Ve službách krále Reginalda

od:


KoupitKoupit eknihu

Brzy poté, co tvůj otec, rytíř Branald, zmizel i s výpravou kdesi na severu, ujal se tě podle svého slibu král Reginald a povýšil tě do řad svých pážat. Mezi tvým otcem a králem však byly jakési spory, a tak tě král Reginald neměl příliš v lásce a využíval každé příležitosti, aby tě měl z očí. Jedna taková se naskytla, když bylo potřeba doručit důležitý list svobodnému pánu Na strži. Cesta nebyla příliš nebezpečná, neboť vedla užívanými stezkami, byl to tudíž úkol rytíře nedůstojný, vhodný tak pro páže. Volba padla na tebe. Jako doprovod jsi dostal čtyři knechty s kušemi, pod sebe dobrého koně a jídlo na cestu. Asi o týden později vás cestou k večeru přepadla bouře. Snesla se tma jako v noci, začalo hromobití a průtrž mračen a brzy jste ztratili cestu. Nějaký čas jste bloudili lesními stezkami, které byly stále užší a užší, promáčení až na kost, když tu náhle…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30044/ve-sluzbach-krale-reginalda-30044.jpg 4.333

Žánr:
Sci-fi, Fantasy, Gamebook
Vydáno:, Altar
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Přidat komentář
RyonMathrin
07. dubna

Gamebooky mám rád. A tenhle jsem hrál mnohokrát, rozhodně víckrát, než jiné. Těch 875 bodů (nebo zastavení, nevím, jak tomu správně říct) je úctyhodných a plných úžasného zážitku.
Stále mne fascinuje, jak autorovi podařilo vytvořit z jednoduchého, poměrně nudného prozkoumávání zříceniny čím dál poutavější příběh. I ty trochu nudnější pasáže, kdy nikoho nepotkáváte, k tomu tak nějak patří. Vlastně by to bez nich nebylo ono. Prostředí a atmosféra je zmáknuté do detailu. A když se pak dostanete hlouběji do podzemí, začne to mít teprve šťávu. A ten konec, když se vám podaří splnit úkol... ten pocit zaslouženého vítězství je prostě dokonalý.
Srdeční záležitost, jednoznačných pět hvězdiček.

hanak_v_exilu
10.01.2017

Když jsem tenhle gamebook po dlouhých letech znovu otevřel a začal hrát, mísila se ve mě nostalgie s pocitem mírného zklamání. Je pravda že je nesrovnatelný s jakýmkoliv jiným. Několik výjimečných kusů se mu přibližuje v atmosféře a snad jen Pekelný dům v komplexnosti. Prozkoumávání Orlího hrádku je tak skutečné jak je to jen možné. Stinnou stránkou toho všeho je mírná rozvláčnost a plýtvání odkazy. Co jiné gamebooky vyřeší během jednoho, maximálně dvou otočení stránek, to Michael Bronec popisuje v deseti pasážích. A nemyslím tím jen onu legendární zapasťovanou chodbu. Prozkoumávání křoví u západní stěny je podobně frustrující. Stejně tak dlouhá a zbytečná je cesta po ochozu v prvním patře. Kdyby si ono rozpitvávání každého kroku autor odpustil a ušetřené odkazy použil na variabilnější prostředí, nebo na bohatší slovní výměny, vůbec bych se nezlobil.

Ramazith
27.08.2016

Dát gamebook k přečteným knihám je trochu zvláštní, protože to není klasická kniha, kterou člověk čte od začátku do konce. Nicméně když jej člověk dohraje, tak je to jako kdyby přečetl knihu, respektive nějaký příběh a proto klidně do přečtených potom může být zařazena. Pro mě to byl vůbec první gamebook se kterým jsem se setkal a hned mi vybavil staré RPG hry, které jsem hrával v 90 letech a které neodpouštěly (což se nedá moc říct o těch dnešních hrách, kdy člověk pokud sám hru nevypne, tak ji 100% dohraje). Zpět ale k samotnému hodnocení tohoto gamebooku. Budu zřejmě souhlasit se všemi níže popsanými komentáři. Některé věci mě velmi bavily a některé vyloženě štvaly (autor měl asi velmi rád pasti). Při některých chvílích mi už docházela trpělivost a začal jsem si na A4 kreslit mapy s místnostmi a jejich propojením, což mi nakonec velmi pomohlo. Je pravda, že pokud tento gamebook člověk dostane do ruky, tak na poprvé jej na 100% nedohraje (pokud nebude podvádět). Co mi přišlo velmi obtížné, tak byl počáteční boj, kdy jsem se opravdu bál na někoho narazit. Dále už píšu spoilery, tak kdo se chystá hrát a nechce přijít o překvapení, tak čtěte pouze na vlastní odpovědnost.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SPOILER 1 – Boj
Je s podivem, že hned záhy člověk potká velmi nepříjemné nepřátele (popeláky) a které s největší pravděpodobnosti ani nepřemůže, protože počáteční výbava je chabá a ta, co se dá koupit ve městě je zase velmi drahá. Na druhou stranu je zde finta, díky které se dá tento boj změnit ve smutnou frašku pro nestvůry. Tato hra je čistě o výbavě a nikoliv o zkušenostech.

