Morbidus komentáře u knih

Rozporuplný to gamebook. V rámci série se opět vyskytují spíše narážky na předchozí díly nežli vývoj postavy napříč jednotlivými knihami. Staré problémy přetrvávají a opět se zdá, že tento gamebook je sarkasticky směrovaný k co největšímu počtu úmrtí postavy (stačí blbě padlé kostky). Stejně tak přetrvává i specifický humor, který někomu může být na obtíž, ale já ho mám rád. Hádanky nejsou k dokončení dobrodružství nutné, ale jejich přítomnost je plusem.
Svým způsobem jde ale o druhý nejkratší příběh série (prvním je Hrad temnoty). Tedy za předpokladu, že alespoň zhruba víte, kudy se vydat a co hledat. Je to takový příběh o kohoutkovi a slepičce (tuším je to na jednom místě i zmíněno). Opět je tu kontrast vůči předchozímu dílu, který byl napěchovaný magií - pokud tady něco magického najdete, může vás to poměrně snadno zabít. A obludy? Zejména ve finální části (nechci spoilerovat) narazíte na hotové obludárium. :) Když už mluvím o finální části, neustále mi nepadaly kostky a já se nemohl hnout dál - nápad dobrý, ale provedení... škoda. Chtělo by to celou knihu pečlivěji poladit; i v jiných věcech.
Cesta hrou je poměrně lineární a místy poměrně zákeřná. Nicméně nápad dobrý, pro mě druhá nejsympatičtější kniha série, která by si podle mě zasloužila lepší obálku (tahle jaksi nesouvisí s dějem, ani okrajově). Navíc náhoda při mé hře dopustila, že finální záporák skončil proměněný ve zlato... magic. :)

09.04.2021

Ačkoli se hned na počátku knihy nachází varování, že jde o nejtěžší knihu série (která však počínaje čtvrtým dílem začala prvky sériovosti postrádat - paradoxně ku prospěchu hry), považuji za nejtěžší díl minulý. Tento je svým pojetím bližší ke klasičtějším gamebookům; přijde mi to svým způsobem jako vrchol série.
Náhodných smrtí, kdy si hráč blbě hodí kostkou, výrazně ubylo (ačkoli tu stále jsou; zejména při návraty pro vybavení se vyplatí si „ukládat pozici“). Obludy jsou tradičně poměrně smrtící, ale často existují způsoby, jak se boji vyhnout. Pokud ne - obvykle nastane jedna ze dvou situací: buď jste napěchovaní magií až po uši a nepřítel si ani nevrzne... anebo jste mu v podstatě vydáni na milost. Určitý prvek nevyváženosti tedy stále přetrvává. Putování jako celek však hře tentokrát dodává určitou variabilitu, což je rozhodně plus. Co možná pro někoho bude kámen úrazu (ačkoli já jsem z toho nadšen) je zapojení hádanek do děje hry. Šifry jsou sice časem na jedno brdo, ale minimálně na dvou třech místech se bez nich ve hře neposunete ani o píď.
Trochu mi uniká, proč se kniha jmenuje Království děsu, když se většina hry odehrává v Království víl („království děsu“ je prý jakási její přezdívka... asi aby to lépe znělo). Osobně by mi Království víl přišlo jako poměrně originální název; koneckonců, jedno Království děsu už se objevilo v (neporovnatelně lepší) gamebookové sérii Lone Wolf.
Každopádně jeden z lepších kusů série Grailquest.

1 07.04.2021

Zajímavá věc. Kniha svým námětem a pointou vyžaduje určitou imaginaci a schopnost myšlení, přestože se (většinu času) zdá, že mimo „vetřelce v domě“ tuto schopnost žádná z postav nijak briskně neovládá. Tudíž se s nimi čtenář hůře ztotožňuje a vrtí hlavou, proč si od toho člověka nechávají všechno líbit a nepošlou ho do...
Jenže pak přijde závěr, díky kterému všechno zapadne na správná místa. Najednou příběh dostává nový rozměr a kniha znovučitelnost. Dokonce i symbolismus brouka najednou začal dávat smysl. Spíše než z klasického „Proč?“ zde hrůza pramení z otázek kým jsme a do jaké míry nás definují ostatní lidé. Na druhou stranu, je otázka, komu se to chce znovu číst - ona kdyby příběh byl zkrácen na polovinu, ke čtenářům by si možná našel cestu snadněji.
Nejste-li nepřáteli méně tradiční literatury, tuhle knihu se vyplatí číst až dokonce.

