moni.ka moni.ka komentáře u knih

☰ menu

Pouští a pralesem Pouští a pralesem Henryk Sienkiewicz

Nejlepší kniha mého dětství. Možná to bylo to, co ovlivnilo celý můj celý život tím, že ve mně spolu s dokumenty Jacquese Cousteau probudila touhu po dobrodružství, cestování a objevování cizích exotických krajů, což je mou vášní dodnes.

30.10.2022 5 z 5


Vodník Vodník Tereza Bartošová

99% českých detektivek se mi nelíbí. V poslední době se mi ale nějak nasbíraly ve čtečce, tedy konkrétně dvě: Krysta (utvrdila mě v nelásce k české detektivce - viz komentář tam) a Vodník. Přiznám se, že mě ke čtení nalákal spíše než obsah její název, a i název druhé autorčiny knihy, Klekánice. Připomněly mi totiž milovanou babičku, prázdniny u ní v kraji rybníků a strašidla, kterými mě odrazovala od výprav na “nebezpečná území. Na rozdíl od recenzí níže mi název Vodník ke knize přesně sedí, taková ta neurčitost a nedopovězenost až do poslední chvíle. Za mě parádní detektiva, jednu hvězdu jsem ubrala za trochu naivní jazyk, jako by ji psala studentka prvního ročníku gymnázia. Ale jinak skvělá detektivka, chystám se i na další autorčiny knihy.

17.12.2023 4 z 5


Druhá žena Druhá žena Michael Robotham

Joe O'Loughlin Je čím dál ujetější a jeho život čím dàl zamotanější, kamarádi čím dál oddanější - ale vznikla z toho napínavá oddechovka, a tak to má být.

14.04.2023 5 z 5


Saturnin se vrací Saturnin se vrací Miroslav Macek

Mám pocit, že tady lidi spíš hodnotí svůj vztah k panu Mackovi než knihu. Dle mého názoru velmi důstojné pokračování původního díla, při zachování původního stylu psané jazykem bližším dnešní době. Pobavilo, nemohla jsem se odtrhnout. Perfektní oddechovka.

09.12.2017 5 z 5


Šachové figurky Šachové figurky Peter May

Nejmíň detektivka a nejvíc román z celé trilogie. Stejně podmanivý a sugestivní styl psaní, jako v předchozích dílech. Snad jen trochu méně depresivní a méně dusivá atmosféra. I když o napětí a překvapivé zvraty není nouze, v tomto díle jde hlavně o Fina. Děj zapadá jako dílek puzzle do skládačky a uzavírá osudy některých postav z předchozích dílů a odkrývá hodně z Finovy minulosti. Trilogii naštěstí nestihl osud mnoha pokračování úspěšných knih psaných na základě úspěchu prvních dílů, a ani její poslední díl nesklouzl k až neskutečně vykonstruovaným zápletkám, kdy je člověk vlastně rád, že série konečně končí. V tomto případě bych si klidně dala pokračování.

12.10.2014 5 z 5


Noční brána Noční brána Peter May

Příběh z minulosti za 5 hvězd, ta hvězda dolů za otravování s covidem, které mi v pasážích ze současnosti silně narušovalo čtenářský zážitek.

25.06.2022 4 z 5


Dědictví kostí Dědictví kostí Dolores Redondo

Nemám ráda zařazování čehokoliv do žánrů, ale tady by bylo přesnější označit knihu jako mysteriózní kriminální thriller než jako detektivku. Přinejmenším aby se zamezilo zklamání milovníků klasických detektivek. Po pojmem detektivka si představuju knihy Agathy Christie, kterým se tahle kniha nepodobá ani maličko. V této knize kromě kriminálních případů hrají významnou roli baskické mýty a vystupují zde mýtické bytosti, stejně jako ženy obdařené magickými schopnostmi jako je výklad karet, předtuchy atd.
Komu ale trocha nadpřirozena nevadí, určitě se bude dobře bavit. Kniha se čte jedním dechem, přes trochu rozvláčný začátek je plná napětí, které po celou domu neustále až do konce graduje. To, že jsou některé momenty zápletky trochu průhledné a čeština zní trochu nečesky jako doslovný překlad ze španělštiny, lze thrilleru díky zajímavosti prostředí i nezvyklé zápletce a spádu prominout.
Zkrátka - není to nudné čtení jako klasická detektivka, není tam tolik nechutností jako v severských detektivkách, ani tolik čarování, skřítků a trollů jako ve Stallovi. Pro mě lepší než první díl trilogie. Takže doporučuju ;-).

