Já už chci domů přehled
Život a smrt v řeči vázané; novinka kultovního autora české poezie. Po pěti letech se mohou příznivci poezie „dekadenta geniálního“ J. H. Krchovského potěšit četbou jeho nové sbírky nazvané Já už chci domů. Kam domů? Hádáme správně a autor to ve svých typicky vycizelovaných strofách potvrzuje: „Já už chci domů, stýská se mi tady / už přijeďte si pro mě, já chci domů! / Váš… Přilepil jsem známku slzou s brady / a neodeslal. Nemám kam a komu.“ Opět okoušíme hořká sousta trapnosti života, bezcílné prázdnoty dní, sexuálních kocovin i touhy po tom, co je krásné a něžné (a bohužel nám to nikdy nebude patřit). K těmto chodům porce černé šlehačky navrch — Krchovského humor vždy byl, a stále zůstává, velmi makabrózní, ale zároveň dokonale osvobozující. Znatelně přibylo motivů samoty, smutku a pohledů do nicoty. Kdesi ve spodních vrstvách úporné monotónnosti jeho čtyřverší však nalézáme i tenkou žílu lásky a věrnosti životu. Krchovský zůstává i v této své „řadovce“ dokonale svůj. Jeho „noční dílna“ opět expeduje literární skvosty s nezaměnitelným puncem po léta (právem) nejpopulárnějšího a nejčtenějšího současného českého básníka.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Já už chci domů. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 30 komentářůSouvisející novinky - Já už chci domů (1)
Připravované knižní novinky (30. 11. - 6. 12.)
29.11.2015
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Já už chci domů v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 299x |
| ve Čtenářské výzvě | 52x |
| v Doporučených | 12x |
| v Mé knihovně | 74x |
| v Chystám se číst | 48x |
| v Chci si koupit | 18x |
| v dalších seznamech | 1x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Jiří Hásek také napsal(a)
| 2010 | Básně sebrané |
| 1998 | Básně |
| 1997 | Noci, po nichž nepřichází ráno |
| 2004 | Nad jedním světem |
| 1997 | Leda s labutí |

86 %

Další sbírka básní z pera jednoho z nejúspěšnějších básníků v Čechách, jehož dílo už zdaleko není takový underground, jaký kdysi býval. Krchovský se opět pohybuje ve svých oblíbených rovinách. Ve smrti, depresi, nenávisti ale zároveň až narcisistickému obdivu k sobě samému a nechybí ani pár přisprostlých veršů. Na jednu stranu nic nového pod sluncem, ale stále pobaví a zaujme.