4 04.04.2021

Tohle bylo lepší čtení, než se zprvu zdálo. Zpočátku jsem se trochu obával způsobu vyprávění a některé postavy mi až tolik nesedly, ale časem se to všechno urovnalo a děj se proměnil v jízdu po tobogánu. Zprvu prosyceném alkoholem a lidskou zvířeckostí, později řádně temném a krvavém.
Tohle bylo příjemně svižné horrorové čtení s dobrými nápady. V téhle plovoucí Petriho misce se nevyplatí si postavy příliš oblíbit, protože autor nemá problém sympatické postavy krutě likvidovat - a to je dobře, protože pak vše šlape jak má. Dvě třetiny fungují jako dobře seřízené hodinky, aby v (už trochu zadrhávajícím) závěru přišel s naprosto bravurním vyústěním.
Osvěžující a děsivá plavba pro odvážné - nalodíte se?

5 31.03.2021

Tato kniha mě uhranula. Vzala mě od pramene Dunaje až do vzdálených končin, kde se rozprostírá proměnlivá krajina plná vrb. A zatímco se dvojice vetřelců (neboť čím jiným zde ústřední dvojice postav je?) chystá přenocovat, věci se dávají do pohybu. Čtenáři společně s postavami pak nezbývá než konsternovaně přijmout, že se zde vyskytuje cosi mimo lidské pojetí existence.
Jako mé první setkání s autorem ve mně příběh vzbudil nadšení; až mě zamrzelo, že u nás není vydávaný hojněji. Přitom se vzhledem i počátkem příběhu tváří zcela mírumilovně; jenže je tu určitá zákeřná plíživost. Pocit, že věci nejsou v pořádku se do mysli vkrade zcela nenápadně a pak už není návratu. Celé prostředí opanuje znepokojivou atmosférou, zatímco na pozadí všech věcí ordinuje cosi lidským rozumem a smysly nepojmutelného. Což mi imponuje.
Skvělý horrorový příběh pro přemýšlivé jedince.

8 26.03.2021

Přijde mi, jako kdyby u tohohle dílu došlo v sérii k jakémusi restartu. Jak se od prvního dílu (pokud čtenář hraje knihy popořadě) vše postupně stávalo triviálním, tady je tomu konec. A problém se překlopí do úplně opačné roviny - pro hráče se toto dobrodružství změní v pořádný masakr. :-)
Především, cokoli jste si nahrabali v minulých dobrodružstvích, je fuč - včetně archetypálního vybavení. Kniha zřejmě počítá s vysokou úmrtností, kdy frustrovaný hráč postupně zjistí, kde najde tu kterou magii, peníze na úplatky a podobně... Abych se něčemu takovému vyhnul, často jsem si „ukládal pozici“ (to dělám běžně, ale tady to před mnohými souboji či hody kostkou je potřeba jak sůl); instantní smrt zde číhá za leckterým hodem kostkami nebo odbočkou, kde číhají potvory (i kdyby Pip měl standartní vybavení) kapánek předimenzované. Na druhou stranu, nesrovnalostí ubylo a naopak přibylo hádanek. Motiv cestování po ostrovech (včetně startu hry) je za mě parádní, ač místy krutý. Určitá odlehčenost a výskyt starých známých potěšil.
Ideál se nekoná, ale v rámci série se jedná o zajímavou odbočku.

