mySaints komentáře u knih

Čtivá kniha, která obsahuje spoustu pravd o dnešním životě čerstvých třicátnic, a o tom, jak velký tlak musíme my ženy snášet. I když je napsaná lehkou formou a svěžím jazykem, a také obsahuje vtipné situace (možná proto je knížka srovnávána i s Bridget Jonesovou, i když dle mého názoru chybně), ve skutečnosti jde mnohem hlouběji. Až k depresi ze štěstí jiných, o tom, jak jim to přejeme i nepřejeme, jak moc toužíme nebýt samy ztracené a odmítané. O tom, jak nás sociální sítě tlačí do kouta, kde samy brečíme, dřeme si stehna do krve a zůstáváme ve vztazích s někým, kdo nás psychicky týrá či odmítá, jenom proto, abychom měly dokonalý život aspoň naoko. Vlastně to bylo až děsivé, protože přesně tohle je dnešní smutná realita a pociťujeme ji všichni. Každopádně hlavní hrdinka to na konci vzala za dobrý konec a já doufám, že ho někde s někým našla. :)

6 22.04.2019

"Lidská posedlost tím 'být šťastný' bylo něco, čemu nikdy neporozuměl. Žádný sapient si nemohl udržet štěstí napořád, stejně jako nebylo možné žít v neustálém vzteku, nudě nebo smutku. Smutek. Ano, to byl ten pocit, který kvůli Rosemary musel dnes vyhledat. Od svého smutku neutíkal a ani nepopíral, že existuje. Mohl ho prozkoumávat s odstupem, jako když vědec pozoruje zvířata. Přijal ho za svůj, smířil se s ním, pochopil, že nikdy neodejde. Byla to jeho součást úplně stejně jako jakýkoli příjemný pocit. Dokonce možná víc."
Kniha Becky Chambersové vás vezme do úžasného světa sci-fi fantazie - šíleně mě bavilo si všechny ty tvory představovat, bloudit vesmírem, navštěvovat planety. Hluboko uvnitř je to však kniha o lidství. Naše rozmary si přímo dobírá a nutí nás naslepo tunelovat v naší duši. A já bych ve skutečnosti opravdu potřebovala za kamarády úžasného rádce Šéfdoktora, věčně optimistickou Kizzy a možná i krásnou tulivou Sissix. Spíš všechny. Jo, chci s nima bloudit vesmírem!

6 05.04.2019

Takové knihy mám moc ráda. Pohnuté osudy viděné z mnoha různých stran a úhlů, mozaiky pocitů a událostí, které vám dají smysl až po přečtení. Přidejte trochu té finské melancholie a Kinnunen může slavit skvělý debut, který se čte lehce a rychle, i když události v něm popsané rozhodně nejsou pro hlavní postavy jednoduché. V knize je pár opravdu silných momentů a já se musela zhluboka nadechnout, abych je nějakým způsobem zpracovala - viz. koupání Lahji; Onni se po stěně výtahu sveze do podřepu.
"Chtěl bys být jiný? Nebo bys chtěl být stejný, jen někde jinde?"

6 14.02.2018

Kniha je zajímavá svým způsobem vyprávění - čtenář tak vidí jednu situaci hned z několika úhlů a rozměrů. V některých situacích a charakterech se poznává, ale vidí i náhled druhého člověka. Bylo by fajn, kdyby si z toho někteří lidé vzali příklad a neodsuzovali neuvážlivě všechny lidi kolem sebe, co mají jiný názor či jiný náhled na svět. Nikdo nemůže druhému porozumět na 100%, nikdy se neocitnete v kůži někoho jiného, a proto je tak důležité nesoudit, ale komunikovat. Nechovat se jako některé postavy v této knížce. V které se vlastně nic moc nestalo (děj se točí hlavně okolo jedné ne úplně povedené cesty z Prahy na venkov), ale v hlavách ústředních postav se toho dělo dost. A o jejich myšlenkách to vlastně celé bylo.

6 31.10.2017

Pěnu dní jsem odkládala dlouho. Mylně jsem totiž předpokládala, že je to těžké čtení, a že člověk potřebuje být správně naladěn, aby si knihu užil. Když jsem si ovšem přečetla první kapitolu, byla jsem tak mile překvapená, že jsem knížku slupla během dvou dní, ze kterých si pamatuju zejména svůj nezadržitelný smích a pak také pár těch melancholických slz. Je to naprosto BOŽÍ kniha, která má v sobě vše co miluju - absurdní scénky, které člověka překvapí naprosto nepřipraveného, spoustu citu a krásný jazyk. Moje první Vianovo dílo a už teď se pouštím do dalších jeho knih!! Krásné, milionkrát krásné, smutné a silné.