05.10.2014 4 z 5


Tichá smrt Tichá smrt Peter May

Plno lidí tady srovnává Tichou smrt s ostrovní trilogií, že “prostředí bylo lepší”, atd…ale nenechte se odradit: slunná Andalusie je stejně dobrá, jako Hebridy. Parádní detektivka s příběhem, přesně taková, jak jsme od Petera Maye zvyklí ;-)

28.12.2021 5 z 5


Barva času je žlutá Barva času je žlutá Miroslav Fišmeister

Do knih se nemaluje. Básně běžně nečtu. Při každém dalším čtení nové překvapení. Jako výtvarnici mě těší i to, že pod každou hříčkou je prostor...pro výtvarno. Návykové. Kdy se dá kniha básní vlastně považovat za přečtenou?

21.11.2015 4 z 5


Žena z horního patra Žena z horního patra Claire Messud

"Nakonec jsem pochopila, že takovým domem smíchu je i život. Jediné, co chcete, je najít dveře s nápisem VÝCHOD a utéct tam, kde budete žít doopravdy, ale nenajdete je nikdy."
Příběh o tom, že je lepší najít si své vlastní místo v životě a ne se spoléhat na druhé, že frustrace z nenaplněného života nakonec někdo vyřeší za vás. Geniální román o zradě, jehož pointu se dozvíte až na samém konci.

07.06.2015 5 z 5


Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají Miroslav Bárta

Myšlenky dobré, ale působilo to na mě jako nedokončené, neuspořádané, jako by byl zájem knihu co nejdříve vydat, dokud trvá společenská poptávka po tomto tématu, bez ohledu na kvalitu. Kvůli této roztříštěnosti se to špatně četlo.

13.07.2023 3 z 5


Geniální přítelkyně Geniální přítelkyně Elena Ferrante

Tak něco takhle divného jsem dlouho nečetla. Myslím knihu s takovým množstvím nesympatických postav, kde jsem se ani s jednou nemohla ztotožnit. Všechny vztahy patologické. Absence citů. Celé to na mě dělá dojem, že pseudonym Elena Ferrante používá muž. Prostě převlékl dva malé kluky do holčičích šatiček, auta vyměnil za panenky, a psal. Takhle si totiž holky nehrajou. Tohle je o poméřování pinďourů, to mi nikdo nevymluví. Nejhorší a nejzdlouhavější část byla s odpalováním rachejtlí…nedokážú si představit, že by se v tom takhle patlala ženská. Dále popisy “krás a nedostatků” hlavních představitelek - absolutně neženské. Moc divná kniha. Pro mě je důvod ten, který jsem popsala. Do dalších dílů nejdu, brrr. Nelíbilo.

30.12.2022 2 z 5


Věčný národ se strachy netřese Věčný národ se strachy netřese Šani Boianjiu

Vynikající kniha. Přesto, že hlavní představitelky berou svoji povinnou účast v armádě na první pohled s nadhledem a to, že by do armády nešly, považují za zbabělost, ve skutečnosti zanechávají příšerné zážitky z povinné vojenské služby v Izraeli nesmazatelné následky na jejich psychice. Kulisy (hudební idoly, filmy, sociální sítě, iPhony) jsou stejné jako u nás, ale život v nich naprosto jiný. Během vojny se hrdinky knihy snaží žít co možná nejvíc jako normální holky, přesto je návrat zpět do normálního života pro ně obtížný. I když se nám, které žijeme v "normálním světě", zdají některé kratochvíle, kterými si dívky zpestřují armádní volno, dost divoké, taková je izraelská skutečnost. Sama jsem měla možnost se při návštěvě Izraele přesvědčit, že Izraelci mají díky pocitu neustálého ohrožení, ve kterém vyrůstají, oproti nám značně posunutý práh strachu a za "adrenalinový zážitek" považují mnohem drsnější aktivity než my. Knížku o světě tolik odlišném od toho našeho rozhodně stojí za to si přečíst.

28.09.2014 5 z 5


2666 2666 Roberto Bolaño

Všechno už asi bylo řečeno v komentářích přede mnou. Jsou mnohem výstižnější a trefnější než anotace, kterou podle mého názoru psal někdo, kdo knihu nečetl celou, nebo ji nečetl pořádně. Je to skutečně 5 na první pohled úplně samostatných románů, které jsou zpočátku propojeny jen okrajově, aby do sebe nakonec všechny malé příběhy zapadly ve velkém finále. Nádherný skutečně moderní román. Stejně jako uživatel Skip jsem ráda, že vyšel jako celek - jinak bych se možná ke všem dílům ani neodhodlala, a stejně jako DorianGreene se mi hned chce číst jej znovu - ale dám tomu nějaký čas. O jednu hvězdu méně dávám jen proto, že mám přece jen raději malinko lehčí četbu, alespoň tématicky. Tady celek vyznívá poněkud bezvýchodně. Ale rozhodně doporučuju k přečtení.

