ve většině případů přišlo úplně zbytečné a působilo na mě spíš rušivě.

9 08.09.2016

Příjemné odpočinkové čtení na víkend. Zamilovaný příběh psaný lehkou rukou, vonící po čokoládě a mentolkách :o)

"Lidé si myslí, že láska by měla být jako praskací bonbóny; vždycky překvapující a vzrušující a svěží. Nebo jako tmavá čokoláda; záhadná a zralá a taky hořká ... Podle mě je láska jako karamel. Sladká a voňavá a vždy vítaná. Je to zlatavá barva zapadajícího slunce pozdního léta; teplo pevného objetí; pomalé splynutí dvou duší v jednu a chuť, která přetrvává dokonce i tehdy, když se vše kolem rozplynulo. Jakmile jednou ochutnáte, nikdy nezapomenete."

13 08.09.2016

Tak tohle je pro mě totální relax. Šíleně mě to baví. Takhle skvěle píše málokdo. Tam není hluché místo. Celou dobu jste napjatí jak struna a vadí vám, že nedokážete číst rychleji, protože potřebujete vědět, jak to je dál. A do toho ty neuvěřitelné hlášky, které vás prostě odbourají :o)

„V horách, už hluboko ve Vermontu, byl další zátaras, u kterého na mne čekalo FBI. Mám pocit, že celé.“

22 29.08.2016

Nemůžu se zbavit dojmu, že tahle knížka byla napsaná jen proto, že na ni měl autor smlouvu a něco napsat zkrátka musel. Ne že by byla vyloženě špatná, ale v kontextu jiných Fulghumových knížek je to hodně slabý odvar z už několikrát vymáchaného čajového sáčku.

12 24.08.2016

„Intimita je hlavním zdrojem cukrů, jimiž si sladíme život.“

Tohle mě prostě baví :o) Svěží, chytré, originální, vtipné čtení. Občas mi mluví z duše, občas mě pobaví, občas se dozvím něco nového. A rozhodně se u něj nenudím. Má poklona i překladateli. Tomovy novotvary jsou osvěžující :o)

13 24.08.2016

Přiznám se, že tyhle básničky mě dost často drží při životě :o)

25 24.08.2016

Přirovnání k filmu Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem docela sedí. Jen ten americký „hepík“ to nekazí. Za sebe musím říct, že už dlouho jsem nic tak dojemného nečetla. Ale ne pateticky či sladkobolně dojemného. Tohle bylo dojetí z čistoty, z poctivosti a lásky. Moc bych si přála, aby mě někdy někdo miloval tak jako Ove svou Sonju.

46 24.08.2016

Tato kniha není ani šokující, ani perverzní či zvrácená. Tato kniha je naprostým plýtváním papíru. Bohapustá slovní onanie.

Krásně ujeté, poetické, občas burtonovsky mile morbidní a při vší té totální depresi v konečném důsledku přesto vtipné verše. Na nic si nehrají, stručné, prosté, přímočaré, a přestože jsou vlastně vesměs o nepříliš veselých věcech, tak mají zvláštní kouzlo, které skvěle funguje proti trudomyslnosti. Mám to vyzkoušené :o)

19 05.05.2016