23.03.2021

Tentokrát nejdeme lovit zlé čaroděje ani zlovolné draky; stačí pouze zavřít bránu do jiné dimenze... A právě jiné dimenze jsou prvkem, který se v mnoha dalších dílech Grailquestu objevuje častěji a je jedním z důvodů, proč mi série do jisté míry přirostla k srdci. Merlinova obydlí začínají nabývat na bizarnosti, Poetický ďábel zanechává své dary i jinde než v kryptě a narazíte i na pár starých (ne)známých. Po předchozím díle se objevilo i více map, což na jednu stranu šetří popisy a zvyšuje svobodu hráče; na druhou to trochu zabíjí prvek překvapení.
Tentokrát už na cestě k cíli v rozhodujících bodech nenarazíte na instantní smrt; většinou se jí lze vyhnout. I když s mapou po ruce hráč stejně chce prozkoumat vše; brání mu v tom jistá záludnost v podobě potulných příšer... než si uvědomíte, že v tomto dobrodružství jednoduše můžete chodit po chodbě sem tam a "farmit" si zkušenostní body. Hráči předchozích dvou dílů navíc mají nesporné výhody, skrz výbavu i informačně - Pipovi nepřátelé si opět často ani neškrtli. A to i přes snahu pokročilého hráče omezit skrze pravidla pro rychlost, temnotu a další nepříjemnosti. Naopak začínající hráč občas zažije perné chvilky; ačkoli zde lze najít poměrně mocné předměty, zpočátku to bude chtít trochu magie... a taky v této knize konečně doopravdy fungují úplatky.
Pogolfitu zdar! :-)

12.03.2021

Mnohem lepší, než první díl. Možná proto, že tentokrát se hráč pohybuje na hned několika navazujících lokacích. Nicméně dřívější problémy přetrvaly - velké množství náhodné a instantní smrti. Také odkazy místy nenavazují na správné body (zejména na jednom místě mám pocit zmatení - čtenář se dostane někam dál, ale-). A pokud hráč hrál předchozí díl, opět se mu dostává velkých výhod, které z něj v soubojích činí takřka neporazitelnou mašinu...
Nicméně pokud jste předchozí knihu nehráli, je obtížnost soubojů poměrně přiměřená. Navíc v této knize přichází to, proč jsem si tuto sérii kdysi oblíbil - mapy určitého prostředí, kde můžete jít kam chcete, pokud to dává smysl. Navíc se opět setkáme s krajně nervním Merlinem a případně i Poetickým ďáblem. Vše v odlehčeném duchu; pro mě jde i o určitou nostalgii, protože tohle byla první kniha ze série Grailquest, kterou jsem před lety hrál.
Průměrný drakobijecký kus, který by zasloužil lepší korekce.

05.03.2021

Tuhle knižní sérii jsem (podobně jako další gamebooky) hrál, když mi bylo nějakých „-náct“. Tehdy se mi velice zamlouvala. Dnes, když už mám něco načteno a nahráno (shodou okolností jsem v nedávných dvou gameboocích taky prolézal temné hrady), to vidím krapet jinak.
Kamenem úrazu je herní mechanika. Je zde velké množství „instantí smrti“, takže mnohdy stačí špatně padnutá čísla a je hotovo. Což zamrzí o to víc, že občas se smrtícím místům nedá vyhnout. Dále, kreslit si mapu je sice chvályhodné, ale možnost se vrátit by mohla být uvedena i v textu... kde některé body stejně nevedou tam, kam by měly. A do třetice, hlavní postava poněkud neporazitelná (zejména po nálezu jistého předmětu), takže veškeré souboje včetně finálního střetnutí se pak jeví jako fraška.
A proč tedy dvě hvězdy? Autor se nebál do děje uschovat pár hádanek, kde hráč musí použít svou hlavu, což vždy ocením. Navíc je vše psáno s nadsázkou a specifickým humorem, což už za přečtení stojí. Persony jako čaroděj Merlin či Poetický ďábel (který nutí ke kreativitě, což je další plus) si nejen zapamatujete pro jejich charakter, ale hrají roli i v dalších knihách série.
Jako odrazový můstek série se to dá, ovšem jako samostatný kus nic moc.

