Poprask v sýrové uličce

9 18. srpna

Prostě ho miluju, opět nezklamal. Povídky o životě, o tom jací jsme, jací bychom mohli být... Věřím, že jsem "hráč" a občas se snažím strhnout ostatní, jinak by život vůbec nebyl sranda :) Doporučuji, ideální jako vsuvka mezi jiné knihy, můžete odkládat a číst po částech. Jako vždy Fulghum baví i nutí k zamyšlení.

2 05. srpna

Milý, příjemný a laskavý Fulghum, tak jak ho (alespoň já) mám ráda. Některé povídky mě oslovily více a zanechaly ve mně spoustu otázek, zamyšlení a nebo chápavý úsměv plný uvědomění. Krásné čtení.

5 18. května

Fulghum v Opavě? Že by pošetilý stařík na stará kolena zbloudil? Bylo tomu tak a tak jsme 11. 6. 2016 svému tenkrát ještě nenarozenému potomku pořídili knihu a protože jsem neznal jeho budoucí pohlavní parametr, Fulghum do knihy zapsal to nejstručnější věnovaní ever, tedy: „to ?“ a přidal datum a podpis. Něž Prcik vyroste a pustí se do Poprasku, tak to ještě nějaký čas zabere a abychom jej s mamkou nepopouštěli nesprávným literárním směrem, považovali jsme za vhodné knihu předem prověřit a v případě nevhodnosti spálit. Ale Fulghum měl štěstí, respektive svým lehkým, hravým a hloubavým stylem rozehrává tatíkovy vnitřní struny a tak u nás v knihovně získal své pevné místo a já, literární rodič, ačkoliv jsem předem nevěděl do čeho že to přesně uvrtávám svého čtenářského pokračovatele, jsem nakonec se spontánním výběrem více než spokojen, protože vzal-li by si Prcik do svého života ono podstatné, co Fulghum ve své knize hlásá, byla by to nekonečná hravost, hloubavá radost ze života a smysl pro detail, což jsou vlastně parametry dětství, díky kterým, jestliže si je udržíme až do našeho stáří, budeme mít docela vyhráno.

Za mě jedna ze slabších Fulghumových knih.
Snad jen první povídka o laskavém vyřešení situace v ,,sýrové"uličce mě pohladila po duši.Kéž by nás vždy nějaká neviditelná náruč pozvedla ze země,kdykoliv ucítíme nával hněvu,vzteku,zoufalství....

1 18. dubna

Lehké, vtipné, nenáročné, na dovolenou ideální.

S chutí jsem se začetl do tohoto titulu. Opět znamenité pojetí a vyprávění zkušeného autora, který je podává s nadhledem a výbornou znalostí terénu i dějin.

1 05. března

Laskavý Fulghum. Opět krásné čtení. Čokoládový zákusek pro duši (mí čokoholici mi rozumějí).

1 28. února

Naprosto skvělá knížka, která se četla úplně sama:)

2 05. února

Něžná, milá, krátká pohlazení na duši. Inspirativní v různorodosti pohledů na svět. Pěkný oddych.

01. února

Fulghum opět nezklamal. Milé, oddychové čtení. Krásně vyprávěné příběhy ze života, u kterých se člověk zasměje.

27. ledna

Oddychové čtení, milé povídky, pobaví. Čtení, když, nechcete příliš zatěžovat hlavu.

07. ledna

odpočinkové počtení na dva večery. Dlouho jsem se u knížky nahlas nezasmála. Tady té se to ale povedlo. Lehké, čtivé, vtipné, veselé i k zamyšlení. Nebo ne. To záleží na čtenáři. Jen jsem měla problém, že jsem se někde ztrácela (je ženatý, rozvedený?).

pohlazení na duši

1 02.11.2017

Prostě Fulghum :-)

2 08.10.2017

Kniha příběhů, které se z větší částí týkají života samotného autora. Plné vtipu a životního humoru, se kterým se můžeme setkat během naší každodennosti. Roberta F. bych na svou loď také brala!

