Mrtví kráčí po zemi přehled

24.09.2024

"Tentokrát klienta beru pěkně odspoda. To, co se právě snaží roztáhnout křídla a odletět, je jeho spodní čelist. Evoluce ptáka trvá přece jenom dýl. Čelist dopadá na zem, jako kdyby chtěla něco říct. Mluví s přízvukem, kterej prostě nedávám."
Ne, tohle není příručka o chiropraktikovi, kterýmu jeblo v kouli, tohle je nahláškovaná ultimátní zombie řež o jednom hustým týpkovi, co si hraje v postapokalyptickým světě na pořádně drsnýho Kovboje. I přes všudypřítomnej strach a hnus horší než v Las Vegas jsem se skoro celou knížku chechtala jak urvaná ze řetězu, protože "Zombie odpadaj jak holky na maturitním večírku. Sem tam i nohy rozhodí." Krom kulervoucích (a dalších částí těla rvoucích) hlášek je tu i místo na romantiku a trochu toho přemýšlivýho filozofování, kterýho je ale právě tak akorát, aby si čtenář na chvíli vydechl od všech těch rozprsklých mozků a rozpáraných vnitřností.
Předposlední kapitola mi vyrazila dech a rozjitřila všechny emoce, takže jsem nakonec musela sbírat pod pohovkou zapadenou vlastní čelist. Ideální konec zombie románu, ne?
Bylo to ulitmátní, akční, epický, plný emoce, mutantů a zvráceností, ale i lásky a tkový smutný melancholie. Prostě kdyby nastala zombie apokalypsa, chtěla bych jí procházet s Martinem Štefkem po boku.

30.07.2024

Apokalypsa, zombie kam se podíváš a drsný hrdina, prostě Kovboj, který má kolt proklatě nízko. Tak by se dal stručně charakterizovat román Mrtví kráčí po zemi. A když Kovboj ví, jak na to (prostě vystřelit, vymlátit mozek), tak se mu daří přežívat. Co se vlastně stalo, že americká města a země vůbec jsou v troskách, že všude kolem jsou mrtvoly, v lepším případě samozřejmě, v tom horším se klátí kolem a hledají, na kom by si smlsly, úplně nevíme. Ale tak to prostě je a my putujeme společně s Kovbojem a na jeho cestě čelíme útokům různých subjektů a zároveň sledujeme romantickou linku, protože se na drsňáka přilepí šestnáctiletá holka. Musím říct, že mě zombie nikdy nebraly, ale tady je to tak dobře podané, že s napětím čekám, jestli se podaří Royovi a Em uniknout, jak vyřeší přežití jako takové, jestli a kdy už si to konečně spolu rozdají. A to nemluvím o vtipných hláškách, které to odlehčují až k samotnému poměrně překvapivému závěru. Četlo se to dobře, zhltla jsem to raz dva a dám si pokračování! :-)