04.03.2021

Perfektní sbírka povídek, jedna těch, kde čtenář horko těžko hledá nějakou větší vadu na kráse. Obálka je fajn, ilustrace taktéž a příběhy nikdy neklesají pod určitou úroveň... která však neleží nízko!
Mnohé zdejší horrorové vize z hlavy jen tak nedostanete, ať už se námětem pohybují na škále od bizarního až po brutální. Mě například velmi oslovila povídka Nezhasínej, ze které jsem cítil určitý Akta X nádech; cosi nevyřčeného. Což mám hodně rád. Nicméně ani ostatní povídky nezklamaly; tohle je prostě dobře zahráno. Jediné větší negativum, které mě takhle z fleku napadá, je příliš drobné písmo v komiksu (ano, je zde i komiks), s čímž se však vzhledem k formátu knihy asi nedá nic dělat.
Sešívance rozhodně nejsou šité horkou jehlou. Jedná se o raritní kus, protkaný kvalitními příběhy. Příznivcům horroru vřele doporučuji.

3 03.03.2021

Z tohoto gamebooku jde vyloženě cítit láska k Dračímu doupěti. Zprvu hodně připomíná jeden z ranných českých gamebooků (Zlodhův hrad), ovšem osobně mi tento kus přišel živější, promakanější a s vybalancovanějšími pravidly.
Na druhou stranu, tuhle knihu zabíjí množství přebytečných odkazů. Příkladem není jen ona nezapomenutelná (CVAK!) zapasťovaná chodba (kde jsem při prvním průchodu zhynul s bláznivým smíchem na rtech), ale i při bloumání po mnohých částech hradu či jeho podzemí. Pokud přejít z jednoho konce chodby na druhý trvá pět zastavení, kdy se nic neděje, poněkud to ztratí šmrnc. Přitom sloučením některých kroků do jednoho bodu by nic nezmizelo a hra by získala na plynulosti.
I přes tuto „kostrbatost“ však knihu hodnotím velmi slušně. Příběh vtáhl, obtížnost byla snesitelná a RPG prvky fungovaly. Máte-li možnost si tento gamebook zahrát, směle do toho - starý Episomos jistě rád uvítá dalšího návštěvníka...

(CVAK!)

3 24.02.2021

Zajímavá věc. Pamatuji se, že jsem tento gamebook v mládí nedohrál. Nějak mě to tehdy nevtáhlo. Každopádně knize nemohu upřít dokonale vykreslenou atmosféru temného hradu. Ta mě po letech přiměla, abych se ke knize vrátil.
A nelitoval jsem! Pravda, Zelekův příběh je poněkud naivní, ale je tady to „něco“ které knihu odlišuje. Otevřenost prostředí vyvolává dojem, že hráč má svobodu ne nepodobnou D&D. V mých očích však knize ubírá soubojový systém, kde postavu od nepřízně kostek nechrání takřka nic. Na druhou stranu - ty záhrobní verše v případě náhlého úmrtí jsou perfektní nápad. :)
Konec pak přímo otevírá dveře dalšímu dílu... který není a zřejmě nebude. Zelekovo dobrodružství se tak stává fajn záležitostí, kterou můžu jen doporučit.

1 18.02.2021

Jelikož při čtení ideálně dodržuji chronologii autorskou a nikoli příběhovou, neměl jsem v tomto ohledu s dalším střípkem (či spíše střepem) minulosti větší problém. Jen mě trochu zamrzelo, že zombíci se do určité míry stali spíše kulisou - ač zřetelnou a děj do značné míry ovlivňující. Nicméně...
Celý depresivní postapo svět opět skvěle drží nad vodou Kovbojův trefný cynismus a hlášky. Tady už jsem se dokonce na některých místech rozesmál i nahlas. Navíc, oproti „předchozímu“ dílu se čtenář dočká více charakterů, erotiky a napětí. Čtenář prostě nemá šanci se nudit. Závěr v podobném stylu jsem sice očekával, ale zodpověděl mi Otázku, takže jsem za něj spokojený.
Dalšímu „pokračování“ Kovbojova příběhu bych se určitě nebránil.