6 27.08.2016

Miluju Sofi Oksanen od té doby, co jsem četla Očistu. Její knihy mají vždy takovou specifickou atmosféru, tak severskou, temnou, smutnou, špinavou, zkrátka to, na co nejsem moc v reálném životě zvyklá, a proto se k téhle spisovatelce stále ráda vracím. Baby Jane je (hlavně ze začátku) hrozně otevřená a šokující kniha. Je psána stručně a úsporně, ale i přesto dokáže člověka vtáhnout. Ne jako detektivka nebo historický román, které nemůžete přestat číst kvůli strhujícímu ději, ale spíše jako když se díváte na člověka na kraji společnosti a nemůžete od něho odtrhnout zrak. Říkáte si - jaký je jeho příběh? Chcete ho slyšet, ale vlastně nechcete. Všechen ten smutek, osamění, nemoce, hnus, nelidské a lidské potřeby. Ten příběh ve vás nechá pálivou díru. Není to pro každého, ale já už se těším na další propalující příběh od Sofi!

6 24.05.2016

Opravdu velmi dlouho se mi nestalo, že bych na konci knihy brečela jako malé dítě, zalykala se a stírala si slzy, aby si někdo nemyslel, že se mi něco stalo. Nebo vlastně stalo, ztratila jsem lásku, a to hned dvakrát. Ano, opravdu se ze mě během čtení stala čtrnáctiletá neobyčejná dívenka, která má moudrosti a citu na rozdávání, i když její pravé já málokdo vidí (a chce vidět).

"Přála jsem si, aby ho nespálili, ale uložili do země, protože pak bych si mohla sundat rukavice, zabořit dlaně do hlíny a vědět, že tam někde je. Že přes všechny ty molekuly zmrzlé hlíny stále existuje nějaké spojení." ...

6 23.11.2015

Nevím, zda je to tím, že jsem už přečetla a viděla tolik detektivek, ale vrah mi byl jasný skoro od začátku. Nic originálního ani nového jsem bohužel v této knize nenašla. Pro mě až moc akce, kdy jsem si říkala, že to autoři dost přehánějí, málo napětí s hledáním vraha a jeho motivu. Lars Kepler už ne, bohužel.

6 17.05.2014

U všech plantážníků! Je jednoduché se vrátit do dětství pomocí této knížky a všech příběhů Rychlých šípů...Škoda, že dnešní děti Foglara už moc neznají, jeho fantazie byla úžasná....a co na to Jan Tleskač? :)

6 14.10.2012

Na takovou knihu příliš malé hodnocení. Četla jsem ji, když jsem trávila nějakou dobu v zahraničí a při čtení lyrických pasáží popisujících lásku k domovu a k české přírodě jsem pociťovala neskutečný stesk. Příběh je jednodušší, ale to knize nic neubírá. Klasika.
„A v tom vědomí měkla jeho duše, zprotivily se mu čpavé kavárny, hloupá se mu zazdála hra kulečníku, mysl jeho utíkala daleko, daleko do zapadlých let a srdce jeho se otvíralo tichým vzpomínkám na šťastnější, dětstvím vyzlacený věk. Sladké snění zapředlo jej ve zlatou svou niť. – Poesie rodného kraje sechvěla se k němu a slibovala mu krásné lesy, zelený ráj, květnaté stráně, bělounké cesty, svaté shromáždění dědiny. Ať nechá všeho mudrování, všeho žalování a zajde si tam na místo, kde bývalo a bude zase jeho nebe.“

6 14.10.2012

"Když Erkki pochopil, že se bubnuje dvěma paličkami, chtěl z toho nejdřív vycouvat."
"Táta cosi slavnostně blábolil o finské hrdinské smrti, přičemž jako její nejzářnější příklady jmenoval sebevraždu, válku, infarkt v sauně a otravu alkoholem."

Výjimečná kniha. Člověk se v první řadě nasměje, popřemýšlí (ale pozor, hloubavost vede k šílenství!), dozví se spoustu věcí o finsko-švédské mentalitě, vrátí se do dětství a ještě ke všemu je vhozen do zlaté éry rock'n'rollu. A nakonec pláče, protože dětství je pryč. Nenápadná knížka, která mi rozsápala srdce.

"Časem jsme pochopili, že náš kraj ke Švédsku vůbec nepatří. Byli jsme jen jeho severní přístřešek, několik pustých močálů, kde shodou okolností bydleli lidé, kteří byli jen částečně Švédové. Byli jsme jiní, trochu méněcenní, trochu nevzdělaní, trochu chudí duchem. Vyrůstali jsme v nedostatku. Ani ne tak v materiálním slova smyslu, jako spíš v nedostatku identity. Byli jsme nuly. Naši rodiče byli nuly. Naši předci nesehráli žádnou roli ve švédských dějinách. Mluvili jsme s finským přízvukem, a přitom jsme nebyli Finové, mluvili jsme se švédským přízvukem, a přitom jsme nebyli Švédové. Nebyli jsme nic."

6 09.06.2012

Již dříve jsem viděla film a ten mě tedy nezaujal ani v nejmenším. Ovšem díky němu jsem se dostala k této skvělé knize. Je pozoruhodné, jak se autor dokázal vcítit i do ženské hrdinky. U spousty věcí jsem se pozastavovala a poznávala i své myšlenky. Nádherná kniha,smutná i vtipná zároveň, u které si člověk uvědomuje, jak ten čas letí ... Jen ten konec mě dost mrzel.
"Budoucnost se před ní tyčila jako sled prázdných dní, každý další hrozivější a nepředvídatelnější než ten bezprostředně před ním. Může je vůbec kdy dokázat naplnit?"