23.08.2014 4 z 5


Horský křišťál Horský křišťál Adalbert Stifter

Nejedná se o povídky, ale o novelu, která poprvé vyšla v roce 1845. Velmi poetický vánoční příběh, s nádherným popisem horské přírody. Sugestivně popsané ticho zasněžené přírody je přímo slyšet. Krásná novela vhodná k dokreslení atmosféry předvánočního času.

03.05.2014 5 z 5


Lidská skvrna Lidská skvrna Philip Roth

Můj druhý pokus srovnat se s Phillipem Rothem, s odstupem mnoha let po Portnoyově komplexu, který jsem nerozchodila vůbec. Sebevědomý podtitul (od vydavatele?) "Nejlepší psychologický román naší doby" evidentně neplatí pro každého. Téma pro mě velmi zajímavé - pokrytectví zvané politická korektnost dovedené ad absurdum, neznalost souvislostí, neznalost historie, zrychlená povrchnost - taková je podle mě dnešní americká skutečnost (strávila jsem půl roku v N.Y.) Anotace vypadala na opravdu dobré psycho. Autorův styl mě bohužel už podruhé nedokázal vůbec oslovit. Popisné, ploché, příliš mnoho slov, příliš mnoho detailů u mnoha postav - připadala jsem si, jako když koukám na přírodovědný dokument s komentářem Alfréda Strejčka. Jako kdybych měla kůži z PVC a text mi jenom stékal po povrchu jako voda. Mám pocit, že autor musí být jako hlavní hrdina: chlípný necitelný stařík, který nemá rád ženy, naježený na celý svět. Nesympatický hlavní hrdina, na kterého je tak snadné svést veškeré zlo světa včetně vlastních malých hříchů.

Podobné téma zpracované Tomem Wolfem v Ohňostroji marnosti o deset let dříve mi připadá mnohem poutavější a jako psychologický román rozhodně lepší.

A to mám Philipa Rotha plnou knihovnu ;-).

22.04.2014 2 z 5


Stavitelé mostů Stavitelé mostů Jan Guillou

Geniální. Napínavé. Emoce jako na houpačce - negativní i pozitivní. Láska, přátelství i smrt. Zajímavý pohled na 1. světovou válku z druhé strany - doslova i obrazně (Němci v Africe). Bez zbytečného sentimentu. Kniha mě úplně pohltila a nedala pokoj, dokud jsem ji nedočetla. Tak to má přece být.

04.03.2014 5 z 5


Turbulence Turbulence Whitney G. (p)

Doma mě učili, že když nemůžu říct něco hezkého, nemám radši říkat nic. No, tuhle knihu jsem vyhrála, takže by byl velký nevděk jí nedočíst...tak jsem jí teda dočetla. I když to dalo hodně práce, protože se mi oči jaksi samovolně často obracely v sloup. A asi se tím pádem sluší i něco k ní napsat...teda dámy, ke mně se chovat, nebo se pokusit chovat chlap takovým způsobem, tak ho v lepším případě ignoruju, v horším nakopu rovnou mezi nohy, aby se vzpamatoval. No, ale koneckonců, když se ženská chová jako slepice, tak co může od druhé strany čekat, že... Asi to mám v životě trochu jinak, jsem přesvědčená, že sex sexů se dá prožít i s někým jiným než s asociálním psychopatem. A asi zůstanu i u toho, že sex radši žiju než čtu, takže od "erotické" (bože, to je fakt ono??? vždyť ten člověk byl sexy asi jak žehlící prkno!!!) literatury se i nadále budu držet dál. Jinak piloti a letušky jsou asi opravdu lidi, co rádi leckde pošpásují maličko, ale jinak jsou celkem normální. Velkou část života jsem se tou prací živila, tak celkem vím, o čem mluvím. Ta jedna hvězda je za prostředí aerolinky a za New York, které obojí miluju.

16.10.2017 1 z 5


Žena s červeným zápisníkem Žena s červeným zápisníkem Antoine Laurain

Velmi dobrá oddechovka, když potřebujete vypnout a jen tak se nechat unášet dějem. Milé, nenáročné čtení.

12.02.2017 3 z 5


Procitnutí slečny Primové Procitnutí slečny Primové Natalia Sanmartin Fenollera

Zajímavě neuchopitelný román, navozuje pocit jakoby se hlavní hrdinka ocitla snad v Anglii na začátku 20. století, ale se zkušenostmi z dnešní doby. Nutí k zamyšlení nad tím, jestli je naše odmítání některých "starosvětských" zvyklostí úplně to pravé. Konec? Buď to mohlo skončit tak nebo tak, každopádně jedna polovina čtenářů by vždycky byla zklamaná, záleží na očekávání. Rozhodně stojí za přečtení.

21.11.2015 5 z 5