1 13.02.2021

Tento román pro mne byl velkým překvapením. Přestože anotace vám zcela přesně řekne, oč zde kráčí, plně vám to docvakne až při četbě. Jenže tou dobou už jste chyceni a nezbývá vám než sledovat nerovný souboj mezi psychopatem a jeho obětmi. Dokonce i pro horrorové otrlce jde o zatraceně silný materiál (zejména druhá polovina mě doslova sežvýkala a vyplivla); dovedu si představit, že slabší povahy tuto knihu nedočtou.
Přitom nejde ani tak o mordy samotné, jako spíše perfektně zvládnutou psychologii postav. A to jak obyčejných lidí, tak samotných Cizinců, kteří si z „normality“ a společenského postavení ukovali masky. Je to tak, právě „normalita“ je tím, co zde děsí nejvíce. Příběh mezi řádky klade mnoho otázek o nás samých i o lidském společenství jako takovém. Závěr je třešničkou na dortu, ale kdo si všímá detailů, pointu včas odhalí (případně bude překvapen).
Taktéž musím pochválit temnou obálku knihy, která obsahu mimořádně sluší a na první pohled dodává knize vlastní horrorovou identitu. Na další knihy podobného ražení se nemohu netěšit.
Není-li vám horror cizincem, zde chybu neuděláte.

5 06.02.2021

S hanbou přiznávám, že k autorově tvorbě se dostávám až nyní. Tedy, ne úplně přesně; jeden z románů a několik povídek jsem četl už v minulosti. Líbily se mi, už jen proto, že více či méně spadaly do horrorového žánru. Takže jsem byl pochopitelně zvědavý... a nezůstal jsem zklamán.
Anotace na mě působila všelijak, ale už od první kapitoly mi bylo jasné, že tohle bude můj šálek čaje. Kovboj, který si v postapokalyptické Americe udělal sport z kosení zombíků? Nu, proč ne... ačkoli, musím přiznat, že čas od času mi v hlavě vyskočil název jiné knihy či filmu. Pravda, na originalitu se zde příliš nehraje - jako taková by kniha byla čistým průměrem. Nicméně hlavní postava je tvrďák a hláškuje ostošest; právě černý humor je solí celého vyprávění a způsobuje, že čtenář se navzdory depresivnosti postapo světa cítí příjemně uvolněně. A nemůžu si pomoct, cítím z toho lásku ke komiksům - jako bych místy viděl doslova viděl komiksové panely.
Zejména konec předposlední kapitoly je „povedený“. Pohnul se mnou, rozjitřil emoce, překvapil. To už se naneštěstí nedá říct o poslední kapitole, která už šokovanému čtenáři nemá moc co nabídnout. Na druhou stranu Kovbojův příběh citlivě uzavírá, což je fajn.
Lahůdka pro všechny milovníky postapa, zombií a kovbojů.

1 02.02.2021

V případě upírské literatury obvykle neochotně podotýkám, že jejich příběh byl již vyřčen... avšak u příběhů ze světa Violetů si musím sypat upíří popel na hlavu. Tohle je psáno s fantazií a funkčními nápady, které ději dodávají doslova ledovou svěžest.
Nemohu říct, že přesun děje do současnosti by ději nějak výrazněji uškodil, ačkoli při občasných návratech do minulosti na mne dýchla podivná nostalgie. Přitom ale jde stále o ten samý bolavý, krutý a bezcitný svět – jen zatuchlost Draculy vystřídal kovový pach krve z Bladea. Schopnosti Violetů, dříve spíše naznačené, se zde projevily v plné síle. I tentokrát si (ne)život s postavami nehezky pohraje a nihilisticky-poetický konec tomu krásně sedí.
Obě části Violetí série lze podle všeho fungují zcela samostatně. Ovšem přečtete-li si oba romány, zapadají do sebe jak dva precizní, neoddělitelné kusy skládačky. Co je v jednom díle nastíněno, další naopak rozvíjí. Tohle mému vnitřnímu dítěti hodně imponuje, a proto se nezdráhám přihodit i pátou hvězdu...

