Mosula komentáře u knih

Mám ráda klasickou poezii, takže mi chvilku trvalo, než jsem těmto veršům - neveršům přišla na chuť. Přesto na mě hluboce zapůsobilo zoufalství, které z básní psaných za mřížemi místy až křičelo. Překvapilo mě autorovo náboženské založení.

A nejtěžšího mezi hříchy prosím Tě zbav mě totiž pýchy.

5 08.02.2019

Návody, které autor v knize nabízí, rozhodně stojí za vyzkoušení, takže bych knihu s několika výhradami doporučila dál. Velkým nešvarem je, že každá informace je v knize zopakována nejmíň desetkrát (zřejmě, aby autora pochopil i člověk po lobotomii). Hodně mi vadilo, že autor shazuje práci jiných terapeutů a přesvědčuje čtenáře, že jeho cesta je ta jediná správná. Takových spasitelů už tu bylo.

4 14.03.2023

Kdyby mi bylo 14, nejspíš bych byla ze sbírky nadšená. Takhle to byla taková milá večerní jednohubka. Knížka je moc hezky udělaná po grafické stránce a sem tam nějaká básnička pohnula i mou duší.

Piš o mně,
řekla -
vždyť jaký má smysl
milovat básníka,
pokud nezařídí,
abys žila
věčně.

Všechno,
co milujeme,
je jen
dobře
uspořádaný
prach.

Někdy
je samota ta nejlepší společnost.

4 27.12.2021

Žít v rodině je velmi těžké, hlavně když vás to nikdy nikdo nenaučil... Nejspíš je to tím, že Paolo Giordano je taky fyzik, ale jeho styl psaní a myšlenkové pochody mi neuvěřitelně sedí. Po osamělosti prvočísel se mi dostala do ruky tahle krátká novela a byla naprosto skvělá.

4 27.12.2021

Protože na mě paní Slimáková vyskakuje téměř všude, říkala jsem si, že si přečtu její knihu, ať vím, s kým mám tu čest. Přívlastek velmi osobní odpovídá obsahu knihy, autorka píše převážně o svých životních zkušenostech a o svých názorech (dost často nepodložených vědeckou studií). Ve spoustě věcí s ní nesouhlasím a na kafe bych s ní nešla, ale oceňuji její rozhled. Myslím, že člověk, který se zajímá o zdravý způsob života, v knize nic nového nenajde, ale ani tak čtení knihy nepovažuji za ztrátu času.

4 11.01.2020

Čekala jsem, že to bude vtipná knížka do metra. Ale většina hlášek mi přišla jen divných, pousmála jsem se párkrát. Knížka není zajímavá ani po grafické stránce.

4 11.01.2020

Po většinu času jsem z knihy byla nadšená, vůbec bych neřekla, že se jedná o prvotinu. Bavil mě jazyk i téma, pro někoho japonskou kulturou naprosto nepolíbeného to bylo příjemné setkání, mám chuť se o japonské literatuře dozvědět mnohem víc. Mrzel mě jen useklý konec.

4 02.09.2019

Kniha vysvětluje, proč je spánek nedílnou součástí života všech živočichů a co všechno způsobuje jeho nedostatek. Tvrzení jsou podložena spoustou zajímavých studií, nicméně když už člověk asi po sté čte "Nebude spát - umřete" tak to varování trochu ztrácí na síle. Kniha byla psána typickým stylem amerických populárně naučných knih, což bych samo o sobě překousla, kdyby pan profesor na mnoha místech nezapomínal na vědeckou zásadu Korelace neimplikuje kauzalitu. Ale i tak se mnou kniha hnula a budu se snažit víc spát.

4 22.04.2019

Kniha se velmi dobře čte. Námět pospojovat dohromady osudy dvanácti žen byl sice zajímavý, ale šlo z toho vyždímat mnohem víc. Chování postav je těžko uvěřitelné a stereotypní, navíc podle stylu psaní a myšlenek byly jednotlivé žen nerozlišitelné (jako by jedna žena dostala šanci prožívat život znovu a znovu). Zoufale tomu chybí pointa.

