Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, kvanta informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí a mnohé jiné. Kniha nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427563/big_sedm-zakonu-jak-civilizace-vznikaji-HIU-427563.jpg 460
Nahrávám...

Komentáře (21)

Kniha Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají

Ales.BD
dnes

Popis nedobrého stavu našeho světa, který stojí před kolapsem. Na vybraných sedmi zákonech alespoň částečně vysvětluje, proč tomu tak je a opakovaně zdůrazňuje roli společenských elit. Z vědeckého pozorování dlouhé historie zřejmě vyplývá smutné poznání, že osud neelitní většiny určují jen ti nahoře. Jakoby obyčejní lidé byli jen jejich bezmocným nevědomým substrátem, na kterém nezáleží. Ujišťování, že kolaps neznamená konec mě neuklidnilo. Raději bych viděl silný apel na selský rozum a povinnost každého jednotlivce samostatně myslet a přispět k tomu, aby tancování na palubě děravého šífu přestalo.

Lubošovo
13. ledna

Moje první setkání s autorem a po přečtení mám dost smíšené pocity. Kniha je doslova "natřískaná" zajímavými informacemi, ale autor tak moc skáče v čase i v geografii, že jsem po chvíli ztrácel nit a měl jsem dojem, že pan Bárta se nechal unést a zapisuje řady volných asociací. Možná jsou knihy tohoto autora určeny výhradně pro akademické pracovníky a "prostý čtenář" v té zdánlivé džungli souvislostí velmi snadno zabloudí. Vzhledem k tomu, že autor v úvodu napsal, že tuto knihu se pokusil pojmout více srozumitelně pro laiky, asi nemá smysl, abych zkoušel jeho další tituly. Klobouk dolů před těmi, kdo chápou všechny konotace a vazby.


sharina
14.12.2021

Dostala jsem se ke knize omylem, byla kupovaná jako dárek, ale neodolala jsem po přečtení úvodu.
Kniha je psána čtivě, nutí se opravdu zamyslet, jak nad tím, co bylo, tak samozřejmě nad tím je. Pravdou zůstává, že ne vždy je to hezké téma a něco ve mě zanechává opravdu strach a úzkost. Autor sám odkazuje na spoustu dalších věcí, se zajímavým tématem, řekla bych, že jich spoustu ještě dohledám.
Neřekla bych, že to byla má poslední kniha od autora. Píše sympaticky a tak, aby tomu rozuměl i laik, což je obrovské plus.

radimch
26.10.2021

Velice široký záběr a spoustu materiálu k zamyšlení. Jen více takových polyhistorů.

luke442
08.09.2021

"Velká společnost je taková, ve které muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou odpočívat"

Má první knížka na toto téma a velice se mě líbila. Je napsaná jednoduchým "selským" jazykem, čtivá a velice aktuální. Dozveděl jsem se spoustu nových zajímavých informací. Rád si přečtu i další knihy autora.

archivářka115
03.09.2021

Knížka je zajímavá, ale částečně mě zklamala. Nepochopila jsem, proč do knihy autor vložil současné prvky , které byly zbytečné. Kdyby se o nich autor nerozepisoval, knížka mohla být ucelenější a děj méně chaotický.

Alto98
03.09.2021

Kniha kompozičně nedrží moc dobře pohromadě. Pomohlo by, kdyby autor ilustroval oněch sedm zákonů pouze na příbězích z historie. Rušily mne vložené komentáře k naší bezprostřední současnosti (covid, sociální sítě, česká politika, ...), kterým chybí potřebný odstup, protože jsme těchto událostí účastníky. Kapitola o vztahu sedmi zákonů k současnému světu mohla být na závěr samostatně.

thorir
09. ledna

„Místo inspirace a posunování dopředu jsme společností opresí a mandatorních úkonů, kdy již nic moc nebudujeme a neposouváme, ale jen se účastníme údržby systému, který dává stále méně a méně smysl.“

„Mizí lidé s unikátními názory …“

Další, tentokrát původní český, přírůstek do fondu „kolapsové“ literatury posledních let. Nutno podotknout, že na jednu stranu nijak originální, neboť autor zčásti přebírá závěry dřívějších prací, zejména nepřekonatelného Josepha Taintera (zákon klesajících výnosů), ale třeba též Jareda Diamonda (kapitoly o kolapsech vikingské kolonie v Grónsku nebo kapitola o Aboriginské Austrálii). Na druhou stranu pro českého čtenáře takto možná v přístupnější formě, připočteme-li fakt, že pan Bárta je tu vnímán jako vědecká celebrita, a pokud to ke knize přitáhne větší zájem, pokud to osloví běžného čtenáře, je to vlastně jen dobře. A možná to onoho běžného čtenáře následně nasměruje k dalším, podrobnějším a kvalitnějším pracím, viz zmíněný Tainter a jeho dodnes nepřekonané "Kolapsy složitých společností", popřípadě dnes již trochu překonaný Diamond, který má i přesto stále co nabídnout – minimálně osvěžující originální pohled na dějiny světa.