30.01.2021

Úmyslně v tomto případě nehodnotím hvězdami (komu by chyběly, nechť si přimyslí 4 až 5 hvězd), neboť filozofie je vždy subjektivní a pouze takto ji lze po obsahové stránce hodnotit.

Ke knize mě zprvu přivedla pouhá zvědavost. O to více mne překvapilo, že si s nastíněnými myšlenkovými postoji docela sedím; ačkoli jak znám sebe a své okolí, mám pocit, že na tohle člověk musí být do určité míry vnitřně nastavený. Je to v podstatě vyprávění o niterném osvobození sebe sama od svazujících konvencí (ať už náboženských, společenských či lidských).
Text je poněkud obstarožní (co chtít po více než 100 let starém díle) a často i nepříliš čtivý. Naštěstí se většinou hlavní myšlenka či podobenství dá zavčas pochopit a zbytek je jen její rozvíjení a vštěpování. Někdo by k ní mohl namítnout, že tato kniha je kolébkou extremistických hnutí - jde však o stejný případ, jako kritizovat (např.) horrorový román s tím, že podněcuje lidi k násilí. Jde tedy spíše o nezralý výklad, nikoli o chybnost samotného díla (které navíc v tomto případě dokonce k davům zastává antagonistický postoj). To je třeba mít na paměti.
Za mě jde o filozofický příběh/výklad o tom, jak se nebát být sám sebou a naučit se s tím aktivně žít.

Tak pravil Morbidus.

Solidní krvavá upírovina. Osobně nemám příliš v lásce starší zaprášené gentlemany s problémovými zuby ani nadrženou krvesajnou mládež, které se sypou třpytky snad i z trenýrek. Avšak autorčino pojetí upírů je však v tomto případě poměrně svěží, originální... a brutální. V tomto ohledu na mě asi nejvíce působil kontrast lásky a nenávisti, který čtenáře ukolébá, jen aby vzápětí přišla další rána.
Děj se odehrává v dobách dávno minulých na severu Evropy; lze se však velmi snadno začíst, takže akutní umoření historismy zde nehrozí. Zmínky o Moravě jsou potěšující a napětí-budující pasáže ze současnosti navnazují na pokračování.
Nebojíte-li se temnějších emocí, Ti nepohřbení rozhodně stojí za povšimnutí.

5 20.01.2021

Povídky této autorské dvojice mě zřejmě nikdy neomrzí. Stále si drží svou velmi dobrou úroveň, co se kvality a pestrosti příběhů týče. Pravda, sem tam se najde slabší kousek, ten je ale následně vyvážen několika kousky podařenějšími - ať už skrze humor nebo horror.
Pokud bych měl snad jmenovat pár svých favoritů, v paměti se mi stále drží Mistr nesouladu, Gumma či Poslední povídka. Vlastně bych skoro řekl, že s každou další povídkovou sbírkou se zvyšuje procento těch kousků, se kterými jsem spokojený.
Prohlídku útrob Nerkosaria mohu jedině doporučit.

1 13.01.2021

K této knize jsem přišel s rozporuplnými pocity. Mohla za to anotace, která mi slíbila v příběhu auto (nemám rád auta) a jiné dimenze (mám rád jiné dimenze). Překvapivě se mi obojího dostalo v menší, avšak výživné míře. Kniha je v jádru převážně vyprávěním policistů o znepokojivých úkazech, týkající se jistého... „auta?“
I přes určitou „povídkovitou užvaněnost“, která je znatelná zejména ve střední části, se příběh četl dobře. Mohlo by se zdát, že knize chybí výraznější vyvrcholení - nicméně jak to vnímám já, je zde pointou právě její absence. Právě ona neschopnost lidské mysli přijít dané věci na kloub, protože je příliš absurdní a cizorodá, je zde tím skutečným horrorem. Jedinou vadou na kráse tak zůstává mírné natahování děje ve střední části a ne až tak výrazné postavy (místy jsem poněkud tápal ve jménech).
Pokud máte rádi spíše pomalejší, atmosférické příběhy, neváhejte přistoupit blíže a zjistit, co to z Buicku 8 vlastně vylézá...

1 05.01.2021