SPOILER2 – kde vzít peníze aneb risk je zisk
Hned téměř u vchodu do zámku je zbrojnice, kde se může házet kostkou a solidně tak zbohatnout, i když se zde dá samozřejmě také zemřít, ale jelikož je to hned ze začátku, tak vlastně ani restart nevadí. Prostě to zkoušíte tak dlouhou, dokud si nenahrabete dostatek zlata na výbavu, se kterou bude zbytek hry o dost snazší. Samozřejmě je diskutabilní, jestli zde jde o cheatování či ne. Na druhou stranu pokud člověk najde poklad a nakoupí si zbroj a zbraně, tak už ani zde moc zlata potřebovat nebude.

parxel
24.08.2016

Toto je jednoznačně nejšílenější a nejnáročnější gamebook, jaký jsem kdy hrál. Myšleno v dobrém slova smyslu. Vše začíná poměrně banální zápletkou a prozkoumáváním jednoho starého a zdánlivě opuštěného hradu. Nicméně velmi rychle zjistíte, že to bude chtít mnohem víc, než jen náhodné otáčení stran a doufání, že se dostanete k cíli. Příběh totiž skrývá nejedno překvapení a tak se vám klidně může stát, že zůstanete stát na rozcestí se sochou goblina a nebudete vědět, kam se máte dát dál.

Samozřejmě nemohu autorovi zapomenout a odpustit tu šipkovou torturu, po které jsem byl zralý na léčbu thorazinem a pobyt v gumové cele. Ještě dnes mi cvakají zuby hrůzou, když si vzpomenu na: cvak, šipka, jdu na západ, cvak, dvě šipky, jdu na západ, cvak, tři šipky, jdu na západ, cvak, čtyři šipky, jdu na západ, cvak, pět šipek, jdu na západ, cvak nic se nestalo (hurá, že by konec), jdu na západ, cvak, šest šipek, jdu na západ, cvak, sedm šipek, jdu na západ, cvak, osm šipek, jdu na západ, chodba končí (uáááá, já někoho zabiju). Cestu zpět radši nebudu popisovat. Stačí, když si přetete přecházející větu od konce. A to nezmiňuji, že každé setkání se zběsilými šipkami musíte házet kostkami a pokud máte smůlu, tak své kosti najdete při následujícím pokusu o průchod. :-)

Naopak s hřejivým pocitem vzpomínám na povídání jednoho milého starého goblina, které začíná slovy "To bylo ještě tehdy, když jsme byl malý, světlounce zelený a kdo by si byl jednou pomyslel, že má kůže zmatoví ... Tak pokud se s ním někdy setkáte, nezapomeňte si s ním popovídat. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí.

Shrnutí: velmi náročný gamegook, po jehož zdolání budete mít pocit, že jste vylezli na gamebookový Mount Everest. Jedinou otázkou zůstává, zda se vám ho ještě podaří sehnat.

Boldrick
09.11.2015

Bylo to fajn dobrodružství, ale na gamebook poněkud kostrbaté ovládání.

RimmerCZ
08.01.2014

Jakou atmosféru to dokázalo vyčarovat když člověk prohledával Orlí hrádek a do oken prázdných místností svítilo slunce...
Na rozdil od odstatnich gamebooku je tenhle pomerne specificky pouzitym jazykem, obraty a humorem, je také dost rozsáhlý a také Epistomos...

spdb
04.11.2013

Jeden z prvních u nás vydaných gamebooků.

Psax
15.05.2013

Traktát O nesmyslnosti všeho počínání, Episomos na kolečkových bruslích, kilo a čtvrt prachu a spousty dalších zajímavostí. .)

Petrvs
16.08.2011

I když je to po formální stránce knížka, vlastně se za ní považovat nedá.
Kdož znají, chápou... ;-)

Jako naprostá většina jejích sester sice škvár, ale co dovedla svého času vyčarovat v hlavě a jak dovedla k sobě připoutat. Zlaté světlo prosvítá prach. Nostalgie...