V první řadě bych poupravil mediální prezentaci knihy. Nejedná se ani tak o nějaké rigorózně popsané zákony, doložené výzkumy, recenzované a kriticky zhodnocené závěry a pozorování, ale spíš esejisticky pojaté texty, názory na aktuální dění a osobní povzdechy, s trochou toho, nepochybně zajímavého, historického kontextu. Jeho pozorování a vývody jsou však zcela na místě a až na několik detailů a názorů na bývalého amerického prezidenta Trumpa, fenomény typu Cambridge Analytica, Brexit a nějací pochybní manipulátoři využívajících sociální sítě k ovlivňování celých davů jsem při čtení souhlasně přikyvoval, doslova nadšený z faktu, že i tato kapacita světového formátu má na vývoj západní civilizace podobný názor jako já, naprostý laik.

Ve svých sedmi zákonech – esejích – autor popisuje různé kulturně společenské a environmentální jevy, na historických příkladech a událostech pak ukazuje jejich dopad na pokročilou civilizaci – v zásadě přispívají ke kolapsu a rozpad. Kritizuje snižující se efektivitu inovací. Kritizuje tragédii dnešní doby, tedy nutnost inovace financovat pomocí dotací. Kritizuje dnešní západní kult ublíženosti, kulturu čirého pokrytectví a absenci jakýchkoliv sdílených hodnot. Nelze nezmínit poznámku o teorii civilizačních cyklů Petera Turchina. Oprávněně kritizuje Česko za např. vnímání korupce nebo délku stavebního řízení. Téměř vtipně pak s odstupem času působí popis průběhu prvních měsíců pandemie Covid-19 u nás a neschopnost elit situaci jakkoliv zvládat – tohle si zaslouží připomenout. Potěší trefné poznámky ohledně naprosté ztráty legitimity elit téměř všude v západním světě, odpojení od běžné populace, nulová shoda s tím, kam chce směřovat běžný člověk s běžnými životními starostmi, versus kam směřuje elita. Ne, opravdu nikdo nechce do utopického ráje. Elity vnímá jako zbytečné administrátory spravující sestup a úpadek. Obšírně se věnuje postupnému rozpadu společenské smlouvy, totální ztráty důvěry ve schopnosti politických elit zvládat krize, což je něco co dnes již jistě vnímáme všichni. Oprávněně kritizuje korporátní fašismus, kdy nevolení představitelé korporací jakoby organicky určují kurz směřování světa, hodnot a západní morálky. V této souvislosti je pak zcela na místě kritika konformismu, absence různých názorů, konformita vynucovaná sociálními sítěmi a právě nadnárodními, nikým nevolenými, korporacemi.

Ano, kritika papalášství a arogance moci je oprávněná a zcela na místě, s mnohými názory s autorem bezezbytku souhlasím, pohled na vyprázdněnou Evropu, hloupé „elity“, arogantní politiky, je tristní a ubohý, jenže tohle do knihy nepatří, nebo ano, ale pak měla být prezentována zcela jinak, totiž jako esej o stavu světa, ne jako teorie vzniku a zániků říší a civilizací.

Kapitola o energii je pak nesmírně zajímavou sbírkou faktů o současném světě, zejména o energetické náročnosti běžných věcí, nebo o úspěších / neúspěších vypořádání se s odpadem formou recyklace. Doporučuji věnovat důkladnou pozornost pojmu EROI a souvislostem.

Kniha není v zásadě špatná, jen jsem čekal trochu něco jiného. Obsahuje množství osobních poznámek a povzdechů, možná až příliš sentimentálních, nad komercializací a bulvarizací moderní doby. Skoro jako když stařec mudruje nad mizérií světa. To mi do knihy vůbec nesedlo. Je to vlastně první kniha, kterou od p. Bárty čtu, a přiznávám, od vědce jeho renomé jsem čekal trochu víc. Kniha je hodně populárně naučná, náročnějšího čtenáře neuspokojí, autor dává průchod svému rozhořčení nad stavem světa, elit, Česka – do podobné knihy to nepatří. Nečekal jsem názorovou esej, čekal jsem rigorózní práci na téma vzestupu a úpadku civilizací. Váhám mezi 3 a 4 hvězdami, nakonec dávám 4, reálně 3,5, špatné to není, pro čtenáře neznalého tématu je to vlastně docela dobré, poslouží jako solidní rozcestník k dalšímu studiu.

Je příznačné, že tato kniha vychází v době, kdy snad již nikdo soudný nepochybuje o tom, že západní civilizace se nenachází zrovna v nejlepší formě. Právě naopak, je zřejmé, že se nachází na znatelně sestupné trajektorii. Enormní náklady na udržení civilizační složitosti již zcela jasně překonávají výhody ze složitosti plynoucí. Čím více lidí o tom bude přemýšlet, tím lépe.

1