6 19.04.2012

Kdyby postavy a příběh nebyly fiktivní, byla by kniha dokonalá. Protože jsem úplně umírala touhou vědět, jak představitelé vypadají a hlavně - jak všechny jejich písničky zněly. Ale jelikož se jedná pouze o fikci, něco mi tam chybělo. Čekala jsem nějaký zvrat, ale nic nepřicházelo. Občas se nějaké to drama objevilo, ale nebylo to dost šokující. Normální biografie kapely ze 70. let, ale bohužel smyšlená bez té hudební přidané hodnoty.

Hrozně ráda jsem se zase na Prašinu vrátila. Tenhle temný vrch za Prahou mi bude opravdu chybět. :)
Nejlépe budu vždycky hodnotit druhý díl, který je podle mě nejnapínavější a nejatmosferičtější, ale všechny knihy ode mě mají zaslouženě 5 *. Hlavně z toho důvodu, že mě vždycky odnesou do jiného světa, do jiné doby, do dětství...Díky nim nejsem pár dnů nudně dospělá, ale prožívám parádní dobrodružství.

5 06.12.2020

Musím říct, že O’Callaghan mě okouzlil svým tokem slov, a překvapil svým vnímáním vztahů, lásky, pohodlnosti a celkově života. Kniha nemá žádný zběsilý děj, ale donutí vás hodně přemýšlet. Čte se pomaleji, ale kdo má rád košatý jazyk, bude se v těch větách rochnit blahem :)

5 22.05.2020

Průměr. Začtete se, příběh je zajímavý, jste zvědaví, jak to dopadne. Autorka však hraje na city, a i když by vás měl určitý okamžik naprosto odzbrojit a vehnat slzy do očí, nestalo se tak. Prostě jsem tomu nevěřila. Super téma, ale věřím, že taková Ruta Sepetys by ho zpracovala lépe. Takže nenadchne, neurazí. Dobré čtení pro zimní večery, ale za chvilku je kniha z paměti pryč.

5 18.01.2019

SPOILER!
Předchozí díly s Enzem mě tak nebraly, tak jsem po třetím díle sáhla z nouze. Ale nelituju, za mě zatím nejlepší z této série. Promyšlený děj, který dával smysl, nebylo zde tolik okatých "náhod" jako v předchozích dílech, plus Enzův zamotaný život je jen třešničkou na dortu. Začetla jsem se a kniha mi skvěle vyplnila tři podzimní večery. May je zárukou čtivosti, takže se pustím i do těch zbylých dílů. Jen s tou Annou mi bylo jasné, že to prostě nebude jen tak ... :)

5 16.11.2018

Je to napsané jako těch pár (dost) moderních románů, které se snaží šokovat a vyvolat emoce, ale těm autorům to prostě nejde, není to tam. Špatná tuctovka - ale přečetla jsem ji! Konec byl strašně natahovaný, se zoufalstvím jsem vyhlížela poslední stránku, ovšem za "nehappyend" autorce ty hvězdičky dám. Chápu, že si to své čtenáře najde. V tomto žánru je nejlepší Moriarty a Moyes, ty umějí psát a už to taky dokázaly mnohými bestsellery. Debuty ženských s divnými jmény nebrat.

5 04.09.2018

Na tak mladou autorku je kniha velmi vyzrálá a dobře napsaná. Spíše než o popis tragických a hrůzyplných (a někdy obscénních) událostí jde o vylíčení pocitů mladé dívky, která hledá místo, kam by patřila. Kniha vás přesvědčí, jak je neuvěřitelně jednoduché manipulovat s někým, kdo nemá patřičné rodinné zázemí a chce jednoduše zapadnout do společenství, které se úplně vymyká vizi rodičů či vrstevníků. Tímhle byla kniha zajímavá, ale nelze od ní očekávat přesný vývoj případu Mansona a jeho "Rodiny", příběh je opravdu jen lehce inspirovaný těmito událostmi.

5 20.04.2018

Kniha je senzací, už vyšel třetí díl a stojí se na něho fronty...To mě tak nějak donutilo, abych se podívala na anotaci. A hned jsem věděla, že si knihu prostě přečíst musím - jakožto průvodkyně-brigádnice na několika českých zámcích. Čekala jsem tedy něco úplně jiného, ze začátku mi spíš bylo za autora trapně, jak moc tlačí na pilu. Ale upřímně - kniha má zejména pobavit, a když čtenář přijme autorův (trošku přehnaný) humor, tak mě čtení tohoto titulu nakonec i bavilo. Nahlas jsem se tedy zasmála pouze jednou, ale jako oddychovka pro pousmání postačí. Zejména mě pobavily narážky na muflony a všechny ty věci, které si třeba návštěvník jakéhokoliv historického objektu neuvědomí - narozdíl od pracovníků (či majitelů samozřejmě). Takže za mě určitě neurazí, pokud bude čas, přečtu si i další díly. :)

5 30.10.2016