2 08.10.2017

Všední, obyčejný, první povídka mě jako matku dvou dětí zasáhla asi nejvíce. Ten poprask byl vyřešen milou cestou...a vlastně tak stejně další povídání stárnoucího autora, pro kterého i všední věci mohou být hluboké, a nebo také vtipné, dají se prožívat s nadsázkou, humorem.

2 30.09.2017

Mě nadchla první (titulní) črta - s neuvěřitelně vyrovnanou matkou vzteklého dítěte, ale pak to pro mně bylo střídavě nuda, nevěřícnost, nechápavost - proč to a proč zrovna takhle to autor předkládá čtenáři. Měla jsem neodbytný pocit, že si práci prostě zjednodušil: své myšlenky jen tak nadhodil, občas bez ladu a skladu, hlavně s (v)nuceným mravním ponaučením, a prakticky bez výjimky bez uceleného příběhu a "čtenáři, ber, nebo neber". Užila jsem si pak už pouze předposlední povídání - Zvěř v zimě - to mi mluvilo z duše, tak aspoň něco.

1 25.08.2017

Opět krásné, milé, pokojné čtení. O detailech a malých věcech všedního dne. Jeho styl psaní je úžasný.

21.08.2017

S Robertem jsem se seznámila teprve nedávno. A to prostřednictvím audioknihy "Všechno, co opravdu potřebuju znát...". Přiznám se, že na tu knížku jsem se dlouho těšila, ale nějak mi nesedl ten styl. Říkala jsem si, že to asi bude tím, jak je to namluvené. A pak jsem vzala do ruky poprask. První historka byla velmi milá a mě velmi blízká. A potom zase ten styl... po půlce knihy mi historky začali připadat zábavnější (možná za to mohlo i to víno), je to prostě taková milá relaxační knížka. Nic víc, nic míň.

Přečteno podruhé a musím říct,že je třeba si připomínat,jak se situace dají vyřešit klidnou cestou,že existují i jiné přístupy.Milé,k zamyšlení,čtivé. *****

3 19.07.2017

Mé první setkání s panem Fulghumem a hned si ho připisuji mezi cestující na mou archu :)

13.07.2017

Přes třicet úvah, příběhů, povídání - nebo jak to nazvat.
Super. Milé, lidské, chytré, vtipné.

2 12.07.2017

První setkání s Fulghumem. A bylo krásný.
Neobyčejně popsané každodenní obyčejnosti života. Takový ty maličkosti co děláte denodenně nevědomky a přitom děsně ovlivňujou váš život. Když si je uvědomíte a zamyslíte se nad nimi, můžete těmi maličkostmi změnit...cokoliv.

5 27.06.2017

Pro mě byla kniha Roberta Fulghuma vítaným zpestřením mezi severskými detektivkami a ostatní literaturou. Je to takové pohlazení po duši. Vykouzlí úsměv na tváři, přiměje k zamyšlení, navíc mezi řádky cítím vzájemnou komunikaci a to se mi u knížek líbí. Bylo to moje první setkání s autorem, jsem nadšená a postupně bych se chtěla seznámit se všemi jeho knihami. Moudrého pohledu na život není nikdy dost a životní zkušenosti jsou sice nepřenosné, ale podobné zprostředkování je velmi příjemné. Tímto autor putuje mezi mé oblíbené.

25.06.2017

Moc pěkné čtení o takových obyčejných věcech.

11.06.2017

Jako vždy, krásné čtení o obyčejných věcech...Z Fulghumových knih dýchá neskutečně pohodová atmosféra..proto je tak ráda čtu...

13.05.2017

Soubor povídek, fejetonků, kázáníček...jo, možná to je švihlej starej pán...ale možná to je to, oč tu běží.
Být si.

1 23.04.2017

Nečekala bych, že ve spojitosti s panem Fulghumem napíšu takové hodnocení, ale bohužel - zklamání. Většina příběhů vyvolávala mírný úsměv na tváři, dva nebo tři spíš trochu nadzvednuté obočí, jestli takové "moudro" myslí autor vážně. Příště raději sáhnu po jeho starších povídkových souborech.

1 13.03.2017

Díky Lukáši Hejlíkovi a jeho Listování mám tuto knihu podepsanou autorem na jevišti brněnské Reduty jednoho horkého červnového večera.