4 30.03.2019

Příběh pro děti, který je určen spíš dospělým, co mají rádi pohádky. Pro většinu dětí bude poselství knížky neuchopitelné. Magické, napínavé vyprávění plné lásky a zármutku se zajímavou směskou hrdinů se v první třetině trochu vleče, ale pak se příběh rozběhne a nedovolí vám knížku odložit. Fyrian the Perfectly Tiny Dragon je nejzábavnější literární postava, na jakou jsem v posledních letech narazila. Moc se mi líbily názvy kapitol.

4 09.02.2019

Takové to čtení do metra, neurazí, nenadchne. Kniha trpí tím, co většina podobných sbírek - některé povídky jsou výborné, jiné jsou o ničem. Od některých autorů bych si ráda přečetla víc, jiným mám chuť vzkázat slovy L. Stroupežnického: "Pokud možno, nepište vůbec."

4 04.01.2019

Překvapivě dobrá kniha! Nenásilnou formou nutí k zamyšlení a ukazuje cestu, jak najít sám sebe a pracovat se svými traumaty. Knížka může člověka hodně posunout, pokud se posunout chce.

Závěrečná zpověď autora je velmi silná.

3 16.05.2023

Pro Gaimana mám velkou slabost, ale tohle mě vůbec nebavilo. Přitom ten potenciál byl obrovský. Celé mi to přišlo takové nedotažené - zápletka nezajímavá, postavy mdlé, bylo mi úplně jedno, jak to celé dopadne. Konec nepřekvapí.

3 27.12.2021

Kniha mě naprosto nadchla a po přečtení mi ještě dlouho zůstal hřejivý pocit na duši.

3 02.09.2019

Úžasně divná knížka.

3 12.05.2019

Nějak mě to nezaujalo. V příběhu se udála strašná spousta věcí, bylo nám představeno hodně zajímavých postav, jejichž osudy se nečekaným způsobem prolínají, ale plynulo to tak zoufale klidně, že jsem celou dobu měla pocit, že se vlastně neděje vůbec nic. Nakonec kniha dospěje k očekávanému závěru, aniž by ve čtenáři zanechala jakékoli emoce.

3 07.03.2019

Protože jsem se u Historek z tinderu královsky bavila, nemohla jsem se vydání Svatebních historek dočkat. Kniha byla bohužel těžkým zklamáním. Spoustu historek jsem slyšela v Lucčiných stand-upech a to, co dobře fungovalo na jevišti, vyznívá v knižní podobě spíš trapně. Trapnost je ostatně nejintenzivnější pocit, který jsem během čtení měla. Škoda, Lucku mám ráda.

2 12.10.2023

Výborná kniha. Surový příběh, krásný jazyk. Ta pachuť nespravedlnosti ve mně asi ještě nějakou chvíli zůstane.

2 09.08.2023

Rozhodně knihu nedoporučuju číst v kuse, jinak začněte autorovi ty deprese skoro přát a nejspíš ji odložíte, protože se ty myšlenky dost opakují a nic světoborného se stejně nedozvíte.

Asi je ideální ji k případě případě potřeby otevřít na náhodné stránce, tu si přečíst a pak knížku zase na pár dní nechat zavřenou.

Myslím, že to může dobře fungovat pro lidi, kteří sami trpí depresí, jako takové uvědomění toho, že se v těch pocitech neutápí sami. Pro mě ta knížka není a posílám ji dál do oběhu.

2 14.05.2023

Výborný počin, knížku budu rozhodně doporučovat dál. Autorky poměrně věčně a jasně argumentují a knížka skutečně může sloužit jako studnice protiargumentů do debat se zastánci tradiční rodiny. Navíc velmi oceňuji, že to není kniha ve stylu "nenávidím muže" a "jsem feministka, protože mě nikdo nechce" (with all the respect). Jen v závěru knihy se mi zdálo, že autorkám trochu došel dech. Kapitola o kvótách v politice by určitě zasloužila víc prostoru a argumentů. Nicméně i tak tleskám.

2 09.04.2023